The Document Foundation, organizace zastřešující projekt LibreOffice a další aktivity, zveřejnila výroční zprávu za rok 2024.
Byla vydána nová stabilní verze 7.6 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 140. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.90.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.25.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byla vydána nová major verze 7.0 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově je postavena je na Debianu 13 (Trixie) a GNOME 48 (Bengaluru). Další novinky v příslušném seznamu.
Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Byla vydána nová verze 258 správce systému a služeb systemd (GitHub).
Byla vydána Java 25 / JDK 25. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 18. Jedná se o LTS verzi.
...aneb uz dospěl ten správný čas ?
Poslední dobou si docela vážně pohrávám s myšlenkou zcela přejít na OS Linux. Používám gentoo a docela dobře se v něm začínám orientovat (i když odladění pro novice je tak na 2 měsíce čistého času). Našel jsem si všechny potřebné alternativy k windows aplikacím, a tak už je rozhodnutí jen se utrhnout a přejít. Mám však obavy, pokud to udělám a koupím si např. nový digifoťák nebo scanner, že mi nebude fungovat. V těchto věcech si nejsem zcela jistý. Zajímá mě tedy především názor lidí, kteří přešli na Linux a nyní s odstupem času mohou hodnotit správnost toho kroku.
Tiskni
Sdílej:
Například Kodaky mass-storage nejsou, ale gphoto je podporuje, protože mají vlasttní standard.
Ale čtečka samozřejmě lepší. Já si pořídil takový nesmysl, co je čtečka a zároveň mp3 přehrávač, tak mi nedělá problém ho sebou nosit. Je to malé, sice úplně pitomé (žádné id-tagy, pořadí to bere podle data přenosu na kartu apod.), ale na kravál do uší to stačí.
-sPAPERSIZE=a4
, při jiném formátu musím ručně spustit Ghostscript...
pdftops
, každopádně jsem strašně líný si instalovat ESP Ghostscript a měnit název jeho binárky, abych mohl zkusit třeba ten CUPS...
Ve Fedoře 1 jsem měl CUPS i nainstalovaný, jenže si už nepamatuju, jak to tisklo či netisklo... Jen že to tisklo nějak šejdrem, asi jsem tam měl nastaven formát Letter, tak jsem tehdy asi začal používat ten parametr -sPAPERSIZE=a4
, ten pochopitelně přeplácne všecko, co je v tom Postscriptu napsáno.
P.S::
Možná by někdo chtěl podotknout, ať se na to vykašlu a tisknu ve Windows. Opravdu, s ovladači od HP pro LaserJet 6L pro Windows 95/98, které jsou asi stejné, jako ve Win31, protože jsou šestnáctibitové, praticky nebyly nikdy potíže. Občas se sice podivně pootáčela písmenka na stránce, ale to bylo spíš vyjímečně. S formátem stránky také nikdy nebyl problém. Ovladače navíc byly velmi rychlé. Ve Windows 2000 a XP je to však pro ostudu, ovladače jsou pomalé a poskytují mnohem méně možnosti k nastavení.