Námořní drony používané elitními jednotkami britského královského námořnictva tajně posílaly údaje do Číny. Stroje vybavené čínskými komponenty měly být využívány pro vojenské operace na Blízkém východě. Kamery na dálkově řízených průzkumných člunech K3 Scout byly vybavené součástkami, které bez vědomí britského námořnictva odesílaly informace do spojeného zařízení v Číně. Britské námořní síly využívaly flotilu námořních dronů
… více »Alza.cz nabízí herní AlzaPC s předinstalovaným Linuxem (YouTube), konkrétně s linuxovou distribucí Bazzite (Wikipedie).
Squeak (Wikipedie), open source implementace programovacího jazyka a prostředí Smalltalk, byl vydán ve verzi 6.1. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
V Linuxu v KVM byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost Zapscape aneb CVE-2026-64561. Root na hostovaném počítači (virtuální stroj) může obejít izolaci a získat plnou kontrolu nad hostitelským systémem (DoS útok nebo vzdálené spuštění kódu s právy roota). Na obou hlavních architekturách – Intel i AMD. Zranitelnost v Linuxu existovala 6 let (od července 2020 do července 2026).
Počítačová hra Knytt napsaná v Multimedia Fusion 2 byla vydána před 20 lety. Při této příležitosti byl dnes představen moderní port (YouTube) této plošinovky na současné operační systémy pod názvem Knytt Classic. Je zdarma k dispozici na Steamu a GOG.com.
Americká technologická společnost Meta Platforms představila nový model umělé inteligence (AI) Muse Glimmer. Model je menší než přední modely AI od konkurence a má běžet přímo na počítačích uživatelů. Meta model zpřístupní jako open source, tedy otevřený software. Nový model je navržen tak, aby zvládal takzvané agentní úkoly na počítačích se spotřebitelskou grafickou kartou. Klade si tak za cíl uspokojit poptávku po systémech AI, které běží přímo na zařízeních uživatelů.
V pátek 28. srpna 2026 se v pražském Karlíně uskuteční již osmý Mobilní Hackday. Akce začne v 10:00 a potrvá až do večera. Setkání proběhne v prostorách SUSE Linux, s.r.o. na adrese Křižíkova 148/34, Praha 8 – Karlín. Nejbližší zastávkou je Křižíkova, kam se lze dostat tramvají i metrem. Na programu budou například novinky z posledních měsíců, možnosti, jak si zjednodušit práci s LLM/AI, a také nová linuxová distribuce BengalOS, včetně … více »
Jakub Vrána vydal Adminer ve verzi 6.0.0 s více než 130 změnami: "Většina změn vznikla s asistencí Claude Opus 5. Někteří lidi se bojí, že AI asistence může kód zamořit technickým dluhem. To je jistě pravda, pokud vývojář všechny změny bezduše odbouchne Enterem. Ale pokud si pořádně projde plán, vyjedná v něm změny a pak totéž udělá i s vygenerovaným kódem, kvalita kódu stoupne a technický dluh naopak klesne. Je to jako párové programování s
… více »Sam Aaron vydal novou major verzi 5.0.0 aplikace Sonic Pi (Wikipedie) určené také pro výuku programování pomocí skládání hudby. Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
U příležitosti 30. výročí vydání počítačové hry Quake byla vydána nová epizoda s názvem Dawn of the Machine (Steam).
V souvislosti s veřejnou diskusí o financování české vědy a AV ČR se dle mého soudu velice často objevují myslé informace a zkreslující tvrzení, která mají poškodit pověst základního výzkumu v očích české veřejnosti. Jeden by se tak mohl dokonce domnívat, že politici se snaží si vytvářet pozici ve veřejném mínění, který jim umožní bez nesouhlasu voličů krátit finanční prostředky pro českou vědu. Od některých stan se lze obávat toho, že ušetřené peníze poputují do betonu, od jiných pak, že je nahrnou do sociálních dávek a důchodů. Rád bych zde shrnul a také opravil některé výroky o české vědě.
Rozpočet AV ČR bude navýšen o 600 mil. Kč.
Toto tvrzení není pravdivé. rozpočet AV ČR měl být podle původního plánu krácen o 1000 mil Kč. Na následnou žádost AV ČR pak bylo vráceno zpět 600 mil Kč. Oproti loňskému roku je tedy AV ČR pořád krácena o zbývajících 400 mil. Kč.
Stát investuje 1,5% rozpočtu na vědu a to je srovnatelné se západními zeměmi.
Ano, stát sice investuje srovnatelné množství peněz, ale ve srovnání s průměrem EU jich jde 2x více na aplikovaný výzkum, který je v jiných zemích financován převážně ze soukromých zdrojů, kterým také přináší bezprostřední zisk. Základní výzkum je tak krácen.
AV ČR nechce šetřit.
AV ČR se šetření nebrání, ale proč by měla při poklesu HDP o 4% být krácena v rozpočtu o 20%, jak počítal původní plán?
Akademici se bojí grantové soutěže a tak chtějí snadné peníze z rozpočtu.
Akademici se rozhodně soutěže nebojí, ale bez tzv. institucionálních peněz (na zajištění mimo jiné i základního provozu pracovišť) není možné na granty dosáhnout. Bez institucionálních peněz není možné získat granty, kde je vyžadováno spolufinancování. Peníze z grantů lze investovat například do vybavení laboratoří pro účely prováděného experimentu, často je však nelze použít na nákup toaletního papíru, který akademici také potřebují (nadsázka) :)
Počet pracoviš by se měl snížit a zachovat by se měla pouze centra excelence.
Ze 700 vědeckých pracovišť v ČR má AV ČR pouze svých 54 ústavů. Akademie počítá s reformou své struktury v roce 2010 po provedení externího auditu. Pokud je však výzkum kvalitní, tak proč jej rušit? Kdo rozhodne, co je excelence a co už není?
Záběr základního výzkumu je příliš široký
Záběr základního výzkumu je skutečně široký, ale to není v žádném případě chyba. Chceme-li držet krok s vyspělým světem, musíme pěstovat vědu v mnoha oblastech. Není možné se rozhodnout, že přestaneme dělat třeba kvantovou optiku a místo ní pouze jadernou fyziku, protože chceme redukovat záběr základního výzkumu. Pro užitečné aplikace je často potřeba mezioborové spolupráce. Kvantová kryptografie například vyžaduje součinnost matematiků, informatiků a fyziků. Zrušíme-li část spektra základního výzkumu, nebudme schopni realizovat tuto klíčovou mezioborovou spolupráci, která nám může v budoucnu usnadnit přechod ze základního do aplikovaného výzkumu v oblastech, které již do fáze aplikovatelnosti svých výskedů dospějí.
Základní výzkum se provozuje na VŠ i v AV ČR. Toto "dublování" je neefektivní.
Opět naprosto lživé tvrzení. Je pravdou, že např. kvantovou optiku studuje AV ČR i UP Olomouc, ale to není vůbec chyba. Pracoviště spolupracují a zároveň si také konkurují a nutí vědce dosahovat co možná nejlepších výsledků. To, že se např. organická chemie studuje na AV ČR, na UP Olomouc, na UK v Praze i na MU v Brně není přeci žádné neefektivní dublování. Tato pracoviště si navzájem konkurují, ale také spolu umí spolupracovat a výsledkem je efektivní věda. Kde však není konkurence odpadá efektivita práce. To chceme, aby např. organickou chemii smělo provozovat pouze Brno, analytickou Praha a fyzikální Olomouc? To by si pracoviště nekonkurovala a nebyla by tak motivována k efektivnímu bádání.
Dublují se i projekty, za dvoje peníze pouze jeden výsledek.
Naprostá lež. Žádné projekty se nedublují ve smyslu, že by dvě pracoviště generovala stejné výsledky. Chci-li publikovat v prestižním časopise, musím přijít s původními výsledky a být první. Není možné, aby dvě pracoviště objevovala to samé za dvoje peníze, protože to druhé pracoviště by své výsledky již nemohlo publikovat. Akademici se nebojí hodnocení kvality práce s využitím jejich publikační činnosti, která jasně odhalí, kdo jak pracuje. Pokud mají dvě různá pracoviště stejnou oblast zájmu, tak ale v dané oblasti každé z nich vytváří jiné a osobité výsledky (já dělám například experiment v kvantové optice a kolegové z UP se zabývají teoretickým studiem této oblasti), které spolu s výsledky z ostatních zemí do sebe zapadají a posouvají lidské poznání.
AV ČR je moloch sovětského typu a bojí se konkurence.
AV ČR je nejefektivněji pracující vědecká organizace v ČR. Za 33% peněz generuje 55% výsledů českého základního výzkumu. Obdobné instituce existují například v USA, Rakousku, Srbsku, Spojeném království, Německu a dalších zemích.
Dodatek: Mnou zpochybňovaná kritika české vědu zazněla převážně v pořadu Události, komentáře na ČT24 dne 15.12.2009. Moje reakce na tuto kritiku vychází jak z informací z médií, z blogů představitelů AV ČR, ale převážně čerpám z osobní zkušenosti s Akademií věd ČR z pozice vědeckého pracovníka v oboru kvantová optika (těžce základní výzkum).
Tiskni
Sdílej:
+1
Moc pěkně napsáno, pod to se podepisuji. Je opravdu smutné jak někteří lidé na základní výzkum pohlížejí
1) Já nemluvil o medicínském výzkumu, ale o podpoře základního výzkumu z oblasti matematické fyziky farmaceutickou, komerční společností.
2) Dokud stát nebude vlastnit v dané společnosti podíl, pak je to komerční společnost jako každá jiná.
3) Farmaceutické firmy nežijí jen ze státních peněz, nakupují od nich privatizované nemocnice, lékárny, ... Což bude větší podíl příjmů.
4) Výsledky jak ty říkáš medicíského výzkumu se na trh naopak dostávají hodně pomalu, a spolknou při tom hodně peněz. Než se přijde na správný preparát, trvá to dlouho. Než tento preparát projde klinickými zkouškami, trvá to roky. Tomu říkáš brzo?
Kdo se tomu nevěnuje, tak netuší kolik matematiky a fyziky se skrývá za obyčejným mp3 přehrávačemMoc ne. Resp. čim míň, tim líp.
Pro zvědavce: například CERN své výsledky publikuje docela ochotně. Pravda, jedná se "jen" o základní výzkum.
Našel jsem tam dost pěkných fotek.
hodnocení kvality práce s využitím jejich publikační činnosti, která jasně odhalí, kdo jak pracujeTo jste mě vážně pobavil
Hodnocení kvality práce pomocí publikační činnosti, citačních indexů, apod. je naprosto neúčinné. V AVČR jsem několik let pracoval, takže bohužel vím o co jde. Skupina vědců spolupracuje tím způsobem, že se vzájemně uvádějí jako spoluautoři, přestože odvedená práce na společném grantu se často limitně blíží nule. Nicméně jednou za čas každý něco vyprodukuje a v neproduktivních letech mu stačí to spoluautorství. Ne, tenhle systém lze snadno obejít a nic neříká o kvalitě práce. Přičemž vlastní hodnocení na základě publikování je zvrácené. Pracoval jsem v laboratoři, kde se sice vyprodukovala spousta publikací, ale relevantních údajů v tom bylo naprosté minimum (nemluvě o přiohýbání výsledků k vlastní spokojenosti).
Přesto si myslím, že by měl stát podporovat základní výzkum, protože nikdo jiný to nezaplatí a je potřeba. Je smutné, že lze tak špatně kontrolovat kvalitu odvedené práce. Zbývá jen doufat, že alespoň nějaká poměrná část jsou užitečné znalosti a výsledky.
Naopak se domnívám, že by stát neměl vůbec platit aplikovaný výzkum. Z aplikovaného výzkumu plyne bezprostřední užitek (zisk) nějaké právnické osobě, která z tohoto zisku může výzkum zaplatit. Opět mám, bohužel velmi negativní, osobní zkušenost. Pracuji ve firmě na grantu od MPO (Ministerstva Průmyslu a Obchodu). To co naše firma vygenerovala, za více než rok práce na tomto výzkumném projektu je naprostá tragédie. Reálně jsme nevyzkoumali nic a všechno co jsme naprogramovali je nepoužitelné. Při obhajobě přišlo pár starších pánů, kteří neměli ani potuchy co a jak. Moudře pokývali hlavami a další desítky milionů ze státní kasy se sypou