Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Tiskni
Sdílej:
Ochránci IP mají pravdu v tom, že kopírování ve smyslu odvozování je drahé a člověk, který ho dělá (autor), by měl dostat odměnu stejně jako člověk, který se stará o svět hmotný.Naprosto přesně. Nebo vlastně ne, protože tohle zastánci "IP" (pokud to vůbec existuje, o čemž pochybuji) ani omylem netvrdí. Řemeslníkovi jsem zaplatil za vykachličkování koupelny právě jednou, neplatím mu za každé použití koupelny nebo za to, že si tu koupelnu přestavím a s barákem prodám někomu jinému. Jenže zkuste si tam dosadit umělce a jeho dílo. To budou IP-fanatici (vesměs zábavní průmysl a jeho ovečky) ječet.
Dal bych omezeni 2-10 let (nejlepe asi 5, nebo pro kazdy typ jinak) od vzniku dila na jakykoli copyright. Potom public domain. Tzn kdyz nekde bude napsano copyright 2011, tak uz v 2016 by copyright neplatil. Me se to nezda jako kratka doba. S open source by problem nebyl, protoze 5 let stara verze jakehokoli SW je vetsinou dost outdated. Kdo by chtel odvozovat nejnovejsi verze, drzel by se licence. Podobne omezeni by se dalo aplikovat i na patenty, potom bych dokazal akceptovat i jejich softwarovou formu. Po smrti autora IMHO nema nikdo pravo prebrat jeho autorska prava (doublethink jak svine).
Tohle vsecko by melo slouzit jako ochrana autoru, aby si mohli rozhodovat, co se stane s jejich dilem. Dnes neni problem ve vetsine odvetvi vyuzit moderni technologie. Driv kdyz pro vydani desky byla potreba obrovska investice a nebylo jen tak mozne tu desku kopirovat, spolecnosti se tim mohli krasne zivit. Dneska, macknu omylem na tlacitko a je skopirovano. Sirit dila pomoci internetu, legalni cestou, za penize odpovidajici nakladum na vyrobu dila.
Krasne jde moderni zpusob reseni videt na Humble Indie Bundle. Tolik penez vydelat, bez potreby kohokoli vydirat, okradat, omezovat jeho prava. Zisk mnohonasobne presahl naklady. Pritom kazdy mohl zaplatit kolik chtel, podle toho, kolik zrovna ma. To je cesta.
protoze 5 let stara verze jakehokoli SW je vetsinou dost outdatedKolik embedded zařízení ještě používá jádro 2.4?
ten se ale nekopíruje tím, že překopírujete soubor, to je pořád ta samá věc. Pod kopírování si je lépe představovat vytvoření odvozeného díla.Kopírování je prostě kopírování. Vytvoření odvozeného díla je prostě vytvoření odvozeného díla. Jsou to dvě naprosto rozdílné věci.
Takže v případě že by bylo možné neomezeně a za marginální náklady, tak jako dneska software, kopírovat chleba, zpoplatnil bys vytváření kopií a trestně bys stíhal ty kteří neplatí?Ano. Připadá mi to pořád jako daleko lepší varianta, než když by si většina lidí mohla kopírovat leda tak seno, a ke skutečnému chlebu byste se dostal jen v nějakém trezoru pod přísným dohledem.
Abys to mohl kontrolovat a vymáhat, musel bys zavést policejní stát a mít síť práskačů (asi jako se dneska snaží lobby tlačící ACTU, SOPU a další radosti).Nemusel.
Jak jinak zajistit vymahatelnost takového práva?Abys to mohl kontrolovat a vymáhat, musel bys zavést policejní stát a mít síť práskačů (asi jako se dneska snaží lobby tlačící ACTU, SOPU a další radosti).Nemusel.
Stíhání lidí pouze za to že něco kopírují a bránění lidem v kopírování se neobejde bez tvrdých represí, zásahů do soukromí, dozoru, práskačství a velké dávky zastrašování.To stejné platí o stíhání lidí pouze za to, že něco ukradli, že někomu ublížili nebo někoho zabili. Vzhledem k tomu, že tedy už stovky let máme to, čemu říkáte tvrdé represe, zásahy do soukromí, dozoru, práskačství a velké dávky zastrašování, nevím, co vám vadí.
Čtu to dobře.V tom případě bych rád viděl, kde jsem napsal, že lidé, kteří kopírují, jsou zloději.
Kopírování nikomu neškodíŠkodí autorovi, distributorům, prodejcům, oprávněným uživatelům…
Jak se tedy dá bránit kopírování?Stejně, jako se bráníme krádežím, ublížení na zdraví, vraždám. Jednak se lidé učí to, že je to nemorální; za další je to zakázané zákonem; a když se na něco takového přijde, je snaha dopadnout viníka a potrestat jej.
Myslím, že jsem napsal zcela srozumitelně co mi vadí na vašich názorech.Napsal jste, co vám vadí na vaší představě o mých názorech, která má oporu jenom v tom, že špatně čtete mé komentáře. Nejdůležitější přívlastek pro váš komentář není ani tak „srozumitelně“, jako hlavně „bez argumentů“.
Jenže tenhle důkaz je v přímém rozporu s tím, co tady Frdrx píšeAni v nejmenším, kromě toho, že bych si svůj „příklad“ v životě nedovolil označit za obecný důkaz. Podle mě je to naprosto v souladu s tím, co píše, protože šíření modifikace (či dokonce jen potenciální modifikace, dílo, které může a nemusí být nevědomky odvozené od díla, jehož autor umřel později než měl), je významné rozšíření pouhého šíření kopie. Takže jestliže souhlasím s tím, že je dobré umožnit šíření velkých modifikací, tak hned následující článek řetězu už modifikovat nemusí, a provádí šíření. Ale rozlišovat kopii a modifikaci je nutnost. Podle mě je hodně špatné šířit modifikaci či odvozeninu a přitom ji vydávat za originál.
Když bude velké množství lidí ostatní mlátit, tak přestaneme mlácení trestat?Ne, ale bylo potřeba zanalyzovat situaci, protože by někde bylo něco špatně a hledat chybu jen na straně mlátící by bylo přinejmenším krátkozraké. Nicméně, myslím, že jsem ukázal, že ta analogie je nepoužitelná.
Šíření autorských děl ve velkém zanechává víc stop, než to mlácení.Vážně? Myslím, že třeba takovému zpěvákovi by mnohem víc vadilo kdyby ho každý den někdo zmlátil, než když si každý den někdo zkopíruje jeho CD. Tady pokud by to nebyl masochista.
Společenský dopad by byl zásadní, protože by se zcela změnil pohled na to, co vnímáme jako spravedlnost, zakotvilo by se, že je ve velkém množství případů správné brát si a nic za to nedávat.A jsme zas u toho, co je to morálka, spravedlnost apod. Jelikož většina lidí (tedy aspoň ti, které znám já) vidí celkem zřetelný rozdíl mezi brát a kopírovat, nebude to tak horké. Navíc nutnost principu něco za něco je lidem, myslím, vlastní, protože v hmotném světě se bez něj funguje špatně. Já ovšem neměl na mysli takovýto sekundární dopad, ale přímý dopad. V případě mlácení by to bylo hodně zmlácených. V případě kopírování by to bylo co?
Škodí autoroviNesmysl. Autor nebo interpret je rád, když jeho dílo osloví co největší publikum, viz známý rozhovor s Karlem Gottem.
distributorůmJedině, ale i to je obtížné prokázat.
prodejcůmMožná některým. Jiní prodejci mohou mít naopak vyšší obrat díky tomu, že se věc dostane k více lidem.
oprávněným uživatelům…Nevidím jak. Co je na kopírování nemorálního? Nemorální je naopak podle mě nesdílet věci s ostatními. Jaký je přiměřený trest za kopírování? Jak dlouho by podle vás měl sedět ve vězení nebo kolik by měl zaplatit člověk co si okopíruje CDčko a doma si ho pustí? A co když vypálí CDčko kamarádovi, kterému se ta hudba líbí? Argumentuju srozumitelně a zatím jsem se nedočkal protiútoku. Tak do toho.
Z toho co píšete, i v tomto příspěvku, jasně vyplývá, že kopírování považujete za něco co někomu škodí. Co teda podle vás jsou, když nejsou zloději? Piráti? Únosci letadel?To myslíte vážně? Každý, kdo někomu škodí, je podle vás zloděj?
Nesmysl. Autor nebo interpret je rád, když jeho dílo osloví co největší publikum, viz známý rozhovor s Karlem Gottem.Pro menšinu autorů to možná platí. Pro ostatní to ale není jediné ani hlavní kritérium.
Nevidím jak.Tak, že někdo jiný získal zadarmo něco, za co já jsme zaplatil.
Co je na kopírování nemorálního?To, že mám užitek z cizí práce, a sám jsem neposkytl žádnou protihodnotu. Představte si, jak to bude vypadat, když všichni budou jenom kopírovat a nedělat nic jiného…
Pokládáte kopírování za nemorální? Chtěl byste potírat lidi co kopírujou podobně jako se potírají zloděje?Ano. Ano.
Neznám autora, který by prokázal, že mu kopírování uveřejněného díla nějak uškodilo.Důkaz je jednoduchý. Autor v takovém případě například nemá užitek z toho, že někdo jiný využívá jím vytvořené dílo.
Takže když někdo dostane zdarma pivo, ale já si ho musím koupit, tak mi to uškodí?většině lidí třeba vadí korupce, přestože oni by přímo nedostali to, co někdo ukradl. Vadí jim prostě jen samotný fakt, že se někdo nespravedlivě obohatil, že užívá něco, na co nemá právo. Ostatně spoustě lidí vadí i jen to, když je někdo bohatý, a považují to za nespravedlivé.
Co je nemorální na tom mít užitek z něčeho k čemu jsem nepřispěl?Je to nemorální v případě, kdy mi ten druhý užitek nepřestoupí. Když vám někdo dá bicykl jako dárek, je morální ho používat. Když ho používáte bez svolení majitele, je to nemorální.
Absence užitku je něco jiného než škoda.Tak na důkaz tohohle tvrzení jsme fakt zvědav.
Co je na tom nespravedlivého, když se někdo obohatí aniž by při tom někomu uškodil?Ono je to hlavně nemožné.
Když používám bicykl bez svolení majitele, tak tomu majiteli působím škodu (opotřebovávám mu řetěz, ložiska, převodníky, kazetu...).A když mu tu škodu podle vlastního uvážení nahradíte? Odhadnete opotřebení třeba na 10 haléřů, tak mu za to umyjete přední odrazku?
Když si pustím Vratné lahve stažené z internetu, může se pan Svěrač klidně posrat, ale nepřišel tím ani o korunu, protože bych na ten jeho brak stejně našel.Tak když z toho nemáte žádný užitek, nestahujte to, a je to vyřešeno. Mimochodem, když bych si nikdy nekoupil Ferrari, opravňuje mne to k jeho krádeži?
Naopak, když si stáhnu film a líbí se mi, je pravděpodobné, že se stanu fandou režiséra, herců a že v budoucnu vysolím víc peněz než kdybych ten film neměl možnost vidět (na kino mám čas párkrát do roka a DVD nekupuju, protože nepotřebuju nepotřebné krámy navíc vyrobené z bisfenolu A).No a co? Pokud s tímhle vaším názorem souhlasí nějaký autor, ať klidně filmy dává ke stažení zdarma, vůbec nic mu v tom nebrání. Ale někteří s tímhle vaším názorem nesouhlasí a chtějí to dělat jinak – tak jim to prosím nezakazujte.
Absence užitku je něco jiného než škoda, to je naprosto logické.Když je to logické, jistě nebude problém to dokázat. Doporučuju ale ten důkaz nezačínat tím, že si místo slova užitek dosadíte úplně jiné slovo.
Když někomu jezdím na kole bez jeho souhlasu, tak on to kolo nemá.Já jsem ale psal, že to kolo vrátíte.
Kraviny jako odrazky nehodlám řešit.Pročpak ne? Ukázalo by se, že používáte dvojí metr?
Já nikomu nic nezakazuju. Já se jenom ohrazuju proti tomu, aby se někdo snažil něco zakazovat mně.Tak co vlastně chcete? Stát vám dává právo vytvořit si kopii autorského díla pro osobní potřebu a autor tomu u zveřejněného díla nemůže zabránit. Byl byste pro, aby to bylo řešeno čistě na smluvní bázi? Tj. autor by vám mohl poskytnout dílo s tím, že on sám by si určil, za jakých podmínek to udělá, a žádné užití pro osobní potřebu by vám povolit nemusel?
Absence užitku není škoda. Brambor není jablko. Ce je tady k dokazování?Pes není zvíře. Nic.
Vrácené kolo je opotřebované kolo. Opotřebováním vznikne škoda. Navíc, to kolo během té doby není k dispozici.Škoda vzniklá opotřebením se dá opravit nebo nahradit. To, že kolo není k dispozici, majitel nezjistil.
Když udělám kopii, originál zůstane nezměněn.Když ukradnu kolo, také zůstane nezměněno.
Co chci? Svobodu sdílet svobodně všechno co bylo zveřejněno s kýmkoli bez omezení.No právě. A pořád zapomínáte na to, že ta zveřejněná díla nejprve musel někdo vytvořit. Já bych si taky chtěl svobodně jezdit či létat čím mne napadne bez omezení, bydlet si kde mne napadne bez omezení, jíst cokoli co bylo vypěstováno a vytvořeno bez omezení. A nějaké hloupé zákony mi to zakazují.
Tak či onak, fyzická věc je něco jiného než kopírovatelná.Ano, když nějaké tvrzení nemůžete dokázat, tak jej alespoň s o to větším důrazem opakujte. Z pohledu užitku není rozdíl v tom, zda je výsledkem lidské práce fyzická věc nebo věc nehmotná.
Nezapomínám na nic. Bydlení ničí přírodu, zabírá ornou půdu, létání a ježdění znečišťuje vzduch, ruší hlukem. Kopírování nikomu nijak neškodí a naopak je prospěšné pro společnost.Kopírování spotřebovává energii, potřebujete k tomu médium, jehož výroba ničí přírodu, kopírování přes internet zabírá kapacitu linek…
Jak kolovrátek.Ano, protože mezi hmotným a duševním vlastnictvím je rozdíl. Pochopení toho rozdílu kolovrátek přeruší.
Takže když vrátím kolo a k tomu desetník, který zdaleka převýší náklady opotřebení, je podle vás vše v pořádku?1) Je rozdíl mezi zaplaceným opotřebením a neopotřebením. 2) Kdyby neplatitlo 1) bylo by to v pořádku, pokud by zároveň bylo dodrženo to, že původní objekt, se celé záležitosti neúčastnil.
Ano, protože mezi hmotným a duševním vlastnictvím je rozdíl. Pochopení toho rozdílu kolovrátek přeruší.Nepřeruší, protože ten rozdíl nemá žádný vliv na to, o čem se tady diskutuje.
Je rozdíl mezi zaplaceným opotřebením a neopotřebením.Tak to opotřebení nezaplatí, ale napraví. To vás ale mohlo napadnout taky…
2) Kdyby neplatitlo 1) bylo by to v pořádku, pokud by zároveň bylo dodrženo to, že původní objekt, se celé záležitosti neúčastnil.Takže podle vás je v pořádku krást, pokud se to původní majitel nedozví? A pokud se to dozví, stačí ukradené v původním stavu vrátit, a je to také v pořádku?
Nepřeruší, protože ten rozdíl nemá žádný vliv na to, o čem se tady diskutuje.V tom, mimo jiné, spočívá to nepochopení.
Tak to opotřebení nezaplatí, ale napraví. To vás ale mohlo napadnout taky…OK, přeformuluji to: Je rozdíl mezi napraveným (jakkoli, na způsobu nezáleží) opotřebením a neopotřebením.
Takže podle vás je v pořádku krást, pokud se to původní majitel nedozví? A pokud se to dozví, stačí ukradené v původním stavu vrátit, a je to také v pořádku?Krást znamená, že nějakou věc si někdo přivlastní v rozpuru s vůlí původního majitele a ten ji v důsledku toho nemá. Nechápu, jak toto může vyplývat z toho, co jsem napsal. Já psal o tom, že původní objekt se celé záležitosti nezúčastní, což je v rozporu přinejmenším s druhou částí toho tvrzení. P.S. Prosím tykat, nějak mi k tomuhle webu vykání nesedí.
V tom, mimo jiné, spočívá to nepochopení.Vzhledem k tomu, že ten rozdíl ještě nikdo nepopsal…
Je rozdíl mezi napraveným (jakkoli, na způsobu nezáleží) opotřebením a neopotřebením.Jaký? Pořád se tady operuje s replikátory, tak si vezměme takový případ, kdy je to opotřebení napraveno do posledního atomu. Nebo prostě původní majitel dostane třeba v penězích větší hodnotu, než kolik je to opotřebení. Nebo můžeme vzít jiný příklad, kde k opotřebení vůbec nedochází. Ono na tom opotřebení totiž vůbec nezáleží.
Krást znamená, že nějakou věc si někdo přivlastní v rozpuru s vůlí původního majitele a ten ji v důsledku toho nemá. Nechápu, jak toto může vyplývat z toho, co jsem napsal. Já psal o tom, že původní objekt se celé záležitosti nezúčastní, což je v rozporu přinejmenším s druhou částí toho tvrzení.Jednodušeji už tu otázku formulovat neumím: Pokud někdo něco ukradne a pak vrátí, a původní majitel nic nepozná – je to podle vás v pořádku, je to morální?
Vzhledem k tomu, že ten rozdíl ještě nikdo nepopsal…Byl tu popsán už mnohokrát. Ale dobře zkusím jeden takový příklad, kdy budu předpokládat, že ten rozdíl není. Mám kolo, jezdím na něm každý den do práce, přes noc ho nechávám před domem. Jednou v noci přijde pirát, kolo okopíruje ("ukradne") a vyrazí třeba na týdení cyklistický výlet. Já ráno vstanu, nasednu na kolo a odjedu na něm do práce a večer se na něm vrátím.
Jednodušeji už tu otázku formulovat neumím: Pokud někdo něco ukradne a pak vrátí, a původní majitel nic nepozná – je to podle vás v pořádku, je to morální?OK, sice považuju tu podmínku za téměř nesplinitelnou, ale pokud by byla splněna naprostou jistotou, že se to nikdy nezmění, tak by to v pořádku bylo. Ale pořád platí to, že duševní a hmotné vlastnictví považuju za rozdílné, takže z toho pro to duševní nic nevyvozuju.
OK, sice považuju tu podmínku za téměř nesplinitelnou, ale pokud by byla splněna naprostou jistotou, že se to nikdy nezmění, tak by to v pořádku bylo.A když to majitel pozná, ale já mu dám náhradu opotřebení dle mého uvážení?
Hmotné věci ale kopírovat nejde. Takže ten váš příklad je trochu mimo realitu.Já od začátku říkám, že jsou to rozdílné záležitosti.
A hlavně z toho, zda něco lze či nelze kopírovat, neplyne vůbec nic o právu na užitek z takové „věci“.To ne, právo plyne ze společenské dohody. Ale plynou z toho hranice možností ovlivnit to, kdo to právo má a jak je to právo omezeno. Takové hranice jsou u všeho, hmotných věcí, služeb, nemovistostí. Já nevidím důvod, proč tyto hranice, v případě duševního vlastnictví překračovat.
A když to majitel pozná, ale já mu dám náhradu opotřebení dle mého uvážení?Tak mám to opotřebení uvažovat, nebo ne? Jak to vidím, když to pozná, je, předpokládám, jasné, z toho, co jsem napsal.
To ne, právo plyne ze společenské dohody.No sláva. A ta společenská dohoda je taková, že ten, kdo něco vytvořil, má právo na veškerý užitek z té „věci“ plynoucí. Bez ohledu na to, jak moc se daná „věc“ užíváním opotřebovává, jak ztrácí na hodnotě nebo jak náročné je ji vytvořit.
Ale plynou z toho hranice možností ovlivnit to, kdo to právo má a jak je to právo omezeno. Takové hranice jsou u všeho, hmotných věcí, služeb, nemovistostí. Já nevidím důvod, proč tyto hranice, v případě duševního vlastnictví překračovat.Neplynou, ty hranice jsou opět věcí společenské dohody.
Tak mám to opotřebení uvažovat, nebo ne?No právě. To opotřebení může být libovolně malé. Tak proč pořád tak trváte na tom rozlišování, zda je nulové? Proč tam vytváříte umělou hranici, která v reálném světě neexistuje?
Jak to vidím, když to pozná, je, předpokládám, jasné, z toho, co jsem napsal.Je to podle vás špatně? A proč? Proč je to špatně, když to opotřebení pozná, ale bude mu více než nahrazeno?
No sláva. A ta společenská dohoda je taková, že ten, kdo něco vytvořil, má právo na veškerý užitek z té „věci“ plynoucí.Možná u hmnotných výtvorů. Ale když si třeba budu zpívat (nebo spíš někdo, kdo to umí) na procházce, mají z toho užitek všichni kolem. Velké množství vlastnických práv je omezené, např. vlastnictví pozemků.
Neplynou, ty hranice jsou opět věcí společenské dohody.Ne, ty jsou dané tím, co se dá udělat, a co ne. Někdo tady zminoval onen starý příklad s vůní, která se linula z restaurace. Pokud by to byla společenská dohoda (tedy v případě toho kopírování), pak by velká část společnosti jednala v rozporu s tím, co si dohodla, nebo by to ukazovalo na diktaturu.
Mě se to srovnávání s krádeží nelíbilo od začátku, tohle už je jen špatná analogie dotažená do absurdity. Ale abych odpověděl na ty otázky - jak moc je opotřebení majetku závažné není objektivní záležitost, záleží na tom, jak to vnímá majitel, proto je rozdíl mezi tím, když se nic nestalo a když ano. Pokud to pozná, tak nejpravděpodobněji podle toho, že mu ta věc chybí, nebo podle optřebení. Pokud mu to jen někdo řekne, tak mu může a nemusí věřit, ale to jen dál absurdizujeme špatnou a zbytečnou analogii.Tak mám to opotřebení uvažovat, nebo ne?No právě. To opotřebení může být libovolně malé. Tak proč pořád tak trváte na tom rozlišování, zda je nulové? Proč tam vytváříte umělou hranici, která v reálném světě neexistuje?Jak to vidím, když to pozná, je, předpokládám, jasné, z toho, co jsem napsal.Je to podle vás špatně? A proč? Proč je to špatně, když to opotřebení pozná, ale bude mu více než nahrazeno?
Ale když si třeba budu zpívat (nebo spíš někdo, kdo to umí) na procházce, mají z toho užitek všichni kolem.Ale to je vaše dobrovolné rozhodnutí, že si zpíváte na veřejnosti. Když nechcete, aby to někdo slyšel, můžete si zpívat v soukromí – a nikdo pak nemá právo nahrát si vás a nahrávku zveřejnit.
Velké množství vlastnických práv je omezené, např. vlastnictví pozemků.Nebo-li rozsah těch práv je věcí společenské dohody. Ale nikde, kde se uznává lidská svoboda, se ta práva v určité oblasti nezrušila úplně jenom proto, že chce někdo něco mít zadarmo.
Ne, ty jsou dané tím, co se dá udělat, a co ne.Nikoli, je to věcí společenské dohody. Dříve jste musel k obraně vlastnictví mít velký klacek a být nejsilnější, dneska stačí, když je to zapsané někde na harddisku. Pračlověk Janeček by nejspíš taky tvrdil, že k ochraně vlastnického práva je kyj nezbytný a jinak to nejde.
záleží na tom, jak to vnímá majitel, proto je rozdíl mezi tím, když se nic nestalo a když anoNo vida. A proč to samé neplatí pro autorská díla? Proč když autor pozná, že jeho dílo bylo okopírováno, nemůže mu to vadit stejně, jako když vlastník pozná, že jeho věc někdo užil?
Pokud mu to jen někdo řekne, tak mu může a nemusí věřit, ale to jen dál absurdizujeme špatnou a zbytečnou analogii.Problém není v analogii, ale v tom, že se pořád snažíte v autorských dílech vidět něco extra, ale přitom ničím tak zvláštní nejsou. Jsou nehmotná? To práce, služby nebo pronájem taky. Jsou pro autora zanedbatelné náklady na jedno další užití? To samé platí i pro veřejnou dopravu, silnice, rohlíky, obilí… Tak proč se k autorským dílům chcete chovat jinak?
Ale to je vaše dobrovolné rozhodnutí, že si zpíváte na veřejnosti.A úplně stjně je dobrovolné rozhodnutí každého zpěváka vydat svojí hudbu na CD. Pokud nechce, aby si to lidi kopírovali, ať si to nechá doma v sejfu.
Nebo-li rozsah těch práv je věcí společenské dohody. Ale nikde, kde se uznává lidská svoboda, se ta práva v určité oblasti nezrušila úplně jenom proto, že chce někdo něco mít zadarmo.Mě je celkem jedno, jestli to někdo chce zadarmo nebo za peníze. Ale když už jsme u toho, tak zrovna v případě těch pozemků mnohdy to omezení vychází z toho, že lidi chtějí přístup na ten pozemek zadarmo. Pokud se nepletu, tak když bych vlastnil les, nesmím si ho oplotit a vstup zpoplatnit.
Nikoli, je to věcí společenské dohody. Dříve jste musel k obraně vlastnictví mít velký klacek a být nejsilnější, dneska stačí, když je to zapsané někde na harddisku. Pračlověk Janeček by nejspíš taky tvrdil, že k ochraně vlastnického práva je kyj nezbytný a jinak to nejde.Až na to, že já to beru obráceně, říkám, že to právo nelze vymáhat. Ať už s kyjem nebo bez něj. Krom toho neustále dochází k vývoji, což je důvod současného rozporu.
No vida. A proč to samé neplatí pro autorská díla? Proč když autor pozná, že jeho dílo bylo okopírováno, nemůže mu to vadit stejně, jako když vlastník pozná, že jeho věc někdo užil?Protože dobrovolně udělal krok, který to umožnil.
Jsou nehmotná? To práce, služby nebo pronájem taky.Práce zabírá lidem čas a energii, stejně tak služby. Pokud něco pronajímám nemohu to sám používat. Pokud cokoli z toho chci mít dvakrát, musí vynaložit dvakrát tolik prostředků. Pokud chci mít totéž dílo dvakrát, stačí prostředků minimální množství.
Jsou pro autora zanedbatelné náklady na jedno další užití?Přesně. A nejden zanedbatelné, ale dokonce nulové, všechny náklady nese ten, kdo kopíruje.
To samé platí i pro veřejnou dopravu, silnice, rohlíky, obilí… Tak proč se k autorským dílům chcete chovat jinak?U všech těhle záležitostí rostou náklady na další použití oproti např. hudbě mnohem rychleji. Krom je vždy potřeba účast provozovatele/výrobce. Když si okopíruju CD, tak se autor vůbec neúčastní.
A úplně stjně je dobrovolné rozhodnutí každého zpěváka vydat svojí hudbu na CD. Pokud nechce, aby si to lidi kopírovali, ať si to nechá doma v sejfu.To je ale stejné, jako bránit svoje teritorium s kyjem v ruce. Mezi tím už lidi přišli na to, že bude pro všechny výhodnější, když místo kyje budou respektovat jenom zápis v nějakém katastru, a když vedle exkluzivního přístupu k autorským dílům budou respektovat licenční smlouvu.
Až na to, že já to beru obráceně, říkám, že to právo nelze vymáhat. Ať už s kyjem nebo bez něj.To právo samozřejmě vymáhat lze, je možné se vrátit k prezenčnímu užití autorských děl, je možné některá autorská díla vybavovat identifikací uživatele. Stejně, jako jsme se dohodli, že vlastnictví hmotných věcí budeme respektovat i bez kyje, dohodli jsme se později na tomtéž i u nehmotných věcí.
Krom toho neustále dochází k vývoji, což je důvod současného rozporu.Důvod současného rozporu je zapomenuté benevolentní kopírování pro osobní potřebu.
Protože dobrovolně udělal krok, který to umožnil.Když někoho okradou, může za to majitel, protože dobrovolně udělal krok (nízké zabezpečení), který krádež umožnil?
Práce zabírá lidem čas a energii, stejně tak služby. Pokud něco pronajímám nemohu to sám používat. Pokud cokoli z toho chci mít dvakrát, musí vynaložit dvakrát tolik prostředků. Pokud chci mít totéž dílo dvakrát, stačí prostředků minimální množství.vytvoření autorského díla také zabírá autorovi čas a energii. Pokud spoustu věcí chci mít dvakrát, musím na druhou věc vynaložit zanedbatelný zlomek toho, co na první – stejně jako u autorských děl.
U všech těhle záležitostí rostou náklady na další použití oproti např. hudbě mnohem rychleji. Krom je vždy potřeba účast provozovatele/výrobce. Když si okopíruju CD, tak se autor vůbec neúčastní.Ne, u všech těchhle záležitostí je mezní náklad na další jednotku zanedbatelný, stejně jako u hudby. Náklad na vypěstování jednoho dalšího klasu obilí je nevyčíslitelně nízký a je plně srovnatelný s nákladem autora na vytvoření kopie jeho autorského díla. U obilí všem připadá normální, že si pěstitel rozpočítá fixní náklady na celkovou produkci, nevím, proč tedy stejný postup neuznáváte i v případě autorského díla.
... respektovat licenční smlouvu.Vážně na to přišli. Hodně lidí přislo na opak.
To právo samozřejmě vymáhat lze ...Tak jaktože je tak hodně porušováno a to porušování tak málo trestáno?
Důvod současného rozporu je zapomenuté benevolentní kopírování pro osobní potřebu.Takže i pro osobní potřebu je kopírování špatné?
Když někoho okradou, může za to majitel, protože dobrovolně udělal krok (nízké zabezpečení), který krádež umožnil?Když nechám otevřený byt a vykradou mě, tak se mi pojišťovna vysměje a policie mi tak nanejvýš dá dobrou radu, že si mám zamykat. Matně tuším, že v našem právu je dokonce něco jako povinnost chránit svůj majetek.
vytvoření autorského díla také zabírá autorovi čas a energii. Pokud spoustu věcí chci mít dvakrát, musím na druhou věc vynaložit zanedbatelný zlomek toho, co na první – stejně jako u autorských děl.U něčeho ano, u něčeho ne. Každopádně jde o to, že já chci něco víckrát a já s tím mám nějaký náklad.
Ne, u všech těchhle záležitostí je mezní náklad na další jednotku zanedbatelný, stejně jako u hudby. Náklad na vypěstování jednoho dalšího klasu obilí je nevyčíslitelně nízký a je plně srovnatelný s nákladem autora na vytvoření kopie jeho autorského díla. U obilí všem připadá normální, že si pěstitel rozpočítá fixní náklady na celkovou produkci, nevím, proč tedy stejný postup neuznáváte i v případě autorského díla.Sice mi přijde zvláštní počítat obilí na klasy, většinou se uvažuje s mnohem větším kvantem, u kterého by už ten dodatečný náklad byl větší, ale budiž. Podstatné je, že ten náklad má ten, kdo to obilí produkuje. Pokud si okopíruju nějakou hudbu mám ten náklad já, nikoli autor.
Takže i pro osobní potřebu je kopírování špatné?Ano, podle mne je současné benevolentní kopírování pro osobní potřebu špatné. Podle mne by mělo být povolené jen tehdy, pokud zároveň jste oprávněný majitel předlohy. A zároveň by mělo být zakázáno takovému kopírování bránit. Takže když si koupíte CD, bylo by legální udělat si pro sebe libovolný počet záloh, nahrát si je do MP3 přehrávače nebo mobilu, a výrobce CD by vám v tom nesměl bránit nějakými protikopírovacími úpravami CD. Ale už byste si takhle nemohl legálně udělat kopii CD, které vám půjčí kamarád. Zároveň s tím by přestalo existovat důvod pro existenci kolektivních správců práv. Takovéhle řešení by podle mne odpovídalo současným technologickým možnostem, kdy je technicky snadné spoust uděl kopírovat, a zároveň je technicky snadné zrealizovat individuální platby klidně za jednotlivé skladby, za jednotlivé shlédnutí filmu apod.
Když nechám otevřený byt a vykradou mě, tak se mi pojišťovna vysměje a policie mi tak nanejvýš dá dobrou radu, že si mám zamykat. Matně tuším, že v našem právu je dokonce něco jako povinnost chránit svůj majetek.Vždy se ale jedná o přiměřenou ochranu. Já bych byl radši, kdyby pro ochranu autorských děl stačilo slovo, ale když to lidem nebude stačit, je přirozené, že se za přiměřenou ochranu bude považovat DRM. Stejně jako síla zámků na bytech přímo závisí na počtu a vynalézavosti zlodějů, síla DRM ochran přímo závisí na počtu a vynalézavosti pirátů. Úprava užití pro osobní potřebu by umožnila jasně stanovit hranici mezi legálním a nelegálním použitím – absence téhle hranice je dnes největší problém.
