Komunita kolem Linuxu From Scratch (LFS) vydala nové verze knih s návody na instalaci vlastního linuxového systému ze zdrojových kódů Linux From Scratch 13.0 a Beyond Linux From Scratch 13.0. Pouze se systemd.
Byla vydána nová stabilní major verze 25.12 linuxové distribuce primárně určené pro routery a vestavěné systémy OpenWrt (Wikipedie). Jedná se o nástupce předchozí major verze 24.10. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Podporováno je více než 2200 zařízení.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za únor (YouTube). Odstraněn byl veškerý kód napsaný ve Swiftu. JavaScriptový engine LibJS byl reimplementován v Rustu.
Byla vydána verze 1.94.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example. Zveřejněny byly výsledky průzkumu mezi vývojáři v programovacím jazyce Rust: 2025 State of Rust Survey Results.
Google zveřejnil seznam 185 organizací přijatých do letošního Google Summer of Code (GSoC). Dle plánu se zájemci přihlašují od 16. do 31. března. Vydělat si mohou od 750 do 6600 dolarů. V Česku a na Slovensku je to 900 dolarů za malý, 1800 dolarů za střední a 3600 dolarů za velký projekt. Další informace v často kladených otázkách (FAQ). K dispozici jsou také statistiky z minulých let.
Byla vydána únorová aktualizace aneb nová verze 1.110 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.110 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Apple představil 13palcový MacBook Neo s čipem A18 Pro. V základní konfiguraci za 16 990 Kč.
Kalifornský zákon AB 1043 platný od 1. ledna 2027 vyžaduje, aby operační systémy požadovaly po uživatelích věk nebo datum narození a skrze API poskytovaly aplikacím informaci, zda je uživatel mladší 13 let, má 13 až 16 let, má 16 až 18 let nebo má alespoň 18 let. Vývojáři linuxových distribucí řeší, co s tím (Ubuntu, Fedora, …).
Konference LinuxDays 2026 proběhne o víkendu 3. a 4. října v Praze v areálu ČVUT v Dejvicích na FIT. Čekají vás desítky přednášek, workshopy, stánky a setkání se spoustou chytrých lidí.
Nové verze webových prohlížečů Chrome a Firefox jsou vydávány každé 4 týdny. Aktuální verze Chrome je 145. Aktuální verze Firefoxu je 148. Od září přejde Chrome na dvoutýdenní cyklus vydávání. V kterém týdnu bude mít Chrome větší číslo verze než Firefox? 😀
Tak po roznych skusenostiach, som sa rozhodol napisat tento zapis. Pouzivam uz vyse roka Ubuntu, momentalne mam verziu dapper drake. Musim povedat, ze so samotnym operacnym systemom linux som nesmierne spokojny, nevidana stabilita, rychlost, uplna pohodicka. Kdezto s programami, ktore pouzivam je to uz ovela ovela horsie... Neustale padanie, chyby atd.
Pouzivam prostredie gnome. A urcite nie len ja postradam skutocne kvalitne nahrady aplikacii z windows. Spomeniem, s cim mam skutocne problem. Programy ala Firefox 2.0, spadne mi v priemere raz za den, a to napr. pri ukladani obrazkov, kopirovani textu a pod. Gimp pri otvoreni viacerych obrazkov a prace s nimi taktiez sem tam pre mna z nevysvetlitelnych dovodov pada... Fspot na organizaciu fotografii, tak ten pada takmer neustale, taktiez pre mna z nevysvelitelnych dovodov... O nic lepsie to nie je ani s gwgetom, ktory taktiez nie je najstabilnejsi... Na prvy pohlad skvely email klient evolution, skuste ho ukoncit, ked na pozadi pracuje online a prijmi spravy alebo nieco podobne, mne osobne prestane cele okno odpovedat a je zamrznute... Prehravac hudby listen, ked ho minimalizujem tlacitkom minimalizovat, bohuzial ho uz zo systray nevyberiem a musim ho komplet restartovat... Program vlc na mojej grafickej karte intel funguje tak, ze ked dam obraz maximalizovat, taktiez sa uz neda vratit spat a program musim nasilne ukoncit...
Pre mna je linux skutocne vynikajuci system, ale bohuzial, ako pisem vyssie, aplikacie pisane pren, su uz na tom ovela ovela horsie... Cudujeme sa vsetci, preco kazdy pouziva windows, myslim si, ze ani nie tak windows samotny, ale prave skvele aplikacie pre windows, ho robia takym dokonalym pre 99% vsetkych uzivatelov, ktory s nim pracuju...
Tiskni
Sdílej:
Toto je typický problém balíčkových distribúcií. Proste v systéme sa nachádza x programov využívajúcich nejaké zdieľané knižnice, ale každý bol skompilovaný pre ich inú verziu. A v systéme je samozrejme len jedna ... tak sa to potom správa takto nepredvídateľne. Funguje to preto dobre iba vtedy, keď sa všetky tieto aplikačné balíky odvolávajú iba na jednu verziu knižnice. Udržať tento stav je však v praxi obtiažne, tým obtažnejšie, čím väčší počet aplikácií v systéme máme.
Riešenia sú dve - alebo si problematické aplikácie neinštalovať z balíkov, ale skompilovať si ich zo zdrojáku s aktualizovanými knižnicami, alebo je aj druhá cesta, žiaľ zatiaľ mimo Linuxu - systém PBI použitý v PC-BSD, ktorý ku každej aplikácii dotiahne aj presne tie knižnice tých verzií, ktoré aplikácia potrebuje.
Nie je to vecou Linuxu ani samotných aplikácií. V akomkoľvek systéme s balíčkami a závislosťami medzi nimi môže a v princípe časom aj musí podobný bordel vzniknúť. Je na to aj odborný výraz. Volá sa to dependency hell. Napríklad ja som mal na FreeBSD problém s nestabilným programom Digikam (program na prácu s foťákmi a fotkami). Pritom stačilo vykašlať sa na balík a vykompilovať si vlastnú verziu binárky a už to ide krásne spoľahlivo, dosiaľ mi ešte nikdy nespadol ani nestuhol.
Proste v systéme sa nachádza x programov využívajúcich nejaké zdieľané knižnice, ale každý bol skompilovaný pre ich inú verziu. A v systéme je samozrejme len jedna ... tak sa to potom správa takto nepredvídateľne. Funguje to preto dobre iba vtedy, keď sa všetky tieto aplikačné balíky odvolávajú iba na jednu verziu knižnice.Přece není problém mít v systému více verzí knihovny. I když je samozřejmě pravda, že sdílené knihovny jsou určené k tomu, aby tam byly pouze jednou. Stav, kdy si každý program přitáhne svoji verzi knihovny (jak tomu je u mnoha windowsových programů), není to pravé ořechové.
No technický problém to nie je. Ale developeri balíkov toto nejak príliš neošetrujú. Trebárs nejaký prehliadač fotiek bol skompilovaný pre libgtk 2.10.5, ale aby balík chodil na väčšine systémov, vyžaduje iba všeobecne libgtk 2.x.x .... pričom nikto nevie, ako to bude chodiť trebárs na libgtk 2.10.2, možno dobre, možno nie a možno s náhodnými chybami, padaním atď.
Ono predstava, že je v systéme 20 rôznych verzií jednej knižnice pre 20 rôznych programov, je síce na prvý pohľad zvrhlá a hnusná, odporuje elegantnej myšlienke "jedna knižnica pre x programov" ale v skutočnosti to funguje dobre. Program potom beží presne s tými knižnicami, pre aké bol skompilovaný, a má to ľahšie aj developer, ktorý sa nemusí párať s riešením spätnej kompatibility do desať verzií dozadu, aj user, ktorému to fakt dobre funguje. Akurát je disk o niečo zaplnenejší. Ono myšlienka zdieľaných knižníc a balíčkov so závislosťami sú v svojom princípe dosť protichodné veci a dať dokopy solídny kompromis je umenie.
Ak sa chce človek tomuto hromadeniu duplicít vyhnúť a pritom chce, aby mu to chodilo dobre, rýchlo a stabilne, zrejme sa nevyhne kompilácii bináriek zo zdrojákov.
Balik mas samozrejme pouzivat jen v te verzi systemu, ve ktere byl kompilovan. Pak vse funguje tak jak ma.No technický problém to nie je. Ale developeri balíkov toto nejak príliš neošetrujú. Trebárs nejaký prehliadač fotiek bol skompilovaný pre libgtk 2.10.5, ale aby balík chodil na väčšine systémov, vyžaduje iba všeobecne libgtk 2.x.x .... pričom nikto nevie, ako to bude chodiť trebárs na libgtk 2.10.2, možno dobre, možno nie a možno s náhodnými chybami, padaním atď.
Toto je typický problém balíčkových distribúcií. Proste v systéme sa nachádza x programov využívajúcich nejaké zdieľané knižnice, ale každý bol skompilovaný pre ich inú verziu. A v systéme je samozrejme len jedna ... tak sa to potom správa takto nepredvídateľne.
Tohle jsem tedy v Debianu jeste nevidel. Tam bud jsou vsechny programy vyuzivajici stejnou knihovnu zkompilovane s jednou verzi, nebo je dostupnych vic verzi knihovny a baliky zaviseji na te, kterou vyuzivaji.
Ani me neni jasne, proc by k takovemu problemu mohlo dojit - pokud autori distribuce kompiluji nejaky software do distribuce, tak ho budou kompilovat priti te verzi knihoven, ktera v distribuci je (a ne proti te verzi, ktera v distribuci neni).
V tej rychlosti som sa pomylil...
Ne, ale ted vazne, me opravdu nejak stale nic nepada (Debian/ Sarge|Etch)...
Padanie Firefoxu môže spôsobovať nejaký zle spravený Add-on v ňom. To sa mi už stalo. Riešením je použiť inú verziu FF, alebo iný Add-on. Zmena OS problém nerieši, ak zostane nezmenená verzia FF a sada Add-onov.
Z ostatných menovaných problémov som pozoroval iba padanie Evolution, a to vtedy, keď je v maili veľa obrázkových príloh. To ma štve ale nie natoľko, aby som sa pídil po riešení.
S GIMPom, naproti tomu, som zažil pravidelné pády len pod Windows. Aj tam ale stačilo GIMP preinštalovať novšou verziou.