Bylo oznámeno vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Od 3. listopadu 2025 budou muset nová rozšíření Firefoxu specifikovat, zda shromažďují nebo sdílejí osobní údaje. Po všech rozšířeních to bude vyžadováno někdy v první polovině roku 2026. Tyto informace se zobrazí uživateli, když začne instalovat rozšíření, spolu s veškerými oprávněními, která rozšíření požaduje.
Jste nuceni pracovat s Linuxem? Chybí vám pohodlí, které vám poskytoval Microsoft, když vás špehoval a sledoval všechno, co děláte? Nebojte se. Recall for Linux vám vrátí všechny skvělé funkce Windows Recall, které vám chyběly.
Společnost Fre(i)e Software oznámila, že má budget na práci na Debianu pro tablety s cílem jeho vyžívání pro vzdělávací účely. Jako uživatelské prostředí bude použito Lomiri.
Proběhla hackerská soutěž Pwn2Own Ireland 2025. Celkově bylo vyplaceno 1 024 750 dolarů za 73 unikátních zranitelností nultého dne (0-day). Vítězný Summoning Team si odnesl 187 500 dolarů. Shrnutí po jednotlivých dnech na blogu Zero Day Initiative (1. den, 2. den a 3. den) a na YouTube.
Byl publikován říjnový přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Pracuje se na podpoře M3. Zanedlouho vyjde Fedora Asahi Remix 43. Vývojáře lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
Iniciativa Open Device Partnership (ODP) nedávno představila projekt Patina. Jedná se o implementaci UEFI firmwaru v Rustu. Vývoj probíhá na GitHubu. Zdrojové kódy jsou k dispozici pod licencí Apache 2.0. Nejnovější verze Patiny je 13.0.0.
Tiskni
Sdílej:
Nepotřebuju snímat rychlost. Potřebuju vyslat nějakou vlnu na nějaký objekt a pak snímat pak charakteristiku vrácené vlny.
Ale jak řikáš pokud se tu nenajde schopnej borec tak budu jenom snívat dál voe.
))
No zatím zkoumám možnosti jak zkoumat přítomnost ruzných objektů. Jinak v této oblasti se nepohybuji a proto se v podstatě ptám co je za možnosti. No normálně se prodávaj kamery kde se zpracovává obraz k zjistění přítomnosti nějakého předmětu ty přeměty mužou být v ruzných polohách. Jenže obrazové vyhodnocování má prostě nějakou chybu která muže bejt zapříčiněná třebas mazivem atd. Potom to špatně vyhodnocuje a ty algoritmy budou asi taky dost složitý.
Mně by zajímalo jestli už třebas existuje nějaké řešení na bázi rádiového vysílání že by jsi posíla l rádiový signál na něco a podle nějaký vlnový charakteristiky by jsi vyhodnotil v nějaké přesnosti co tam za díl je. Podobným způsobem funguje i vibrodiagnostika u převodovek kde se zjištují třebas vady na zubech dá se určit dle převodu kterje zub je blbej a tak...
Jenom mam trochu zkusenosti s ultrazvukem, a i na blby interaktivni umelecky projekt, kde jsme chteli udelat hudebni nastroj ktery hraje podle rozestaveni lidi v mistnosti to bylo s ultrazvukem dost nahouby.
Mozna by ses mel pochlubit na co presne to chces, spousta tech algoritmu na obraz je sice slozita, ale ty je skoro nikdy nemusis pouzivat, a udelat program co treba detekuje kam se clovek na kamere diva je otazka pul hodinky, protoze uz je to hotovy (opencv a simplecv jsou dobre knihovny na tohle) a v te oblasti kde jsem se pohyboval se prave nejcasteji pouzivaji kamery. I z duvodu legalnosti, radary jsou, jak rikaji niz, docela problem.
Ja myslim ze z radaru nevytahnes presnost na neco mensiho nez par metru, a ten laser je docela draha sranda, ale jak rikam, na radia odbornik nejsem.
a i na blby interaktivni umelecky projekt, kde jsme chteli udelat hudebni nastroj ktery hraje podle rozestaveni lidi v mistnosti to bylo s ultrazvukem dost nahoubyK tomuhle
V případě zjednodušení by šlo nahradit vychylovací systém půlválcovou otočnou čočkou, která udělá z bodového laserového paprsku čáru. V laserových vodováhách je to běžné příslušenství a jde to koupit i samostatně. Sice to sníží jas (ten jde dohnat výkonem, u IR a červených laserů nejsou problém výkony stovek miliwatt), ale na druhou stranu se zrychlí snímání.Možná by na to šlo použít něco z laserové tiskárny, tam je vychylovač laserového paprsku a bude asi kvalitnější než home made zrcátko.
Na praci s radarem budes potrebovat fakt hodne rychlou elektronikuVždyť elektroniku, která dokáže změřit nanosekundu (30 cm) najdeš v každém laserovém měřiči vzdálenosti. Opět nasourcuješ v tržnici.
a bojim se, ze bude problem delat si to samTo asi jo, nevím, k čemu to potřebuje, ale osobně bych šel do pasivního radaru. Nejlépe z více míst s přesnou časovou synchronizací, pak se poloha spočítat i přesněji než „támhle možná něco letělo“. Nevýhodou je, že by tak vlastně stavěl stacionární Tamaru, a když se tím pochlubí, začnou se o něj zajímat lidé, v jejichž zájmu by radši nechtěl být…
Zkus se zamyslet nad laserem.Na letadla (nebo obecně venku nad sto metrů, pokud uvažujeme rozumný výkon laseru) to fakt nejde.
Neni potřeba na provoz radaru nějaký povolení od nějakýho regulačního úřadu?Aj keď to bude mať frekvenciu v okolí 2.4GHz alebo 5 GHz a výkon do 100 mW EIRP?
!!! UPOZORNĚNÍ!!! Vážení provozovatelé Wifi sítí v pásmu 5.6 GHz (zejména 802.11a a Canopy). Na základě žádostí několika provozovatelů a ČTU byla vytvořena tato stránka obsahující NEfiltrovaná radarová data. Připomínáme, že radarová měření jsou v tomto pásmu prioritní a odkazujeme na informaci vydanou ČTU zde. CHMU doporučuje, aby na zařízeních byla zapnuta funkce DFS a v ostatních případech žádáme o vynechání kanálů 124 (5620 MHz) a 128 (5640 MHz) na všech zařízeních a to na celém území ČR. Námi detekované případy rušení, které nebudeme schopni identifikovat podle SSID/azimutu, budou předávány příslušnému oddělení Českého telekomunikačního úřadu za účelem zaměření a identifikace. Upozorňujeme, že ČTU tyto případy bude klasifikovat jako nedodržování podmínek daného VO a může těmto poskytovatelům udělit vysokou pokutu podle par. 118 odst. 1 písm. c) a par. 118 odst. 11 zákona o elektronických komunikacích. Budete-li mít konkrétní dotaz, napište nám email na radar@chmi.cz. Děkujeme.
Vysílač:
Generátor pulzů připojit k čítači a začít počítat jakmile vyšlu paprsek (zvuk/světlo)
Přijímač:
Když se paprsek vrátí tak zastavit čítač a jeho hodnotu poslat na sériovej port? 
Takhle to vidím pokud by stačilo poslat impulz ultrazvukem/laserem a čekat až se vrátí.
Mno a já sem si řikal že by bylo boží udělat něco malého co by dokázal orozpoznávat přítomnost malých součástek. Plast+kov atd...
)) Kdyby mě někdo udělal nějaký malý zařízení a já si k tomu něchal naprogramit soft tak bych mohl vyzkoumat jak se to vlastně chová a jeslti by to byl ov průmyslu použitelný.
)
V GIS to posilaji ze satelitu nebo z letadla?Tak NASA tohle získala v naprosto neuvěřitelném rozlišení z raketoplánu. Koukám na to a pořád mi přijde neuvěřitelné, jak dokážou na stovky km něco tak přesného.
Ale treba ustav teorie informace a automatizace AV CR dela tohle z multispekralnich fotek, kontroluji jestli se pestuji ty veci ktera maji a tak (protoze psenice sviti rano v infraspektru vic nez zito nebo co).Zajímavé.
Jsem si teď vzpomněl, asi dva roky zpátky jsem byl se školou na ČVUT, nějaká celostátní prezentace různých školních projektů. Jedna škola tam měla krabičku velikosti asi dvou MC kazet na sobě, fungovalo to myslim do pěti metrů, řídil to mikropočítač a mělo to i vlastní LCD displej kde se ukazovala vzdálenost
Takže tohle se dělá i na lepších středních školách, určitě by se o tom dalo leccos dohledat, jen googlu připiš ještě slůvko "PIC" nebo "AVR" 
Teď jsem to do Google zadal a vyplivlo mi to tohle:
http://www.hw.cz/navrh-obvodu/ultrazvukovy-dalkomer-s-atmega8515.html
...což je vlastně přesně to co jsem popsal výše, akorát s mikroprocesorem místo jednotlivých obvodů (takže několikanásobně menší) 
Na toto téma - měření ultrazvuku vyšlo hodně konstrukcí tuším na pandatronu namátkou toto.
. Normálně kameru, ne? K čemu radar?
.
)) Jak to že to nejde pod centimetr? A co to rozvibrovat?
)) Díkes!
) No zkusím to třebas namalovat jo?
Ještě k rozdílům světlo versus dlouhovlnější elmag záření, co mě tak z placu napadá a je snad k tématu ...
) zkoumat to že ta součástka je jiná. Konkrétně tahle uloha je problém to že v dané součásce muže a nemusí být díra. Poznat barvu, když je to celé zahnojené je totiž problém. jinak klasika co se používá v automotiv průmyslu, Máš dopravníkovej pás kde běžej vozejky na kterých máš polotovary a na jednom stanovišti se ti celej ten vozík zastaví a ty máš třebas sekundu na to vyhodnotit co je na ot mvozejku dobře a nebo špatně. Takže to stojí. součástka muže bějt třebas i pootočená ale nehejbe se v daný okamžik.
) Pro jednotky kusů tě to samozřejmě nezajímá a dělat takovouhle věc uzavřeně zase nezajímá mě, konkurence je dost.
Zajímá mě to hlavně z technologického hlediska.
)))
))
O tom jsem přemýšlel taky ale všechno se to krapet klepe, kmitá i když minimálně, máš na to krátkej čas a nidky nevíš co za předmět na vozejk ti někdo umístí navíc. Třebas žvejkačku a nebo více maziva.Jinak co se týče maziva navíc tak hmotnost něčeho s hustotou maziva bude oproti hustotě oceli zanedbatelné. U plastu by to byl asi problém, otázka kde všude se plast maže
(například v mým VHS ale jo
).
Kmitání není problém, pokud všechny měřené součástky dostanou podobnej profil kmitání. Navíc můžeš do váhy namontovat akcelerometr.
Ideální pokud metody zkombinuješ (indukcí detekuješ plast a šoupneš ho do jiný měřící pipelajny než ocel).
Jo jestli z toho něco bude tak i zdrojáčky budou.
)
Takže ne měřit vzdálenost, ale vidět skrz objekty?
Na materiál několik druhů kyselin, na tvar kameru 
)))
Na materiál několik druhů kyselinOn chce zistiť "čo to je?"; nie "čo to bolo?".