Red Hat představil nový nástroj Digital Sovereignty Readiness Assessment (GitHub), který organizacím umožní vyhodnotit jejich aktuální schopnosti v oblasti digitální suverenity a nastavit strategii pro nezávislé a bezpečné řízení IT prostředí.
BarraCUDA je neoficiální open-source CUDA kompilátor, ale pro grafické karty AMD (CUDA je proprietární technologie společnosti NVIDIA). BarraCUDA dokáže přeložit zdrojové *.cu soubory (prakticky C/C++) přímo do strojového kódu mikroarchitektury GFX11 a vytvořit tak ELF *.hsaco binární soubory, spustitelné na grafické kartě AMD. Zdrojový kód (převážně C99) je k dispozici na GitHubu, pod licencí Apache-2.0.
Podvodné reklamy na sociálních internetových platformách, jako je Facebook, Instagram nebo X, vytvořily loni v Česku jejich provozovatelům příjmy 139 milionů eur, tedy zhruba 3,4 miliardy korun. Proti roku 2022 je to nárůst o 51 procent. Vyplývá to z analýzy Juniper Research pro společnost Revolut. Podle výzkumu je v Česku zhruba jedna ze sedmi zobrazených reklam podvodná. Je to o 14,5 procenta více, než je evropský průměr, kde je podvodná každá desátá reklama.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.6 (Mastodon). Přehled novinek i s videi a se snímky obrazovek v oficiálním oznámení. Podrobný přehled v seznamu změn.
Czkawka a Krokiet, grafické aplikace pro hledání duplicitních a zbytečných souborů, byly vydány ve verzi 11.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Od verze 7.0 je vedle frontendu Czkawka postaveného nad frameworkem GTK 4 vyvíjen nový frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Frontend Czkawka je už pouze v udržovacím módu. Novinky jsou implementovány ve frontendu Krokiet.
Jiří Eischmann na svém blogu publikoval článek Úvod do MeshCore: "Doteď mě radioamatérské vysílání úplně míjelo. Když jsem se ale dozvěděl, že existují komunity, které svépomocí budují bezdrátové sítě, které jsou nezávislé na Internetu a do značné míry taky elektrické síti a přes které můžete komunikovat s lidmi i na druhé straně republiky, zaujalo mě to. Když o tom přede mnou pořád básnili kolegové v práci, rozhodl jsem se, že to zkusím taky.
… více »Byla vydána verze 0.5.20 open source správce počítačových her na Linuxu Lutris (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Peter Steinberger, autor open source AI asistenta OpenClaw, nastupuje do OpenAI. OpenClaw bude převeden pod nadaci a zůstane otevřený a nezávislý.
Společnost Backblaze zveřejnila statistiky spolehlivosti pevných disků používaných ve svých datových centrech za rok 2025. Ke konci roku 2025 vlastnila 349 462 pevných disků. Průměrná AFR (Annualized Failure Rate), tj. pravděpodobnost, že disk během roku selže, byla 1,36 %. V roce 2024 to bylo 1,57 %. V roce 2023 to bylo 1,70 %. V roce 2022 to bylo 1,37 %.
Nástroj sql-tap je proxy mezi aplikací a databází, které zachytává všechny SQL dotazy a zobrazuje je v terminálovém rozhraní. Zde lze téměř v reálném čase zkoumat dotazy, sledovat transakce a spouštět SQL příkaz EXPLAIN. Podporované databázové systémy jsou pouze PostgreSQL a MySQL. Zdrojový kód je dostupný na GitHubu, pod licencí MIT.
...aneb uz dospěl ten správný čas ?
Poslední dobou si docela vážně pohrávám s myšlenkou zcela přejít na OS Linux. Používám gentoo a docela dobře se v něm začínám orientovat (i když odladění pro novice je tak na 2 měsíce čistého času). Našel jsem si všechny potřebné alternativy k windows aplikacím, a tak už je rozhodnutí jen se utrhnout a přejít. Mám však obavy, pokud to udělám a koupím si např. nový digifoťák nebo scanner, že mi nebude fungovat. V těchto věcech si nejsem zcela jistý. Zajímá mě tedy především názor lidí, kteří přešli na Linux a nyní s odstupem času mohou hodnotit správnost toho kroku.
Tiskni
Sdílej:
), tak je tu gphoto které by s ním mělo umět pracovat (pokud to není nějaká super-duper novinka, která do gphoto ještě nebyla přidána).
Například Kodaky mass-storage nejsou, ale gphoto je podporuje, protože mají vlasttní standard.
Ale čtečka samozřejmě lepší. Já si pořídil takový nesmysl, co je čtečka a zároveň mp3 přehrávač, tak mi nedělá problém ho sebou nosit. Je to malé, sice úplně pitomé (žádné id-tagy, pořadí to bere podle data přenosu na kartu apod.), ale na kravál do uší to stačí.
Dokonce s mým SATA diskem Linux pracuje nativně zcela bez problémů (jádro 2.6), kdežto na Windows XP jsem musel před instalací lovit nějakou disketu s ovladači, kterou jsem měl kdoví kde zahrabanou
Co se týče digi foťáků, tak taky zcela bezproblémů, dneska většina foťáků podporuje USB mass storage a ty co ne jdou v naprosté většině zprovoznit přes gphoto (v KDE je ideální program třeba DigiKam, s lepším programem na správu fotek jsem snad nikdy nepracoval
). Co se týče scannerů, tak s těmi zkušenosti sice nemam, ale SANE jich IMHO také bude zvládat naprostou většinu, né-li všechny.
Je trošku nutné si dát pozor na tiskárny, ale já třeba používam Hewlett-Packard a ty jsou v Linuxu podporované výborně
Jinak prostě když si jdu koupit nový hardware, projistotu kouknu na Google zda je v Linuxu podporován. To zabere pár minut a není to problém
A jak říkám, s problémem sem se osobně ještě nikdy nesetkal (používám linux na desktopu něco přes 3 roky).
A hplip je v Arch Linuxu, Gentoo i Debianu. A vsadil bych se že bude i v ostatních distribucích. Jak ste na to přišel, že v distribucích není?
). Jinak je to ale smůla, podle všeho je to jediný LaserJet od HP, který nějaké takové specializované ovladače požaduje (tedy ještě snad jeho předchůdci 1000 a 1005 také potřebují ten specializovaný ovladač).
Pod modernějším hplip to samé
I na linuxprinting.org máš jasně napsáno, že funguje "perfectly". To tu snad nikdo neumí nakonfigurovat CUPS? Vždyť je to pár kliknutí v jeho webovém rozhraní nebo v KDEčkové konfigurační utilitce...
Neříkejte že jsem jediný, komu konfigurace CUPS + hpijs/hplip přijde jako naprosto triviální věc... či že jsem jediný kdo měl "štěstí"
-sPAPERSIZE=a4, při jiném formátu musím ručně spustit Ghostscript...
pdftops, každopádně jsem strašně líný si instalovat ESP Ghostscript a měnit název jeho binárky, abych mohl zkusit třeba ten CUPS...
Ve Fedoře 1 jsem měl CUPS i nainstalovaný, jenže si už nepamatuju, jak to tisklo či netisklo... Jen že to tisklo nějak šejdrem, asi jsem tam měl nastaven formát Letter, tak jsem tehdy asi začal používat ten parametr -sPAPERSIZE=a4, ten pochopitelně přeplácne všecko, co je v tom Postscriptu napsáno.
P.S::
Možná by někdo chtěl podotknout, ať se na to vykašlu a tisknu ve Windows. Opravdu, s ovladači od HP pro LaserJet 6L pro Windows 95/98, které jsou asi stejné, jako ve Win31, protože jsou šestnáctibitové, praticky nebyly nikdy potíže. Občas se sice podivně pootáčela písmenka na stránce, ale to bylo spíš vyjímečně. S formátem stránky také nikdy nebyl problém. Ovladače navíc byly velmi rychlé. Ve Windows 2000 a XP je to však pro ostudu, ovladače jsou pomalé a poskytují mnohem méně možnosti k nastavení.
. Ja som skoro rozchodil (v archu) HP DJ 710. Trochu namahy si vvyziadala instalacia pnm2ppa ale inak v pohode.