Multimediální přehrávač mpv byl vydán ve verzi 0.42.0. Jde o větší balík změn po bezmála roce. Mimo jiné se lépe integruje s Waylandem nebo rozšiřuje podporu DVD/Blu-ray, např. umožňuje přehrávat rovnou obrazy médií (soubory iso).
Desktopové prostředí LXQt (Lightweight Qt Desktop Environment, Wikipedie) vzniklé sloučením projektů Razor-qt a LXDE bylo vydáno ve verzi 2.5.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána (𝕏) nová verze 8.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána verze R14.1.7 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Bazzite (Wikipedie), tj. linuxová distribuce vycházející z Fedora Linuxu a optimalizována pro hraní počítačových her, byla vydána ve verzi 45. S Open Gaming Collective (OGC) jádrem a novým Easy Anti-Cheatem pro Linux (EAC Linux v2).
MikroTik zveřejnil vlastní bezpečnostní upozornění potvrzující, že zranitelnost linuxového jádra postihuje také RouterOS 7. Jde o use-after-free při zpracování IPv4 TCP spojení s IP options. Zranitelnost se týká provozu směřujícího na TCP službu samotného routeru, nikoli paketů, které router pouze přeposílá. Opraveno v long-term od 7.24.6, v stable od 7.25.1 a devel od 7.26beta5.
Ve správci balíčků APT, používaném v Debianu a odvozených distribucích, byla nalezena a opravena kritická zranitelnost CVE-2026-109518. Vzdálený útočník může obejít ověření stažených balíčků pomocí přesměrování a dočasných chyb HTTP serveru.
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) vydal zprávu o finančním řízení prostředků EU v ČR (pdf). Dočíst se lze například, že přes 8 miliard korun na digitální vzdělávání nepřineslo naplnění žádného z prioritních cílů programu. Peněžní prostředky z fondů EU sice byly vynaloženy formálně v souladu s právními předpisy, avšak s minimálním nebo neprokazatelným dopadem na proklamované cíle ve vzdělávání. Na Metodickém portálu RVP.CZ bylo ke konci
… více »Emulátor terminálu kitty (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové verzi 0.50.
Různé drobnosti a užitečnosti na které narazím nebo sám vytvořím. Primárně se zaměřuji na věci, které mohou být zajímavé a užitečné pro ostatní uživatele GNU/Linuxu či typografického systému TeX, občas se tu ale určitě vyskytne i něco z úplně jiného soudku, např. z oblasti bezpečnosti apod.
Jsem fanda Btrfs, ale zajímá mne i jeho hlavní soupeř – ZFS. Nedávno se objevily zprávičky o přípravě toho, aby bylo ZFS (i přes problematické licencování) snadno použitelné v Ubuntu a Debianu. To mne přivedlo na (skvělý!) tutoriál Aarona Toponce o ZFS na Linuxu. Na základě něho a ještě několika dalších zdrojů se mi zdá, že Btrfs je v mnoha ohledech navrženo flexibilněji a vhodněji, i když samozřejmě má i své nevýhody. V tomto zápisku tedy zkusím stručně shrnout pro a proti, která u Btrfs a ZFS vidím.
Poslední tři dny probíhala v Brně konference DevConf 2016, a byla to obrovsky povedená akce s velmi našlápnutým programem. Rozsah programu v pouhých třech dnech vlastně považuji za jedinou nevýhodu akce – člověk by potřeboval být na třech místech současně, aby shlédl všechno, co chtěl.
Ještě že existuje záznam skoro celého programu, tak se to dá doposlechnout dodatečně. Extrémně populárním tématem na konferenci byl Docker (což dále úzce souvisí i s OpenShift apod.), a byla to i jedna z hlavních věcí, kvůli které jsem tam šel. Z prvotního obrovského nadšení jsem ale nyní ve fázi deprese: buď něco přehlížím (a budu moc rád, pokud to tak je a v diskusi pod zápiskem mi to vysvětlíte), nebo se všichni totálně zbláznili a bezpečnost typického uživatele Dockeru/OpenShiftu je na úrovni BFU, který nadšeně a bez nejmenšího zamyšlení a zaváhání spustí každý .EXE a .COM soubor, který mu přijde e-mailem.