MALUS je kontroverzní proprietarní nástroj, který svým zákazníkům umožňuje nechat AI, která dle tvrzení provozovatelů nikdy neviděla původní zdrojový kód, analyzovat dokumentaci, API a veřejná rozhraní jakéhokoliv open-source projektu a následně úplně od píky vygenerovat funkčně ekvivalentní software, ovšem pod libovolnou licencí.
Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
.
Nevyhledávám, nepohrdnu.
Nicméně u Bondovek s Brosnanem usnu taky
Moje základní požadavky na film jsou:
Dostatek olova. Řeč, kerá se nedá převést na řeč olova, nemá v rozumném filmu co dělat.
Střelba dávkou. Podstatné je jen to druhé slovo. Střelba je sice nutná samozřejmost, ale sama o sobě ještě nezaručuje rozumnou kvalitu filmu. Dávka již ano.
Líbí se mi tedy všechny příběhy s Jamesem Bondem, od Conneryho až po dnešní. U těch starých filmů jsem nejvíce ocenil střílečku harpunami pod vodou. V té chvíli mi dokonce nevadilo, že se nestřílí dávkou.
Nesnáším českou „kinematografii“, romantické sračky nebo filmy, u kterých se musí „přemýšlet“. Až budu chtít přemýšlet, přečtu si knihu. Filmy sleduju výhradně za účelem relaxace a nicnedělání.
To byl prostě můj názor. No a? Co je na něm špatného? Nepotrpím si na duchaplné žvásty, takže jestli si něco takového představuješ pod pojmem „obsah“, opravdu to tam nenajdeš.
Když se dívám na film, chci vidět, co v těch lidech je. Tedy střeva, mozky, kosti a další vnitřní orgány. K čemu jsou filmoví hrdinové, do kterých nevidím? Teď jsem řekl totéž co předtím, jen z jiného pohledu.
Uvozovky kolem české kinematografie vyjadřovaly můj (ryze osobní) vztah k ní. Neznám jediný český film, který by se mi líbil. Neznám ani jeden, který by se mi nezdál ubohý a přízemní. A to jsem jich — ač nerad — zhlédl hodně. Samozřejmě to každý vidí jinak.
Co mě štve nejvíc: Česká kinematografie si na sebe nikdy nevydělá ve světě. (Možná proto, že je prostě béčková.) Proto se financuje proti vůli českých daňových poplatníků z jejich peněz, které by bylo rozumnější vynaložit jinde.
Když už tak o tom píšu, dotování českých filmů ze státního rozpočtu s sebou nese dva zásadní problémy:
Proč právě film? Proč ne český software, česká auta, české sklo, české lokomotivy, české knihy? Všechno je to jen a jen komerční činnost. Když si na sebe nevydělá, měla by jít do kytek a ne být pořád dokola podporována — teď jsem si vzpomněl na ptáka Fénixe. 
Co je to český film? S českým režisérem? Ne. (Miloš Forman) S českými herci? Ne. (Hostel) (A když už, tak kolik jich tam musí být?) S českým producentem? Ne. (Producent je právnická osoba. Může ho vlastnit několik zahraničních podílníků.) Natáčený u nás? Ne. (XxX, Mission Impossible, Pražská spojka...) Kdo tedy může zodpovědně rozhodnout, který film je „český“ a dostane od daňových poplatníků přispěvek a který ne?
Uvozovky kolem přemýšlení jsem napsal s představou jistého typu lidí, který mě velmi irituje. Potkal jsem takových lidí naneštěstí hodně. Navenek se tváří jako velcí kulturofilové a diváci těch nejfilozofičtějších možných filmů na ČT2. Kdykoliv jsem se s nimi snažil diskutovat na téma některých filmů a knih, v drtivé většině případů to (mírně řečeno) nedopadlo dobře. Oni si totiž velkou část děje nebo zásadních myšlenek vůbec nepamatovali. A když už ano, vykládali je někdy v naprostém rozporu s původním příběhem. Dokonce ani nedokázali rozumně zformulovat, o čem dané dílo podle nich bylo, a své argumenty obhájit.
Abych nezůstal u teoretizování: Až mi zase nějaký zelený trouba bude tvrdit, že Homo Faber od Maxe Frische je o ochraně přírody, nejspíš vzteky proletím stropem. Právě toto je jedno z děl, které kdysi dávno museli přečíst všichni z poměrně velkého kolektivu lidí kolem mě. A tam jsem si poprvé všiml, že právě ti, kteří nejhalasněji propagují tu „správnou“ kulturu, si z ní pak většinou neodnesou do dalšího života vůbec nic.
Omlouvám se za délku příspěvu. A ano, chodím vynášet odpadky ve fraku s krovkami a bílým motýlkem. To je pravda. České uvozovky si mi líbí, stejně jako naše mateřština, tak proč bych je nepoužil? Symboly pro palec se mi prostě příčí. Už jsem takový.
Asi máš pravdu. Konecknonců, i já jsem ve výjimečných případech u filmu přemýšlel. (Například u Matrixu a ještě několika dalších sci-fi.) (Mimochodem — Matrix II a III už tak moc přemýšlecí nebyly, což ovšem třetí díl elegantně vykompenzoval obrovskými rotačními kulomety a střílejícími roboty.)
Naopak třeba Hvězdná pěchota nevyžadovala ani špetku myšlení, ale zase tam bylo do lidí krásně vidět. 
A přitom je jako film Hvězdná pěchota dost dobrá. Ach jo.
No není to špatný film. Zajímavé byly třeba ty nacistické uniformy, které prošly jen nepatrným „faceliftem“, aby odpovídaly dnešním módním trendům.
Cenzura, dvě kasty lidí... Poněkud pesimistická vize budoucnosti, ale jinak to bylo fajn. Brouci prdící plazmu byli taky zajímaví. Ten hmyz neměl žádný průmysl. Když chtěl mít stroj — třeba na tu plazmu — nejspíš ho ten hlavní mozek musel naprogramovat v nějakém assembleru typu DNA a nechat někde vylíhnout. 
Je tam vlastně hned několik zajímavých myšlenek, to musím uznat.
No, musím uznat, že Kill Bill byl celkem fajn.
Pulp Fiction je prostě skvělý počin, to se musí nechat.
Ale ten Kill Bill se mi nezdá tak špatný, když si člověk odmyslí všechny sentimentální žvásty a zaměří se na useknuté lebeční kosti a končetiny, které musí poražení za trest nechat na místě.
Clovece, nic ve zlym, ale z tebe jde normalne strach. :D
Fakt? No ale rozdíl mezi filmem a realitou zatím poznám. (Netvrdím ovšem, že tomu tak bude vždycky.
)
Nikoliv. Studuji MFF.
Bondovky neznám, páč u nich vždy usnu. Jednou jsem viděla celou půlku, ale stejně nevím, jak to skončilo
Byl to ten díl, kde šlo o nějaký satelit či co.
. Lidé, co námět vymýšleli, měli docela dobrou technickou představivost.
Jo, Conneryho hodně můžu. Takže i Bonda.
Je to jedna z nejhezcich pornoherecek
Tiskni
Sdílej: