Oficiálně byl vydán Android 13. Více na blogu věnovaném vývojářům a samozřejmě v poznámkách k vydání na AOSP (Android Open Source Project).
GNOME slaví 25 let. Přesně před pětadvaceti lety odeslal Miguel de Icaza do diskusního listu GTK+ email, který je považován za zahájení projektu GNOME, jehož cílem bylo vyvinout prostředí podobné CDE a KDE, ale založené výhradně na svobodném softwaru.
Kamera Intel MIPI IPU6 v noteboocích Lenovo ThinkPad X1 Carbon nebo Dell XPS 13 9315/9320 potřebuje na Linuxu proprietární firmware. Navíc aktuálně běží pouze na opatchovaném Linuxu 5.15. Nejenom Greg Kroah-Hartman z těchto důvodů koupi těchto notebooků nedoporučuje. Zajímavé je, že Dell XPS 9315 získal certifikaci pro Ubuntu.
Nejnovější glibc rozbíjí Easy Anti-Cheat. Řada her tak přestala fungovat. V glibc 2.36 byla odstraněna podpora DT_HASH, jež je právě v Easy Anti-Cheat od Epic Games používána. Nejnovější glibc se již dostala například do Arch Linuxu. Tam je problém řešen balíčkem glibc 2.36-2 s vrácenou podporou DT_HASH.
V knihovně pro kompresi dat zlib (Wikipedie) byla objevena bezpečnostní chyba CVE-2022-37434 s vážností CVSS 9.8. Opravená upstream verze zatím nevyšla. Chyba se samozřejmě týká i softwarů s bundlovanou zlib, viz například vydání rsync 3.2.5.
Linus Torvalds vydal Linux 6.0-rc1. Podpora programovacího jazyka Rust se tam nedostala. Kódové jméno bylo změněno ze "Superb Owl" na "Hurr durr I'ma ninja sloth".
JuiceFS dospěl do verze 1.0. Jedná se o distribuovaný souborový systém kompatibilní s POSIX, HDFS a S3. Architektura JuiceFS sestává ze 3 částí: JuiceFS Client, Data Storage (S3, Azure Blob, OpenStack Swift, Ceph, MinIO, …) a Metadata Engine (Redis, TiKV, MySQL/MariaDB, PostgreSQL, SQLite, …). Zdrojové kódy JuiceFS jsou k dispozici na GitHubu pod licencí Apache 2.0.
O víkendu probíhá online The Raku Conference 2022, tj. konference věnovaná programovacímu jazyku Raku.
Včera skončila bezpečnostní konference Black Hat USA 2022 (Twitter) a začala bezpečnostní konference DEF CON 30 (Twitter). V rámci Black Hat byly vyhlášeny výsledky letošní Pwnie Awards (Twitter). Pwnie Awards oceňují to nejlepší, ale i to nejhorší z IT bezpečnosti (bezpečnostní Oscar a Malina v jednom).
Vývojáři PostgreSQL oznámili vydání verzí 14.5, 13.8, 12.12, 11.17, 10.22 a 15 Beta 3. Opraveno je více než 40 chyb a také zranitelnost CVE-2022-2625. Upstream podpora verze 10 končí 10. listopadu letošního roku.
Tiskni
Sdílej:
a i na blby interaktivni umelecky projekt, kde jsme chteli udelat hudebni nastroj ktery hraje podle rozestaveni lidi v mistnosti to bylo s ultrazvukem dost nahoubyK tomuhle
V případě zjednodušení by šlo nahradit vychylovací systém půlválcovou otočnou čočkou, která udělá z bodového laserového paprsku čáru. V laserových vodováhách je to běžné příslušenství a jde to koupit i samostatně. Sice to sníží jas (ten jde dohnat výkonem, u IR a červených laserů nejsou problém výkony stovek miliwatt), ale na druhou stranu se zrychlí snímání.Možná by na to šlo použít něco z laserové tiskárny, tam je vychylovač laserového paprsku a bude asi kvalitnější než home made zrcátko.
Na praci s radarem budes potrebovat fakt hodne rychlou elektronikuVždyť elektroniku, která dokáže změřit nanosekundu (30 cm) najdeš v každém laserovém měřiči vzdálenosti. Opět nasourcuješ v tržnici.
a bojim se, ze bude problem delat si to samTo asi jo, nevím, k čemu to potřebuje, ale osobně bych šel do pasivního radaru. Nejlépe z více míst s přesnou časovou synchronizací, pak se poloha spočítat i přesněji než „támhle možná něco letělo“. Nevýhodou je, že by tak vlastně stavěl stacionární Tamaru, a když se tím pochlubí, začnou se o něj zajímat lidé, v jejichž zájmu by radši nechtěl být…
Zkus se zamyslet nad laserem.Na letadla (nebo obecně venku nad sto metrů, pokud uvažujeme rozumný výkon laseru) to fakt nejde.
Neni potřeba na provoz radaru nějaký povolení od nějakýho regulačního úřadu?Aj keď to bude mať frekvenciu v okolí 2.4GHz alebo 5 GHz a výkon do 100 mW EIRP?
!!! UPOZORNĚNÍ!!! Vážení provozovatelé Wifi sítí v pásmu 5.6 GHz (zejména 802.11a a Canopy). Na základě žádostí několika provozovatelů a ČTU byla vytvořena tato stránka obsahující NEfiltrovaná radarová data. Připomínáme, že radarová měření jsou v tomto pásmu prioritní a odkazujeme na informaci vydanou ČTU zde. CHMU doporučuje, aby na zařízeních byla zapnuta funkce DFS a v ostatních případech žádáme o vynechání kanálů 124 (5620 MHz) a 128 (5640 MHz) na všech zařízeních a to na celém území ČR. Námi detekované případy rušení, které nebudeme schopni identifikovat podle SSID/azimutu, budou předávány příslušnému oddělení Českého telekomunikačního úřadu za účelem zaměření a identifikace. Upozorňujeme, že ČTU tyto případy bude klasifikovat jako nedodržování podmínek daného VO a může těmto poskytovatelům udělit vysokou pokutu podle par. 118 odst. 1 písm. c) a par. 118 odst. 11 zákona o elektronických komunikacích. Budete-li mít konkrétní dotaz, napište nám email na radar@chmi.cz. Děkujeme.
Vysílač:
Generátor pulzů připojit k čítači a začít počítat jakmile vyšlu paprsek (zvuk/světlo)
Přijímač:
Když se paprsek vrátí tak zastavit čítač a jeho hodnotu poslat na sériovej port?
Takhle to vidím pokud by stačilo poslat impulz ultrazvukem/laserem a čekat až se vrátí.
V GIS to posilaji ze satelitu nebo z letadla?Tak NASA tohle získala v naprosto neuvěřitelném rozlišení z raketoplánu. Koukám na to a pořád mi přijde neuvěřitelné, jak dokážou na stovky km něco tak přesného.
Ale treba ustav teorie informace a automatizace AV CR dela tohle z multispekralnich fotek, kontroluji jestli se pestuji ty veci ktera maji a tak (protoze psenice sviti rano v infraspektru vic nez zito nebo co).Zajímavé.
Jsem si teď vzpomněl, asi dva roky zpátky jsem byl se školou na ČVUT, nějaká celostátní prezentace různých školních projektů. Jedna škola tam měla krabičku velikosti asi dvou MC kazet na sobě, fungovalo to myslim do pěti metrů, řídil to mikropočítač a mělo to i vlastní LCD displej kde se ukazovala vzdálenost Takže tohle se dělá i na lepších středních školách, určitě by se o tom dalo leccos dohledat, jen googlu připiš ještě slůvko "PIC" nebo "AVR"
Teď jsem to do Google zadal a vyplivlo mi to tohle:
http://www.hw.cz/navrh-obvodu/ultrazvukovy-dalkomer-s-atmega8515.html
...což je vlastně přesně to co jsem popsal výše, akorát s mikroprocesorem místo jednotlivých obvodů (takže několikanásobně menší)
Ještě k rozdílům světlo versus dlouhovlnější elmag záření, co mě tak z placu napadá a je snad k tématu ...
O tom jsem přemýšlel taky ale všechno se to krapet klepe, kmitá i když minimálně, máš na to krátkej čas a nidky nevíš co za předmět na vozejk ti někdo umístí navíc. Třebas žvejkačku a nebo více maziva.Jinak co se týče maziva navíc tak hmotnost něčeho s hustotou maziva bude oproti hustotě oceli zanedbatelné. U plastu by to byl asi problém, otázka kde všude se plast maže
Takže ne měřit vzdálenost, ale vidět skrz objekty?
Na materiál několik druhů kyselin, na tvar kameru
Na materiál několik druhů kyselinOn chce zistiť "čo to je?"; nie "čo to bolo?".