Byla vydána verze 1.96.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Společnosti IBM a Red Hat představily Project Lightwell s investicí 5 miliard dolarů. Jedná se o důvěryhodné clearingové centrum pro bezpečnost open source softwaru a zabezpečení dodavatelských řetězců s novým AI modelem a globální skupinou více než 20 000 softwarových inženýrů. Služby centra budou dostupné prostřednictvím komerčních předplatných. Project Lightwell staví na iniciativách jako Anthropic Glasswing nebo OpenAI Trust Access for Cyber.
Open source 3D herní a simulační engine Open 3D Engine (O3DE) byl vydán v nové verzi 26.05. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Český stát by v budoucnu mohl provozovat vlastní alternativu ke komunikačním aplikacím typu WhatsApp, Signal, Telegram, Facebook Messenger a podobně. Cílem je zajistit bezpečnou datovou komunikaci pro stát a jeho důležité subjekty, jako jsou bezpečnostní složky, ministerstva a další organizace.
Už za týden, ve čtvrtek 4. června, se v Národní technické knihovně v pražských Dejvicích uskuteční další konference věnovaná tématům spojeným s IPv6 - Den IPv6. Program akce a registrační formulář jsou k dispozici na webu akce. Kapacita konference je omezená, proto organizátoři doporučují, aby se vážní zájemci přihlásili včas (k dnešnímu dni zbývá přibližně 30 volných míst). Konferenci Den IPv6 2026 organizují i letos společně sdružení CESNET, CZ.NIC a NIX.CZ.
Zařízení Steam Deck OLED bylo znovu naskladněno, ale vlivem rostoucích cen pamětí a úložišť má novou, vyšší cenovku. Steam Deck OLED 512 GB stojí nově 779 EUR (stál 569 EUR) a Steam Deck OLED 1 TB stojí 919 EUR (stál 679 EUR). Samotné zařízení se nijak nezměnilo a nové ceny tedy pouze odráží aktuální náklady na komponenty a další globální logistické výzvy, se kterými se potýká celá branže.
Český telekomunikační úřad zahajuje novou etapu využívání vysokofrekvenčního rádiového spektra v pásmu 26 GHz. Toto pásmo bude od 1. 7. 2026 otevřeno pro provoz moderních bezdrátových sítí, zejména sítí páté generace (5G), pevných bezdrátových přístupových sítí (FWA) a lokálních či průmyslových sítí určených například pro výrobní areály, logistická centra nebo technologické kampusy. Současně s otevřením pásma 26 GHz přistoupil ČTÚ ke zpřístupnění informací o využívání rádiových kmitočtů v tomto pásmu.
Logitech představil myš Signature Comfort Plus M850 L s polstrovanou opěrkou dlaně pro větší pohodlí a sadu s touto myší a klávesnicí s integrovanou opěrkou dlaní Signature Comfort Plus Combo MK880.
Gaël Duval se rozepsal o novinkách a plánech Murena a /e/OS. Počet uživatelů telefonů Murena a mobilního operačního systému /e/OS bez aplikací a služeb od Googlu se blíží 100 000. Ambicí je, aby se /e/OS stal třetí mobilní platformou v Evropě i na světě, s potenciálem dostat se i na PC. Blíží se vydání nové verze 4 s funkcemi zálohování a obnova, import e-mailů z Gmailu a rozpoznávání hlasu. Murena Workspace přinese videohovory, elektronický podpis a správu zařízení (MDM).
Dnes a zítra probíhá Ubuntu Summit 26.04. Na programu je řada zajímavých přednášek. Sledovat je lze na YouTube. Úvodní slovo měli Mark Shuttleworth a Jon Seager.
Debilníček sklerotického linuxáka...
Nedávno jsem na nějakém serveru zahlédnul zmínku, že vychází ReactOS verze 0.3.1. O projektu jsem měl pouze jakési základní povědomí, tak jsem se rozhodl jej vyzkoušet, ale jelikož mám svá data rád, rozhodl jsem se jej zkusit pod QEMU.
QEMU je emulátor virtuálního stroje kompletně licencovaný pod GNU/GPL. Sám o sobě sice neoplývá žádným zázračným výkonem, ale při doplnění jaderným modulem kqemu už je situace značně lepší. Zásadním problémem QEMU je jeho kompatibilita. Sám o sobě se odmítá zkompilovat s kompilátory GCC4 a vyššími, takže je nutné sáhnout po GCC34, se kterým se mi ho ale též nepodařilo zkompilovat, nebo po některém z patchů. V případě kqemu již situace tak tragická není.
