Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Open source modální textový editor Helix, inspirovaný editory Vim, Neovim či Kakoune, byl vydán ve verzi 25.07. Přehled novinek se záznamy terminálových sezení v asciinema v oznámení na webu. Detailně v CHANGELOGu na GitHubu.
...aneb uz dospěl ten správný čas ?
Poslední dobou si docela vážně pohrávám s myšlenkou zcela přejít na OS Linux. Používám gentoo a docela dobře se v něm začínám orientovat (i když odladění pro novice je tak na 2 měsíce čistého času). Našel jsem si všechny potřebné alternativy k windows aplikacím, a tak už je rozhodnutí jen se utrhnout a přejít. Mám však obavy, pokud to udělám a koupím si např. nový digifoťák nebo scanner, že mi nebude fungovat. V těchto věcech si nejsem zcela jistý. Zajímá mě tedy především názor lidí, kteří přešli na Linux a nyní s odstupem času mohou hodnotit správnost toho kroku.
Tiskni
Sdílej:
Například Kodaky mass-storage nejsou, ale gphoto je podporuje, protože mají vlasttní standard.
Ale čtečka samozřejmě lepší. Já si pořídil takový nesmysl, co je čtečka a zároveň mp3 přehrávač, tak mi nedělá problém ho sebou nosit. Je to malé, sice úplně pitomé (žádné id-tagy, pořadí to bere podle data přenosu na kartu apod.), ale na kravál do uší to stačí.
-sPAPERSIZE=a4
, při jiném formátu musím ručně spustit Ghostscript...
pdftops
, každopádně jsem strašně líný si instalovat ESP Ghostscript a měnit název jeho binárky, abych mohl zkusit třeba ten CUPS...
Ve Fedoře 1 jsem měl CUPS i nainstalovaný, jenže si už nepamatuju, jak to tisklo či netisklo... Jen že to tisklo nějak šejdrem, asi jsem tam měl nastaven formát Letter, tak jsem tehdy asi začal používat ten parametr -sPAPERSIZE=a4
, ten pochopitelně přeplácne všecko, co je v tom Postscriptu napsáno.
P.S::
Možná by někdo chtěl podotknout, ať se na to vykašlu a tisknu ve Windows. Opravdu, s ovladači od HP pro LaserJet 6L pro Windows 95/98, které jsou asi stejné, jako ve Win31, protože jsou šestnáctibitové, praticky nebyly nikdy potíže. Občas se sice podivně pootáčela písmenka na stránce, ale to bylo spíš vyjímečně. S formátem stránky také nikdy nebyl problém. Ovladače navíc byly velmi rychlé. Ve Windows 2000 a XP je to však pro ostudu, ovladače jsou pomalé a poskytují mnohem méně možnosti k nastavení.