Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 3. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Průkopnická firma FingerWorks kolem roku 2000 vyvinula vícedotykové trackpady s gesty a klávesnice jako TouchStream LP. V roce 2005 ji koupil Apple, výrobu těchto produktů ukončil a dotykové technologie využil při vývoji iPhone. Multiplatformní projekt Apple Magic TouchstreamLP nyní implementuje funkcionalitu TouchStream LP na současném Apple Magic Trackpad, resp. jejich dvojici. Diskuze k vydání probíhá na Redditu.
Byla vydána nová verze 10.3 sady aplikací pro SSH komunikaci OpenSSH. Přináší řadu bezpečnostních oprav, vylepšení funkcí a oprav chyb.
Cloudflare představil open source redakční systém EmDash. Jedná se o moderní náhradu WordPressu, která řeší bezpečnost pluginů. Administrátorské rozhraní lze vyzkoušet na EmDash Playground.
Bratislava OpenCamp 2026 zverejnil program a spustil registráciu. Štvrtý ročník komunitnej konferencie o otvorených technológiách prinesie 19 prednášok na rôzne technologické témy. Konferencia sa uskutoční v sobotu 25. apríla 2026 v priestoroch FIIT STU v Bratislave.
Na iVysílání lze zhlédnout všechny díly kultovního sci-fi seriálu Červený trpaslík.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu dosáhl v březnu 5,33 % (Windows -4,28 %, OSX +1,19 %, Linux +3,10 %). Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 24,48 %. Procesor AMD používá 67,48 % hráčů na Linuxu.
Společnost Apple slaví padesáté narozeniny. Založena byla 1. dubna 1976.
FreeTube, desktopový klient pro YouTube využívající lokální API, byl vydán ve verzi 0.24.0. Toto velké opravné vydání implementuje SABR (Server-Based Adaptive Bit Rate), což řeší část nedávných problémů s načítáním videí z YouTube, a aktualizuje základní komponenty jako Electron nebo přehrávač Shaka Player.
Je tu opět apríl. O víkendu zmizel kamion s 12 tunami tyčinek KitKat. Firmy to využívají k aprílovým žertům. Groupon má super akci. Koupíte 1 tyčinku a dostanete 100 zdarma. Ryanair si přelepil letadla. Šéf Outlooku se ptá, proč mají v baráku 14 beden tyčinek KitKat (𝕏). Prusa Research představuje Prusa Pro ACU a vysvětluje proč přílišné sušení škodí vaším filamentům. Telefon Sony Xperia má miliónnásobný zoom (𝕏). PC.net představil Super Ultrabox 2600 se zajímavými parametry. Další aprílové novinky například na April Fools' Day On The Web.
.
Nevyhledávám, nepohrdnu.
Nicméně u Bondovek s Brosnanem usnu taky
Moje základní požadavky na film jsou:
Dostatek olova. Řeč, kerá se nedá převést na řeč olova, nemá v rozumném filmu co dělat.
Střelba dávkou. Podstatné je jen to druhé slovo. Střelba je sice nutná samozřejmost, ale sama o sobě ještě nezaručuje rozumnou kvalitu filmu. Dávka již ano.
Líbí se mi tedy všechny příběhy s Jamesem Bondem, od Conneryho až po dnešní. U těch starých filmů jsem nejvíce ocenil střílečku harpunami pod vodou. V té chvíli mi dokonce nevadilo, že se nestřílí dávkou.
Nesnáším českou „kinematografii“, romantické sračky nebo filmy, u kterých se musí „přemýšlet“. Až budu chtít přemýšlet, přečtu si knihu. Filmy sleduju výhradně za účelem relaxace a nicnedělání.
To byl prostě můj názor. No a? Co je na něm špatného? Nepotrpím si na duchaplné žvásty, takže jestli si něco takového představuješ pod pojmem „obsah“, opravdu to tam nenajdeš.
Když se dívám na film, chci vidět, co v těch lidech je. Tedy střeva, mozky, kosti a další vnitřní orgány. K čemu jsou filmoví hrdinové, do kterých nevidím? Teď jsem řekl totéž co předtím, jen z jiného pohledu.
Uvozovky kolem české kinematografie vyjadřovaly můj (ryze osobní) vztah k ní. Neznám jediný český film, který by se mi líbil. Neznám ani jeden, který by se mi nezdál ubohý a přízemní. A to jsem jich — ač nerad — zhlédl hodně. Samozřejmě to každý vidí jinak.
Co mě štve nejvíc: Česká kinematografie si na sebe nikdy nevydělá ve světě. (Možná proto, že je prostě béčková.) Proto se financuje proti vůli českých daňových poplatníků z jejich peněz, které by bylo rozumnější vynaložit jinde.
Když už tak o tom píšu, dotování českých filmů ze státního rozpočtu s sebou nese dva zásadní problémy:
Proč právě film? Proč ne český software, česká auta, české sklo, české lokomotivy, české knihy? Všechno je to jen a jen komerční činnost. Když si na sebe nevydělá, měla by jít do kytek a ne být pořád dokola podporována — teď jsem si vzpomněl na ptáka Fénixe. 
Co je to český film? S českým režisérem? Ne. (Miloš Forman) S českými herci? Ne. (Hostel) (A když už, tak kolik jich tam musí být?) S českým producentem? Ne. (Producent je právnická osoba. Může ho vlastnit několik zahraničních podílníků.) Natáčený u nás? Ne. (XxX, Mission Impossible, Pražská spojka...) Kdo tedy může zodpovědně rozhodnout, který film je „český“ a dostane od daňových poplatníků přispěvek a který ne?
Uvozovky kolem přemýšlení jsem napsal s představou jistého typu lidí, který mě velmi irituje. Potkal jsem takových lidí naneštěstí hodně. Navenek se tváří jako velcí kulturofilové a diváci těch nejfilozofičtějších možných filmů na ČT2. Kdykoliv jsem se s nimi snažil diskutovat na téma některých filmů a knih, v drtivé většině případů to (mírně řečeno) nedopadlo dobře. Oni si totiž velkou část děje nebo zásadních myšlenek vůbec nepamatovali. A když už ano, vykládali je někdy v naprostém rozporu s původním příběhem. Dokonce ani nedokázali rozumně zformulovat, o čem dané dílo podle nich bylo, a své argumenty obhájit.
Abych nezůstal u teoretizování: Až mi zase nějaký zelený trouba bude tvrdit, že Homo Faber od Maxe Frische je o ochraně přírody, nejspíš vzteky proletím stropem. Právě toto je jedno z děl, které kdysi dávno museli přečíst všichni z poměrně velkého kolektivu lidí kolem mě. A tam jsem si poprvé všiml, že právě ti, kteří nejhalasněji propagují tu „správnou“ kulturu, si z ní pak většinou neodnesou do dalšího života vůbec nic.
Omlouvám se za délku příspěvu. A ano, chodím vynášet odpadky ve fraku s krovkami a bílým motýlkem. To je pravda. České uvozovky si mi líbí, stejně jako naše mateřština, tak proč bych je nepoužil? Symboly pro palec se mi prostě příčí. Už jsem takový.
Asi máš pravdu. Konecknonců, i já jsem ve výjimečných případech u filmu přemýšlel. (Například u Matrixu a ještě několika dalších sci-fi.) (Mimochodem — Matrix II a III už tak moc přemýšlecí nebyly, což ovšem třetí díl elegantně vykompenzoval obrovskými rotačními kulomety a střílejícími roboty.)
Naopak třeba Hvězdná pěchota nevyžadovala ani špetku myšlení, ale zase tam bylo do lidí krásně vidět. 
A přitom je jako film Hvězdná pěchota dost dobrá. Ach jo.
No není to špatný film. Zajímavé byly třeba ty nacistické uniformy, které prošly jen nepatrným „faceliftem“, aby odpovídaly dnešním módním trendům.
Cenzura, dvě kasty lidí... Poněkud pesimistická vize budoucnosti, ale jinak to bylo fajn. Brouci prdící plazmu byli taky zajímaví. Ten hmyz neměl žádný průmysl. Když chtěl mít stroj — třeba na tu plazmu — nejspíš ho ten hlavní mozek musel naprogramovat v nějakém assembleru typu DNA a nechat někde vylíhnout. 
Je tam vlastně hned několik zajímavých myšlenek, to musím uznat.
No, musím uznat, že Kill Bill byl celkem fajn.
Pulp Fiction je prostě skvělý počin, to se musí nechat.
Ale ten Kill Bill se mi nezdá tak špatný, když si člověk odmyslí všechny sentimentální žvásty a zaměří se na useknuté lebeční kosti a končetiny, které musí poražení za trest nechat na místě.
Clovece, nic ve zlym, ale z tebe jde normalne strach. :D
Fakt? No ale rozdíl mezi filmem a realitou zatím poznám. (Netvrdím ovšem, že tomu tak bude vždycky.
)
Nikoliv. Studuji MFF.
Bondovky neznám, páč u nich vždy usnu. Jednou jsem viděla celou půlku, ale stejně nevím, jak to skončilo
Byl to ten díl, kde šlo o nějaký satelit či co.
. Lidé, co námět vymýšleli, měli docela dobrou technickou představivost.
Jo, Conneryho hodně můžu. Takže i Bonda.
Je to jedna z nejhezcich pornoherecek
Tiskni
Sdílej: