Byla vydána Java 27 / JDK 27. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 9.
Byl vydán Mozilla Firefox 156.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vestavěný prohlížeč PDF se nyní spouští o 45 % rychleji. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 156 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Článek na Raspberry Pi představuje nový vzhled desktopu operačního systému Raspberry Pi OS v aktuálním vydání 2026-09-15.
Nové verze Roundcube Webmailu 1.6.19 a 1.7.4 řeší několik zranitelností.
Na Kickstarteru běží kampaň na podporu hloupého (jenom volání a SMS) tlačítkového DIY telefonu MAKERphone 2.0 od společnosti CircuitMess postaveného na ESP32-S3 a volitelně také s hodinkami MAKERband. S možností psaní vlastních aplikací. S volitelnými HW rozšiřujícími moduly.
Byla vydána nová verze 10.7 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Přibyly balíčky HomeBox a Scrypted.
OpenRGB (GitLab) dospěl do verze 1.0 (YouTube). OpenRGB (dříve OpenAuraSDK) je svobodný multiplatformní software umožňující nastavení podsvícení celé řady různých „herních“ komponent a periferií.
Dnes startuje prodej headsetu Steam Frame. Počínaje dneškem se tedy můžete zapsat na seznam pro jeden z následujících modelů: Steam Frame 256 GB za 1 049 EUR a Steam Frame 1 TB za 1 279 EUR.
Vládní CERT upozorňuje na kritickou zranitelnost v GitLab Community Edition (CE) a Enterprise Edition (EE). Zranitelnost CVE-2026-85706 typu path traversal v Repository Commits API dosahuje skóre CVSS 10.0. Kvůli nedostatečnému omezení cest a chybějícímu vynucení autentizace může za určitých podmínek neautentizovaný útočník číst libovolné soubory ze serveru GitLab, a získat tak přístup k citlivým datům a konfiguraci instance.
Linux může běžet nativně na ESP32-S3 – bez emulace a rovnou s 9,7″ e-paperem.
Tak po roznych skusenostiach, som sa rozhodol napisat tento zapis. Pouzivam uz vyse roka Ubuntu, momentalne mam verziu dapper drake. Musim povedat, ze so samotnym operacnym systemom linux som nesmierne spokojny, nevidana stabilita, rychlost, uplna pohodicka. Kdezto s programami, ktore pouzivam je to uz ovela ovela horsie... Neustale padanie, chyby atd.
Zdravím. Chcem sa opýtať na vaše praktické skúsenosti s používaním nejakého programu pre slovenských živnostníkov (možno aj českých, neviem, či je v tom základnom princípe účtovania nejaký rozdiel). Nechcem rady typu, tu je nejaké, chcem vaše konkrétne skúsenosti, ktoré účtovníctvo by som si mohol zvoliť. Ďakujem
Nemám bohužiaľ čas študovať momentálne znenie GNU GPL, ale rád by som s vami zasvätenými rád prediskutoval konkrétny prípad použitia tejto licencie. Používam v niekoľkých projektoch redakčný systém, ktorý je vydaný pod licenciou GNU GPL. Údajný problém je v tom, že autor vyžaduje, aby pri každom projekte, ktorý používa daný redakčný systém bolo uvedené, že sa jedná o projekt vytvorený daným redakčným systémom a odvoláva sa pri tom na znenie GNU GPL. Chcem sa teda opýtať, či v GNU GPL sa nachádza časť, ktorá hovorí, že by som niečo také uvádzať mohol. Ja nemám problém to ku každému projektu uviesť, len som akosi nato pozabudol a som obviňovaní, že porušujem licenciu. Rád si prečítam vaše názory na daný problém...
Stretol sa uz niekto s problemom neuvolnovania pamati v linuxe? Mam linux Debian testing, prostredie gnome a mam dost velky problem, pretoze mi programy absolutne neuvolnuju pamat. Teraz neviem, ci je to problem linuxu samotneho alebo programov, ktore pouzivam, ale zda sa mi velmi nepravdepodobne, zeby takmer kazdy program neuvolnoval pamat tak ako ma. Napriklad programujem stranky, zapnem firefox, operu, eclipse, parkrat gimp a hned mam pamat zaplnenu vyse 500 mb. To by bolo v poriadku, ale ked vsetko vypnem, tak mi tych vyse 500 mb ostane v pamati, co je velmi neprijemne. To iste sa deje aj pri inyc programoch... Co si o tom myslite?
Úvod:
Hibernácia v linuxe je ešte oblasť úplne neprebádaná, potýkajúca sa s množstvom problémov. Medzi najväčšie úskalia patria grafické karty, ktoré nie vždy najlepšie spolupracujú s hibernáciou. Základným kameňom pre nás bude ACPI (Advanced Configuration and Power Interface) a software suspend zo stránky (www.suspend2.net). ACPI bola vyvynutá firmami ako HP, Intel, Microsoft, Phoenix a Toshiba. V súčasnosti sa jedná defacto o štandard v oblasti riadenia spotreby. V linuxe má ACPI slušnú podporu, tak prečo toho nevyužiť. K software suspend dodám len toľko, že obecne funguje lepšie ako software suspend zahrnutý priamo vo vanilla jádre. V našom článku si samozrejme ukážame niekoľko trikov a tipov, ako sa horeuvedeným problémom vyhnúť. Tak a už stačilo s uchej teórie, môžeme sa pustiť do práce.
Tak uz ma skutocne presla chut pozerat sa na linuxove portaly, na ktorych hrdo svieti reklama na microsoft windows server. Je to vobec normalne a ma to vobec nieco spolocne so zdravim rozumom? Ako vobec linuxova komunita moze nieco taketo dopustit. Na jednej strane portaly vychvaluju linux do neba a pri tom nad ich logom svieti obrovska reklama microsoft, ktora posiela linux do riti (prepacte za vyraz) a chvali sa svojim windows serverom. Skutocne velmi velmi velmi smutna vec, ktorej sa linuxova komunita dozila. Podla mna je to uplna ostuda a hanba. Prepacte trochu agresivny ton, ale ako velky fanusik linuxu som sa musel ozvat. Co vy nato?