V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
V souvislosti s veřejnou diskusí o financování české vědy a AV ČR se dle mého soudu velice často objevují myslé informace a zkreslující tvrzení, která mají poškodit pověst základního výzkumu v očích české veřejnosti. Jeden by se tak mohl dokonce domnívat, že politici se snaží si vytvářet pozici ve veřejném mínění, který jim umožní bez nesouhlasu voličů krátit finanční prostředky pro českou vědu. Od některých stan se lze obávat toho, že ušetřené peníze poputují do betonu, od jiných pak, že je nahrnou do sociálních dávek a důchodů. Rád bych zde shrnul a také opravil některé výroky o české vědě.
Rozpočet AV ČR bude navýšen o 600 mil. Kč.
Toto tvrzení není pravdivé. rozpočet AV ČR měl být podle původního plánu krácen o 1000 mil Kč. Na následnou žádost AV ČR pak bylo vráceno zpět 600 mil Kč. Oproti loňskému roku je tedy AV ČR pořád krácena o zbývajících 400 mil. Kč.
Stát investuje 1,5% rozpočtu na vědu a to je srovnatelné se západními zeměmi.
Ano, stát sice investuje srovnatelné množství peněz, ale ve srovnání s průměrem EU jich jde 2x více na aplikovaný výzkum, který je v jiných zemích financován převážně ze soukromých zdrojů, kterým také přináší bezprostřední zisk. Základní výzkum je tak krácen.
AV ČR nechce šetřit.
AV ČR se šetření nebrání, ale proč by měla při poklesu HDP o 4% být krácena v rozpočtu o 20%, jak počítal původní plán?
Akademici se bojí grantové soutěže a tak chtějí snadné peníze z rozpočtu.
Akademici se rozhodně soutěže nebojí, ale bez tzv. institucionálních peněz (na zajištění mimo jiné i základního provozu pracovišť) není možné na granty dosáhnout. Bez institucionálních peněz není možné získat granty, kde je vyžadováno spolufinancování. Peníze z grantů lze investovat například do vybavení laboratoří pro účely prováděného experimentu, často je však nelze použít na nákup toaletního papíru, který akademici také potřebují (nadsázka) :)
Počet pracoviš by se měl snížit a zachovat by se měla pouze centra excelence.
Ze 700 vědeckých pracovišť v ČR má AV ČR pouze svých 54 ústavů. Akademie počítá s reformou své struktury v roce 2010 po provedení externího auditu. Pokud je však výzkum kvalitní, tak proč jej rušit? Kdo rozhodne, co je excelence a co už není?
Záběr základního výzkumu je příliš široký
Záběr základního výzkumu je skutečně široký, ale to není v žádném případě chyba. Chceme-li držet krok s vyspělým světem, musíme pěstovat vědu v mnoha oblastech. Není možné se rozhodnout, že přestaneme dělat třeba kvantovou optiku a místo ní pouze jadernou fyziku, protože chceme redukovat záběr základního výzkumu. Pro užitečné aplikace je často potřeba mezioborové spolupráce. Kvantová kryptografie například vyžaduje součinnost matematiků, informatiků a fyziků. Zrušíme-li část spektra základního výzkumu, nebudme schopni realizovat tuto klíčovou mezioborovou spolupráci, která nám může v budoucnu usnadnit přechod ze základního do aplikovaného výzkumu v oblastech, které již do fáze aplikovatelnosti svých výskedů dospějí.
Základní výzkum se provozuje na VŠ i v AV ČR. Toto "dublování" je neefektivní.
Opět naprosto lživé tvrzení. Je pravdou, že např. kvantovou optiku studuje AV ČR i UP Olomouc, ale to není vůbec chyba. Pracoviště spolupracují a zároveň si také konkurují a nutí vědce dosahovat co možná nejlepších výsledků. To, že se např. organická chemie studuje na AV ČR, na UP Olomouc, na UK v Praze i na MU v Brně není přeci žádné neefektivní dublování. Tato pracoviště si navzájem konkurují, ale také spolu umí spolupracovat a výsledkem je efektivní věda. Kde však není konkurence odpadá efektivita práce. To chceme, aby např. organickou chemii smělo provozovat pouze Brno, analytickou Praha a fyzikální Olomouc? To by si pracoviště nekonkurovala a nebyla by tak motivována k efektivnímu bádání.
Dublují se i projekty, za dvoje peníze pouze jeden výsledek.
Naprostá lež. Žádné projekty se nedublují ve smyslu, že by dvě pracoviště generovala stejné výsledky. Chci-li publikovat v prestižním časopise, musím přijít s původními výsledky a být první. Není možné, aby dvě pracoviště objevovala to samé za dvoje peníze, protože to druhé pracoviště by své výsledky již nemohlo publikovat. Akademici se nebojí hodnocení kvality práce s využitím jejich publikační činnosti, která jasně odhalí, kdo jak pracuje. Pokud mají dvě různá pracoviště stejnou oblast zájmu, tak ale v dané oblasti každé z nich vytváří jiné a osobité výsledky (já dělám například experiment v kvantové optice a kolegové z UP se zabývají teoretickým studiem této oblasti), které spolu s výsledky z ostatních zemí do sebe zapadají a posouvají lidské poznání.
AV ČR je moloch sovětského typu a bojí se konkurence.
AV ČR je nejefektivněji pracující vědecká organizace v ČR. Za 33% peněz generuje 55% výsledů českého základního výzkumu. Obdobné instituce existují například v USA, Rakousku, Srbsku, Spojeném království, Německu a dalších zemích.
Dodatek: Mnou zpochybňovaná kritika české vědu zazněla převážně v pořadu Události, komentáře na ČT24 dne 15.12.2009. Moje reakce na tuto kritiku vychází jak z informací z médií, z blogů představitelů AV ČR, ale převážně čerpám z osobní zkušenosti s Akademií věd ČR z pozice vědeckého pracovníka v oboru kvantová optika (těžce základní výzkum).
Tiskni
Sdílej:
1) Já nemluvil o medicínském výzkumu, ale o podpoře základního výzkumu z oblasti matematické fyziky farmaceutickou, komerční společností.
2) Dokud stát nebude vlastnit v dané společnosti podíl, pak je to komerční společnost jako každá jiná.
3) Farmaceutické firmy nežijí jen ze státních peněz, nakupují od nich privatizované nemocnice, lékárny, ... Což bude větší podíl příjmů.
4) Výsledky jak ty říkáš medicíského výzkumu se na trh naopak dostávají hodně pomalu, a spolknou při tom hodně peněz. Než se přijde na správný preparát, trvá to dlouho. Než tento preparát projde klinickými zkouškami, trvá to roky. Tomu říkáš brzo?
Kdo se tomu nevěnuje, tak netuší kolik matematiky a fyziky se skrývá za obyčejným mp3 přehrávačemMoc ne. Resp. čim míň, tim líp.
Pro zvědavce: například CERN své výsledky publikuje docela ochotně. Pravda, jedná se "jen" o základní výzkum.
Našel jsem tam dost pěkných fotek.
hodnocení kvality práce s využitím jejich publikační činnosti, která jasně odhalí, kdo jak pracujeTo jste mě vážně pobavil