Vláda Spojených států získala desetiprocentní podíl v americkém výrobci čipů Intel. Oznámili to podle agentur americký prezident Donald Trump a ministr obchodu Howard Lutnick. Společnost Intel uvedla, že výměnou za desetiprocentní podíl obdrží státní dotace v hodnotě 8,9 miliardy dolarů (zhruba 186 miliard Kč). Částka podle Intelu zahrnuje dříve přislíbené subvence 5,7 miliardy dolarů z programu CHIPS na podporu výroby čipů v USA,
… více »Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 27 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Knihovna FFmpeg byla vydána ve verzi 8.0 „Huffman“. Přibyla mj. podpora hardwarově akcelerovaného kódování s využitím API Vulcan, viz seznam změn.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2024 (pdf). V loňském roce NÚKIB evidoval dosud nejvíce kybernetických bezpečnostních incidentů s celkovým počtem 268. Oproti roku 2023 se však jedná pouze o drobný nárůst a závažnost dopadů evidovaných incidentů klesá již třetím rokem v řadě. V minulém roce NÚKIB evidoval pouze jeden velmi významný incident a významných incidentů bylo zaznamenáno 18, což oproti roku 2023 představuje pokles o více než polovinu.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie). Servo mimo jiné nově zvládne animované obrázky APNG a WebP.
Na chytré telefony a počítačové tablety v Rusku bude od začátku příštího měsíce povinné předinstalovávat státem podporovanou komunikační aplikaci MAX, která konkuruje aplikaci WhatsApp americké společnosti Meta Platforms. Oznámila to dnes ruská vláda. Ta by podle kritiků mohla aplikaci MAX používat ke sledování uživatelů. Ruská státní média obvinění ze špehování pomocí aplikace MAX popírají. Tvrdí, že MAX má méně oprávnění k přístupu k údajům o uživatelích než konkurenční aplikace WhatsApp a Telegram.
Společnost PINE64 stojící za telefony PinePhone nebo notebooky Pinebook publikovala na svém blogu srpnový souhrn novinek. Kvůli nedostatečnému zájmu byla ukončena výroba telefonů PinePhone Pro.
Po pěti měsících vývoje byla vydána nová verze 0.15.1 programovacího jazyka Zig (GitHub, Wikipedie). Verze 0.15.0 byla přeskočena. Přispělo 162 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Před sedmi lety společnost Valve představila fork projektu Wine s názvem Proton umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát počítačové hry do té doby běžící pouze ve Windows. Aktuální přehled podporovaných her na stránkách ProtonDB
Společnost DuckDuckGo rozšířila svůj AI chat Duck.ai o GPT-5 mini (𝕏). Duck.ai umožňuje anonymní přístup bez vytváření účtů k několika modelům umělé inteligence. Aktuálně k GPT-4o mini, GPT-5 mini, Llama 4 Scout, Claude Haiku 3.5 a Mistral Small 3.
Právě pracuji na maturitní práci, jejíž zadáním je tvorba jistého informačního systému. Jeho téma je nepodstatné. Malou částí mé práce je vytvořit obraz operačního systému, který bude následně nahrán do několika internetových kiosků (budou se vytvářet proto, aby lidé, kteří nemají doma internet, mohli k tomu informačnímu systému přistupovat také)
Předem upozorňuji, že se nesnažím problém vyřešit tak, že ho sem hodím a budu doufat, že se mi jako zázrakem ve virtualboxu objeví nový systém podle mích představ a já budu mezi tím sedět u piva. To tedy rozhodně ne. Rád bych rozjel plodnou diskusi na toto téma, inspiroval sebe a třeba i ostatní, kteří řeší, nebo budou řešit podobný problém.
Pokud existuje distribuce, která se specializuje právě na tohle, možná by nebylo špatné ji použít. Ovšem nesmí to být distribuce, kde každým dnem hrozí rozpad systému / komunity. Žádnou zkušenost s ničím podobným nemám, takže pokud vy ano, budu moc rád, když se o ni podělíte.
Další možnost je nepárat se s tím a hodit tam třeba Xubuntu, Linux Mint, nebo něco podobného. Tu je problém s tím, aby se systém „nezabordelil“. Muselo by se vytvořit něco jako „Nezničitelný desktop“ . Kdysi jsem se s tím snažil vypořádat. Zaměření mělo být jiné než teď, docela to i fungovalo, ale moc dobré vzpomínky na to nemám.
Osobně se mi nejvíce zamlouvá toto řešení, tak doufám v nějakou konstruktivní kritiku. Použila by se odlehčená distribuce. Možná Debian (netinstall), nebo Slackware.
Nebylo by použito běžné grafické prostředí, ale spíše window manager. Zašel bych trošku do extrému a použil některý ze známějších tiling window managerů. (Ne, opravdu jsem se nezbláznil. Tedy alespoň doufám.). Když posadím běžného člověka k takovémuto prostředí, nebude mít absolutně páru, jak s tím má pracovat. Pokud mu ovšem otevřu některý ze známějších webových prohlížečů (příkladně chromium), najednou se na webu dostane kam potřebuje. Nikam jinam už ale nepoleze, protože bude bez task baru a ikonek na ploše ztracený. Přesně toho chceme docílit. Další výhodou tiling je, že ušetří místo na obrazovce, protože zde nebudou žádné panely, nebo rámečky oken a otevřené okno bude vždy zabírat největší možnou plochu. To se může hodit v případě, že by velikost monitoru pařila k menším.
Uživatelé jsou zákeřní. S tím se musí počítat. První nešťastná věc, kterou se někdo pokusí provést téměř okamžitě bude zavřít prohlížeč. Člověk znalý tiling managerů by také mohl rozhodit mód zobrazovaných oken, či něco podobného (musím se přiznat, že jsem tiling manager doposud nepoužíval, takže nevím co vše může nastat). Situaci bych vyřešil odmapováním všech klávesových zkratek pro práci s okny. O nic nejde. Chci mít pouze jedno okno. Třešničkou na dortu by potom byl „démon“, který by znovu spustil prohlížeč v případě jeho pádu. Odhaduji to pět řádku v bashi.
Dále bych zrušil klávesové zkratky pro restart X serveru, restart window manageru a zkratky pro spouštění absolutně všech aplikací, které jsou přednastavené (napadá mě třeba terminál). Potom a to už je větší problém, který zatím nevím jak vyřešit, je přepínání TTY. Tomu by se rozhodně muselo zamezit. Kdyby přišel nějaký troll, zmáčkl ctl+alt+F1, hodiny by se čekalo na linuxu znalého člověka, který by byl schopný stisknout alt+F7. .
Myslíte, že by to bylo dostatečně idiotům vzdorné a zároveň přívětivé prostředí ? Lze na podobném systému třeba vytvářet / mazat soubory ? Nebo rozbít připojení k sítí ? Nebo cokoliv jiného ? Nenapadá mě, jak by se případný útočník vůbec mohl dostat do konzole.
Tiskni
Sdílej:
Pokud ti staci jen 1 okno s browserem, tak zadny WM nepotrebujes. To ti resi klavesove zkratky, protoze po rerstartu xek ti nabehne znova jen to co checes. Na ostatnich terminalech muzes zakazat login.
Cely bych to hodil na nejaky RO medium (treba SD karta) a mas vystarano. Jinak pocitej s tim, ze z browseru se da prochazet cely fs, takze bych jeste uvazoval o tom, ze by bezel v chrootu. No a pak je stejne jen otazkou casu nez nekdo objevi ,jak z browseru spustit xterm.
No a pak je stejne jen otazkou casu nez nekdo objevi ,jak z browseru spustit xterm.O tom to přesně je. Takhle jsem jednou přišel na to, jak spustit libovolný program, i když to všude v GUI bylo zakázané – stačilo si otevřít nápovědu k nějakému programu a ten prohlížeč nápovědy měl dialogové okno na otevírání jiných souborů s nápovědou – a místo názvu stačilo napsat hvězdičku a odentrovat – člověk najednou viděl všechny soubory a ty spustitelné šly i spustit. Jo to byly časy – základka a Windows
Cely bych to hodil na nejaky RO medium (treba SD karta) a mas vystarano.Média přepínatelná na read-only režim nejsou vždy k mání, ale jde to relativně snadno obejít. Například souborový systém může být SquashFS, který je přitozeně read-only (jeho modifikace je extrémně náročná, navíc šetří místo a na pomalých médiích zrychluje načítání), zatímco věci jako
/var
, /tmp
a některé soubory z /etc
jsou na TmpFS, případně se použije union mount typu AuFS, jako to použíbvají některá LiveCD.
Jádro může navíc být na oddílu, pro který nemá v sobě podporu, takže není možné ho jednoduše přepsat (např. já používám Ext2 a EXTLINUX).
Pro maximální paranoiu je ještě možné zamezit přístup k zdrojovému zařízení úplně - stačí osadit dostatek RAM, při startu vše načíst do paměti a hned poté zdrojové zařízení odpojit přes SCSI rozhranní v /proc. Pokud se ještě upraví jádro tak, aby nefungoval příkaz add
(tj. příslušnou část zakomenotovat), nebude možné k disku už přistupovat, s vyjímkou modifikace běžícího jádra nebo přímého přístupu přes porty.
Na ostatnich terminalech muzes zakazat login.Nebo na nich vůbec nepouštet procesy *getty (u klasického initu upravitelné v
/etc/inittab
).
No a pak je stejne jen otazkou casu nez nekdo objevi ,jak z browseru spustit xterm.Stačí
xterm
a spol. v produkčním systému nenechávat a u shellů upravit konfiguraci, aby neumožnili interaktnivní spuštení, případně použít jako /bin/sh
shell, co interaktivní spuštení ani neumožňuje. Stejně tak omezit všechny ostatní interpretery, pokud jsou spustit interaktivně a nejsou nutné na funkčnost.
alert("…")
. Nemluvě o tom, že by si uživatel mohl chtít zobrazit třeba dialog s nastavením a změnit si preferované jazyky nebo promazat sušenky.