U něčeho ano, u něčeho ne. Každopádně jde o to, že já chci něco víckrát a já s tím mám nějaký náklad.To není pravda. Vy pořád berete v úvahu jenom náklady na vytvoření té kopie a zapomínáte na to, že autor v tom má rozpočítané i náklady na vznik originálu. Když půjdete na pole a ustřihnete tam jeden klas, máte s tím taky náklad jen vy a ne majitel pole, přesto je to špatně.
Sice mi přijde zvláštní počítat obilí na klasy, většinou se uvažuje s mnohem větším kvantem, u kterého by už ten dodatečný náklad byl větší, ale budiž.Mně to taky přijde zvláštní. Ale vy jste s tím začal. Tak to stejně počítejte i pro autorská díla, počítejte s tím, že by si kopii díla koupilo deset tisíc lidí za 100 Kč, ale z toho pět tisíc lidí si ji místo toho upirátí. Najednou to není náklad autora nula, ale půl milionu. Na tom vidíte, jak ošidné je to vaše počítání po jednom kusu.
Podstatné je, že ten náklad má ten, kdo to obilí produkuje. Pokud si okopíruju nějakou hudbu mám ten náklad já, nikoli autor.Jak jsem napsal výše, klidně můžete na to pole jít sám a ten klas ukrást na vlastní náklady, majitel pole s tím žádný náklad mít nebude.
Hodně lidí krade a je to málo trestáno. To ale není důvod krádeže legalizovat.Tentokrát jsem to psal v souvislosti s vymahatelností. V případě krádeží je mnohem vymahatelnější. Stačí se podívat po okolí a spočítat si kolik lidí porušuje ten či onen zákon a jak jsou za to trestáni.
To není pravda. Vy pořád berete v úvahu jenom náklady na vytvoření té kopie a zapomínáte na to, že autor v tom má rozpočítané i náklady na vznik originálu.Nezapomínám, vím, že ty náklady má. Ale je to jako u jakéhokoli jiného podnikání. Pokud se mu to nevyplatí, ať to nedělá.
Když půjdete na pole a ustřihnete tam jeden klas, máte s tím taky náklad jen vy a ne majitel pole, přesto je to špatně.Majitel pole v tomhle případě náklad má - ten jeden konkrétní klas musel vypěstovat a o ten jeden konkrétní klas bude mít míň. Jediné co je stejné, že nebude mít zisk z toho jednoho klasu.
Mně to taky přijde zvláštní. Ale vy jste s tím začal.Nezačal a zvláštní mi to přišlo asi tak, jako kdybych hudbu počítal na noty (jaký je náklad a zisk z jedné noty?), šlo mi o granularitu, která mi přisla zvolená záměrně malá, aby marginální náklady vyšlý malé.
Tak to stejně počítejte i pro autorská díla, počítejte s tím, že by si kopii díla koupilo deset tisíc lidí za 100 Kč, ale z toho pět tisíc lidí si ji místo toho upirátí. Najednou to není náklad autora nula, ale půl milionu. Na tom vidíte, jak ošidné je to vaše počítání po jednom kusu.Náklad je stejný, ať si to koupí milion lidí, nebo nikdo. To jen tak na okraj. Každopádně - z čeho vychází to, že si to koupí dest tisíc lidí? Jak konkrétně zabránit těm pěti tisícům, aby si udělali kopii a nic nezaplatili?
Nezapomínám, vím, že ty náklady má. Ale je to jako u jakéhokoli jiného podnikání. Pokud se mu to nevyplatí, ať to nedělá.Jenže vy chcete upravit zákony a sebrat mu tu možnost, při které se mu to vyplatí.
Majitel pole v tomhle případě náklad má - ten jeden konkrétní klas musel vypěstovat a o ten jeden konkrétní klas bude mít míň. Jediné co je stejné, že nebude mít zisk z toho jednoho klasu.V obou případech je to stejné. Majitel pole měl náklady, které rozpočítá podle podle očekávaného prodeje tak, aby mu suma zisků z jednotlivých jednotek tyto náklady pokryla. Úplně stejně postupuje autor. Pokud některou jednotku zemědělec i autor neprodá, protože si ji někdo přivlastnil neoprávněně, sníží se o to jeho zisk, který nepokryje náklady.
Nezačal …, šlo mi o granularitu, která mi přisla zvolená záměrně malá, aby marginální náklady vyšlý malé.Ale vždyť právě tu granularitu záměrně zvolenou tak, aby marginální náklady vyšly malé, jste zvolil vy. Já navrhuju nepočítat náklady na jednotku, ale na celek.
Náklad je stejný, ať si to koupí milion lidí, nebo nikdo. To jen tak na okraj.Stejně jako u toho zemědělce.
Každopádně - z čeho vychází to, že si to koupí dest tisíc lidí?Podnikatelský odhad. Nemusí vyjít, může být naopak překonán – to je podnikatelské riziko, stejné u autora i u zemědělce. Ale to, že nemá autor ani zemědělec zaručený zisk, ještě není důvod ke znárodnění pole nebo autorského díla s poukazem na to, že přece dotyčný nemusel nic vydělat, tak na co si stěžuje.
Jak konkrétně zabránit těm pěti tisícům, aby si udělali kopii a nic nezaplatili?Stejně, jako se brání ostatní práva. Když bude jasné, že kopírování je nelegální a že je snadné je dokázat, většina lidí to prostě dělat nebude. Když někde bude podezření, že ke kopírování došlo, udělá se prohlídka a snadno se to zjistí. Je to podobný princip, jakým se brání krádežím v obchodech – akorát s těmi autorskými díly je to snazší. V obchodě taky nemusíte každého šacovat, většina lidí nekrade prostě proto, že krást se nemá. No a když někdo bude vypadat podezřele, že se pokusil něco ukrást, policie to prověří. Samozřejmě to není stoprocentní řešení, ale neděje se, že by zákazníci regály vybílili a na pokladně byla nula.
... že je snadné je dokázat.Konkrétně tohodle dosáhneme jak?
Mě napadá mnoho jednoduchých způsobů, jak to právo porušovat, které ani nevzbudí podezření.To mne napadá u spousty jiných nelegálních činností taky. A zřejmě to napadalo i ty, kteří dnes sedí ve vězení. Ten někdo nepochybně porušuje zákon už dnes. Najít se dá např. podle jednoznačné identifikace zamíchané do obsahu díla (pomocí steganografie). Pokud by v zákoně neexistovala ta díra s užitím pro osobní potřebu, byli by hlavně postižitelní ti kamarádi, a to je to podstatné.
A zřejmě to napadalo i ty, kteří dnes sedí ve vězení.Ty to právě nenapadlo, protože to, co je napadlo vzbudilo podezření. Jinak by v tom vězení nebyly.
Najít se dá např. podle jednoznačné identifikace zamíchané do obsahu díla (pomocí steganografie).Triviálně obejitelné. V krajním případě tmavou místností, televizí, přehrávačem a kamerou. A i kdyby ne, tak by ho pořád musel někdo udat.
Právě že je to napadlo, stejně jako vás. A stejně jako vy se mýlili v tom, že to podezření nevzbudí.Tak to by se většina obyvatel týhle republika měla třást strachy. Ale i tak mi pořád není jak by to podezření mohlo vzniknout... A především proč se tak neděje, když je to snadné a jasné.
Pokud je steganografie triviálně obejitelná, měl byste to sdělit různým bezpečnostním expertům a kryptoanalytikům, oni o tom ještě nevědí. V takovém filmu je tolik dat, že není problém tam přidat nějaká další, která budou čitelná i po znehodnocení televizí a kamerou.Většina ochran byla doposu nějak obejita. Ve výsledku to nejvíc otravuje ty poctivě platící. Stenografie je sice trochu jiná myšlenka, ale myslím, že by tyto metody potkal stejný osud. Nejsem sice žádný bezpečnostní expert, ale myslím, že by bohatě stačilo překódovat video z jednoho kodeku do jiného, tyto ztrátové kompresní metody dělají s videem takové kejkle, že většinou nezůstane "kámen na kameni". Leda by ta skrytá informace byla ve filmu samotném.
Většina ochran byla doposu nějak obejita. Ve výsledku to nejvíc otravuje ty poctivě platící. Stenografie je sice trochu jiná myšlenka, ale myslím, že by tyto metody potkal stejný osud. Nejsem sice žádný bezpečnostní expert, ale myslím, že by bohatě stačilo překódovat video z jednoho kodeku do jiného, tyto ztrátové kompresní metody dělají s videem takové kejkle, že většinou nezůstane "kámen na kameni". Leda by ta skrytá informace byla ve filmu samotném.Může být třeba vyhozený jeden náhodný frame, nebo třeba někde může být upravený jeden řádek. To překódování přežije. Odstranit by to šlo možná porovnáním více „kopií“ a odstraněním rozdílů. Zajímavé bude spíš vymáhání, kdy Společnost bude tvrdit, že film s tímhle vadným pixelem si koupil Pepa Vomáčka a Pepa bude tvrdit, že nikdy nic takového neměl.
Leda by ta skrytá informace byla ve filmu samotném.O tom celou dobu píšu.
Neděje se tak proto, že dnes je užití pro osobní potřebu legální bez ohledu na původ kopie. A do sporů o užití v rozporu s dobrými mravy se nikomu nechce.Ta stenografická metoda má za úkol určit prvního majitele, tedy šiřitele a to AFAIK není legální.
Já myslel něco jako změnu dialogu. Ale jak psal Jenda, asi by to šlo. Ale jak taktéž psal, stejně by to bylo bezzubé.Leda by ta skrytá informace byla ve filmu samotném.O tom celou dobu píšu.
Dokazuje se vina, ne nevina.#fail
Nevím, kde se tady ta řeč o vině či nevině vzala a k čemu je to dobré.V diskusi se vyskytl spor o vymahatelnost práva v souvislosti s duševním vlastnictvím. Vina a nevina a dokazování s tím úzce souvisí.
Problém je ovšem na straně těch stahujících a tam se taky dá snadno dokázat ...Jak?
Proto se ta pravidla tolik porušují, protože v tomhle případě je stanovení pravidel jen na straně nabídky k ničemu.Ona je ta nabízející strana stíhána a trestána?
To mi nevadí ani v nejmenším.Nevadí vám to, protože jste na straně těch, kteří na tom teď momentálně krátkodobě vydělávají, a to, že je to dlouhodobě prohra celé společnosti, si nepřipouští.
Fotoškop, Indyzajn, TotálkomándrCo by s nimi asi tak velké množství lidí dělalo? Upravují v Photoshopu fotky z mobilu než je nahrají na Facebook?
Nevadí mi to, protože to považuji za společensky přínosné.Je to stejně společensky přínosné, jako znárodnění.
Nevidím, že by na tom někdo vydělával.Špatně vidíte. Ti lidé ta autorská díla užívají a mají z nich nějaký užitek. Normálně by za ten užitek museli zaplatit, ale takhle ho mají zadarmo. Takže na tom vydělali.
SW spadá mezi duševní díla.No právě. A pravidla jsou pro něj ještě přísnější, než co navrhuji pro ostatní díla. A nezdá se, že by to fungovalo podle vašeho popisu.
Rohlíky netřeba kontrolovat, protože když je v obchodě ukradnu, tak si toho dřív nebo pozdějc všimou, a buď mě rovnou chytnou nebo si budou dávat větší pozor.Všimnou si toho úplně stejně, jako si toho všimnou u DVD nebo licencí. "Budou si dávat větší pozor" znamená víc goril u východu, častější prohlídky zavazadel, víc kamer. A samozřejmě větší náklady, které se promítnou do ceny. To vy pořád chcete. Pro společnost je samozřejmě výhodnější, když se krást ani pirátit nebude, protože pak jsou ty náklady na ochranu menší.
Jasnou a přímou, žádnou podobnou vytáčku.To nejsou žádné vytáčky. Software dnes existuje a používá se, je to autorské dílo, takže jeho ochranu lze velice dobře srovnávat s ochranou jiných autorských děl. Když pekař neprodá deset rohlíků, protože už si je dotyčný ukradl a tudíž je kupovat nepotřebuje, pozná to a je to pro něj stejná ztráta, jako když autor neprodá licenci, protože už si dotyčný dané dílo upirátil a licenci si kupovat nepotřebuje.
Ale ty důvody jsou v něčem úplně jiném, než v tom, že ty pravidla platí.SW spadá mezi duševní díla.No právě. A pravidla jsou pro něj ještě přísnější, než co navrhuji pro ostatní díla. A nezdá se, že by to fungovalo podle vašeho popisu.
Všimnou si toho úplně stejně, jako si toho všimnou u DVD nebo licencí.Jak? Kde bude to okopírované DVD chybět? I když přistoupím na to, že autorovi tak vzniká škoda, tak zaručeně nikde nebude chybět něco, co tam před mým činem bylo.
... To vy pořád chcete.Já navrhuju něco zcela jiného, úplně jiný přístup.
To nejsou žádné vytáčky. Software dnes existuje a používá se, je to autorské dílo, takže jeho ochranu lze velice dobře srovnávat s ochranou jiných autorských děl. Když pekař neprodá deset rohlíků, protože už si je dotyčný ukradl a tudíž je kupovat nepotřebuje, pozná to a je to pro něj stejná ztráta, jako když autor neprodá licenci, protože už si dotyčný dané dílo upirátil a licenci si kupovat nepotřebuje.Tak se zeptám ještě jednou a dopředu zdůrazňuju, že mi jde o vymahatelnost. Co má být impulsem proto, aby vůbec došlo k porovnávání filmů a účtenek, které mám doma?
Co má být impulsem proto, aby vůbec došlo k porovnávání filmů a účtenek, které mám doma?Třeba to, že se k tobě připojí přes torrent nějaký automat provozovaný OSA/BSA a zjistí, jaké soubory seeduješ. Nebo to, že policie dostane logy z Rapidshare nebo UložTa.
... distribuční místo, které by zdaleka nemohlo být tak veřejné...Ale to přeci vůbec není složité. Tor a šifrování jsem zmínil už aspoň dvakrát, pak je tu možnost různých komunitních sítí (czfree), nebo kabelový přenos (vypálím, dám do kabely a odnesu na místo určení).
Ale ty důvody jsou v něčem úplně jiném, než v tom, že ty pravidla platí.Tak to si o těch jiných důvodech opravdu rád přečtu.
Kde bude to okopírované DVD chybět?V kase bude chybět zisk z něj. Stejně jako u rohlíku.
I když přistoupím na to, že autorovi tak vzniká škoda, tak zaručeně nikde nebude chybět něco, co tam před mým činem bylo.To máte pravdu. Ale je to úplně jedno.
Já navrhuju něco zcela jiného, úplně jiný přístup.Ano, znárodnění. Od posledního už uběhlo šedesát let, to už je dost dlouhá doba na to, aby někteří zapomněli, že to nefungovalo, a zkusili to znova.
Co má být impulsem proto, aby vůbec došlo k porovnávání filmů a účtenek, které mám doma?To samé, co je impulsem při porovnávání softwaru a účtenek, to samé, co je impulsem při prohlídkách u zlodějů, překupníků, dealerů, násilníků, podvodníků...
Např. windows má většina lidí (domácností) legálně, proto, že ten notebook prostě bez nich koupit nešel. Ve firmách je to zas proto, že hrozí kontroly. Některý sw si lidé kupují, protže tak získají podporu (např. updaty u antivirů).Ale ty důvody jsou v něčem úplně jiném, než v tom, že ty pravidla platí.Tak to si o těch jiných důvodech opravdu rád přečtu.
Teď jsem nemyslel, kde to bude chybět z hlediska nákladů a zisků, ale z čistě kvůli tomu, jak poznat, že něco bylo ukradeno, čili takové to: "Ha, ještě včera to tu bylo a teď to tu není.". Jedno to není, protože čím později si poškozený všimne, že mu něco chybí, tím menší šance je, že pachatel bude dopaden a právo vymoženo. Neboli ve srovnání s rohlíky tento fakt velmi snižuje vymahatelnost.Kde bude to okopírované DVD chybět?V kase bude chybět zisk z něj. Stejně jako u rohlíku.I když přistoupím na to, že autorovi tak vzniká škoda, tak zaručeně nikde nebude chybět něco, co tam před mým činem bylo.To máte pravdu. Ale je to úplně jedno.
Co přesně navrhuju znárodnit? Já nechci žádná pravidla přidávat, jen stávající zjednodušit a mnohá odstranit, omezit vliv státu. To mi přijde jako celkem pravicový přístup, narozdíl od znárodnění. Víceméně navrhuj legalizaci stávajícího stavu. Paralelu bych hledal mezi silnou ochranou autorských práv a prohibicí v USA.Já navrhuju něco zcela jiného, úplně jiný přístup.Ano, znárodnění. Od posledního už uběhlo šedesát let, to už je dost dlouhá doba na to, aby někteří zapomněli, že to nefungovalo, a zkusili to znova.
Tedy podezření. Jenže to nevzniká, pokud se nerozhodnu s tím např. kšeftovat. Nedovedu si představit, co by mohlo vzbudit podezření v situaci, když kamarádovi okopíruju nějaký film, hudbu nebo sw, co mám doma. To, že jsem si koupil vypalovačku a prázdná media? To, že u mě byl na návštěvě?Co má být impulsem proto, aby vůbec došlo k porovnávání filmů a účtenek, které mám doma?To samé, co je impulsem při porovnávání softwaru a účtenek, to samé, co je impulsem při prohlídkách u zlodějů, překupníků, dealerů, násilníků, podvodníků...
Tedy podezření. Jenže to nevzniká, pokud se nerozhodnu s tím např. kšeftovat. Nedovedu si představit, co by mohlo vzbudit podezření v situaci, když kamarádovi okopíruju nějaký film, hudbu nebo sw, co mám doma. To, že jsem si koupil vypalovačku a prázdná media? To, že u mě byl na návštěvě?Když to uděláte jednou, není to pro systém žádný problém. Stejně jako nepoloží systém soukromého vlastnictví to, když jednou ukradnete jeden rohlík. Nesnažte se pořád z faktu, že nepůjde odhalit 100 % porušení, dokazovat nefunkčnost celého systému. Žádný zákon se nedaří 100% vymáhat, přesto ty zákony mají smysl a společnost funguje lépe s nimi než bez nich.
To, že stát přestane chránit soukromé vlastnictví, je IMHO celkem pravicový příštup.To aspiruje na fór měsíce.
V prvním případě stát říká lidem "je mi to jedno, zařiďte se, jak umíte", v druhém "ten majetek je všech" a navíc to vynucuje.Prakticky v tom není rozdíl, protože nejde zařídit, aby ten majetek byl skutečně všech.
Jenže já to můžu dělat dlouhodobě, s velkým množstvím filmů, hudby, sw a pořád to podezření nevzbudí.takových, kteří si mysleli, že žádné podezření nevzbudí, jsou plné věznice.
Pořád se ptám na nějaký konkrétní případ vymahatelnosti, nějaký (třeba i hypotetický) scénář dopadení nějakého piráta a dozvídám se akorát vytáčky typu, že je to stejné jako všude jinde.Najděte si libovolný rozsudek soudu ohledně pirátského užívání software. Žádné vytáčky se nedozvídáte, to prostě tak je - úplně stejné metody, které se používají k usvědčování dealerů, podvodníků, násilníků, zlodějů nebo pirátů software se dají použít i na hudební nebo filmové piráty.
No v tom jsem možná vedle, politologie nikdy nebyla moji silnou stránkou. Tak už radši pojmy pravice a levice nebudu používat. Ovšem rozdíl mezi znárodněním a zrušením ochrany zůstává a je dost velký.To, že stát přestane chránit soukromé vlastnictví, je IMHO celkem pravicový příštup.To aspiruje na fór měsíce.
Prakticky v tom není rozdíl, protože nejde zařídit, aby ten majetek byl skutečně všech.Prakticky tam je rozdíl v tom, že jednou se jedná o vynucování pravidla, podruhé o ponechání lidí bez pravidel. Mimochodem, já nezačal s tím, že ne všechno musí na 100%.
Najděte si libovolný rozsudek soudu ohledně pirátského užívání software. Žádné vytáčky se nedozvídáte, to prostě tak je - úplně stejné metody, které se používají k usvědčování dealerů, podvodníků, násilníků, zlodějů nebo pirátů software se dají použít i na hudební nebo filmové piráty.Ano sw, ale to se AFAIK týká firem, které jsou pod mnohem větší kontrolou, než jednotlivci a domácnosti.
takových, kteří si mysleli, že žádné podezření nevzbudí, jsou plné věznice.Kolik z nich je tam za porušování autorských práv?
Ovšem rozdíl mezi znárodněním a zrušením ochrany zůstává a je dost velký.Jaký je tedy ten rozdíl v důsledcích pro původního vlastníka? Jaký pro něj bude rozdíl, zda mu to stát sebere, nebo zda dovolí lidem, aby mu to sebrali?
Každá změna vyvolá nejaky prechodovy jev, ale nemyslím si, ze by to bylo tak dramatické.Historické zkušenosti ukazují, že to vždy byl obrovský průšvih, který nikdy nepřežil.
Kdo dnes za hudbu a filmy platit nechce, neplati.To samé platí i o všem ostatním.
Krom toho ty klacky jsou už dnes, nebylo by potřeba je hledat.Jenže dneska se to dá dělat i bez těch klacků, a drtivá většina autorů i uživatelů tuto variantu ráda využívala.
Myslim, ze nejvíc by to odnesli ti, co vydělávají na kopírování, ale sami nic netvoří.Tedy všichni piráti. A vedle nich také všichni uživatelé, kteří dnes zaplatí za jedno CD, ale takhle by museli přistoupit na ten klacek.
Historické zkušenosti ukazují, že to vždy byl obrovský průšvih, který nikdy nepřežil.Tohle historické zkušenosti mohou ukazovat těžko, protože nikdy nebylo tak snadné šířit a sdílet informace. Ale i kdyby, tak by se ten průšvih týkal hudby a filmů (sw taky, ale tam je i dnes situace trochu jiná) a bez těch by lidstvo přežilo. Já si ale myslím, že by k tomu nedošlo, protože na tom všem se dá vydělávat i jinak, než prodejem kopií.
Např? Nic jiného se nedá ukrást doma, jen pomocí pár kliknutí, bez rizika, že budou nějací svědci. Nenapadá mě nic jiného, kde kradená věc má oproti koupené další přidanou hodnotu krom ceny.Kdo dnes za hudbu a filmy platit nechce, neplati.To samé platí i o všem ostatním.
Tedy všichni piráti.Ano, piráti by přestali existovat. To je dobře, ne?
A vedle nich také všichni uživatelé, kteří dnes zaplatí za jedno CD, ale takhle by museli přistoupit na ten klacek.Ti, co platí, na ten klace přistupují už dnes. Ale především by to odnesly různé organizace typu OSA.
Tohle historické zkušenosti mohou ukazovat těžko, protože nikdy nebylo tak snadné šířit a sdílet informaceUkazují to. Protože snadnost šíření informací není podstatná – podstatné je to, že někdo vynaložil energii a investice na to, aby něco vytvořil, a vy mu to následně seberete, a ubezpečíte ho, že když vytvoří něco nového, seberete mu to zase.
na tom všem se dá vydělávat i jinak, než prodejem kopiíNa tom všem se dá vydělávat jinak, dá se na tom vydělávat jinak už dnes, takže není potřeba kvůli tomu na autorském právu nic měnit. Naopak můžete v reálném světě sledovat, jak velký je zájem o tyhle jiné způsoby vydělávání.
Na tom, že někdo vynaložil energii na vytvoření nějakého díla, a vy mu to dílo teď bez náhrady seberete, se žádné podmínky nemění.Mezi sebrat a přestat chránit je rozdíl, ale to jsem teď neměl na mysli. Šlo mi o to, že technologický posun změnil podmínky obchodování v této oblasti. Ještě me napadl lepší příklad něčoho podobného je rozbíjení strojů v továrnách, kvůli tomu, že snížili cenu lidské práce.
To je pořád stejný princip, pořád stejně špatný a pořád neudržitelný.V co by ta neudržitelnost vyústila?
U zveřejněných děl je teď autorovi houby platné, že dílo kdysi neměl zveřejňovat. On ho zveřejnil za určitých podmínek, tak je dost nefér ty podmínky teď radikálně změnit.To je otázka konkrétní implementace té změny. Není neobvyklé, že se schválí zákon s tím, že začne platit za nějakou dobu.
A brát chcete - chcete autorům vzít možnost zveřejnit autorské dílo ale stále nad ním mít kontrolu.Tu stejně nemají, alespoň ne v době, kdy každý dostatečně populární film nebo hudbu, lze nalézt během pár chvil na internetu ke stažení bez jakýchkoli poplatků.
Příkladů už jsem uvedl milion.V tom případě prosím o zopakování alespoň jednoho, kdy lze získat něco zadarmo v rozporu s vůlí autora (výrobce) z pohodlí a soukromí domova, bez svědků. Asi jsem to přehlídnul, ta diskuze začíná být nepřehledná. Stačí i odkaz.
Jenže vy pořád máte ničím neodůvodněný pocit, že ve fyzickém světě každý zanechává spoustu stop, zatím co ve světě nehmotném nikdo nezanechává žádné stopy.Odůvodněný vlastní zkušností a zkušeností mnoha lidí, které znám. Odůvodněný tím, jak je triviální každý dostatečně populární film nebo hudbu nalézt během pár chvil na internetu ke stažení bez jakýchkoli poplatků.
Pro mne je to stejně přesvědčivé, jako když si každý zloděj nebo vrah myslí, že zrovna jemu se podaří spáchat dokonalý zločin a nikdo jej nevypátrá.Nevypátraných vrahů a zlodějů je řádově míň než nevypátraných pirátů.
Těch, co si tohle mysleli, jsou plné věznice. Což samozřejmě není důkaz toho, že by dokonalý zločin nebylo možné spáchat, ale vyvrací to vaši představu, že když si nejsem vědom zanechávání stop, žádné stopy nezanechávám.Jakou stopu zanechávám, když si z např. z Rapisharu stáhnu soubor, který se jmenuje aaaa.rar, je velký 600 MB a na toru si najdu heslo, které je potřeba k jeho rozbalení?
Mezi sebrat a přestat chránit je rozdílV praxi to nutně rozdíl být nemusí. „Přestat chránit“ je pak jenom takový eufemismus.
Šlo mi o to, že technologický posun změnil podmínky obchodování v této oblasti.Změnil podmínky obchodování, ale nikoli to, že lidskou práci považujeme za hodnotu a očekáváme za ni odměnu.
Ještě me napadl lepší příklad něčoho podobného je rozbíjení strojů v továrnách, kvůli tomu, že snížili cenu lidské práce.Jenže v tom případě šlo o to, že stejnou hodnotu dokážeme vyrobit i jinak a levněji. My tady ale řešíme případ, kdy se v důsledku ta hodnota úplně přestane vytvářet.
V co by ta neudržitelnost vyústila?Nekonkurenceschopnost státu, který by takovou změnu provedl, hospodářské zaostávání a posléze k nahrazení takového systému nějakým úspěšnějším.
Tu stejně nemají, alespoň ne v době, kdy každý dostatečně populární film nebo hudbu, lze nalézt během pár chvil na internetu ke stažení bez jakýchkoli poplatků.Pak je potřeba jim ji navrátit, ne sebrat úplně. Když lidstvo objeví nějaký nový druh svobody, těžko ho budete vracet zpět. Taková KLDR se drží dost dlouho, ale stejně se jim nepodaří lidská práva na celém světě vymýtit jako dočasný výstřelek a vymazat lidská práva z paměti lidstva.
Odůvodněný tím, jak je triviální každý dostatečně populární film nebo hudbu nalézt během pár chvil na internetu ke stažení bez jakýchkoli poplatků.Nyní, když takové počínání není považováno za nelegální.
Změnil podmínky obchodování, ale nikoli to, že lidskou práci považujeme za hodnotu a očekáváme za ni odměnu.Nikdy jsem netvrdil, že za lidskou práci nenáleží odměna. Tvrdím, že se mění podmínky pro způsob získání té odměny. Jeden ze způsobů se v důsledku technologické pokroku stal nepoužitelným (resp. jeho použitelnost klesla). To se stalo v historii už mnohokrát, lidé se s tím vždy nějak vyrovnali.
Jenže v tom případě šlo o to, že stejnou hodnotu dokážeme vyrobit i jinak a levněji. My tady ale řešíme případ, kdy se v důsledku ta hodnota úplně přestane vytvářet.Tím, že se přestane vytvářet bych si nebyl zdaleka tak jistý, ale zas tak důsledně jsem tu přirovnání nemyslel. Chtěl jsem jen ilustrovat, že technologické změny, které vedou ke snížení použitelnosti nějakého způsobu obživy nejsou nic nového.
Nekonkurenceschopnost státu, který by takovou změnu provedl, hospodářské zaostávání a posléze k nahrazení takového systému nějakým úspěšnějším.To ovšem předpokládá, že hospodářství státu stojí primárně na duševním vlastnictví. Opravdu je potřeba aby naše filmy a hudba konkurovali zahraničním filmům a hudbě? A co kdyby taková změna platila celosvětově?
Pak je potřeba jim ji navrátit, ne sebrat úplně.Jak? Myšlenku se stenografickou značku celkem dobře rozbil Jenda (jak by mi bylo dokázáno, že tu původní kopii jsem udělal já a ne někdo kdo DVD našel v kontejneru před mým domem?).
Když lidstvo objeví nějaký nový druh svobody, těžko ho budete vracet zpět.Přesně tak. Možnost si cokoli okopírovat znají lidi dobře a dlouho.
Nyní, když takové počínání není považováno za nelegální.Na tom internetu lze najít něco, co tam někdo nasdílel a to legální není. Nebo se pletu? Toho příkladu se nedočkám, co?
Jak? Myšlenku se stenografickou značku celkem dobře rozbil Jenda (jak by mi bylo dokázáno, že tu původní kopii jsem udělal já a ne někdo kdo DVD našel v kontejneru před mým domem?).
.ds_odsazeni .ds_odsazeni .ds_odsazeni .ds_odsazeni .ds_odsazeni .ds_odsazeni .ds_odsazeni .ds_odsazeni .ds_odsazeni .ds_odsazeni .ds_odsazeni .ds_odsazeni .ds_odsazeni .ds_odsazeni .ds_odsazeni .ds_odsazeni .ds_odsazeni .ds_odsazeni .ds_odsazeni .ds_odsazeni .ds_odsazeni .ds_odsazeni .ds_odsazeni .ds_odsazeni .ds_odsazeni .ds_odsazeni .ds_odsazeni .ds_odsazeni .ds_odsazeni .ds_odsazeni { margin-left: 0; }
Jeden ze způsobů se v důsledku technologické pokroku stal nepoužitelným (resp. jeho použitelnost klesla).To získávání odměny je ale už pár set let vázáno na dohodu, nikoli na technické prostředky. Důsledkem technologického pokroku přece není to, že na obranu pozemku už vám nestačí klacek, ale potřebujete atomovku. Důsledkem společenského pokroku je, že už nepotřebujete ani ten klacek.
Tím, že se přestane vytvářet bych si nebyl zdaleka tak jistýHistorie to ukazuje.
Opravdu je potřeba aby naše filmy a hudba konkurovali zahraničním filmům a hudbě?Jak dlouho asi vydržíme s tím, že jsou to sice ptákoviny, ale české ptákoviny? Pravděpodobně by se na ně dříve či později většina lidí vykašlala, a z českého umění by se stala taková ničím nezajímavá hloupost pro pár bláznů. Drtivá většina Čechů by na tom prodělala.
A co kdyby taková změna platila celosvětově?Tak začnou vznikat oblasti, kde by autorské právo platilo – a v těch by se autorská tvorba brzy koncentrovala.
Jak? Myšlenku se stenografickou značku celkem dobře rozbil Jenda (jak by mi bylo dokázáno, že tu původní kopii jsem udělal já a ne někdo kdo DVD našel v kontejneru před mým domem?).Proč by vám to mělo být dokazováno? Ve smlouvě jste se zavázal, že učiníte přiměřená opatření, aby od vás dílo nikdo neoprávněně nezískal. Že jste je neučinil je váš problém.
Možnost si cokoli okopírovat znají lidi dobře a dlouho.Akorát se díky ochraně autorských práv asi tak milionkrát zvětšilo to „cokoli“, takže ta možnost kopírování je konečně zajímavá. Dříve měli lidé teoreticky právo kopírovat cokoli, ale prakticky neměli nic ke kopírování. Dnes toho mají prakticky ke kopírování spoustu, akorát si musí to právo kopírovat dohodnout s autorem. Možností mají dnes nesrovnatelně víc.
Na tom internetu lze najít něco, co tam někdo nasdílel a to legální není.Jenže tady se bavíme o stahování.
Toho příkladu se nedočkám, co?Ne, příkladu na to, jak je někdo přesvědčen, že se mu podaří spáchat dokonalý zločin, ale zároveň dopředu ví, v čem udělá chybu a jak bude dopaden, se nedočkáte, protože je to nesmysl. To, že nebo jak bude dopaden, vědí buď jiní, nebo se to ten dotyčný dozví až po tom činu. Kdyby se to dozvěděl před ním, své přesvědčení ztratí.
To získávání odměny je ale už pár set let vázáno na dohodu, nikoli na technické prostředky.Možnosti té dohody jsou těmi technickými porstředky limitovány.
Je dost umělců, kteří tvoří bez nároku na odměnu a taky dost těch, kterým nevadí, že se jejich dílo neomezeně kopíruje. Minimálně ti, by tvořili dál.Tím, že se přestane vytvářet bych si nebyl zdaleka tak jistýHistorie to ukazuje.
Já myslel, že by se přestalo tvořit, tak jaké české ptákoviny?Opravdu je potřeba aby naše filmy a hudba konkurovali zahraničním filmům a hudbě?Jak dlouho asi vydržíme s tím, že jsou to sice ptákoviny, ale české ptákoviny? Pravděpodobně by se na ně dříve či později většina lidí vykašlala, a z českého umění by se stala taková ničím nezajímavá hloupost pro pár bláznů. Drtivá většina Čechů by na tom prodělala.
Tak začnou vznikat oblasti, kde by autorské právo platilo – a v těch by se autorská tvorba brzy koncentrovala.Tedy opevněné bašty umělců, odřínuté od světa?
Proč by vám to mělo být dokazováno? Ve smlouvě jste se zavázal, že učiníte přiměřená opatření, aby od vás dílo nikdo neoprávněně nezískal. Že jste je neučinil je váš problém.A jsme u těch pravidel ve stylu policejního státu.
Akorát se díky ochraně autorských práv asi tak milionkrát zvětšilo to „cokoli“, takže ta možnost kopírování je konečně zajímavá. Dříve měli lidé teoreticky právo kopírovat cokoli, ale prakticky neměli nic ke kopírování. Dnes toho mají prakticky ke kopírování spoustu, akorát si musí to právo kopírovat dohodnout s autorem. Možností mají dnes nesrovnatelně víc.Otázka jestli je to zásluha té ochrany, nebo všeobecně technického vývoje. IMHO neprokazatelné.
Jenže tady se bavíme o stahování.Abych něco mohl stáhnou, někdo to musel nějak dát k dispozici. Bez toho to nejde, netřeba slovíčkařit.Jediná stopa, která k němu vede je IP adresa. Vynechám-li to, že nemusí být k dispozici, tak opět platí to, že se dá snadno zamaskovat (tor, freenet, ...). Ale to je (zatím) celkem zbytečný extrém, protože v současnosti nejsou dopadáni a trestáni ani ti, co ta díla na služby typu Rapidshare nahrávají.
Ne, příkladu na to, jak je někdo přesvědčen, že se mu podaří spáchat dokonalý zločin, ale zároveň dopředu ví, v čem udělá chybu a jak bude dopaden, se nedočkáte, protože je to nesmysl. To, že nebo jak bude dopaden, vědí buď jiní, nebo se to ten dotyčný dozví až po tom činu. Kdyby se to dozvěděl před ním, své přesvědčení ztratí.Takový příklad nechci. Napíšu ještě jednou, jaký chci, ta diskuse je asi už opravdu hodně nepřehledná. Chci příklad něčeho, co se dá krást stejně jednoduše (jako okopírovat DVD, stáhnou něco z internetu) v pohodlí a soukromí domova, bez svědků? Tam není nic o tom, že vím jakou udělám chybu a jak budu dopaden.
Nikoli, dohoda o tom, že budeme uznávat vlastnictví, není nijak dotčena tím, že jsme vynalezli palnou zbraň ...Právě, že je, s palnou zbraní v ruce se krade snáz. Dokonce to považuju za jeden z argumentů, proč palné zbraně omezovat. Jen to už odmítám aplikovat na autorská díla, protože např. internet je narozdíl od palných zbraní sám o sobě neškodný (např. při nešikovném zacházení).
Sdíleči nejsou dopadáni a trestáni proto, protože by to nemělo žádný smysl. Jediná smysluplná možnost je zakročit na straně stahovačů.Prosím rozvést. IMHO je to přesně naopak: 1) sdílečů je míň, tudíž je snažší je najít a dopadnout 2) když se nebude sdílet, nebude se stahovat, opačně to neplatí (i když by to asi nikdo nedělal) 3) sdílet je nezákonné už teď, tedy pokud s tím někdo má problém, tak to, že by to bylo smysluplné akorát u stahovačů, působí jako trapná výmluva
V pohodlí a soukromí domova, bez svědků, se dají krást peníze, šperky, elektronika a jiné vybavení domácnosti.Asi jsem měl napsat ... svého domova. Nebo to snad mám chápat tak, že jde o okrádání těch, co se mnou bydlí v jedné domácnosti? Už jsem se na to chtěl vykašlat, ale dneska ráno jsem narazil na tohle (ne, že bych novinky považoval za nějak důvěryhodný zdroj, ale ná té citaci něco bude): S pirátskými kopiemi našich publikací se setkáváme poměrně často. Je ale velmi těžké vystopovat, kdo je vyrábí a šíří,“ uvedla zástupkyně nakladatele v České republice Olga Staňková. A to jde o knihy, které je mnohem pracnější kopírovat než nějaká DVD a CD. Mimochodem to, co popisuje ten článek, se mi taky nelíbí, protože to copycentrum na tom vydělávalo.
Asi jsem měl napsat ... svého domova. Nebo to snad mám chápat tak, že jde o okrádání těch, co se mnou bydlí v jedné domácnosti?Můžete to tak chápat. Důležité je právě to, že vždycky existují nějaké detaily, které vám uniknou. Záleží jen na schopnosti vyšetřovatele, zda je objeví.
S pirátskými kopiemi našich publikací se setkáváme poměrně často. Je ale velmi těžké vystopovat, kdo je vyrábí a šíří,“ uvedla zástupkyně nakladatele v České republice Olga Staňková. A to jde o knihyKnihy jsou na neidentifikovatelné šíření to nejjednodušší, protože je tam nejméně digitálních informací, takže nejmenší prostor pro schování identifikace. S tím se holt musí nakladatelé smířit, že jejich kolegové mohou do filmů vložit dost dat o identifikaci majitele, ale do knihy se toho prostě dost vložit nedá, nebo by to bylo snadno odstranitelné.
Jenže my jsme se dohodli, že vlastnictví nebudeme uznávat podle toho, kdo má jak velkou zbraň. Vlastnictví už se neobhajuje zbraní, takže vývoj zbraní je nadále pro obhajobu vlastnictví irelevantní.Svět by byl krásný, kdyby všechno bylo tak, jak bylo dohodnuto, to je ale utopie.
Sdíleči jsou mimo dosah našeho práva, takže je nemožné je dopadnout. Od jednoho sdíleče si klidně mohou stáhnou všichni stahovači, takže by bylo nutné eliminovat úplně všechny sdíleče, což je nemožné.Jak že je to s tou vymahatelností a s těmi přehlénutelnými detaily?
Když se nebude stahovat, je sdílení bezpředmětné. Sdíleč nemá ze sdílení žádný přímý prospěch a v tom systému nijak nevadí.Otázka jestli nabídka způsobuje poptávku, nebo poptávka nabídku. Podle mě (alespoň v tomto případě) ani jedno, resp. obojí současně - je to provázené. Ve chvíli, kdy někdo objeví způsob, jak obejít stávající omezení, se začně sdílet a stahovat znovu. Pak platí přesně tohle: Od jednoho sdíleče si klidně mohou stáhnou všichni stahovači, takže by bylo nutné eliminovat úplně všechny sdíleče, což je nemožné.
Ostatně bavíme se o zveřejněných autorských dílech, takže to, že se ta díla dostanou na veřejnost opravdu není problém.Zveřejněná jak? Vydáním na DVD?
Něco jiného by bylo, pokud by neexistovala zákonná ochrana autorských práv a vše by bylo řešené jen na smluvní bázi. Pak by se autorská díla nezveřejňovala a zveřejnění sdílečem by byl problém. Pak by autoři samozřejmě postupovali proti sdílečům.Jenže tohle by IMHO vedlo ještě k větší poptávce po nelegálních kopiích. Pokud bych měl mít zodpovědnost za to, jak se rozšíří kopie, kterou jsem koupil, budu se snažit té zodpovědnosti vyhnout. Pirátská kopie získává další přidanou hodnotu (a že jich pár, krom ceny, má).
Můžete to tak chápat. Důležité je právě to, že vždycky existují nějaké detaily, které vám uniknou. Záleží jen na schopnosti vyšetřovatele, zda je objeví.Ano těch detailů je spousta a nikdo nepostihne všechny. Několik pirátů udělá chybu, potrestají je, trochu se to rozkřikne a ostatní si dají pozor. Všim jsem si toho nejednou. Možností jak se lépe schovat je mnoho a většina se zatím nepoužívá, některé jsou dokonce na ústupu.
Tady jsme přesně u toho, co jsem myslel tou malou vymahatelností. Zavádění indetifikátorů se mi vůbec nelíbí - připomíná na to výrobní čísla zbraní a tam to má závažnější důvody než jen něčí zisk. Krom toho tomu dávám zhruba stejnou životnost jako všem ostatním protikopírovacím opatřením.S pirátskými kopiemi našich publikací se setkáváme poměrně často. Je ale velmi těžké vystopovat, kdo je vyrábí a šíří,“ uvedla zástupkyně nakladatele v České republice Olga Staňková. A to jde o knihyKnihy jsou na neidentifikovatelné šíření to nejjednodušší, protože je tam nejméně digitálních informací, takže nejmenší prostor pro schování identifikace. S tím se holt musí nakladatelé smířit, že jejich kolegové mohou do filmů vložit dost dat o identifikaci majitele, ale do knihy se toho prostě dost vložit nedá, nebo by to bylo snadno odstranitelné.
Je to jednoduché – pokud se vám zavádění identifikátorů nelíbí ...Dokud to zůstane na úrovní smlouvy, tak mi to nevadí, problém by byl, kdyby se to nějak dostalo do zákonů.
... a přesvědčujte o tom ostatní.To bude jednodušší příjít na to, jak ty identifikátory odstranit.
Když bude pirátů minimum, nebudou mít autoři důvod svá díla nějak extra chránit.O tom pochybuju, zas tak blbý nejsou.
Knihy jsou na neidentifikovatelné šíření to nejjednodušší, protože je tam nejméně digitálních informací, takže nejmenší prostor pro schování identifikace. S tím se holt musí nakladatelé smířit, že jejich kolegové mohou do filmů vložit dost dat o identifikaci majitele, ale do knihy se toho prostě dost vložit nedá, nebo by to bylo snadno odstranitelné.Fakt by mě zajímalo, jak by rozhodl soud, kdyby vydavatel tvrdil, že tenhle pixel v tom nasdíleném filmu měl jenom Pepa a Pepa tvrdil, že to nenasdílel a že to mohl třeba vypustit někdo od vydavatele.
podstatné je to, že někdo vynaložil energii a investice na to, aby něco vytvořil, a vy mu to následně seberete, a ubezpečíte ho, že když vytvoří něco nového, seberete mu to zaseNedá mi to nezeptat se - po tomto - co si tedy myslíte o knihovnách. A jak to, že se ten systém drží už 3000 let a stále vycházejí nové knihy?
U ostatních výtisků to samozřejmě omezit může v licenci.Aha, takže se v českém právu dá udělat kniha, kterou si koupím a nebudu ji smět nikomu půjčit? (Proč jsem to ještě nikde neviděl?)
Ale nikde, kde se uznává lidská svoboda, se ta práva v určité oblasti nezrušila úplně jenom proto, že chce někdo něco mít zadarmo.Ono to právě aktuálně vypadá tak, že se svoboda omezuje, proto, aby někdo mohl víc vydělávat. Což je hlavní důvod proč zastávám svůj názor. Něčí zisk pro mě není dostatečný argument pro omezení svobody všech ostatních. Obvzlášť v případě, kdy by se nestalo nic závažného (z dlouhodobého hlediska), kdyby ty zisky klesly na nulu.
Pokud vám vadí omezování svobody s výmluvou na ochranu proti kopírování, tak nekopírujte – to je to nejlepší, co proti tomu můžete udělat. Zmizí tak ona výmluva a zároveň bude jasné, že ani vy na tom nechcete jen vydělat.Pokud někomu vadí, že si jeho dílo lidi kopírují, ať si ho nechá v sejfu. Ale to už se opakuju....
Myslím, že svoboda kopírovat je starší a přirozenější.Starší a přirozenější než co? Nějak mne nenapadá nějaká principiálně nová svoboda, která by byla mladší než těch pár set let svobody kopírování.
Pokud někomu vadí, že si jeho dílo lidi kopírují, ať si ho nechá v sejfu. Ale to už se opakuju....Opakujete se. Taky už jsem vám na to napsal, že se klidně můžeme vrátit na stromy, ale je dobré říci na plno, že je to cesta zpět.
Starší a přirozenější než co? Nějak mne nenapadá nějaká principiálně nová svoboda, která by byla mladší než těch pár set let svobody kopírování.Než svoboda kontrolovat šíření myšlenky, kterou vypustím do světa.
Opakujete se. Taky už jsem vám na to napsal, že se klidně můžeme vrátit na stromy, ale je dobré říci na plno, že je to cesta zpět.Nevím, jestli je to cesta zpět, myslím, že ne, ale ať tak nebo onak, určitě není od věci se občas vrátit.
Nevím, jestli je to cesta zpět, myslím, že ne, ale ať tak nebo onak, určitě není od věci se občas vrátit.Když byla nejprve jen možnost A, nyní je možné vybrat si mezi A a B, je zákaz B cesta zpět. Někdy není od věci se vrátit, ale odstranit možnost, která vůbec nikomu neškodí, ale kterou naopak velmi mnoho lidí využívá, je špatné.
Je to podobné tomu, že svět není černobílý, že nejsou jen záporná a kladná čísla, ale i nula.Absence užitku je něco jiného než škoda.Tak na důkaz tohohle tvrzení jsme fakt zvědav.
To "modify" a work means to copy from or adapt all or part of the work in a fashion requiring copyright permission, other than the making of an exact copy. The resulting work is called a "modified version" of the earlier work or a work "based on" the earlier work.Licence dává neomezené právo spouštět nemodifikovaný program:
2. Basic Permissions. All rights granted under this License are granted for the term of copyright on the Program, and are irrevocable provided the stated conditions are met. This License explicitly affirms your unlimited permission to run the unmodified Program.Šíření nemodifikovaných kopií je ošetřeno v následujícím bodu:
4. Conveying Verbatim Copies. You may convey verbatim copies of the Program's source code as you receive it, in any medium, provided that you conspicuously and appropriately publish on each copy an appropriate copyright notice; keep intact all notices stating that this License and any non-permissive terms added in accord with section 7 apply to the code; keep intact all notices of the absence of any warranty; and give all recipients a copy of this License along with the Program. You may charge any price or no price for each copy that you convey, and you may offer support or warranty protection for a fee.Následující bod se zabývá pouze modifikovanými verzemi:
5. Conveying Modified Source Versions.Licence výslovně říká, že není třeba odsouhlasit licenci pro držení a používání kopií:
9. Acceptance Not Required for Having Copies. You are not required to accept this License in order to receive or run a copy of the Program. Ancillary propagation of a covered work occurring solely as a consequence of using peer-to-peer transmission to receive a copy likewise does not require acceptance. However, nothing other than this License grants you permission to propagate or modify any covered work. These actions infringe copyright if you do not accept this License. Therefore, by modifying or propagating a covered work, you indicate your acceptance of this License to do so.No učený z nebe nespadl, ale že má ve věcech takový zmatek Filip Jirsák, starý zdejší mazák, to mě překvapuje.
Jsem rád, že jste sám vyvrátil svoje tvrzení, že GPL nemá na kopírování žádné podmínky.No moment, kopírovat si GPL software snad můžu naprosto bez podmínek a bez omezení. Pokud vím, tak omezeno je šíření, ne kopírování.
Doslovné kopie zdrojového kódu Programu můžete zveřejňovat … pouze za předpokladu…
Dílo můžete zveřejňovat prostřednictvím strojového kódu …, pokud zveřejníte i strojem-čitelný Úplný zdroj dle ustanovení této Licence, jedním z následujících způsobů…To mi nepřipadá jako „bez dalších podmínek“.
You may convey verbatim copies of the Program's source code as you receive it, in any medium, provided that you conspicuously and appropriately publish on each copy an appropriate copyright notice; keep intact all notices stating that this License and any non-permissive terms added in accord with section 7 apply to the code; keep intact all notices of the absence of any warranty; and give all recipients a copy of this License along with the Program.a týká se to toho, když někdo "poskytuje/conveyuje/distribuuje" software jiným. Týká se to tedy distributorů. Kopírování ze strany příjemce opravdu není nijak omezeno, naopak je výslovně dovoleno a to i bez souhlasu s licencí.
9. Acceptance Not Required for Having Copies. You are not required to accept this License in order to receive or run a copy of the Program.Nejsem právník, ale co je na tom bodu podle vás neplatného? Podle mě má autor právo pro své dílo dovolit cokoli, tedy i držení a spouštění programu bez souhlasu s licencí. Možná máte na mysli to, že česká legislativa předpokládá, že každý musí mít před použitím programu odsouhlasit licenci, pokud je to tak? Nebo stačí ji mít? Nevidím kde by mohl být rozpor a neumím si představit, jak by případný rozpor mohl mít dopad v praxi. GPL je platná i vymahatelná v Evropě úplně normálně.
Kdyby to kopírování hmotných věcí bylo možné, samozřejmě se bude znova řešit, jak odměnit vytvoření toho prvního vzoru a jak vydělat na tom, že jiní z toho prvního vzoru mají užitek.Hmmm jedno reseni by bylo. Podobne to funguje u obrazu. Mame jeden original, kterej stoji hrozny prachy. Pak si z toho originalu muze kdokoliv udelat kopie, ale za ty nikdo nezaplati. Takze myslenka by byla, ze by si autor rekl cenu za original. Kdo by pristoupil na tu cenu, tak by mel original. Ostatni by si delali kopie. U hudby, filmu a knih by to takhle fungovat taky mohlo. Proste nekdo ma original. Stejne je zajimave, jak ty drahe obrazy zdrazily az dlouho po smrti autoru
nove informce, ktere by byly uzitecne by byly utajovany (technika)To se děje i teď. Nebo i naopak neděje v případ opensource a tomu by taková změna moc neuškodila.
z kapsy vytahne par milionu na natoceni filmuKaždý filmy nestojí miliony. Krom toho takovému člověku se říká spíš mecenáš.
pricemz je kazdemu jasne, ze se nic nevrati, protoze ...Příjmy u filmů plynou jen z prodeje placek?
Ano, utajuje se. Do okamziku zacatku vyroby nebo do patentovani. Pak to ponekud postrada smysl, ne?Jak by tohle změnilo to, co navrhuju?
Na nejake digitalni triky a podobne "vyfikundace" bychom mohli v klidu a pokoji zapomenout.Čemu by to vadilo?
Ne, netvrdil, tedy nikoli přímo. Ale film v kině se kopíruje dost špatně, ne? Moc dalších velký příjmů mě nenapadá. Každopádně pořád zůstává otázka, jestli bychom jakožto lidstvo přišli o tolik, kdyby se filmy a hudba přestaly natáčet úplně.Příjmy u filmů plynou jen z prodeje placek?Nekde jsem neco podobneho tvrdil?
Ale film v kině se kopíruje dost špatně, ne?Proč? Kino taky jenom promítá nějaký soubor (dneska se asi občas jede i z filmového pásu, ale to už brzo bude minulost). A ten soubor se dá zkopírovat → jedno kino si ho koupí a všem ho zkopíruje a autor zase nemá nic.
Co treba ztrata motivace pro vyvoj? Nekdo si snad mysli, ze vymyslenosti dnesnich grafaren spadly z nebe? Neee, puvodne ty technologie byly vyvijene pro tvorbu filmu a teprve potom byly uvolnovany pro spotrebitele. A tak je to se vsim. Zaplatit vyvoj a potom ...Ona by se určitě našla jiná motivace. Byla tu už dávno před filmy.
Kinorip stoji vetsinou za houby. Ovsem, jak spravne podotkl Jenda, uz i do kin prichazi digitalni distribuce ...Viz moje odpověď Jendovi.
Mala fantazieJá myslel příjmy, které by byly ohroženy neomezeným kopírováním.Pokud me skleroza nemyli, tak prijmy z kin delaji cca 50%, TV cca 10%, DVD cca 20% a prodej prav na hracky, upominkove predmety a podobne zbytek. Takove drobnosti, jako prijem z product placementu (coz jsou take pomerne zajimave penize, ale spis az u pokracovani uspesnych titulu nebo remaku), radeji vynechavam - stejne nikdo nezverejni duveryhodna data.
A proc hned nezrusit celou kulturu?Já nic rušit nechci a ani si nemyslím, že by k tomu došlo, tuhle možnost vidím jen jako nejhorší možný scénář a ptám se jestli je tak strašná. IMHO buzerace a omezování vycházející z ochrany duševního vlastnictví je výrazně horší. I kdyby filmy a záznam hudby přestali existovat, ještě by nám zbylo hodně jiné kultury.
Nekteri lide mi pripadaji jako Auditori v Kralovske obrazarne ...
Ochránci IP mají pravdu v tom, že kopírování ve smyslu odvozování je drahé a člověk, který ho dělá (autor), by měl dostat odměnu stejně jako člověk, který se stará o svět hmotný.Člověk který se stará o kopírování ve světě hmotném je mizerně placený dělník někde u pásu. Skutečný umělec si vydělá více i kdyby hrál po hospodách. Čili debata zase končí u toho, že se "intelektuální vlastnictví" vydává jednou za morální (aby chudáčci umělci neumřeli hlady) a jindy za komerční (vlastník musí maximalizovat zisky jakýmkoliv způsobem), podle toho jak se to zrovna hodí. Jaký div že obecný lid pak nevěří ani jednomu.
už se na tom pracujeFakt?