Byl vydán Debian 13.3, tj. třetí opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.13, tj. třináctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
Byla vydána prosincová aktualizace aneb nová verze 1.108 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.108 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Na lasvegaském veletrhu elektroniky CES byl předveden prototyp notebooku chlazeného pomocí plazmových aktuátorů (DBD). Ačkoliv se nejedná o první nápad svého druhu, nepochybně to je první ukázka praktického použití tohoto způsobu chlazení v běžné elektronice. Co činí plazmové chladící akční členy technologickou výzvou je především vysoká produkce jedovatého ozonu, tu se prý podařilo firmě YPlasma zredukovat dielektrickou
… více »Patchouli je open source implementace EMR grafického tabletu (polohovací zařízení). Projekt je hostován na GitLabu.
Český Nejvyšší soud potvrdil, že česká právní úprava plošného uchování dat o elektronické komunikaci porušuje právo Evropské unie. Pravomocným rozsudkem zamítl dovolání ministerstva průmyslu a obchodu. To se teď musí omluvit novináři Českého rozhlasu Janu Cibulkovi za zásah do práv na ochranu soukromí a osobních údajů. Ve sporu jde o povinnost provozovatelů sítí uchovávat údaje, ze kterých lze odvodit, kdo, s kým a odkud komunikoval.
.
Nevyhledávám, nepohrdnu.
Nicméně u Bondovek s Brosnanem usnu taky
Moje základní požadavky na film jsou:
Dostatek olova. Řeč, kerá se nedá převést na řeč olova, nemá v rozumném filmu co dělat.
Střelba dávkou. Podstatné je jen to druhé slovo. Střelba je sice nutná samozřejmost, ale sama o sobě ještě nezaručuje rozumnou kvalitu filmu. Dávka již ano.
Líbí se mi tedy všechny příběhy s Jamesem Bondem, od Conneryho až po dnešní. U těch starých filmů jsem nejvíce ocenil střílečku harpunami pod vodou. V té chvíli mi dokonce nevadilo, že se nestřílí dávkou.
Nesnáším českou „kinematografii“, romantické sračky nebo filmy, u kterých se musí „přemýšlet“. Až budu chtít přemýšlet, přečtu si knihu. Filmy sleduju výhradně za účelem relaxace a nicnedělání.
To byl prostě můj názor. No a? Co je na něm špatného? Nepotrpím si na duchaplné žvásty, takže jestli si něco takového představuješ pod pojmem „obsah“, opravdu to tam nenajdeš.
Když se dívám na film, chci vidět, co v těch lidech je. Tedy střeva, mozky, kosti a další vnitřní orgány. K čemu jsou filmoví hrdinové, do kterých nevidím? Teď jsem řekl totéž co předtím, jen z jiného pohledu.
Uvozovky kolem české kinematografie vyjadřovaly můj (ryze osobní) vztah k ní. Neznám jediný český film, který by se mi líbil. Neznám ani jeden, který by se mi nezdál ubohý a přízemní. A to jsem jich — ač nerad — zhlédl hodně. Samozřejmě to každý vidí jinak.
Co mě štve nejvíc: Česká kinematografie si na sebe nikdy nevydělá ve světě. (Možná proto, že je prostě béčková.) Proto se financuje proti vůli českých daňových poplatníků z jejich peněz, které by bylo rozumnější vynaložit jinde.
Když už tak o tom píšu, dotování českých filmů ze státního rozpočtu s sebou nese dva zásadní problémy:
Proč právě film? Proč ne český software, česká auta, české sklo, české lokomotivy, české knihy? Všechno je to jen a jen komerční činnost. Když si na sebe nevydělá, měla by jít do kytek a ne být pořád dokola podporována — teď jsem si vzpomněl na ptáka Fénixe. 
Co je to český film? S českým režisérem? Ne. (Miloš Forman) S českými herci? Ne. (Hostel) (A když už, tak kolik jich tam musí být?) S českým producentem? Ne. (Producent je právnická osoba. Může ho vlastnit několik zahraničních podílníků.) Natáčený u nás? Ne. (XxX, Mission Impossible, Pražská spojka...) Kdo tedy může zodpovědně rozhodnout, který film je „český“ a dostane od daňových poplatníků přispěvek a který ne?
Uvozovky kolem přemýšlení jsem napsal s představou jistého typu lidí, který mě velmi irituje. Potkal jsem takových lidí naneštěstí hodně. Navenek se tváří jako velcí kulturofilové a diváci těch nejfilozofičtějších možných filmů na ČT2. Kdykoliv jsem se s nimi snažil diskutovat na téma některých filmů a knih, v drtivé většině případů to (mírně řečeno) nedopadlo dobře. Oni si totiž velkou část děje nebo zásadních myšlenek vůbec nepamatovali. A když už ano, vykládali je někdy v naprostém rozporu s původním příběhem. Dokonce ani nedokázali rozumně zformulovat, o čem dané dílo podle nich bylo, a své argumenty obhájit.
Abych nezůstal u teoretizování: Až mi zase nějaký zelený trouba bude tvrdit, že Homo Faber od Maxe Frische je o ochraně přírody, nejspíš vzteky proletím stropem. Právě toto je jedno z děl, které kdysi dávno museli přečíst všichni z poměrně velkého kolektivu lidí kolem mě. A tam jsem si poprvé všiml, že právě ti, kteří nejhalasněji propagují tu „správnou“ kulturu, si z ní pak většinou neodnesou do dalšího života vůbec nic.
Omlouvám se za délku příspěvu. A ano, chodím vynášet odpadky ve fraku s krovkami a bílým motýlkem. To je pravda. České uvozovky si mi líbí, stejně jako naše mateřština, tak proč bych je nepoužil? Symboly pro palec se mi prostě příčí. Už jsem takový.
Asi máš pravdu. Konecknonců, i já jsem ve výjimečných případech u filmu přemýšlel. (Například u Matrixu a ještě několika dalších sci-fi.) (Mimochodem — Matrix II a III už tak moc přemýšlecí nebyly, což ovšem třetí díl elegantně vykompenzoval obrovskými rotačními kulomety a střílejícími roboty.)
Naopak třeba Hvězdná pěchota nevyžadovala ani špetku myšlení, ale zase tam bylo do lidí krásně vidět. 
A přitom je jako film Hvězdná pěchota dost dobrá. Ach jo.
No není to špatný film. Zajímavé byly třeba ty nacistické uniformy, které prošly jen nepatrným „faceliftem“, aby odpovídaly dnešním módním trendům.
Cenzura, dvě kasty lidí... Poněkud pesimistická vize budoucnosti, ale jinak to bylo fajn. Brouci prdící plazmu byli taky zajímaví. Ten hmyz neměl žádný průmysl. Když chtěl mít stroj — třeba na tu plazmu — nejspíš ho ten hlavní mozek musel naprogramovat v nějakém assembleru typu DNA a nechat někde vylíhnout. 
Je tam vlastně hned několik zajímavých myšlenek, to musím uznat.
No, musím uznat, že Kill Bill byl celkem fajn.
Pulp Fiction je prostě skvělý počin, to se musí nechat.
Ale ten Kill Bill se mi nezdá tak špatný, když si člověk odmyslí všechny sentimentální žvásty a zaměří se na useknuté lebeční kosti a končetiny, které musí poražení za trest nechat na místě.
Clovece, nic ve zlym, ale z tebe jde normalne strach. :D
Fakt? No ale rozdíl mezi filmem a realitou zatím poznám. (Netvrdím ovšem, že tomu tak bude vždycky.
)
Nikoliv. Studuji MFF.
Bondovky neznám, páč u nich vždy usnu. Jednou jsem viděla celou půlku, ale stejně nevím, jak to skončilo
Byl to ten díl, kde šlo o nějaký satelit či co.
. Lidé, co námět vymýšleli, měli docela dobrou technickou představivost.
Jo, Conneryho hodně můžu. Takže i Bonda.
Je to jedna z nejhezcich pornoherecek
Tiskni
Sdílej: