Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Predstav si, jak by to vypadalo, kdyby centralni banka byla normalni banka ci podnik. Pokud by sva aktiva 'projedla'Ale když se projí někde v zahraničí, tak je to v pořádku?
Oproti tomu vymenou jednech aktiv (devizove rezervy, napr eura) za jina aktiva (SDR) nic neztraci a je porad solventni.To je právě dost pochybné, zda ta nová aktiva budou mít nakonec stejnou hodnotu jako ta původní a zda je tento obchod výhodný… Ono v účetnictví se dají dělat různá kouzla, podle papírů to vypadá dlouho v pořádku nebo dokonce, že firma bohatne, ale nakonec se zjistí, že reálně nemá vůbec nic.
ignorujes, ze jsou kryte aktivama centralni bankySchválně si spočítej, jaká jsou aktiva národní banky a jaký je státní dluh a kolik pak (ne)zbývá na to krytí měny
a zaroven navrhujes, aby se ta aktiva omezilaJestli to tak vyznělo, tak se omlouvám. Ten „návrh“ jsem předložil jen pro dokreslení absurdity současné situace.
Ale když se projí někde v zahraničí, tak je to v pořádku?Vcelku irelevanti, pro CNB by byl jedinu problem, kdyby uplne skoncil/zkrachoval IMF.
To je právě dost pochybné, zda ta nová aktiva budou mít nakonec stejnou hodnotuHadas, ze zkrachuje IMF?
Shválně si spočítej, jaká jsou aktiva národní banky a jaký je státní dluh a kolik pak (ne)zbývá na to krytí měnyIrelevantni. Statni dluh neni zavazek CNB, ostatni aktiva CNB neslouzi ke kryji statnich dluhopisu.
když už se ty prachy maj vyhodit z vokna, tak aspoň z toho domácícho.A proč? Nepřijde mi to o nic lepší. Podotýkám, že na otázku půjčit/nepůjčit nemám vyhraněný názor, nicméně jestli to mají rozkrást naši politici, nebo jestli se tím má pomoct odvrátit krizi (což je otázka, co znamená), tak radši to druhé. Víš, kolik peněz už se tady rozkradlo? Řek bych, že víc než 90mld. Jestliže jsme nad rozkradenými penězmi víceméně mávli rukou, proč najednou takový háló ohledně peněz pro EU?
podívej se na Threads - ono to s tím atomovým restartem není taková prdel
kam sa podeli prachy z EU na všetky tie ,,projekty"nerozumím otázce, myslíte ty prachy co Unie nalila do Řecka? Pokud ano tak skončily v jejich bankách a byly projedeny, propity místními lidmi, kteří nechápou, že žijí z cizích peněz a na dluh. Jak se zachovalo v této otázce SK? My jen 90 mld. CZK a SK kolik?
„u nás máme tohleto, takže u vás to musíte mít taky, jinak byste nám mohli konkurovat”Je otazka, jak by to umoznilo ceskym zemedelcum lepe konkurovat. Pokud uz ted si stezuji na nizsi dotace, tak by snad dostavali vyssi dotace primo z CR? Nebo by na (dotovanou) unijni zemedelskou produkci byla cla (jako to ma treba Norsko a Svycarsko)? O tom, jak vypada situace v sousednich zemich, ktere nejsou zapojeny do jednotneho zemedelskeho trhu EU, je psano treba tady o Norsku.
Mimochodem, nebyly by nějaké odkazy k té deharmonizaci SZPEU?Ja jsem zadnou deharmonizaci SZPEU nezminoval, jenom to, ze se o pripadnych zmenach harmonizovane SZPEU bude rozhodovat kvalifikovanou majoritou (a rada+parlament) a ne jednohlasne. To se zminuje v mnoha shrnutich Lisabonske smlouvy.
K té deharmonizaci: v původním příspěvku je použito spojení „No a uvolnuje se pomalu proto,Uvolnovani ve smyslu mene regulace a vice trznich mechanismu. To je v podstate velka cast vyvoje spolecne zemedelske politiky (napr. i ta cukrova reforma byla spojena s rusenim dovoznich cel, otviranim trhu a odstranenim intervencnich nakupu). To je opet neco zcela jineho nez deharmonizace (napr. hypoteticka harmonizovana pravidla zakazujici clenskym statum jakekoliv dotace a kvoty vs. neharmonizovana pravidla, kde si kazdy stat muze dotovat a kvotovat jak chce).
Ptal jsem se kolik bude platit SK a stejně jsem se nedobral odpovědi.
asi preto, že ja a finančné záležitosti nie sme kompatibilné :)
napriek tomu som niečo našla, snáď vám to odpovie na vaše otázky
Odhad odvodov Slovenskej republiky do všeobecného rozpočtu Európskej únie na roky 2011 až 2013 je vypracovaný na základe platného rozhodnutia Rady o systéme vlastných zdrojov Európskych spoločenstiev.
Od roku 2011 bude Slovenská republika prispievať aj do Európskeho rozvojového fondu. Odhad príspevku Slovenskej republiky na rok 2011 je spracovaný na základe rozhodnutia Rady EÚ o strope pre ročnú sumu príspevkov členských štátov na financovanie Európskeho rozvojového fondu v roku 2011 (č. 16421/09 zo dňa 27. novembra 2009). Príspevky do Európskeho rozvojového fondu (EDF) v roku 2011 budú pochádzať z dvoch zdrojov: dokončenie 9. EDF (týka sa iba členských krajín EÚ-15) a začiatok 10. EDF, ktorý sa už vzťahuje na všetky členské štáty EÚ. Podiel Slovenskej republiky na príspevkoch do 10. EDF je 0,21 % a je spojený s platbou pre Európsku komisiu a platbou pre Európsku investičnú banku, pričom nové členské štáty v roku 2011 nebudú musieť realizovať platby pre Európsku investičnú banku.
...v októbri 2010 budú nové členské štáty oboznámené s výškou ich splátky do EDF, ktorú zaplatia začiatkom roka 2011. Výška príspevku Slovenskej republiky pre nasledujúce roky sa bude odvíjať od úrovne dohodnutého stropu, t. j. koniec roka 2010 pre rok 2012 a koniec roka 2011 pre rok 2013. Vzhľadom na to, že Slovenská republika má celkovo do 10. EDF zaplatiť približne 48 mil. eur pre Európsku komisiu, predpokladáme, že príspevky Slovenskej republiky do Európskeho rozvojového fondu v rokoch 2012 a 2013 budú vyššie. Keďže výška príspevku na roky 2012 a 2013 ešte nie je stanovená, navrhuje sa na tieto roky platba vo výške 8 mil. eur pre Európsku komisiu a 500 tis. eur pre Európsku investičnú banku.
2. Odvody a príspevky Slovenskej republiky do všeobecného rozpočtu Európskej únie
Čistá finančná pozícia SR voči EÚ z navrhovaných rozpočtových vzťahov s EÚ bez zohľadnenia medziročného nárastu pohľadávok voči EÚ sa na rok 2011 odhaduje na úrovni 2 821 397 876 eur, na obdobie rokov 2011 až 2013 vo výške 7 332 095 284 eur.
|
|
2008 S |
2009 S |
2010 R |
2011 N |
2012 N |
2013 N |
2008 S |
2009 S |
2010 R |
2011 N |
2012 N |
2013 N |
788 698,1 |
777 387,6 |
B |
Príjmy z EÚ spolu |
893 497,3 |
1 119 658,6 |
3 072 696,7 |
3 572 737,5 |
3 251 972,3 |
2 824 810,8 |
C=B-A |
Čistá finančná pozícia SR |
250 122,8 |
423 932,4 |
2 171 219,7 |
2 821 397,8 |
2 463 274,2 |
2 047 423,2 |
asi áno, lebo ten článok je z 26. októbra 2011 a to už bolo po tom, ako sa SMER ,,umúdril" a schválil... naposledy sme si v parlamente schválili čo si tak spomínam dlhovú brzdu... mňa iba zaujíma, kto bude brzdiť... asi my, čo sme brzdili aj doteraz... nosom
Prosím nepleťte si asi ste sa pýtali na euroval:)))
Až bude krachovat ČR, tak bych se na naše přátele v EU rozhodně nespoléhal!
Eurozóna ať se klidně rozpadne, není třeba ji uměle udržovat při životě, návrat k národním měnám není žádná tragédie, naopak, je to dobrý krok, který by se měl udělat nezávisle na kriziHradní klišé stranou, máte k tomu i nějaké racionální zdůvodnění? Co přesně si mám představit pod tou národní měnou? Vlámský frank? Katalánskou pesetu? Tyrolskou Liru? Sámskou korunu?... Předpokládám, že to nemyslíte zle, akorát to tak opakujete, že Vám nedochází, co vlastně říkáte.
Záchrana se netýká eurozóny jako takové, ale některých dlužníků. Je značně „nevýchovné“ do nich pumpovat další a další peníze.Ach ta potřeba pořád někoho vychovávat. Ale nebojte, každý nakonec dostane svou lekci. :) I my "národ" samospravedlivých.
Zodpovědnější chování, nebudu si půjčovat, když na to nemám.Nemyslím, že jste správně pochopil onoho podnikavého ducha, jenž je hnací silou kapitalismu. Bez rizika v naději, že to vyjde by se (prakticky) nic nerozjelo. Ostatně lidi by se ani nevzdělávali, když v době studia na to nemají a jenom spekulují na šanci, že se vzděláním si na splátky vydělají. Vlastně mi není jasné, co tím chtěl TOPík říci, když jedním dechem říkal: zodpovědní se nezadlužují a školné se studentskými půjčkami (bud lehčí schíza, nebo že tedy chci, aby lidé byli nezodpovědní a že he to tak správně). ;) Já nutně ani neříkám, že by to bylo špatně, kdyby lidé žili skromně a ne nad poměry, ale že tzv. tržní hospodářství tak, jak jej budujeme, by nám nefungovalo. Co bychom měli místo toho by mohlo být dobré (nebo taky ne), ale v tuto chvíli si to nedovedu dost konkrétně představit.
až bude krachovat Německo nebo třeba ČR, už tu nebude nikdo, kdo by nás založil.Až začne bankrotovat Německo, tak už bude úplně jedno, co jste v CR dělali nebo nedělali. Svět bude vypadat dost jinak a lepší než dnes to nebude.
A jaky podnikavy duch tedy prokazuji ti, co "investuji" do reckych dluhopisu?
Viděli příležitost, jak vydělat hodně peněz, i když s velkým rizikem. Části z nich to nepochybně vyšlo.
máte k tomu i nějaké racionální zdůvodnění?Je to průhlednější a pravdivější systém, kde se nikdo nemůže schovávat za druhého a kamuflovat svoji neschopnost. Problémy se projevují rychleji a dopadají na toho, kdo je způsobil. Společná měna je něco jako hadr hozený přes problémy jednotlivých států, který je na první pohled zakrývá. Je to iluze, divadlo hrané před světem – snaha vytvořit dojem, že eurozóna je tak silná jako její nejbohatší členové a současně tak velká, jako součet všech obyvatel. Snaha konkurovat americkému dolaru, který je/býval velký a silný – zatímco marka nebo frank byly silné ale malé – proto euro, které mělo být silné i velké zároveň. Nějakou dobu se dařilo tuhle hru před světem hrát, ale teď se ukazuje, že to byl jen podvod – bohatých je jen pár členských zemí a ostatní tam jsou jen do počtu. A ve skutečnosti ještě stahují ty dříve bohaté ke dnu.
Ach ta potřeba pořád někoho vychovávat.To není snaha vychovávat Řeky – ti jsou mi celkem ukradení, ať si dělají, co chtějí. Ale spíš snaha vychovávat sebe resp. své politiky, protože tady už jde o můj konkrétní zájem, o to, v jakém státu budu žít.
Bez rizika v naději, že to vyjde by se (prakticky) nic nerozjelo.Jenže to riziko spočívá v tom, že v případě neúspěchu zbankrotuji, všechen můj majetek se rozprodá a z něho se splatí co největší část dluhu (a zbytek se nesplatí, to je smůla a riziko věřitelů, kteří mi půjčili). Nikoli riziko, jak si ho představují evropští politici a které podle nich spočívá v tom, že budou mít ostudu a že si budou muset zase půjčit od někoho jiného.
rozpad EU nic nevyresi a je to historicky krok zpetNa to dost možná něco je, nicméně jestli se EU řítí k okraji útesu a stále zrychluje, nemusí být krok zpátky vůbec špatná věc...
Koukám, že tu hodně lidí hlasovalo proti. Pojďte to říct zítra politikům osobně
Shromáždění proti poslání cca 3,5 mld. € MMF
14. prosince 2011
18:00 - 19:00
Strana svobodných občanů svolává shromáždění-demonstraci proti poslání 3,5 miliard euro (cca 90 miliard Kč) formou nízko úročené půjčky Mezinárodnímu měnovému fondu k použití na sanaci aktuálních fiskálních problémů států eurozóny. Na shromáždění vystoupí předseda Svobodných Petr Mach a další. Cílem shromáždění je apelovat na vládu, aby neodesílala prostředky České republiky (vlastněné státem ve formě devizových rezerv) pro krátkodobou sanaci eurozóny. Shromáždění se bude konat ve středu 14.12.2011 od 18:00 u památníku II. odboji v Praze poblíž stanice metra Malostranská.
Tohle mi přijde dost nefér. Politický směr, kterému fandíš ty, nefunguje o nic líp, respektive není o nic víc reálný.Nevim, co tohle ma byt. Ano, fandim jistemu politickemu smeru, ale nemyslim si, ze mam kompletni reseni, ktere by se melo zkusit. Rozhodne bych to nejdriv zkousel na modelu nez na realnych lidech. Spis se snazim lidi primet, aby premysleli nad ruznymi rozpory, ktere vidim, a aby si prestali myslet, ze TINA (There Is No Alternative). Cemu rozhodne fandim je prima demokracie. A myslim, ze dost lidi. To, co chce Frantisek Kucera a Svobodni jsou moralni vychodiska, s kterymi by vetsina lidi mela problem. Je tam jeste jeden rozdil. Ja u nich nevidim, co by chteli delat jinak, nez jejich predchudci. Prijde mi, ze jejich odpovedi na kazdou namitku je "mene statu". Ale co to presne znamena v mocenskych vztazich? Oproti tomu, snahy opravit komunismus a socialismus na funkcni existuji (ostatne - levice je historicky pomerne uspesna, alespon ve srovnani s pravici).
Nevim, co tohle ma byt. Ano, fandim jistemu politickemu smeru, ale nemyslim si, ze mam kompletni reseni, ktere by se melo zkusit. Rozhodne bych to nejdriv zkousel na modelu nez na realnych lidech.Já vim, ale měl jsem na mysli to, že na jednu stranu šmahem označíš systém Svobodní za zcela jasně nefungující, a přitom na druhou stranu rozvádíš divoké fantazije o alternativních systémech, u kterých mi přijde jejich nefunkčnost mnohem zřejmější...
Cemu rozhodne fandim je prima demokracie. A myslim, ze dost lidi.Svobodní taky.
To, co chce Frantisek Kucera a Svobodni jsou moralni vychodiska, s kterymi by vetsina lidi mela problem.[citation needed]
Prijde mi, ze jejich odpovedi na kazdou namitku je "mene statu". Ale co to presne znamena v mocenskych vztazich?A co má jako společnýho otázka velikosti státního aparátu s mocenskými vztahy? Ty přece záleží na konkrétních parametrech, subjektech, atd. atd. ...
ostatne - levice je historicky pomerne uspesna, alespon ve srovnani s praviciMeh. Mám naštěstí hrubou představu, co vnímáš pod pojmy "levice" a "pravice", takže by se nad tím asi dalo polemizovat (musela by se ale definovat úspěšnost, vzít v úvahu dobové vlivy, atd...). Nicméně pro kohokoli jiného je ten výrok totálně bezobsažný, anebo - hůře - si tam dosadí obsah vlastní.
Jelikoz pravice pozaduje svobodu, to samo o sobe znamena absenci statem vynucovanych pravidel.Co je zas tohle za nesmysl?
Me by uprimne zajimal i pripad, kdy anarchokapitalismus fungoval i jen v ramci male komunity lidi.IMHO vždy a pořád. Ony anarchokapitalistické mechanismy, principy a vzorce chování se nakonec prosadí v každé společnosti, i když třeba nelegálně. Myslím, že jediná možnost by bylo odstranění jakéhokoli nedostatku. Tedy nekonečný zdroj energie s neomezeným tokem a takové ty zhmotňovače jako měli ve Startreku (ono se to jmenuje jinak, ale teď se mi to nechce hledat). A ani tak si tím nejsem úplně jistý...
Me proste prijde, ze ten problem takovych systemu bude, ze tam nakonec prevezme moc uzka skupina lidi.Z hodin dějepisu mám velmi silný pocit, že k tomu dojde vždy, ať jsou protimechanismy jakékoli.
Myslim, ze experimenty na lidech ukazuji, ze chteji spravedlnost v te ci one podobe.A jsme zase u ono neřešitelného problému, co je vlastně spravedlivé....
Ja tyhle (ponekud fatalisticke) teorie o tom, ze vsechny systemy jsou "vlastne rovnocenne" neuznavam. Podle me to neni empiricky pravda (a zda se mi dost nepravdepodobne, ze by to pravda byla - znamena to tvrdit, ze system nema vliv na chovani lidi).Popíráš tedy existenci šedé ekonomiky? Nelegálního kšeftování (tomu vždycky pomůže nějaké státem dané omezení)? Systém na lidi vliv samozřejmě má (otázka jaký, jestli se projevuje v souladu s ním, nebo naopak vzniká odpor), ale určitě ne absolutní. To jak to popsal mi přijde mnohem reálnější než to, co píšeš ty.
Co se tyce spravedlnosti, muj nazor je, ze ackoli se nazory lidi lisi, v dost vecech se jich dost shodne na to, aby tento "fuzzy oblacek" bylo mozne oznacit za spravedlnost v objektivnim smyslu. Lide se zkratka nerodi s nahodne nastavenou moralkou podle rovnomerneho rozdeleni, takze ne vsechny moralky jsou ekvivalentni.Jo a jsme u tvojí diskuze s belisarivsem vedle. On se jen dopustil té chyby, že navrhl situaci, kdy by někdo byl hlasováním vyloučen. Ale myslím, že by se u nás lidi shodli, že je spravedlivé dávat cikánům tvrdší tresty. Ale o by bylo celkem těžké obecně ohodnotit to, kdy je spravedlivé někoho zabít.
Například v naší kotlince vyšší ideály odmítáme, jsme pragmatičtí až lokajští a považujeme za normální krást. Smrádek ale teploučko a za horami jsou nepřátelé, které je třeba využít, ale nezadat si s nimi. Podle toho se chováme, chovali za socialismu a podle materiálů dostupných, tak i za protektorátu, první republiky i mocnářství. Pokusy změnit obecný staus jsou a také naráží na zběsilý odpor.
Fajn, Dagu, můžeš to specifikovat, pro koho tohle platí, za koho tak mluvíš? Směřuju hlavně k tomu, že za První republiky i mocnářství mělo být normální krást?
Nefungujici je to proto, ze system s minimem statu tu existoval cele 19. stoleti, a nebylo to neco, k cemu by se lide chteli vratit (12-hodinova pracovni doba?).No vidíš to, a když řeknu, že nefunguje levice, protože komunismus minulého režimu, začneš se zlobit, že to vůbec nebyla ta správná Levice™...
Me proste prijde, ze ten problem takovych systemu bude, ze tam nakonec prevezme moc uzka skupina lidi.To je imho inherentní problém všech systémů, které zahrnují člověka. Krom toho, opomíjíš, že i "pravicové" systémy se snaží implementovat pravidla, která tomu zabraňují. Ne moc úspěšně, posobně jako "levicové"...
Jelikoz pravice pozaduje svobodu, to samo o sobe znamena absenci statem vynucovanych pravidel.To si pleteš s anarchismem. Většina tzv. "pravicových" stran (alespoň u nás) požaduje absenci zbytečných/neefektivních pravidel vynucovaných státem - jinými slovy, stát by měl vynucovat pouze to, co je nezbytně potřeba vynucovat. (Tím neříkám, že je jasné, co to je...)
Levice je historicky uspesna. (.....)Achjo... A to už ta diskuse vypadala tak nadějně... Každý fanoušek "levice" nebo "pravice" si prostě nadefinuje oba pojmy tak, aby všeobecně kladné vlastnosti (spravedlnost a podobně) byly v jednom a ty špatné povětšinou v tom druhým. Pak s tím vleze někam do diskuse a flejmuje. Je neuvěřitelné, jak tahle naprosto nesmyslná činnost lidi baví...
Znam lidi, kteri, v socialni sfere, chteji navrat do ery Bismarcka.Zrovna Bismarck zavadel pomerne dost socialnich opatreni - duchody, zdravotni a socialni pojisteni. Takze mozna spis 'do ery pred Bismarckem'?
Vize je jedně věc, co z toho vznikne, to je druhá věc.
Pravice to za problem nepovazuje; to je temer jeji definice.No vždyť říkám, že si to definuješ, aby to bylo špatné... Jak se liší v důsledku "převzetí moci úzkou skupinou lidí" od totality?
Ktery pravicovy princip se snazi prevzeti moci uzkou skupinou lidi zabranit?Co se týče ekonomiky, především zákony volného trhu, které právě mají chránit trh proti ovládnutí úzkou skupinou. No a obecně je to potom odmítání "levicového" rovnostářství, protože v systému, kde se udržuje rovnost, je paradoxně moc soustředěna do subjektu, který ono udržení rovnosti zajišťuje - alespoň takový je pohled "pravice".
Podle me proste vetsina lidi ten pozadavek "nemaji byt zbytecna pravidla" moc vysoko na zebricku priorit nema, a kdyz dojde na lamani chleba, budou chtit globalni pravidla (= pro vsechny stejna).To by mě zajímalo, odkud takové přesvědčení pramění... Lidé obvykle hájí "stejná pravidla pro všechny" pouze potud, pokud je to pro ně výhodné. Lidé jsou sobci.
Hromadeni majetku jim nevadi, ale kdyz by nekdo nahromadil 99% vseho majetku, bude to jeste volny trh?Silně pochybuju, že by ve volném trhu jak ho popisuje teorie "pravice" mohl někdo legálně nahromadit 99% majetku.
Ja bych opravdu rad videl konzistentni definici pravice v tvem smyslu, ale bohuzel jsem ji zatim nenasel.No, to není moc "můj" smysl. Já v posledních komentářích polemizoval obecně, více-méně nezávisle na mém politickém názoru... Mně jinak ta tvá definice levice nepřijde konzistentnější, upřímně řečeno.
Me je jedno, jestli mam nalepku levicak nebo pravicak.Fajn, ale šel bych ještě dál - neomezoval bych se na rozdělení směrů na 2 možnosti - tedy "styl jin vs jang" - ale uvažoval bych přímo konkrétní návrhy. Ono totiž i kdyby se nám nakrásně podařilo "levici" a "pravici" konzistentně nadefinovat a shodnout se na těch definicích, tak stejně při převedení do praxe vyvstane u obého celá řada otázek, který to budou dál větvit do dalších směrů. Ona ani ta tvá 'rovnost' není imho zdaleka jednoznačná, výše si stěžuješ na hromadění majetku, posledně jsi tím ale IIRC myslel pouze výrobní prostředky... A dalších otázek ohledně rovnosti existuje jistě celá řada... Imho má smysl bavit se o konkretizovanějších politických směrech, ideálně o politických programech, ale tak samozřejmě člověk to nemá vždycky podrobně formalizováno...
Imho má smysl bavit se o konkretizovanějších politických směrech, ideálně o politických programech, ale tak samozřejmě člověk to nemá vždycky podrobně formalizováno...To mas asi pravdu, ale existuji urcite principy, z kterych vychazis i tak. Jiny priklad je treba presumpce neviny. To je obecny princip, ktery ma radu aplikaci v konkretnich otazkach.. Podobne proto existuje levicovy a pravicovy princip, pohled na vec. A protoze citim, ze ten pohled existuje, take mi vadi vzajemne obvinovani, ze ten druhy chce zavest totalitu. Jak rikam, pohled pravice (v mem smyslu) nepovazuji za nemoralni; akorat mi to proste neprijde jako dobry napad. Tak proc reci o tom, ze hazim to spatne na pravici? To je asi jako kdyby nekdo, kdo neuznava presumpci neviny, rikal, ze jsme si to takhle rozdelili schvalne, aby on pak vypadal jako blbec.. Ne. Rikat, ze to rozdeleni vlastne neexistuje je trosku vyhybave, protoze spousta lidi ho tam vidi. Ja se snazim pravici priznat co mozna nejlepsi umysly (nebo alespon jeji casti, elitarstvi opravdu nemuzu schvalovat, je mi lito), i kdyz si nemuzu pomoct, nakonec mi z toho vychazi znacna pomylenost. Ovsem za stejne pomylene bych oznacil naivni levicove nazory, a tam nemam pochybnosti o dobrych umyslech jejich tvurcu. A konecne - nesdilim tvuj nazor, ze lide jsou jen sobci - copak ty nikdy nikomu nepomahas? Skoro bych se vsadil, ze jsem vetsi sobec nez ty. Tak proc ty "homo economicus" blaboly? Ostatne, kdyz jsme tak u toho - kdybys napsal OSS, jakou licenci by jsi zvolil? GPL nebo BSD?
Jiny priklad je treba presumpce neviny. To je obecny princip, ktery ma radu aplikaci v konkretnich otazkach.. Podobne proto existuje levicovy a pravicovy princip, pohled na vec.Jo, presumpce viny je ok - u tý se lidi v podstatě shodnou, co to znamená.
Rikat, ze to rozdeleni vlastne neexistuje je trosku vyhybave, protoze spousta lidi ho tam vidi.Jo vidí, jenže každý jinak. Navíc se to rozdělení často používá pro populismus, úmyslné matení a zjednodušování. Ono rozdělení - kategorizace - je dobrá věc, pokud to přinese lepší přehlednost, uchopitelnost, lepší orientaci v problematice. Jenže já mám dojem, že pojmy pravice a levice působí přesně obráceně, proto jsem proti nim. Ono koneckonců mít jednoduchý názor typu "pravice je nejlepší a levice smrdí" (nebo obráceně) je mnohem méně intelektuálně náročné, než se zamyslet nad tím, jak by vlastně ten systém měl fungovat a s jakými parametry. (Tím nechci říct, že ty máš takovýhle zjednodušující postoj, to určitě ne, ale bohužel mám dojem, že jsi spíš světlá výjimka...)
A konecne - nesdilim tvuj nazor, ze lide jsou jen sobci - copak ty nikdy nikomu nepomahas?Já to nemyslel tak, že by lidé nebyli solidární (ono se to koneckonců se sobectvím nevylučuje, jak už jsi sám naznačil v jiném vlákně), jen nevěřim tomu, že lidé budou nějak moc svědomitě dbát na blaho společnosti ve chvílích, kdyby se tím mohli (třeba i jen málo) znevýhodnit.
Ostatne, kdyz jsme tak u toho - kdybys napsal OSS, jakou licenci by jsi zvolil? GPL nebo BSD?
Doplnil bych další bod "Pro": až budeme krachovat my a prosit o pomoc, bude to vypadat líp.Tenhle stát nekrachuje, protože má malé příjmy, krachuje (zatím se to neví veřejně) proto, že má zbytečné velké výdaje. V tom případě je nepomoc ostatních nejlepší služba, kterou mu můžou poskytnout. V oboru osobních financí bych to viděl tak, že když má někdo práci s odpovědností zametače, pracovní dobou podle vlastního uvážení a platem jako ředitel monoplního podniku, tak si nemůže stěžovat, že nevyjde s penězi.
měli bychom být solidární s našimi partnery v rámci EUProč? Skutečně bychom měli? Kdo to říká? Solidarita je přece dobrovolná záležitost. Jestliže je někdo k „solidaritě“ donucen, už to není solidarita ale normální krádež. Takže navrhuji, ať každý občan sám za sebe rozhodne, zda chce být solidární nebo ne. Stát může zorganizovat nějakou sbírku na pomoc bankrotářům, ale rozhodně by do toho neměl nikoho nutit.
záchrana Eurozóny je i v našem hospodářském zájmuV našem ekonomickém zájmu je mj. minimalizace dluhové služby, minimalizace peněz, které každoročně platíme věřitelům za nějaké staré dluhy, minimalizace peněz, které je potřeba lidem a firmám sebrat skrze daně, ale ze kterých tito lidé a firmy nedostanou od státu žádnou protihodnotu, protože peníze padnou na splátky dluhů. Ukončení pochybného experimentu společné měny není žádná tragédie. Naopak je to dlouhodobě pozitivní krok. Negativní dopad na naše hospodářství by mělo např. to, kdyby Německo zavedlo cla. Ale rozpad eurozóny problém není a není tedy důvod, abychom usilovali o její udržení.
z EU získáváme více, než platíme, a tak bychom měli přispět nyní, když ti, co nám pomáhali, potřebují také pomociChyba je už v tom, že jsme dostávali více, než jsme přispívali. Proč by měl někdo něco jen tak dostávat? Vždyť je to nesmysl.
za 2 roky se nám to vrátí na platbách EU do ČRVážně tomu věříš? Kde na to EU vezme, když už i nejbohatší členské státy jsou zadlužené až po uši? Připomíná mi to pyramidovou hru, letadlo. Ti, kteří nastoupili příliš pozdě, už nic nedostanou, jen platí. Řekové nastoupili relativně brzy a krachují v době, kdy jim ještě má kdo pomoci. Ale až dojde řada na nás, už tu nikdo takový nebude. Takže rozhodně nemá smysl kalkulovat s tím, že se nám ta pomoc jednou vrátí. Nevrátí – nebude už od koho by se vrátila.
pomoc nám umožní nastoupit cestu bližší integrace a budeme v centru dění, ne na okrajiEvropští politici se chovají jako feťáci. Líčí nefeťákům jaké je to skvělé, přemlouvají je, aby začali brát drogy taky, jak budou lépe integrovaní a nebudou na okraji – ve skutečnosti to ale nijak skvělé není, feťák ví, že má problém, akorát do něj chce zatáhnout ostatní, aby v tom nebyl sám. Já raději zůstanu „na okraji“ a „v izolaci“ – mimo tu zoufalou partičku feťáků, která shání peníze na další dávku.
Inu, co naděláte… Politici (ze všech stran) nás po léta učí místo přemýšlení papouškovat úderná a zkratkovitá hesla. A teď by najednou potřebovali, abychom se zamysleli a podívali se pod povrch, a ono to nejde, protože lidi jen dál papouškují ta hesla. A do toho samozřejmě zájmové skupiny, jako je ta kolem stařičkého mocnáře, která na EU odjakživa dštila oheň a síru, a která by z jejího pádu byla na vrcholu blaha bez ohledu na to, že bychom na tom jako stát prodělali kalhoty.
Tahle krize je globální a dotýká se všech, jak všech států, tak všech společenských vrstev. Představa, že uzavřením se do své ulity a ponecháním ostatních "ať si třeba pochcípají" něco vyhrajeme, je zcestná. To platí jak ve vztahu k ostatním státům (což si naštěstí uvědomuje i naše vláda), tak ve vztahu k ostatním vrstvám (což si bohužel neuvědomuje a dál pokračuje v politice, že všechno mají zaplatit nižší a střední vrstvy).
v podstate akorat vymeni nektera sva aktiva (vlastni penize a devizove rezervy) za jina aktiva (SDR, 'penize' IMF)
Klíčová otázka je, jestli nová aktiva (dlužní úpis MMF) nebudou podstatně méně kvalitní než ta původní (peníze). Když budu stát před volbou, jestli mám sedět na penězích nebo půjčit notorickému dlužníkovi, radši zvolím první možnost.
Asi neni treba se obavat, ze o ty penize CR nejak prijde - ledaze by zkrachoval cely IMF (a tedy se v podstate rozlozil mezinarodni financni system).
Kde nic není, ani smrt nebere. Před časem jsme přes MMF půjčili Řecku 25 mld. a jsem zvědavý, jestli je někdy uvidíme. Řecko své dluhy v plné výši splatit nemůže a ani nedávný 50% haircut pro banky nic neřeší.
Takze vladu to nebude stat ani korunuPokud o ty rezervy nenávratně nepřijde... Jako značně znepokujující mi přijdou vyjádření pana Singera z článku:
Podle Singera dohody z bruselského summitu však celkově neřeší problémy eurozóny jako celku.
Celkově je částka 200 miliard eur podle Singera relativně nízká. "Mně se zdá, že ta částka je trošku jako acylpyrin na zlomenou nohu. Nezaškodí, ale zároveň není schopna výrazněji pomoc," uvedl.Je opravdu rozumné, v takovýchto souvislostech, desetinu našich státních rezerv lehkovážně poskytnout? Podle mě tomu smysluplnost schází.
ty prostredky by stejne nemohla vyuzit jinakProč myslíte?
Asi neni treba se obavat, ze o ty penize CR nejak prijde - ledaze by zkrachoval cely IMF (a tedy se v podstate rozlozil mezinarodni financni system).Což už se v podstatě děje, nemýlím-li se...
proč bychom měli půjčovat někomu, kdo si díky dluhu žije nad poměry a má vyšší důchody a mzdy než myMožná bych si dokonce troufl tvrdit, že má vyšší důchody než my mzdy.
Když padne Eurozóna, jsme nejspíš v prdeli tak jako tak.
Ano, ale budeme o 90 mld. bohatší.
bude-li celá EU zvedat nahoru
To se nestane, protože v té době už žádná EU nebude.
Možnosti něco vyjednat mezinárodně? Něco spolurozhodnout? Hihihi...
Takové možnosti jsou už dnes téměř nulové. O všem rozhoduje Merkozi, zbytek jen přikyvuje.
Takové možnosti jsou už dnes téměř nulové. O všem rozhoduje Merkozi, zbytek jen přikyvuje.Takze ty dohady zda pujcit nebo ne vlastne neexistuji a uz jsme pujcili?
zbytek jen přikyvujevs.
všelijak kroutí a remcá, ale nakonec poslechne.Tak ja nevim...
To bych spíš věřil, že všechno řídí ještírci.Tos mel ovsem napsat rovnou, ze se jedna o otazku viry. Mohli jsme si cele tohle vlakno usetrit, protoze s virou se polemizovat neda.
90 miliard čeho? Jediný jakýs takýs smysl má, pokud těch 90 miliard je ve zlatě. Jinak je to úplně jedno, protože většina těch miliard bude virtuální a rozplyne se jako dým v momentě, kdy evropská ekonomika půjde do háje. A ani s tím zlatem si nejsem dvakrát jistý.Když padne Eurozóna, jsme nejspíš v prdeli tak jako tak.Ano, ale budeme o 90 mld. bohatší.
Jediný jakýs takýs smysl má, pokud těch 90 miliard je ve zlatě.To by mě taky zajímalo. Ví to někdo?
PS: jeste nikdy v historii se nestalo, ze by MMF nekomu nevratil penize.
Všechno je jednou poprvé. General Motors byl největší světový výrobce aut, přesto zkrachoval. Ještě před pár lety se zdálo, že státní dluhopisy, obzvláště zemí eurozóny, jsou perfektně bezpečné. Státy přece moc nekrachují a pokud ano, tak nějaké banánové republiky, ale ne země EU. Dnes už to vypadá dost jinak.
Když padne Eurozóna, jsme nejspíš v prdeli tak jako tak. Ano, ale budeme o 90 mld. bohatší.Dost mozna taky ne. Pokud padne eurozona, je lepsi mit 90 mld. Kc v devizovych rezervach napr. v eurech (tedy v mene, ktera by se rozpadla a nektere nastupnicke meny by zrejme prudce devalvovaly), nebo ekvivalentni castku v SDR ('mena' IMF, kde je krome evropy spousta jinych, 'nezasazenych' zemi)?
no, naděje umírá poslední.Tak mi půjč tisícovku. Chci vsadit na sportku. Naděje přece umírá poslední. Musíš věřit, že to vyjde. No tak… půjčíš?
Nám nezbývá než doufat, že se Evropa zmátoří.Obávám se, že nezmátoří. Bohatství se postupně přesouvá po světě – nejdříve to byla Evropa (resp. některé evropské státy u moře), potom USA a teď je to Čína (a některé další asijské země). Zvrátit tenhle vývoj se moc nedá*, ale pokusme se to (jako ČR) nebrat jako hrozbu a tragédii, ale jako příležitost. Čína bohatne a není to jen levná pracovní síla, ale i zajímavý trh. USA taky ještě úplně nezbankrotovali, takže z toho se dá taky něco vytěžit. Obchodní partnery můžeme najít i v Africe a v Jižní Americe… Byla by chyba se orientovat pořád jen na jeden obor (automobilový průmysl) a jednu zemi (Německo). Takové jednostranné zaměření je vyloženě nezdravé a riskantní.
Dluhy jsou létaDluhy byly**, ale taky byly státní bankroty. Takový bankrot není jen špatná věc – je to také vzdělávací proces, který zlepšuje investorskou intuici – lidé se učí, komu půjčovat mají a komu raději ne. Tím, že se snažíme (resp. EU se snaží) bankrotu za každou cenu zabránit, narušujeme tento proces, deformujeme přirozený stav a motivujeme investory k tomu, aby dělali špatné investice. Je to zcela zvrácený přístup. *) zvlášť pokud budeme zahnívat v socialistické EU, trávit čas zakazováním žárovek, přerozdělovat a divit se, že to nefunguje, pak se navzájem obviňovat, zase přerozdělovat, zase se divit, uzavírat se před světem a tak pořád dokola až nebude co přerozdělovat. **) kromě toho se používal i další prostředek, ředění měn, neboli inflace. Nakonec je celkem jedno, zda systém zkrachuje na tom, že přijde hyperinflace, nebo na tom, že nejde splatit dluhy. Naši politici se někdy posmívají různým banánovým republikám za to, že si tisknou peníze, ale ti naši politici se chovají úplně stejně nezodpovědně, akorát místo bankovek tisknou dluhopisy.
Obchodní partnery můžeme najít i v Africe a v Jižní Americe…Samozřejmě. Určitě je intenzivně hledáme.
To máte jako když je rakovina, jestli utratit za nějaký pochybný léčení prachy (když že se rozhodujete sám bez blízkých). Buď to pomůže (i když asi ne) a nebo je to fuk.
Já bych to přirovnal ke krachující firmě. Můžete ji nechat padnout rovnou, nebo do ní nalít další peníze. Tím se firma může vzkřísit, nebo se jen prodlouží agonie a nakonec stejně padne. Jen se v tom utopí víc peněz. Bankrot není nic hezkého, ale má i pozitivní stránky - už nevznikají další ztráty. Stát sice není firma, ale základní principy jsou stejné.
Dluhy jsou léta, jak píše dole kolega dad, staletí. Bez ohledu na zřízení, měnu, spolčence... V posledních několika měsících, snad týdnech, se náhle staly problém č. 1. A tak dál... Já bych jim zase všechno tak nežral...
Státní bankroty jsou tady také staletí a my se přibližujeme do situace, kdy nás zase nějaké čekají. Skutečnost je prozaická - dluhy narostly do takových výšek, že je investoři začínají považovat za nesplatitelné a nejsou ochotni dále půjčovat. K tomu není třeba organizovat žádné spiknutí, to je realita.
Bude-li Německo v recesiKdyž Německo nebude pomáhat bankrotářům, nemusí být v recesi, nebo nemusí být v takové recesi.
Bude snižovat nákup. Odkud asi? Dá přednost perspektivnějším dlouhodobě, to jsou ti co jsou s nimi na palubě.Co to je „dá přednost“ co to je „být na palubě“? Jak si to prakticky představuješ? (proto jsem se ptal na zcela konkrétní opatření – cla). Německo není jedna osoba, která se jednotně rozhoduje. Merkelová nemůže nařídit jednotlivým německým firmám, aby nenakupovali „od těch ošklivých Čechů“. Firmy nakupují odtamtud, kde je to nejvýhodnější. Zatím nakupují od českých firem a pokud budeme stejně pracovití a neobjeví se v okolí nějaká efektivnější konkurence, nebudou přecházet k jinému dodavateli. Firmám je jedno, jestli se na sebe nějací politici usmívají nebo mračí – firmy chtějí maximalizovat zisk, a proto hledají nejvýhodnější nabídku – a tou jsme v současnosti my. Politici do toho můžou zasáhnout – zavést cla a tím pokřivit trh, vychýlit ho z optima. Ale skutečně si myslíš, že se to stane? To by nás museli „vyloučit z EU“. Navíc, i kdyby to udělali, poškodili by sami sebe – jestliže bez cla dovážejí německé firmy z ČR (je to pro ně optimální varianta), po zavedení cla začnou dovážet odjinud, odkud dříve nedováželi, protože to bylo nevýhodné (špatná kvalita nebo vysoká cena), uchýlí se jedině k nějaké suboptimální variantě. Německo na tom bude jako celek po zavedení cel hůř (bude mít dražší vstupy).
Pořád je z toho alespoň nějaký užitekNeřekl bych, z těhle machinací sice ano, zaměstnanci mají peníze, jenže to rozkládá a deformuje to, čemu říkáme volný trh, imho ve výsledku to má silně negativní důsledky.
než když ty peníze spláchneme do záchoda.Ale vždyť je nespláchnem do záchoda.
Pan prezident ví lépe než kdokoliv jiný, že tady teď opravdu se nehraje o české 3 miliardy euro, protože upřímně řečeno bez těch se každý obejde, to není zásadní příspěvek nebo nepříspěvek řešení krize, to je jenom zásadní otázka na zásadní odpověď České republiky jste na palubě, nebo nejste na palubě. Pan prezident si tohle uvědomuje lépe, než kdokoliv jiný, a pan prezident si z nějakých důvodů, které respektuji, přeje, aby Česká republika řekla nejsme na palubě.
společná EvropaTam bychom možná mohli začít... Může se do společné Evropy počítat stát, co se k ní přifařil tak, že zfalšoval své ekonomické výsledky? Jejichž dosažení bylo daným předpokladem ekonomické stability celku, společenství...
je to veľmi rozdielneje rozdíl v tom kde jsou tito zubaři. Např. u nás je jedna paní doktorka (chvála, že tu je, vždy mne sepsuje, ale vždy pomůže), která je sice soukromá, ale ceny má stále normální. Jeden známý chodí k nějakému praktikovi někde v Praze a i když onen praktik má smlouvy s pojišťovnama tak je o hodně dražší. Je to také i v tom v jakých prostorech tito lidé sídlí, zda se jedná o luxusní ordinaci nebo ordinaci jak u nás v bývalé poliklinice.
Špatné ekonomické vyhlídky dohnaly i zdravotnictví. Na poradách Hegerova resortu se mluví o tom, že v případě velkého propadu hospodářství stát změní zákony tak, aby hradil jen nejnutnější péči.To se týká např. toho, kdyby padla eurozóna nebo v případě propadu hospodářství o desítky %..
Mne to stále pripadá ako návrat do feudalizmu pred zdanením šľachty.Hovoria o zlých ekonomických vyhliadkach a pomaly nás pripravujú na to, že nás postupne oberú o všetky hosp. a soc. práva a pritom sebe ponechávajú čoraz viac privilégií - vraciame sa do obdobia pred Francúzskou revolúciou.
Na jednej strane toto - a na druhej toto. Že vraj na ministerstve vnútra dobre hospodárili a ušetrili! Tak teraz to, čo ušetrili na občanoch a na ich budúcnosti môžu rozhádzať. Celé to je o nemorálnom sebectve, bezohľadnosti, nezodpovednosti, bezhraničnej arogancii moci.A my ,,občania" na nich nemáme nijakú páku.
ja som tam bola naposledy za ,,socializmu,"hoci sestra býva hneď za mostom na začiatku Pertžky... ale aj v Auparku za minikávičku plus minerálka a miniatúrny tvrdý keksík:) zaplatíte do 100ky... v centre si radšej choďte nabudúce sadnúť napr . sem... v lete ma tam násilím uniesol syn s priateľkou a bolo tam fajn
vývoj léčby pro tu kozu, která je na tom nejhůře a která pak může zachránit všechnyVývoj léčby ale vypadá tak, že má nějaké (vysoké) fixní náklady (než se to vymyslí, vyvine) a pak relativně nízké variabilní náklady pro jednotlivé pacienty (když už víme jak na to, vyrábět další a další léky je celkem levné). Když to převedeme do oblasti ekonomie: tem vývoj by vypadal tak, že shromáždíme schopné ekonomy případně jiné vědce, dáme jim slušný plat, ubytování jídlo… a necháme je bádat. To budou ty vysoké fixní náklady. Oni pak přijdou na nějakou novou zázračnou ekonomickou teorii, kterou půjde replikovat – levně nasadit v jednotlivých postižených státech. Pokud by to bylo takhle, tak bych na vývoj léčby velice rád přispěl. Jenže „léčba“ v podání současných europolitiků vypadá úplně jinak – spočívá v tom, že se pokusíme vytloukat klín klínem, zaplatit jeden dluh jiným a možná udělat nějaká dílčí opatření (např. slíbit, že do budoucna se už nebudeme tak strašně zadlužovat). Taková „léčba“ má prakticky nulové fixní náklady (vymyslet to nedalo žádnou práci), ale má obrovské variabilní náklady (peníze/zdroje je potřeba nalít do každé postižené ekonomiky – není to nějaká myšlenka, která by se dala zadarmo replikovat/kopírovat).
Tak se chci zeptat zastánců půjčky, kde berou jistotu, že zrovna ta první možnost je pravdivá. Můžete to nějak doložit? ... Zatím jsem tu od nikoho neviděl důkaz, že nás čeká varianta a)jak jsem se snazil argumentovat vyse, tohle chtit je nesmysl, stejne tak jako chtit dokazat, ze nastane moznost b). Pokud v tomto nedeterministickem systemu (resp. aspon me se jako nedeteministicky jevi) nekdo tvrdi, ze kdyz se udela A, bude to mit za nasledek B, tak placa blbosti. Korektni mi prijde prisuzovat pravdepodobnosti jednotlivym scenarum a nasledne diskutovat miru pravdepodobnosti. Uz jen toto (i kdyby to mely byt jen radove odhady kolik desitek procent bych dal jake variante) ale zdale presahuje moje znalosti...
je to nejsnazsi a zaroven nejjedonussichtel jsem napsat nejsnazsi a zaroven nejucinejsi
ůvodem problémů eurozóny není přece a priori samotná existence společné měny. Problémem je, že bylo výhodné a všeobecně (rozuměj i pro investory) akceptovatelné, aby se státy vysoce zadlužovali, namísto aby vedly odpovědnou rozpočtovou politiku. Dneska se to akceptovatelné již nezdá a právě tato neočekávaná změna trendu způsobuje problémy. ... Zadlužení takového UK je asi 140% HDP.Ta zmena trendu je dost pochybna interpretace - ono i ta UK ma porad extremne nizke sazby (USA ci dokonce Japonsko s 200 % zadluzenim taktez). Mnohem uveritelnejsi interpretace je ta, ze problem maji zejmena zeme eurozony, protoze investori vidi, ze ECB je v tom nepodpori a radsi drzi tvrdou politiku cenove stability i za cenu ekonomickych problemu clenskych zemi.
Z toho pak lze jednoduše dovodit, že představa kauzálního vztahu mezi zadlužením a společnou měnou je falešná.To ano, ale pokud primarni pricina neni v zadluzeni, tak je tento argument irelevantni. Problem fiskalni nezodpovednosti byl tak maximalne zalezitost Recka, primarni problem eurozony jsou systemove shodky/prebytky obchodni bilance mezi staty eurozony spojene s vychylenyma hladinama mezd, coz ma mnoho pricin, nektere ze soukromeho sektoru (napr. masivni soukrome investice v jiznich statech), jine z politiky clenskych statu (napr. nemecka politika omezujici rust tamnich mezd).
1. měli bychom být solidární s našimi partnery v rámci EUTo už jsme přeci byli, vzpomínáte? A mohu se zeptat, k čemu to bylo? (Já vím k čemu.)
2. záchrana Eurozóny je i v našem hospodářském zájmuTo považuji za diskutabilní. Z mého pohledu je v našem zájmu stabilní situace v Evropě, a té se imho dá mnohem snáz a levněji dosáhnout bez eurozóny.
3. z EU získáváme více, než platíme, a tak bychom měli přispět nyní, když ti, co nám pomáhali, potřebují také pomociTak ať pomůžou ty konkrétní subjekty, co ty peníze braly, no ne?
4. za 2 roky se nám to vrátí na platbách EU do ČRTou dobou už možná bude EU pod vodou. ;c) Nicméně pokud nebude, sotva se dá nyní předvídat, jak to bude vypadat a zda k nám vůbec nějaké peníze potečou (možná se spíše přesměrují do těch největších černých děr). Každopádně ale pochybuji, že to poteče tam, odkud se půjčilo (ČNB), ale zas na nějaké pochybné projekty a předražené cyklostezky… Nechápu, proč bychom měli pokračovat v něčem, co se ukázalo nebýt řešením. Půjčili jsme jim, ale problémy to nevyřešilo (překvapivě ;c)). Myslí si někdo ze zastánců téhle půjčky, že to problémy tentokrát vyřeší? Já o tom silně pochybuji.
ad 2) Síla a dopady rozpadu eurozóny by naši "silnou" ekonomiku poslaly totálně do p*A to jako proč? Kdyby Řecko opustilo eurozónu, zavedlo svou měnu, mohlo by s klidným svědomím konečně zbankrotovat. Stejně se to stane -- akorát teď místo těch investorů, co šli do toho rizika a půjčili jim -- za adekvátní úrok! --, budeme ztráty platit my a další, aby ti investoři dostali svoje investice i s bohatým úrokem zpátky. Co to je za logiku?? Pokud je v zájmu některých zemí, aby jim nezkrachovaly banky, které by mohl krach Řecka položit, ať si doma schválí nalití peněz do těhlech bank. To dává mnohem větší smysl, než jim ty peníze lít oklikou přes Řecko, protože to nedává Řecku příležitost se dostat ze svých problémů normální cestou, ale řeší v podstatě tentýž problém (tj. lití peněz do vlastních bank a dalším investorům). Nemluvě o tom, že Lisabonská smlouva zakazuje odpovědnost jednotlivých států za dluhy ostatních, že.
středoškolského profesoraSpustime dalsi flame?
Já osobně se školným nemám problém, ale nesmí překročit třeba tu hranici 10 000Kč/semestr.To je takové protiřečení si. Pokud bys s ním neměl problém, proč ti pak tolik záleží na jeho výši? A navíc, co by to řešilo? Chybějící peníze jim stejně bude muset někdo (tj. stát) kompenzovat. Když by výše nebyla omezená, je sice možné, že by byla násobně vyšší (nemám celkem pojem, kolik běžnou školu reálně stojí jeden student), ale jednak by už do financování škol nefušoval stát, jednak se nebojím, že by školy nastřelily nějaké astronomické sumy -- zcela logicky by jim muselo dojít, že takhle finance nezískají, protože se jim tam skoro nikdo nepřihlásí ke studiu. Nemluvě o tom, že si budou navzájem konkurovat, což cenu také ovlivní. Když se k tomu přidají půjčky pro studenty (například už dneska banky takové poskytují, včetně odložení splácení až po dokončení studia), nevidím důvod, proč by to měl být problém. Ostatně podívejme se kolik činí školné na soukromých školách. Nepředpokládám, že by veřejné školy nasadily školné výš, protože by si samy pod sebou podřezávaly větev.
To, že školy dneska přijmou i méně nadané studenty je jen prostý důsledek toho, jak klesají populační ročníky a školy jsou zároveň placeny od kusu.To je dnes velmi oblíbený a neustále omílaný stesk. Ale čísla?
in 1996, the population of 18 years old Czechs has been about 200,000, and about 50-100 students enrolled to the first semester. Nowadays it is 120,000 possible candidates, and 400-500 students entering the first semester. And the situation will get even worse (to about 80,000 possible candidates).[zdroj]
Je podle mě hluboký omyl, že by lidé měli být odměňováni na základě "nudnosti práce".To je logika trhu. Plati se to, co vydelava penize, ne to, co je zabavne delat.
Hlavní důvod, proč ten vývojář dostane dobře zaplaceno je v tom, že a) zákazník si jeho práci dostatečně cení, b) najatý levný bastlič takovou práci v požadované kvalitě neumí. Obdodně si myslím, že stát by si měl více cenit lidí, kteří poskytují vzdělání dalším generacím a vyvarovat se toho, aby naplnil kabinety ekvivalenty těch "bastličů". Věřím, ze se mu to vrátí.Tak teoreticky by to tak melo byt. Praxe je ponekud jina. Je-li zakaznik korporace a vyrobce take korporace, je mezi nimi takovy retez lidi, ze se ten vztah s tou kvalitou ponekud vytraci. Kolikrat mi prijde, ze aplikace ktere vyvijime jsou v horsi kvalite nez nejlepsi opensource, ale nechtej vedet, kolik za ne nasi zakaznici plati.. Samozrejme, ja nejsem zadny genius, delam co muzu, ale ono casto proste plati komunisticke "nejsou lidi" - resp. akcionari nejsou ochotni vzdat se zisku za to, aby zaplatili vic vyvojaru na kvalitnejsi produkt. A rekl bych, ze velke korporace jsou na tom jeste dobre. Mensi firma, kde to je skutecne kazdodenni boj o preziti, nemuze delat uz temer zadne kompromisy a kvalita jde IMHO dolu. Urcite existuji vyjimky, ale to jsou nejake male clustery lidi kolem idealistickych (ve smyslu nejde jim primarne o penize) a extremne schopnych inzenyru.
Prinejmensim maji svobodu vybrat si, na cem chteji delat a jakym zpusobem, coz je v te firme problemto ve dete taky
velka cast kodu uz je napsana, a neni mozne travit prilis casu tim delat veci jinak.IMHO i v IT je dost firem, kde moc kodu jeste napsano nemaji, delaji na zajimavych vecech nebo ti daji dostatecnou vonost, aby sis mohl neco vymyslet. Jen asi musis byt dostatecne dobry ... ale to ve vede taky
Je to marny, je to marny, je to marny...
Marný je především to, jak se někteří lidé nechají opít rohlíkem. Ano, nepůjčujeme Řecku (případně jiné zadlužené zemi), ale IMF. Jenže IMF peníze obratem půjčí někam do Řecka, takže si musíme klást otázku, co stane, když Řecko zkrachuje. Bude mít IMF páky, aby dostal své (tj. naše) peníze z Řecka? Pokud ne, budeme my schopni dostat naše peníze z IMF? Uvědomte si, že dlužní úpis je jen cár papíru v případě, že dlužník nic nemá.
stát nemá sledovat jen pro čistě v pěnězích počitatelný a rychlý zisk. Proto investuje do...Pěkná definice kruhem
"Pouze 324 bohatých Řeků žijících na luxusních aténských předměstích kupříkladu v daňovém přiznání za rok 2010 uvedlo, že vlastní bazén. Při leteckém snímkování těchto předměstí však daňoví inspektoři napočítali 16 974 bazénů nacházejících se na soukromých pozemcích."šibalové
Postnu jeden příměr k době ...
Posílám jedné osobě video něčeho pěkného, jasně, že na tom bylo letadlo (konkrétně Lefty Gardner a White Lightning). Odpověď byla ... "to je pěkný, to musí bejt drahý" ... a došlo mi, že se ta osoba neptá na to a nemluví o tom, co to bude stát ohledně provozu, jak je to náročný na údržbu, co to vlastně vyžaduje, aby ta momentální hračka vydržela zůstat ve stavu, jakém je.
Neni touha vědět víc, znát souvislosti. Nevim, jestli je to nedostatkem vytrvalosti, povrchností ... něčim jinym?
Tj. znalost dosahu kroků svých a svého jednání vidím obecně jako spíše nízkou. Pak i ty dluhy se dělají snáze.
došlo mi, že se ta osoba neptá na to a nemluví o tom, co to bude stát ohledně provozu, jak je to náročný na údržbu, co to vlastně vyžaduje, aby ta momentální hračka vydržela zůstat ve stavu, jakém je.
Zrovna v tomhle případě asi není nutné takové věci řešit. Normální člověk si takovou hračku nikdy nepořídí, takže ho provozní náklady trápit nemusí. Stejně tak nebudou provozní náklady trápit ani vlastníka. Když si může něco takového může dovolit koupit, tak provoz pro něj nebude problém.
nebo si je necháme (s tím, že pokud padne EU, jsou z nich stejně bezcenné papíry)zapomínáš na třetí možnost – eura můžeme (postupně) vyměnit za nějakou stabilnější měnu nebo za zlato
když padne pár velkých bank, že naše úspory zůstanou nedotčeny?Jednak hodně lidí je na tom tak špatně, že vůbec žádné úspory nemá. A jednak ten, kdo nějaké má, není většinou tak hloupý, aby je měl na účtu v bance – na účtu obvykle udržuješ jen peníze, které potřebuješ na běžné výdaje a zbytek bohatství máš uložený v něčem jiném…
Tiskni
Sdílej: