Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za březen (YouTube).
ESP-IDF (Espressif IoT Development Framework), tj. oficiální vývojový framework pro vývoj aplikací na mikrokontrolérech řady ESP32, byl vydán v nové verzi 6.0. Detaily na portálu pro vývojáře.
DeepMind (Alphabet) představila novou verzi svého multimodálního modelu, Gemma 4. Modely jsou volně k dispozici (Ollama, Hugging Face a další) ve velikostech 5-31 miliard parametrů, s kontextovým oknem 128k až 256k a v dense i MoE variantách. Modely zvládají text, obrázky a u menších verzí i audio. Modely jsou optimalizované pro běh na desktopových GPU i mobilních zařízeních, váhy všech těchto modelů jsou uvolněny pod licencí Apache 2.0. Návod na spuštění je už i na Unsloth.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 3. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Průkopnická firma FingerWorks kolem roku 2000 vyvinula vícedotykové trackpady s gesty a klávesnice jako TouchStream LP. V roce 2005 ji koupil Apple, výrobu těchto produktů ukončil a dotykové technologie využil při vývoji iPhone. Multiplatformní projekt Apple Magic TouchstreamLP nyní implementuje funkcionalitu TouchStream LP na současném Apple Magic Trackpad, resp. jejich dvojici. Diskuze k vydání probíhá na Redditu.
Byla vydána nová verze 10.3 sady aplikací pro SSH komunikaci OpenSSH. Přináší řadu bezpečnostních oprav, vylepšení funkcí a oprav chyb.
Cloudflare představil open source redakční systém EmDash. Jedná se o moderní náhradu WordPressu, která řeší bezpečnost pluginů. Administrátorské rozhraní lze vyzkoušet na EmDash Playground.
Bratislava OpenCamp 2026 zverejnil program a spustil registráciu. Štvrtý ročník komunitnej konferencie o otvorených technológiách prinesie 19 prednášok na rôzne technologické témy. Konferencia sa uskutoční v sobotu 25. apríla 2026 v priestoroch FIIT STU v Bratislave.
Na iVysílání lze zhlédnout všechny díly kultovního sci-fi seriálu Červený trpaslík.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu dosáhl v březnu 5,33 % (Windows -4,28 %, OSX +1,19 %, Linux +3,10 %). Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 24,48 %. Procesor AMD používá 67,48 % hráčů na Linuxu.
Toto je typický problém balíčkových distribúcií. Proste v systéme sa nachádza x programov využívajúcich nejaké zdieľané knižnice, ale každý bol skompilovaný pre ich inú verziu. A v systéme je samozrejme len jedna ... tak sa to potom správa takto nepredvídateľne. Funguje to preto dobre iba vtedy, keď sa všetky tieto aplikačné balíky odvolávajú iba na jednu verziu knižnice. Udržať tento stav je však v praxi obtiažne, tým obtažnejšie, čím väčší počet aplikácií v systéme máme.
Riešenia sú dve - alebo si problematické aplikácie neinštalovať z balíkov, ale skompilovať si ich zo zdrojáku s aktualizovanými knižnicami, alebo je aj druhá cesta, žiaľ zatiaľ mimo Linuxu - systém PBI použitý v PC-BSD, ktorý ku každej aplikácii dotiahne aj presne tie knižnice tých verzií, ktoré aplikácia potrebuje.
Nie je to vecou Linuxu ani samotných aplikácií. V akomkoľvek systéme s balíčkami a závislosťami medzi nimi môže a v princípe časom aj musí podobný bordel vzniknúť. Je na to aj odborný výraz. Volá sa to dependency hell. Napríklad ja som mal na FreeBSD problém s nestabilným programom Digikam (program na prácu s foťákmi a fotkami). Pritom stačilo vykašlať sa na balík a vykompilovať si vlastnú verziu binárky a už to ide krásne spoľahlivo, dosiaľ mi ešte nikdy nespadol ani nestuhol.
Proste v systéme sa nachádza x programov využívajúcich nejaké zdieľané knižnice, ale každý bol skompilovaný pre ich inú verziu. A v systéme je samozrejme len jedna ... tak sa to potom správa takto nepredvídateľne. Funguje to preto dobre iba vtedy, keď sa všetky tieto aplikačné balíky odvolávajú iba na jednu verziu knižnice.Přece není problém mít v systému více verzí knihovny. I když je samozřejmě pravda, že sdílené knihovny jsou určené k tomu, aby tam byly pouze jednou. Stav, kdy si každý program přitáhne svoji verzi knihovny (jak tomu je u mnoha windowsových programů), není to pravé ořechové.
No technický problém to nie je. Ale developeri balíkov toto nejak príliš neošetrujú. Trebárs nejaký prehliadač fotiek bol skompilovaný pre libgtk 2.10.5, ale aby balík chodil na väčšine systémov, vyžaduje iba všeobecne libgtk 2.x.x .... pričom nikto nevie, ako to bude chodiť trebárs na libgtk 2.10.2, možno dobre, možno nie a možno s náhodnými chybami, padaním atď.
Ono predstava, že je v systéme 20 rôznych verzií jednej knižnice pre 20 rôznych programov, je síce na prvý pohľad zvrhlá a hnusná, odporuje elegantnej myšlienke "jedna knižnica pre x programov" ale v skutočnosti to funguje dobre. Program potom beží presne s tými knižnicami, pre aké bol skompilovaný, a má to ľahšie aj developer, ktorý sa nemusí párať s riešením spätnej kompatibility do desať verzií dozadu, aj user, ktorému to fakt dobre funguje. Akurát je disk o niečo zaplnenejší. Ono myšlienka zdieľaných knižníc a balíčkov so závislosťami sú v svojom princípe dosť protichodné veci a dať dokopy solídny kompromis je umenie.
Ak sa chce človek tomuto hromadeniu duplicít vyhnúť a pritom chce, aby mu to chodilo dobre, rýchlo a stabilne, zrejme sa nevyhne kompilácii bináriek zo zdrojákov.
Balik mas samozrejme pouzivat jen v te verzi systemu, ve ktere byl kompilovan. Pak vse funguje tak jak ma.No technický problém to nie je. Ale developeri balíkov toto nejak príliš neošetrujú. Trebárs nejaký prehliadač fotiek bol skompilovaný pre libgtk 2.10.5, ale aby balík chodil na väčšine systémov, vyžaduje iba všeobecne libgtk 2.x.x .... pričom nikto nevie, ako to bude chodiť trebárs na libgtk 2.10.2, možno dobre, možno nie a možno s náhodnými chybami, padaním atď.
Toto je typický problém balíčkových distribúcií. Proste v systéme sa nachádza x programov využívajúcich nejaké zdieľané knižnice, ale každý bol skompilovaný pre ich inú verziu. A v systéme je samozrejme len jedna ... tak sa to potom správa takto nepredvídateľne.
Tohle jsem tedy v Debianu jeste nevidel. Tam bud jsou vsechny programy vyuzivajici stejnou knihovnu zkompilovane s jednou verzi, nebo je dostupnych vic verzi knihovny a baliky zaviseji na te, kterou vyuzivaji.
Ani me neni jasne, proc by k takovemu problemu mohlo dojit - pokud autori distribuce kompiluji nejaky software do distribuce, tak ho budou kompilovat priti te verzi knihoven, ktera v distribuci je (a ne proti te verzi, ktera v distribuci neni).
V tej rychlosti som sa pomylil...
Ne, ale ted vazne, me opravdu nejak stale nic nepada (Debian/ Sarge|Etch)...
Padanie Firefoxu môže spôsobovať nejaký zle spravený Add-on v ňom. To sa mi už stalo. Riešením je použiť inú verziu FF, alebo iný Add-on. Zmena OS problém nerieši, ak zostane nezmenená verzia FF a sada Add-onov.
Z ostatných menovaných problémov som pozoroval iba padanie Evolution, a to vtedy, keď je v maili veľa obrázkových príloh. To ma štve ale nie natoľko, aby som sa pídil po riešení.
S GIMPom, naproti tomu, som zažil pravidelné pády len pod Windows. Aj tam ale stačilo GIMP preinštalovať novšou verziou.
Tiskni
Sdílej: