Desktopové prostředí Budgie bylo vydáno ve verzi 10.10. Dokončena byla migrace z X11 na Wayland. Budgie 10 vstupuje do režimu údržby. Vývoj se přesouvá k Budgie 11. Dlouho se řešilo, v čem bude nové Budgie napsáno. Budgie 10 je postaveno nad GTK 3. Přemýšlelo se také nad přepsáním z GTK do EFL. Budgie 11 bude nakonec postaveno nad Qt 6.
OpenChaos.dev je 'samovolně se vyvíjející open source projekt' s nedefinovaným cílem. Každý týden mohou lidé hlasovat o návrzích (pull requestech), přičemž vítězný návrh se integruje do kódu projektu (repozitář na GitHubu). Hlasováním je možné změnit téměř vše, včetně tohoto pravidla. Hlasování končí vždy v neděli v 9:00 UTC.
Byl vydán Debian 13.3, tj. třetí opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.13, tj. třináctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
Byla vydána prosincová aktualizace aneb nová verze 1.108 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.108 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Na lasvegaském veletrhu elektroniky CES byl předveden prototyp notebooku chlazeného pomocí plazmových aktuátorů (DBD). Ačkoliv se nejedná o první nápad svého druhu, nepochybně to je první ukázka praktického použití tohoto způsobu chlazení v běžné elektronice. Co činí plazmové chladící akční členy technologickou výzvou je především vysoká produkce jedovatého ozonu, tu se prý podařilo firmě YPlasma zredukovat dielektrickou
… více »Právě pracuji na maturitní práci, jejíž zadáním je tvorba jistého informačního systému. Jeho téma je nepodstatné. Malou částí mé práce je vytvořit obraz operačního systému, který bude následně nahrán do několika internetových kiosků (budou se vytvářet proto, aby lidé, kteří nemají doma internet, mohli k tomu informačnímu systému přistupovat také)
Předem upozorňuji, že se nesnažím problém vyřešit tak, že ho sem hodím a budu doufat, že se mi jako zázrakem ve virtualboxu objeví nový systém podle mích představ a já budu mezi tím sedět u piva. To tedy rozhodně ne. Rád bych rozjel plodnou diskusi na toto téma, inspiroval sebe a třeba i ostatní, kteří řeší, nebo budou řešit podobný problém.
Pokud existuje distribuce, která se specializuje právě na tohle, možná by nebylo špatné ji použít. Ovšem nesmí to být distribuce, kde každým dnem hrozí rozpad systému / komunity. Žádnou zkušenost s ničím podobným nemám, takže pokud vy ano, budu moc rád, když se o ni podělíte.
Další možnost je nepárat se s tím a hodit tam třeba Xubuntu, Linux Mint, nebo něco podobného. Tu je problém s tím, aby se systém „nezabordelil“. Muselo by se vytvořit něco jako „Nezničitelný desktop“ . Kdysi jsem se s tím snažil vypořádat. Zaměření mělo být jiné než teď, docela to i fungovalo, ale moc dobré vzpomínky na to nemám.
Osobně se mi nejvíce zamlouvá toto řešení, tak doufám v nějakou konstruktivní kritiku. Použila by se odlehčená distribuce. Možná Debian (netinstall), nebo Slackware.
Nebylo by použito běžné grafické prostředí, ale spíše window manager. Zašel bych trošku do extrému a použil některý ze známějších tiling window managerů. (Ne, opravdu jsem se nezbláznil. Tedy alespoň doufám.). Když posadím běžného člověka k takovémuto prostředí, nebude mít absolutně páru, jak s tím má pracovat. Pokud mu ovšem otevřu některý ze známějších webových prohlížečů (příkladně chromium), najednou se na webu dostane kam potřebuje. Nikam jinam už ale nepoleze, protože bude bez task baru a ikonek na ploše ztracený. Přesně toho chceme docílit. Další výhodou tiling je, že ušetří místo na obrazovce, protože zde nebudou žádné panely, nebo rámečky oken a otevřené okno bude vždy zabírat největší možnou plochu. To se může hodit v případě, že by velikost monitoru pařila k menším.
Uživatelé jsou zákeřní. S tím se musí počítat. První nešťastná věc, kterou se někdo pokusí provést téměř okamžitě bude zavřít prohlížeč. Člověk znalý tiling managerů by také mohl rozhodit mód zobrazovaných oken, či něco podobného (musím se přiznat, že jsem tiling manager doposud nepoužíval, takže nevím co vše může nastat). Situaci bych vyřešil odmapováním všech klávesových zkratek pro práci s okny. O nic nejde. Chci mít pouze jedno okno. Třešničkou na dortu by potom byl „démon“, který by znovu spustil prohlížeč v případě jeho pádu. Odhaduji to pět řádku v bashi.
Dále bych zrušil klávesové zkratky pro restart X serveru, restart window manageru a zkratky pro spouštění absolutně všech aplikací, které jsou přednastavené (napadá mě třeba terminál). Potom a to už je větší problém, který zatím nevím jak vyřešit, je přepínání TTY. Tomu by se rozhodně muselo zamezit. Kdyby přišel nějaký troll, zmáčkl ctl+alt+F1, hodiny by se čekalo na linuxu znalého člověka, který by byl schopný stisknout alt+F7.
.
Myslíte, že by to bylo dostatečně idiotům vzdorné a zároveň přívětivé prostředí ? Lze na podobném systému třeba vytvářet / mazat soubory ? Nebo rozbít připojení k sítí ? Nebo cokoliv jiného ? Nenapadá mě, jak by se případný útočník vůbec mohl dostat do konzole.
Tiskni
Sdílej:
Pokud ti staci jen 1 okno s browserem, tak zadny WM nepotrebujes. To ti resi klavesove zkratky, protoze po rerstartu xek ti nabehne znova jen to co checes. Na ostatnich terminalech muzes zakazat login.
Cely bych to hodil na nejaky RO medium (treba SD karta) a mas vystarano. Jinak pocitej s tim, ze z browseru se da prochazet cely fs, takze bych jeste uvazoval o tom, ze by bezel v chrootu. No a pak je stejne jen otazkou casu nez nekdo objevi ,jak z browseru spustit xterm.
No a pak je stejne jen otazkou casu nez nekdo objevi ,jak z browseru spustit xterm.O tom to přesně je. Takhle jsem jednou přišel na to, jak spustit libovolný program, i když to všude v GUI bylo zakázané – stačilo si otevřít nápovědu k nějakému programu a ten prohlížeč nápovědy měl dialogové okno na otevírání jiných souborů s nápovědou – a místo názvu stačilo napsat hvězdičku a odentrovat – člověk najednou viděl všechny soubory a ty spustitelné šly i spustit. Jo to byly časy – základka a Windows
Ten systém musíš nastavit tak, aby si uživatel mohl spustit i terminál a přesto ses nebál ho k tomu pustit. A až pak, když se nebojíš, tak můžeš jako třešničku na dortu tu ikonu terminálu schovat…
Cely bych to hodil na nejaky RO medium (treba SD karta) a mas vystarano.Média přepínatelná na read-only režim nejsou vždy k mání, ale jde to relativně snadno obejít. Například souborový systém může být SquashFS, který je přitozeně read-only (jeho modifikace je extrémně náročná, navíc šetří místo a na pomalých médiích zrychluje načítání), zatímco věci jako
/var, /tmp a některé soubory z /etc jsou na TmpFS, případně se použije union mount typu AuFS, jako to použíbvají některá LiveCD.
Jádro může navíc být na oddílu, pro který nemá v sobě podporu, takže není možné ho jednoduše přepsat (např. já používám Ext2 a EXTLINUX).
Pro maximální paranoiu je ještě možné zamezit přístup k zdrojovému zařízení úplně - stačí osadit dostatek RAM, při startu vše načíst do paměti a hned poté zdrojové zařízení odpojit přes SCSI rozhranní v /proc. Pokud se ještě upraví jádro tak, aby nefungoval příkaz add (tj. příslušnou část zakomenotovat), nebude možné k disku už přistupovat, s vyjímkou modifikace běžícího jádra nebo přímého přístupu přes porty.
Na ostatnich terminalech muzes zakazat login.Nebo na nich vůbec nepouštet procesy *getty (u klasického initu upravitelné v
/etc/inittab).
No a pak je stejne jen otazkou casu nez nekdo objevi ,jak z browseru spustit xterm.Stačí
xterm a spol. v produkčním systému nenechávat a u shellů upravit konfiguraci, aby neumožnili interaktnivní spuštení, případně použít jako /bin/sh shell, co interaktivní spuštení ani neumožňuje. Stejně tak omezit všechny ostatní interpretery, pokud jsou spustit interaktivně a nejsou nutné na funkčnost.
alert("…"). Nemluvě o tom, že by si uživatel mohl chtít zobrazit třeba dialog s nastavením a změnit si preferované jazyky nebo promazat sušenky.