Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
Tiskni Sdílej:
a i na blby interaktivni umelecky projekt, kde jsme chteli udelat hudebni nastroj ktery hraje podle rozestaveni lidi v mistnosti to bylo s ultrazvukem dost nahoubyK tomuhle
V případě zjednodušení by šlo nahradit vychylovací systém půlválcovou otočnou čočkou, která udělá z bodového laserového paprsku čáru. V laserových vodováhách je to běžné příslušenství a jde to koupit i samostatně. Sice to sníží jas (ten jde dohnat výkonem, u IR a červených laserů nejsou problém výkony stovek miliwatt), ale na druhou stranu se zrychlí snímání.Možná by na to šlo použít něco z laserové tiskárny, tam je vychylovač laserového paprsku a bude asi kvalitnější než home made zrcátko.
Na praci s radarem budes potrebovat fakt hodne rychlou elektronikuVždyť elektroniku, která dokáže změřit nanosekundu (30 cm) najdeš v každém laserovém měřiči vzdálenosti. Opět nasourcuješ v tržnici.
a bojim se, ze bude problem delat si to samTo asi jo, nevím, k čemu to potřebuje, ale osobně bych šel do pasivního radaru. Nejlépe z více míst s přesnou časovou synchronizací, pak se poloha spočítat i přesněji než „támhle možná něco letělo“. Nevýhodou je, že by tak vlastně stavěl stacionární Tamaru, a když se tím pochlubí, začnou se o něj zajímat lidé, v jejichž zájmu by radši nechtěl být…
Zkus se zamyslet nad laserem.Na letadla (nebo obecně venku nad sto metrů, pokud uvažujeme rozumný výkon laseru) to fakt nejde.
Neni potřeba na provoz radaru nějaký povolení od nějakýho regulačního úřadu?Aj keď to bude mať frekvenciu v okolí 2.4GHz alebo 5 GHz a výkon do 100 mW EIRP?
!!! UPOZORNĚNÍ!!! Vážení provozovatelé Wifi sítí v pásmu 5.6 GHz (zejména 802.11a a Canopy). Na základě žádostí několika provozovatelů a ČTU byla vytvořena tato stránka obsahující NEfiltrovaná radarová data. Připomínáme, že radarová měření jsou v tomto pásmu prioritní a odkazujeme na informaci vydanou ČTU zde. CHMU doporučuje, aby na zařízeních byla zapnuta funkce DFS a v ostatních případech žádáme o vynechání kanálů 124 (5620 MHz) a 128 (5640 MHz) na všech zařízeních a to na celém území ČR. Námi detekované případy rušení, které nebudeme schopni identifikovat podle SSID/azimutu, budou předávány příslušnému oddělení Českého telekomunikačního úřadu za účelem zaměření a identifikace. Upozorňujeme, že ČTU tyto případy bude klasifikovat jako nedodržování podmínek daného VO a může těmto poskytovatelům udělit vysokou pokutu podle par. 118 odst. 1 písm. c) a par. 118 odst. 11 zákona o elektronických komunikacích. Budete-li mít konkrétní dotaz, napište nám email na radar@chmi.cz. Děkujeme.
Vysílač:
Generátor pulzů připojit k čítači a začít počítat jakmile vyšlu paprsek (zvuk/světlo)
Přijímač:
Když se paprsek vrátí tak zastavit čítač a jeho hodnotu poslat na sériovej port?
Takhle to vidím pokud by stačilo poslat impulz ultrazvukem/laserem a čekat až se vrátí.
V GIS to posilaji ze satelitu nebo z letadla?Tak NASA tohle získala v naprosto neuvěřitelném rozlišení z raketoplánu. Koukám na to a pořád mi přijde neuvěřitelné, jak dokážou na stovky km něco tak přesného.
Ale treba ustav teorie informace a automatizace AV CR dela tohle z multispekralnich fotek, kontroluji jestli se pestuji ty veci ktera maji a tak (protoze psenice sviti rano v infraspektru vic nez zito nebo co).Zajímavé.
Jsem si teď vzpomněl, asi dva roky zpátky jsem byl se školou na ČVUT, nějaká celostátní prezentace různých školních projektů. Jedna škola tam měla krabičku velikosti asi dvou MC kazet na sobě, fungovalo to myslim do pěti metrů, řídil to mikropočítač a mělo to i vlastní LCD displej kde se ukazovala vzdálenost Takže tohle se dělá i na lepších středních školách, určitě by se o tom dalo leccos dohledat, jen googlu připiš ještě slůvko "PIC" nebo "AVR"
Teď jsem to do Google zadal a vyplivlo mi to tohle:
http://www.hw.cz/navrh-obvodu/ultrazvukovy-dalkomer-s-atmega8515.html
...což je vlastně přesně to co jsem popsal výše, akorát s mikroprocesorem místo jednotlivých obvodů (takže několikanásobně menší)
Ještě k rozdílům světlo versus dlouhovlnější elmag záření, co mě tak z placu napadá a je snad k tématu ...
O tom jsem přemýšlel taky ale všechno se to krapet klepe, kmitá i když minimálně, máš na to krátkej čas a nidky nevíš co za předmět na vozejk ti někdo umístí navíc. Třebas žvejkačku a nebo více maziva.Jinak co se týče maziva navíc tak hmotnost něčeho s hustotou maziva bude oproti hustotě oceli zanedbatelné. U plastu by to byl asi problém, otázka kde všude se plast maže (například v mým VHS ale jo ). Kmitání není problém, pokud všechny měřené součástky dostanou podobnej profil kmitání. Navíc můžeš do váhy namontovat akcelerometr. Ideální pokud metody zkombinuješ (indukcí detekuješ plast a šoupneš ho do jiný měřící pipelajny než ocel).
Takže ne měřit vzdálenost, ale vidět skrz objekty?
Na materiál několik druhů kyselin, na tvar kameru
Na materiál několik druhů kyselinOn chce zistiť "čo to je?"; nie "čo to bolo?".