Radicle byl vydán ve verzi 1.6.0 s kódovým jménem Amaryllis. Jedná se o distribuovanou alternativu k softwarům pro spolupráci jako např. GitLab.
Zemřel Scott Adams, tvůrce komiksových stripů Dilbert parodujících pracovní prostředí velké firmy.
Sdružení CZ.NIC vydalo novou verzi Knot Resolveru (6.1.0). Jedná se o první vydanou stabilní verzi 6, která je nyní oficiálně preferovanou a doporučovanou verzí, namísto předešlé verze 5. Více o Knot Resolveru 6 je možné se dočíst přímo v dokumentaci.
Byl vydán Linux Mint 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
Wine bylo po roce vývoje od vydání verze 10.0 vydáno v nové stabilní verzi 11.0. Přehled novinek na GitLabu. Vypíchnuta je podpora NTSYNC a dokončení architektury WoW64.
Byl vydán Mozilla Firefox 147.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Firefox nově podporuje Freedesktop.org XDG Base Directory Specification. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 147 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Asociace repair.org udělila anticeny těm nejhorším produktům představeným na veletrhu CES 2026. Oceněnými jsou například šmírující kamery Amazon Ring AI, chytrý běžecký pás od společnosti Merach, která otevřeně přiznává, že nedokáže zabezpečit osobní data uživatelů, případně jednorázové lízátko, které rozvibrovává čelisti uživatele a tak přehrává hudbu. Absolutním vítězem je lednička od Samsungu, která zobrazuje reklamy a kterou lze otevřít pouze hlasovým příkazem přes cloudovou službu.
Íránští protirežimní aktivisté si všímají 30% až 80% ztráty packetů při komunikaci se satelity služby Starlink. Mohlo by se jednat o vedlejší důsledek rušení GPS, kterou pozemní přijímače Starlinku používají k výpočtu polohy satelitů a kterou se režim rovněž snaží blokovat, podle bezpečnostního experta a iranisty Amira Rashidiho je ale pravděpodobnější příčinou terestrické rušení přímo satelitní komunikace Starlinku podobnou
… více »Evropská komise (EK) zvažuje, že zařadí komunikační službu WhatsApp americké společnosti Meta mezi velké internetové platformy, které podléhají přísnější regulaci podle unijního nařízení o digitálních službách (DSA). Firmy s více než 45 miliony uživatelů jsou podle DSA považovány za velmi velké on-line platformy (Very Large Online Platforms; VLOP) a podléhají přísnějším pravidlům EU pro internetový obsah. Pravidla po
… více »Tržní hodnota technologické společnosti Alphabet poprvé v historii přesáhla čtyři biliony dolarů (83 bilionů Kč). Stalo se tak poté, co Apple oznámil, že bude na poli umělé inteligence (AI) spolupracovat s dceřinou firmou Alphabetu, společností Google.
Raději bych se neptal, jak má mají vydavatelství spojená a RIAA a spol. ošetřené smlouvy se zpěváky. Tohle řešení je sice dobré, ale obávám se, že pokud někdo poslouchá mainstream, asi mu to moc nepomůže. Ne že zrovna mě by to trápilo.
Ano, dospělí muži snadno zruší již uzavřené exkluzivní smlouvy.No, pojem "chlapské řešení" je poměrně široký.
Já rozhodně bude proti DRM dál bojovat jak jen to půjde
Rozdiel je v tom, že DRM slúži tomu, kto licenciu udeľuje, aby obmedzoval práva toho, kto licenciu dostáva. Systém užívateľských oprávnení v Linux slúži tomu, aby pred aktivitami užívateľa A chránil dáta užívateľa B, ako aj systém samotný.
V súčasnej dobe sa obmedzovanie práva príjemcu licencie deje tiež - na úrovni právnej. Snaha o DRM je snahou o rozšírenie možností tohoto obmedzovania. Na úrovni právnej sa to ukazuje, ako nedostatočne účinné. DRM je nástrojom ako obemdzovať možnosti zákazníkov.
Predstav si, že by na trh prišli tehly, ktoré držia pohromade len ak z nich niečo postaví autorizovaná/certifikovaná firma. Aký to má následok? Ty sám si s tých tehiel nič nepostavíš. Tvoj kamarát murár ti z nich tiež nič nepostaví. Ani len búdu pre psa. Na každý múrik budeš potrebovať autorizovanú firmu. Keď autorizovaná firma vie, že musíš ísť za ňou, nič jej nebráni dvíhať ceny. Iba že by existovali tehly, ktoré fungujú bez obmedzení. Samozrejme, že stavebná firma by bola radšej keby existovali len nové super tehly. Si stavebá firma? Lebo inak si na tej strane čo tratí.
Čo si myslíš o digitálnej televízii? Presadzovanie digitalizácie nie je o presadzovaní vyššej kvality. Je to o možnosti digitalizovaný signál šifrovať a tak ho predať každému príjemcovi zvlášť a diktovať mu kde, kedy a koľko krát si môže ten program pozrieť. Aj o tom je DRM. Spomeň si na tieto slová za 15 rokov.
Rozdiel je v tom, že DRM slúži tomu, kto licenciu udeľuje, aby obmedzoval práva toho, kto licenciu dostáva. Systém užívateľských oprávnení v Linux slúži tomu, aby pred aktivitami užívateľa A chránil dáta užívateľa B, ako aj systém samotný.To si prave nemyslim. Ja chapu definici DRM tak, ze jde o technicke opatreni, umoznujici individualizovane pridelovat prava (pripadne operovat s restrikcemi) ve vztahu k pristupu k digitalnim datum. Vynucovani licence je jen jedna z podmnozin DRM, pricemz mohou existovat dalsi podmnoziny. Ale budiz, o to ted nejde, prejdeme k vasemu primeru s cihlami.
Podstatna je IMO vase veta "Iba že by existovali tehly, ktoré fungujú bez obmedzení." Praveze na trhu software/hudby/filmu takove "cihly" mohou existovat a take existuji. Nic vam nebrani zalozit si firmu, ktera bude delat open source software - soucasny pravni rad to nikterak nezakazuje. Spotrebitel MA sanci ziskat i neautorizovane cihly - pokud dobre rozumim vasemu primeru tak treba nami uzivany Linux je cely postaveny z neautorizovanych cihel. A pokud chce nekdo dat prednost autorizovanym cihlam (treba v tom vidi nejake vyhody), proc ho v tom omezovat? A jakym pravem? Tohle by mel resit trh.
Samozrejme za predpokladu, ze trh funguje. Coz se IMO netyka vaseho prikladu s televizi. Fungovani digitalni televize nerozumim, ale chapu-li to spravne, tam DRM byt nikoli "muze" ale "musi". To uz by skutecne neponechavalo uzivateli volbu a nepovazoval bych to za spravne. Ale opakuji, nevim jestli to tak skutecne je, o digitalni televizi nic nevim, dokonce ani nemam televizi.
A na obecne urovni bych rekl, ze bych samozrejme byl (a take jsem) proti jakemukoli opatreni, ktere by uzivateli prikazovalo pouzivat autorizovane cihly (zakaz open source, zakaz hudebni, filmove ci literarni tvorby pod free licencemi apod.) nebo autorizovane cihly nejak zvyhodnovalo pred neautorizovanymi (uzavrene formaty, poplatky za CDcka nebo mobily vyrobcum autorizovanych cihel, i kdyz tyto cihly ve svych mobilech a CD mechanikach vubec nepouzivate atp.). Stejne tak ovsem jsem proti opatreni, ktere zvyhodnuje neautorizovane cihly (zakaz DRM). Asi spravne chapete, ze jsem zastance volneho trhu.
) se ho stále snaží protlačit (tentokrát přes Senát).
Vám přijde tento "broadcast flag" morální? Mně ne. Podle mě omezuje základní práva a svobody spotřebitele. Tuším, že vy asi řeknete, že to je prostě na autorovi/distributorovi daného pořadu či filmu, zda chce nebo nechce umožnit nahrávání. Jenže to je právě to, s čím já nesouhlasím. Nemá to být jen na něm. Zkrátka to vidím jinak než vy.
Isteže existujú. Otázka je dokedy. Funkčné implementovanie DRM je možné len ak bude existovať podpora v HW. Každý SW, ktorý bude chcieť bežať (vrátane boot loadera či operačného systému samotného) bude musieť dostať povolenie od DRM čipu (viď tiež TCPA). Povolenie dostane, ak sa preukáže niečím ako bezpečnostným certifikátom vydaným certifikačnou autoritou. Pozri sa na Vistu. Drajver, ktorý nemá požehnanie od MS nemá šancu. Pohľadaj si čo robí na Win XP registry kľúč "RunInvalidSignatures". Prehodíš bit a zrazu fungujú len programy od veľkých hráčov, ktorí zaplatili (peniazmi, o ktoré dvihnú cenu koncovému zákazníkovi). Čo urobíš keď RIAA/MPAA presadia v americkej legislatíve povinnosť mať DRM v každom PC. A milá EÚ to do pol roka uzákoní aj tu. Nebudeme predsa podporovať pirátov, pravda. Ako budeš bežať alternatívny soft? Na alternatívnom HW, ktorý bude 2 krát zriedkavejší a teda drahší?
Problém je, že na posun týmto smerom nemá trh dostatočný vplyv. Nedá sa naň spoliehať, pretože DRM vyhovuje ľuďom, ktorí ho pretlačia dolármi. Tými, ktoré zaplatíš, keď si kúpiš singel za 600 korún. Stretnú sa producenti showbiznisu so zopár senátormi a vec je hotová. Je to začarovaný kruh a nám hrozí, že do neho skĺzneme. Pretože jediný, kto o probléme vie, sú tí čo majú na DRM záujem a majú peniaze a 1% geekov. Ostatných 98% populácie nemá šajnu o čom je reč. Ani nebudú tušiť, že SW môže byť lacnejší a pochádzať od niekoho iného ako MS, Oracle a Adobe.
Proc by si autor nemohl stanovit, ze jeho dilo smi uzivat jen slepi jednonozi trpaslici?Ze stejného důvodu, proč si nemůže stanovit, že jeho dílo by nesměli užívat třeba rómové, židé, černoši, ženy, homosexuálové nebo uživatelé Linuxu. To je také jeden z důvodů, proč tu máme stát a zákony - aby nikdo nesměl takováto diskriminační opatření zavádět.
Ale za některé jiné podmínky by Vás trpaslíci umlátili paragrafem 6 zákona na ochranu spotřebitele.
Ne, soukromý klub kde by bylo uvedeno např. "Vstup povolen pouze pro lidi s bílou barvou pleti" si opravdu založit nemůžete.Nasemu problemu s DRM je imo analogicky "vstup pouze pro cleny". Argument s mym soukromym bytem jste opomnel. Vas protiargument?
Ten váš přístup mi přijde absolutně ubohý, nemůžu si pomoct...Ano, to jsem postrehl. Ale proc? To opet neni argument, jen vyjadreni znechuceni nad mou osobou. Vecne prosim - fakt, ze muj nazor se neshoduje s vasim, to IMO neni dostatecny duvod k znechuceni.
, vyhraje trzne. Bude proste lidmi zvolen, aniz by bylo nutne zakazat alternativy. Je zde vsak stale teoreticka moznost, ze predpoklad zivotaschopnosti non-DRM/non-copyright systemu byl mylny. V tom pripade zafunguje zpetna vazba, system bude fungovat dal, jen se zhoupne vice k alternativnim cestam fungovani. Pokud zakazete copyright a DRM, budeme tady mit monokulturu, tahla zpetna vazba nebude fungovat a muze dojit k tomu, ze system prestane plnit svoji funci - upadek produkce autorskych del.
Proto vzdy preferuju konkurencni reseni pred legislativnim "vyberem spravne cesty". Vzdy je lepsi nechavat vybrat evoluci (tzn. realne existujici lidi) nez predem vybrat jednu cestu a riskovat, ze to bude ta spatna.
Uz je to trochu komplikovane, doufam ze jsem to vyjadril aspon trochu srozumitelne, ale je to slozita problematika a na tak malem prostoru to neni mozne popsat presne.
...hudba smí být prodávána jenom "bílím árijcům" či nějakou podobnou věc. A to je to nad čím jsem znechucen a co mi přijde ubohé - to vaše obhajování možnosti takovýchto diskriminačních praktik.To jsem pochopil jako vasi domnenku, ze propaguju prodavani hudby jen bilym arijcum. Jestli mate na mysli trpaslika - zde jsem zrejme zpusobil nedorozumeni. Snazil jsem se rychle vymyslet neco, co by vyjadrilo muj nazor, ze autor ma pravo stanovovat podminky. Zde narazime na stare dobre deleni "askripce/vykon". Samozrejme jedine smysluplne podminky jsou nejake pozadavky na aktivity ve vztahu k produktu - napr. "zaplatit a nepozmenovat, prip. nesirit". Rozhodne jsem se nechtel dotknout arijcu ani trpasliku. Proste si jen myslim, ze kdyz neco vytvorim, muzu si klast cca libovolne podminky, protoze v porovnani se stavem, kdybych nic nevytvoril, v kazdem pripade prinasim ostatnim prinos ktery je vetsi nebo roven nule. Proste pokud podminky neakceptujete/nemuzete akceptovat, zustanete na stejnem stavu, jako byste byl kdyby autor nic nevytvoril (nic vam neubyde); pokud je pro vas vyhodne akceptovat podminky, jste oproti stavu "autor nic nevytvoril" v plusu. To, co se v teto diskusi oznacovalo za "prava spotrebitele" se mi tudiz jevi "narok spotrebitele byt autorem posouvan do plusu", jako "bezpodminecny narok na jinym clovekem vytvorene hodnoty", jako "povinnost autora tvorby prinaset spotrebiteli nejake hodnoty, aniz by spotrebitel pro to musel pristoupit ne nejake podminky ci prinest nejakou protihodnotu" - coz je pro me neakceptovatelne. Svoboda jednoho konci tam, kde zacina svoboda druheho, svoboda spotrebitelu konci tam, kde zacina svoboda autora nedavat nikomu nic, pokud nechce.
Když se dá něco zkopírovat, aniž by to ubralo na hodnotě té věci, tak autor má stále tu kopii... Proč by měl tedy rozhodovat o tom, co se děje s ostatními kopiemi? Jen proto, že je původní autor? Co mu dává to právo rozhodovat o těch ostatních kopiích?nenapadlo vas nekdy, ze autor vetsinou nedela program proto, aby mel ten program, ale dela to proto, aby na nem vydelal? A ze do toho vklada hodne prace a v pripade slozitych velkych programu u velkych firem i mnoho penez? A ze az po milionech dolaru a mesicich prace dokonci svuj program, a vy si jej vsichni zkopirujete, tak jim bude celkem nanic, ze jim zustane jejich kopie? Protoze tato kopie rozhodne nepredstavuje hodnotu toho programu, hodnotu mesicu prace a milionu dolaru investovanych do vyvoje? A vy jim tim kopirovanim znemoznite vydelat na tom programu a vytezit tak neco z hodnoty, kterou vytvorili - a to i navzdory vasemu jiste uprimnemu presvedceni, ze je o nic nepripravujete, zalozenemu ve skutecnosti spise na vasi kratkozrakosti a neschopnosti pochopit vztah mezi praci a hodnotou nez na skutecne teorii hodnot? A ze az to takhle dopadne, tak si firmy reknou, ze investovat do tvorby se nevyplati a vykaslou se na to? A vy nebudete mit co kopirovat?
Tiskni
Sdílej: