Nové verze webových prohlížečů Chrome a Firefox jsou vydávány každé 4 týdny. Aktuální verze Chrome je 150. Aktuální verze Firefoxu je 152. V březnu bylo oznámeno, že od září přejde Chrome na dvoutýdenní cyklus vydávání verzí. To by znamenalo, že Chrome v číslování verzí Firefox brzy přeskočí. Vývojáři Firefoxu proto také od září přecházejí na dvoutýdenní cyklus vydávání verzí. :-)
Microsoft Comic Chat (Wikipedie), tj. grafický IRC klient z devadesátek, který převáděl konverzace na IRC do podoby komiksových panelů, a který zpopularizoval font Comic Sans, je dnešním dnem open source. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Byla vydána (𝕏) nová verze 26.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 26.7 je Xenial Xenops. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Na Seznam nepovolených internetových her (Wikipedie) se k 13. 7. 2026 dostala predikční platforma Polymarket.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 167 (pdf) a Hello World 30 (pdf).
Byla vydána nová verze 3.22.0 grafického vývojového prostředí a platformy Gambas (Wikipedie) založené na interpretru programovacího jazyka Basic s rozšířením o objektově orientované programování. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitLabu.
FreeBSD odstranilo poslední GPL kód ze základního systému. Konkrétně dpv, libdpv, libfigpar a dialog. Instalátor před čtyřmi lety přešel z dialogu na bsddialog.
Sociální síti 𝕏 (dříve Twitter) má dnes 20 let. Pro veřejnost byla zpřístupněna 15. července 2006.
Insula Faktury je open source generátor faktur, který běží přímo ve webovém prohlížeči. Žádná registrace, žádné sledování, žádné omezení. Zdrojové kódy jsou k dispozici na Codebergu.
První Mobile Linux Hackday v Plzni, tj. komunitní setkání věnované Linuxu na mobilních zařízeních, proběhne 24. července od 10:00. Akce je otevřená všem zájemcům – od zvědavců po zkušené vývojáře. Dopoledne proběhnou přednášky Davida Heidelberga a Petra Hodiny o aktuálním stavu mobilního Linuxu: proč vůbec chtít tučňáka v kapse, jaké telefony jsou dnes dobře podporované a co taková podpora obnáší. Po obědě se zaměříme na konkrétní
… více »
), tak je tu gphoto které by s ním mělo umět pracovat (pokud to není nějaká super-duper novinka, která do gphoto ještě nebyla přidána).
Například Kodaky mass-storage nejsou, ale gphoto je podporuje, protože mají vlasttní standard.
Ale čtečka samozřejmě lepší. Já si pořídil takový nesmysl, co je čtečka a zároveň mp3 přehrávač, tak mi nedělá problém ho sebou nosit. Je to malé, sice úplně pitomé (žádné id-tagy, pořadí to bere podle data přenosu na kartu apod.), ale na kravál do uší to stačí.
Dokonce s mým SATA diskem Linux pracuje nativně zcela bez problémů (jádro 2.6), kdežto na Windows XP jsem musel před instalací lovit nějakou disketu s ovladači, kterou jsem měl kdoví kde zahrabanou
Co se týče digi foťáků, tak taky zcela bezproblémů, dneska většina foťáků podporuje USB mass storage a ty co ne jdou v naprosté většině zprovoznit přes gphoto (v KDE je ideální program třeba DigiKam, s lepším programem na správu fotek jsem snad nikdy nepracoval
). Co se týče scannerů, tak s těmi zkušenosti sice nemam, ale SANE jich IMHO také bude zvládat naprostou většinu, né-li všechny.
Je trošku nutné si dát pozor na tiskárny, ale já třeba používam Hewlett-Packard a ty jsou v Linuxu podporované výborně
Jinak prostě když si jdu koupit nový hardware, projistotu kouknu na Google zda je v Linuxu podporován. To zabere pár minut a není to problém
A jak říkám, s problémem sem se osobně ještě nikdy nesetkal (používám linux na desktopu něco přes 3 roky).
A hplip je v Arch Linuxu, Gentoo i Debianu. A vsadil bych se že bude i v ostatních distribucích. Jak ste na to přišel, že v distribucích není?
). Jinak je to ale smůla, podle všeho je to jediný LaserJet od HP, který nějaké takové specializované ovladače požaduje (tedy ještě snad jeho předchůdci 1000 a 1005 také potřebují ten specializovaný ovladač).
Pod modernějším hplip to samé
I na linuxprinting.org máš jasně napsáno, že funguje "perfectly". To tu snad nikdo neumí nakonfigurovat CUPS? Vždyť je to pár kliknutí v jeho webovém rozhraní nebo v KDEčkové konfigurační utilitce...
Neříkejte že jsem jediný, komu konfigurace CUPS + hpijs/hplip přijde jako naprosto triviální věc... či že jsem jediný kdo měl "štěstí"
-sPAPERSIZE=a4, při jiném formátu musím ručně spustit Ghostscript...
pdftops, každopádně jsem strašně líný si instalovat ESP Ghostscript a měnit název jeho binárky, abych mohl zkusit třeba ten CUPS...
Ve Fedoře 1 jsem měl CUPS i nainstalovaný, jenže si už nepamatuju, jak to tisklo či netisklo... Jen že to tisklo nějak šejdrem, asi jsem tam měl nastaven formát Letter, tak jsem tehdy asi začal používat ten parametr -sPAPERSIZE=a4, ten pochopitelně přeplácne všecko, co je v tom Postscriptu napsáno.
P.S::
Možná by někdo chtěl podotknout, ať se na to vykašlu a tisknu ve Windows. Opravdu, s ovladači od HP pro LaserJet 6L pro Windows 95/98, které jsou asi stejné, jako ve Win31, protože jsou šestnáctibitové, praticky nebyly nikdy potíže. Občas se sice podivně pootáčela písmenka na stránce, ale to bylo spíš vyjímečně. S formátem stránky také nikdy nebyl problém. Ovladače navíc byly velmi rychlé. Ve Windows 2000 a XP je to však pro ostudu, ovladače jsou pomalé a poskytují mnohem méně možnosti k nastavení.
. Ja som skoro rozchodil (v archu) HP DJ 710. Trochu namahy si vvyziadala instalacia pnm2ppa ale inak v pohode.
Tiskni
Sdílej: