Canonical vydal Ubuntu Core 26. Vychází z Ubuntu 26.04 LTS a podporováno bude 15 let. Ubuntu Core je minimální neměnný operační systém určený pro vestavěné systémy.
Bylo vydáno OpenBSD 7.9. Po dlouhé době opět se songem: Diamond in the Rough.
Dnes a zítra probíhá vývojářská konference Google I/O 2026. Sledovat lze na YouTube a na síti 𝕏 (#GoogleIO).
Byl vydán Mozilla Firefox 151.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 151 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Elon Musk prohrál soudní spor se společností OpenAI, která se podle jeho žaloby odchýlila od původně uváděného cíle vyvíjet umělou inteligenci (AI) ku prospěchu lidstva. Porota včera po necelých dvou hodinách dospěla k jednomyslnému závěru, že Musk žalobu podal příliš pozdě. Musk byl jedním ze spoluzakladatelů společnosti OpenAI, která vznikla v roce 2015 a vyvinula populární chatovací systém ChatGPT. V roce 2018 na svůj post ve vedení
… více »Byla vydána nová verze 10.4 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Opraveny jsou zranitelnosti Copy Fail a Dirty Frag. Přibyl nový obraz pro Orange Pi 5B.
Pokud je zranitelnost Linuxu v nepoužívaném jaderném modulu, lze ji jednoduše vyřešit zakázáním automatického načítání tohoto konkrétního zranitelného modulu. Projekt ModuleJail si klade za cíl zvýšit bezpečnost Linuxu zakázáním automatického načítání všech nepoužívaných jaderných modulů. Jedná se o skript, který dá všechny nepoužívané jaderné moduly na blacklist (/etc/modprobe.d/modulejail-blacklist.conf).
Odborníci z Penn State University zkoumají způsob ukládání informací na lepicí pásku. Principiálně by podle nich bylo možné kombinací odlepení a zpětného přilepení dosáhnout uložení informace, kterou opětovným odlepením dokážou přečíst. Výhodou je, že způsob uložení i přečtení je čistě mechanický. Zde o tom referují ve volně dostupném článku. Zajímavé bude sledovat zda se jim v rámci výzkumu podaří prokázat použitelnost i v jiné než
… více »Na GitHubu byl publikován reprodukovatelný návod, jak rozchodit Adobe Lightroom CC na Linuxu a Wine. Návod byl vytvořený pomocí AI Claude Code.
Pokud by někdo potřeboval Wayland kompozitor uvnitř počítačové hry Minecraft, aby mohl zobrazovat okna desktopových aplikací přímo v herním prostředí, může sáhnout po Waylandcraftu. Ukázka na YouTube.
...aneb uz dospěl ten správný čas ?
Poslední dobou si docela vážně pohrávám s myšlenkou zcela přejít na OS Linux. Používám gentoo a docela dobře se v něm začínám orientovat (i když odladění pro novice je tak na 2 měsíce čistého času). Našel jsem si všechny potřebné alternativy k windows aplikacím, a tak už je rozhodnutí jen se utrhnout a přejít. Mám však obavy, pokud to udělám a koupím si např. nový digifoťák nebo scanner, že mi nebude fungovat. V těchto věcech si nejsem zcela jistý. Zajímá mě tedy především názor lidí, kteří přešli na Linux a nyní s odstupem času mohou hodnotit správnost toho kroku.
Tiskni
Sdílej:
), tak je tu gphoto které by s ním mělo umět pracovat (pokud to není nějaká super-duper novinka, která do gphoto ještě nebyla přidána).
Například Kodaky mass-storage nejsou, ale gphoto je podporuje, protože mají vlasttní standard.
Ale čtečka samozřejmě lepší. Já si pořídil takový nesmysl, co je čtečka a zároveň mp3 přehrávač, tak mi nedělá problém ho sebou nosit. Je to malé, sice úplně pitomé (žádné id-tagy, pořadí to bere podle data přenosu na kartu apod.), ale na kravál do uší to stačí.
Dokonce s mým SATA diskem Linux pracuje nativně zcela bez problémů (jádro 2.6), kdežto na Windows XP jsem musel před instalací lovit nějakou disketu s ovladači, kterou jsem měl kdoví kde zahrabanou
Co se týče digi foťáků, tak taky zcela bezproblémů, dneska většina foťáků podporuje USB mass storage a ty co ne jdou v naprosté většině zprovoznit přes gphoto (v KDE je ideální program třeba DigiKam, s lepším programem na správu fotek jsem snad nikdy nepracoval
). Co se týče scannerů, tak s těmi zkušenosti sice nemam, ale SANE jich IMHO také bude zvládat naprostou většinu, né-li všechny.
Je trošku nutné si dát pozor na tiskárny, ale já třeba používam Hewlett-Packard a ty jsou v Linuxu podporované výborně
Jinak prostě když si jdu koupit nový hardware, projistotu kouknu na Google zda je v Linuxu podporován. To zabere pár minut a není to problém
A jak říkám, s problémem sem se osobně ještě nikdy nesetkal (používám linux na desktopu něco přes 3 roky).
A hplip je v Arch Linuxu, Gentoo i Debianu. A vsadil bych se že bude i v ostatních distribucích. Jak ste na to přišel, že v distribucích není?
). Jinak je to ale smůla, podle všeho je to jediný LaserJet od HP, který nějaké takové specializované ovladače požaduje (tedy ještě snad jeho předchůdci 1000 a 1005 také potřebují ten specializovaný ovladač).
Pod modernějším hplip to samé
I na linuxprinting.org máš jasně napsáno, že funguje "perfectly". To tu snad nikdo neumí nakonfigurovat CUPS? Vždyť je to pár kliknutí v jeho webovém rozhraní nebo v KDEčkové konfigurační utilitce...
Neříkejte že jsem jediný, komu konfigurace CUPS + hpijs/hplip přijde jako naprosto triviální věc... či že jsem jediný kdo měl "štěstí"
-sPAPERSIZE=a4, při jiném formátu musím ručně spustit Ghostscript...
pdftops, každopádně jsem strašně líný si instalovat ESP Ghostscript a měnit název jeho binárky, abych mohl zkusit třeba ten CUPS...
Ve Fedoře 1 jsem měl CUPS i nainstalovaný, jenže si už nepamatuju, jak to tisklo či netisklo... Jen že to tisklo nějak šejdrem, asi jsem tam měl nastaven formát Letter, tak jsem tehdy asi začal používat ten parametr -sPAPERSIZE=a4, ten pochopitelně přeplácne všecko, co je v tom Postscriptu napsáno.
P.S::
Možná by někdo chtěl podotknout, ať se na to vykašlu a tisknu ve Windows. Opravdu, s ovladači od HP pro LaserJet 6L pro Windows 95/98, které jsou asi stejné, jako ve Win31, protože jsou šestnáctibitové, praticky nebyly nikdy potíže. Občas se sice podivně pootáčela písmenka na stránce, ale to bylo spíš vyjímečně. S formátem stránky také nikdy nebyl problém. Ovladače navíc byly velmi rychlé. Ve Windows 2000 a XP je to však pro ostudu, ovladače jsou pomalé a poskytují mnohem méně možnosti k nastavení.
. Ja som skoro rozchodil (v archu) HP DJ 710. Trochu namahy si vvyziadala instalacia pnm2ppa ale inak v pohode.