Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.14.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Bylo oznámeno, že Qualcomm kupuje Arduino. Současně byla představena nová deska Arduino UNO Q se dvěma čipy: MPU Qualcomm Dragonwing QRB2210, na kterém může běžet Linux, a MCU STM32U585 a vývojové prostředí Arduino App Lab.
Multiplatformní open source voxelový herní engine Luanti byl vydán ve verzi 5.14.0. Podrobný přehled novinek v changelogu. Původně se jedná o Minecraftem inspirovaný Minetest v říjnu loňského roku přejmenovaný na Luanti.
Byla vydána nová stabilní verze 6.10 (YouTube) multiplatformního frameworku a GUI toolkitu Qt. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
...aneb uz dospěl ten správný čas ?
Poslední dobou si docela vážně pohrávám s myšlenkou zcela přejít na OS Linux. Používám gentoo a docela dobře se v něm začínám orientovat (i když odladění pro novice je tak na 2 měsíce čistého času). Našel jsem si všechny potřebné alternativy k windows aplikacím, a tak už je rozhodnutí jen se utrhnout a přejít. Mám však obavy, pokud to udělám a koupím si např. nový digifoťák nebo scanner, že mi nebude fungovat. V těchto věcech si nejsem zcela jistý. Zajímá mě tedy především názor lidí, kteří přešli na Linux a nyní s odstupem času mohou hodnotit správnost toho kroku.
Tiskni
Sdílej:
Například Kodaky mass-storage nejsou, ale gphoto je podporuje, protože mají vlasttní standard.
Ale čtečka samozřejmě lepší. Já si pořídil takový nesmysl, co je čtečka a zároveň mp3 přehrávač, tak mi nedělá problém ho sebou nosit. Je to malé, sice úplně pitomé (žádné id-tagy, pořadí to bere podle data přenosu na kartu apod.), ale na kravál do uší to stačí.
-sPAPERSIZE=a4
, při jiném formátu musím ručně spustit Ghostscript...
pdftops
, každopádně jsem strašně líný si instalovat ESP Ghostscript a měnit název jeho binárky, abych mohl zkusit třeba ten CUPS...
Ve Fedoře 1 jsem měl CUPS i nainstalovaný, jenže si už nepamatuju, jak to tisklo či netisklo... Jen že to tisklo nějak šejdrem, asi jsem tam měl nastaven formát Letter, tak jsem tehdy asi začal používat ten parametr -sPAPERSIZE=a4
, ten pochopitelně přeplácne všecko, co je v tom Postscriptu napsáno.
P.S::
Možná by někdo chtěl podotknout, ať se na to vykašlu a tisknu ve Windows. Opravdu, s ovladači od HP pro LaserJet 6L pro Windows 95/98, které jsou asi stejné, jako ve Win31, protože jsou šestnáctibitové, praticky nebyly nikdy potíže. Občas se sice podivně pootáčela písmenka na stránce, ale to bylo spíš vyjímečně. S formátem stránky také nikdy nebyl problém. Ovladače navíc byly velmi rychlé. Ve Windows 2000 a XP je to však pro ostudu, ovladače jsou pomalé a poskytují mnohem méně možnosti k nastavení.