Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Tiskni
Sdílej:
), >=Firefox-0.93, pokusil jsem se používat =Operu-8.02, ale ta se mi hnusila, dál jsem zkoušel MyIE2 (spíš jen ze srandy) a podobný zhovadilosti. Takže vím co to je zač.
Co je to slabý stroj? Jedná se asi hlavně o malou RAMku?
P.S. sám mám Mozillu suite a jsem s ní spokojený - i když je asi líná, ale vyhovuje mi, mam 512MB RAMky a v pohodě. Zatím jiné prohlížeče nevyhledávám.
Ja mam Semprona 2300, o moc rychlejs mi Mozilla nenabiha - ted nezmerim. Nejak me to ale netrapi, nechavam ji pustenou, dokud nevypnu komp (sest ploch, je na prvni). Cili potvrzuju ... kdyby to byly wokna w95 treba, tak bych defragmentoval disk a nechal dat Mozillu na jeho zacatek, zda by to pomohlo. Kompilace nebo neco extra by nepomohlo?
sice jde místy hodně do hloubky (v klávesových zkratkách), ale většinou mi nefungovalo tak, jak bych chtěl. Občas jako by se samo pokazilo.Aspon v KDE pri prvnim spusteni Opera varuje, ze nektere klavesove zkratky nebudou fungovat (budou fungovat jinak), jelikoz KDE si je chnapne driv.
Konqueror mi přijde nejrychlejší ze všech...opravdu by me zajimalo, na cem jsi testoval rychlost vykreslovani. Konqueror je pomalejsi nez Mozilla, Firefox a samozrejme nez Opera. Jedine jeho plus je integrovanost do KDE a to, ze je zalozen na Applovskem WebCore a prosel Acid2 testem. Az bude integrovana konecne moznost prepnout na Gecko, bude to myslim dobry prohlizec. Zkus si udelat nejaky objektivni test na vetsim objemu dat. Treba natahnout 4MB manual k MySQL z disku ve vsech prohlizecich.
... ze je zalozen na Applovskem WebCore a prosel Acid2 testem.Konqueror není založen na WebCore, to je fork od KHTML. U jablíček potom změnili vývojový model, takže se patche z WebCore nedaly začleňovat do KHTML (i když bylo stále pod GPL). To se změnilo celkem nedávno (zrovna okolo Acid2
), takže začlenili Acid2 patche z WebCore do KHTML. Zhruba tak nějak to bylo, nechce se mi teď ověřovat detaily.
Kdyby si Apple napsal WebCore sám od píky, tak by ho asi nenechával pod GPL.
PS: vidíš, mě by se zase líbílo Kazehakase s KHTML. To Gecko mě přijde nějaké divné.
Škoda, že je k dispozici jen pro Windows.Haha to mě tedy dostalo. A aby dobře fungoval v Linuxu, tak by musely existovat tyto věci: 1 - jaderný modul iexplore.ko 2 - extension pro X server iexplore.so 3 - knihovna v /usr/lib libiexplorer.6.so 4 - no a samotna exovka iexplorer.exe a ješte by se to muselo pouštět jedině pod rootem, nebo by to muselo mít nastavený SUID bit.
Opravdu jsem se pobavil.
5 - knihovna shlwapi.so
6 - knihovna mshtml.dll
7 - knihovna shdocvw.dll
...a ještě asi 30 dalších speciálních knihoven
A ja pouzivam na testovani dillo. Vpravo dole se zobrazi malinka veska s poctem chyb a kdyz na ni kliknu tak se zobrazi kde a jake chyby jsou ve zdrojaku html.
Jinac Opera mne prijemne prekvapila svou rychlosti na p200MHz/64MB
. Akorat mam problem s diakritikou v menu a pri tisku do souboru.
mood = (machine != slackware) ? depressed : euphoria;Akorat mam problem s diakritikou v menu a pri tisku do souboru.Fonty?
Stranka se zobrazuje OK. Rovnez aplikace zalozene na GTK+ jsou v pohode. Mozna je to tim ze nemam nainstalovane KDE, jenom knihovnu qt. Mam Operu 8.5 installovanou ze shared. Kde se nastavuji fonty pro menu a tisk jsem nenasel a mozna to ani neni zalezitost Opery, nevim. LOCALE mam nastavene, samozreme.
mood = (machine != slackware) ? depressed : euphoria;Kde se nastavuji fonty pro menu a tisk jsem nenaselTools > Preferences > Advanced > Fonts > Interface menus etc. Moc netisknu, ale zkus se prece zeptat tady: http://my.opera.com/community/forums/forum.dml?id=3
Tak to bylo preci jen spatne nastavenyma fontama. Kazdopadne by vyvojari meli udelat v Opere moznost volby rastrovych fontu a jejich kodovani. Docela mi chybi takova Lucida, Courier, nebo Helvetica. S tema ma Opera problemy, bud je nezobrazi vubec, nebo ve spatnem kodovani. Zatim jsem nastavil fonty skupiny Luxi-mono, sans, serif, dokonce to i tiskne do souboru spravne, i kdyz to vypada ohavne.
mood = (machine != slackware) ? depressed : euphoria;a co se zobrazi v linksu se zobrazi vsudeTak to teda nevím, obyčejně Links používám na to, co mi jiní nezobrazí.
Když tedy z licenčních důvodů vyřadíme Qt, nezbývá jiná volba než Gtk+. Nebo se můžeme vrátit k Athena Toolkitu nebo klonům Motifu...anebo vytvořit něco úplně nového. Ale do toho se samozřejmě nikomu nechce
Môj názor na prehliadače:
Mozilla Suite - kompletný balík, pomerne dlhá doba vývoja, no dlhý štart, ale korektné zobrazovanie web stránok.
Firefox, čo dodať, moderná Mozilla, užívateľsky pohodlná, a znova pomalý štart. Používal som Firefox pomerne dlho.
Konqueror - súčasť KDE, pripadá mi ako Internet Explorer vo Windowse, ale určite rýchlejší.
V nejakom článku som sa dočítal, že Firefox má odosť viac bezpečnostných dier ako Internet Explorer. V inom článku bolo uvedené, že najrýchlejší prehliadač je Konqueror, a nie Opera, Firefox zaosrával aj za Mozilla Suite.
Z vlastnej skúsenosti /mám dial a vidím rýchlosť načítavania a vykresľovania stránok/ mám pozitívny vzťah k Firefoxu, no bezpečnosť ma presvedčila používať Operu, ktorú som nahodil prvý krát. A Opera je ozaj o poznanie rýchlejšia ako Firefox alebo Mozilla Suite.