K čemu je to dobré? V emulovaném PC lze bez nebezpečí zkoušet jiné operační systémy, jejich funkce, či zkoušet různé live distribuce, než se rozhodneme vypálit si tu, která vyjde nejlepší. To vše bez restartu systému a nebezpečí poškození dat na disku.
Instalace kqemu
Pro kompilaci a instalaci kqemu jsou nutné pouze zdrojové kódy kqemu a samotného jádra. Zdrojové kódy kqemu jsou ke stažení na stránkách QEMU. Stačí je pouze rozbalit a klasickým způsobem
./configure && make && make install
zkompilovat modul a nainstalovat jej. Zavedením modulu příkazem
modprobe kqemu
se vytvoří zařízení /dev/kqemu, které bude později QEMU využívat. Pokud ale nechceme QEMU spouštět neprakticky pouze pod rootem, je třeba zajistit, aby k zařízení měli přístup i další uživatelé systému. To lze provést příkazem
chmod a+rw /dev/kqemu
Automatizování těchto příkazů po startu systému je již věcí každého uživatele. Na SUSE k automatickému zavedení modulu lze použít YaST, konkrétně jeho Editor souborů /etc/sysconfig. Zde stačí do položky System - > Kernel - > MODULES_LOADED_ON_BOOT přidat kqemu. Změnu práv pak lze provést pridáním řádky chmod a+rw /dev/kqemu do /etc/init.d/boot.local. To by byla ta jednodušší část.
Instalace QEMU
Pro zkompilování QEMU na systémech s GCC4 a výše (prakticky všechny mladší než dejme tomu rok) je třeba provést patch zdrojových kódů. V některých diskusích jsem četl názory, že onen patch je udělaný tak tak aby to prošlo. Diskuzi kolem tohoto tématu bych odložil, neboť důležitý je výsledek - a to ten, že to prostě chodí.
Patch, který jsem použil je určen pro QEMU 0.8.1. Z adresáře s patchem lze stáhnout na zkoušku i image s předinstalovaným Red Hat 9, je však poměrně velký (405MB) a po rozbalení ještě větší (2GB). V diskuzi, ve které byl odkaz na tento patch, bylo uvedeno, že funguje i s QEMU 0.8.2, tuto variantu jsem ale netestoval. Na verzi 0.9.0 ale ano ... a nefunguje. Patch lze aplikovat ručně příkazem
patch -i qemu-gcc-4-all.patch
provedeným v adresáři s rozbalenými zdrojovými kódy. patch se vždy zeptá na cestu k souboru, který má upravit, a stačí mu pouze zadat cestu k tomuto souboru.
Máme-li patchnuté zdrojové kódy, nic nebrání začít s kompilací QEMU. Detekci verze GCC4 lze obejít při ./configure parametrem --disable-gcc-check doplněným o --enable-alsa pro podporu zvuku. Ale ani pak se QEMU při make nezkompiluje. Nezbývá tedy než vyloučit vše, co není nezbytně třeba, tedy hostitelské a emulované procesory. Jelikož můj hostitel je x86_64 a budu od něj vyžadovat emulaci procesoru řady i386, je výsledný příkaz pro konfiguraci
./configure --disable-gcc-check --enable-alsa --target-list=i386-user,i386-softmmu,x86_64-softmmu
a
make
pro zkompilování. Kompilace by již měla proběhnout bez problémů a po dokončení již stačí pouze příkazem
make install
QEMU nainstalovat.
V dalším díle přijde na řadu samotné QEMU, jeho použití a instalace ReactOS.
Tiskni
Sdílej:
make install nie je prave najlepsi sposob, ako si udrzat v suboroch na disku poriadok
taky checkinstall by to vyriesil lepsie =)
apt-get install qemu kqemu-modules-2.6-xxx
Ale to je jen ma domnenka.
apt-get, yum, ci neco jineho, jde o zpusob.
V cem se ty postupy lisi?V tom, ze tebou navrhovany postup nebude fungovat, pokud si nekdo sam zkompiloval jadro - coz je docela obvykle.apt-get install qemu kqemu-modules-2.6-xxx