Byl vydán Mozilla Firefox 152.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 152 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.7 (Mastodon). Přehled novinek i s videi a se snímky obrazovek v oficiálním oznámení. Podrobný přehled v seznamu změn.
Hříčka xsnow, která na ploše spustí sněžení, je protestware. Pokud jste v Rusku (LANG=ru), zobrazuje ukrajinské vlajky.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala beta verzi Ubuntu Touch 24.04-2.0. Nová verze již počítá s výřezy pro fotoaparát (notch) a zaoblenými rohy displeje. Webový prohlížeče Morph přešel z Chromia 87 na Chromium 134. Do shellu Lomiri byl přidán editor snímků obrazovky.
V Praze probíhá Flock 2026, tj. konference pro přispěvatele a příznivce Fedory. Přednášky lze sledovat také na YouTube.
Node-RED (Wikipedie, GitHub), webová aplikace postavená na Node.js pro vizuální programování a propojování hardwarových zařízení, API a online služeb, byl vydán ve verzi 5.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová verze 3.27.0 FreeRDP, tj. svobodné implementace protokolu RDP (Remote Desktop Protocol). Opraveno bylo 5 zranitelností.
Řídící výbor GCC schválil záměr do GCC začlenit backend WebAssembly.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.0 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.1. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a časem také na Linux Kernel Newbies.
Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
Různé drobnosti a užitečnosti na které narazím nebo sám vytvořím. Primárně se zaměřuji na věci, které mohou být zajímavé a užitečné pro ostatní uživatele GNU/Linuxu či typografického systému TeX, občas se tu ale určitě vyskytne i něco z úplně jiného soudku, např. z oblasti bezpečnosti apod.
Jsem fanda Btrfs, ale zajímá mne i jeho hlavní soupeř – ZFS. Nedávno se objevily zprávičky o přípravě toho, aby bylo ZFS (i přes problematické licencování) snadno použitelné v Ubuntu a Debianu. To mne přivedlo na (skvělý!) tutoriál Aarona Toponce o ZFS na Linuxu. Na základě něho a ještě několika dalších zdrojů se mi zdá, že Btrfs je v mnoha ohledech navrženo flexibilněji a vhodněji, i když samozřejmě má i své nevýhody. V tomto zápisku tedy zkusím stručně shrnout pro a proti, která u Btrfs a ZFS vidím.
Poslední tři dny probíhala v Brně konference DevConf 2016, a byla to obrovsky povedená akce s velmi našlápnutým programem. Rozsah programu v pouhých třech dnech vlastně považuji za jedinou nevýhodu akce – člověk by potřeboval být na třech místech současně, aby shlédl všechno, co chtěl.
Ještě že existuje záznam skoro celého programu, tak se to dá doposlechnout dodatečně. Extrémně populárním tématem na konferenci byl Docker (což dále úzce souvisí i s OpenShift apod.), a byla to i jedna z hlavních věcí, kvůli které jsem tam šel. Z prvotního obrovského nadšení jsem ale nyní ve fázi deprese: buď něco přehlížím (a budu moc rád, pokud to tak je a v diskusi pod zápiskem mi to vysvětlíte), nebo se všichni totálně zbláznili a bezpečnost typického uživatele Dockeru/OpenShiftu je na úrovni BFU, který nadšeně a bez nejmenšího zamyšlení a zaváhání spustí každý .EXE a .COM soubor, který mu přijde e-mailem.