HollowByte je zranitelnost typu Denial of Service (DoS) v kryptografické knihovně OpenSSL. Útočník může odesíláním škodlivého payloadu o velikosti pouhých 11 bajtů zaplnit paměť serveru. OpenSSL před ověřením dat vyhradí nepřiměřený blok paměti (až 131 KB). Server pak čeká na data, která nepřišla. Zranitelnost je opravena ve verzích OpenSSL 4.0.1, 3.6.3, 3.5.7, 3.4.6 a 3.0.21.
Ve španělské A Coruñě probíhá GUADEC 2026, tj. letošní konference vývojářů a uživatelů desktopového prostředí GNOME. Videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Společnost Collabora ve spolupráci s Valve vyvíjí Holo Core, tj. port Arch Linuxu pro ARM64 procesory (AArch64), který bude pohánět VR headset Steam Frame. Pro testování Arch Linuxu pro AArch64 jsou k dispozici binární balíčky, zdrojové kódy i kontejner pro Docker nebo Podman.
Mikroprocesor Zilog Z80 byl oficiálně uveden na trh před 50 lety, tj. v červenci 1976. Výroba mikroprocesoru skončila v roce 2024.
Výzkumníci ze společnosti ESET objevili 11 zapomenutých UEFI shim zavaděčů, které byly podepsány společností Microsoft, a které umožňují útočníkům obejít ochranu UEFI Secure Boot na většině zařízení. Microsoft je zneplatnil (přidal jejich hash do databáze dbx) v rámci aktualizace Patch Tuesday dne 9. června 2026. Uživatelé Linuxu mohou databází aktualizovat pomocí LVFS. Ověřit zneplatnění zavaděčů lze pomocí skriptu uefi-dbx-audit. Jedná se o CVE-2026-8863 a CVE-2026-10797.
pico-usb-wifi je open source firmware pro Raspberry Pi Pico W, který jej promění v USB Wi-Fi adaptér. Po připojení k počítači se objeví jako zařízení USB CDC-NCM.
Americká společnost Google ze skupiny Alphabet bude muset podle nových požadavků Evropské unie umožnit společnosti OpenAI i dalším konkurentům v oblasti umělé inteligence (AI) a internetových vyhledávačů přístup ke svým službám. Ve svém rozhodnutí o tom včera informovala Evropská komise (EK). Opatření má zajistit dodržování pravidel, jejichž cílem je omezit v EU tržní sílu velkých technologických firem. Google s tím nesouhlasí.
… více »Nové verze webových prohlížečů Chrome a Firefox jsou vydávány každé 4 týdny. Aktuální verze Chrome je 150. Aktuální verze Firefoxu je 152. V březnu bylo oznámeno, že od září přejde Chrome na dvoutýdenní cyklus vydávání verzí. To by znamenalo, že Chrome v číslování verzí Firefox brzy přeskočí. Vývojáři Firefoxu proto také od září přecházejí na dvoutýdenní cyklus vydávání verzí. :-)
Microsoft Comic Chat (Wikipedie), tj. grafický IRC klient z devadesátek, který převáděl konverzace na IRC do podoby komiksových panelů, a který zpopularizoval font Comic Sans, je dnešním dnem open source. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Byla vydána (𝕏) nová verze 26.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 26.7 je Xenial Xenops. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
...aneb uz dospěl ten správný čas ?
Poslední dobou si docela vážně pohrávám s myšlenkou zcela přejít na OS Linux. Používám gentoo a docela dobře se v něm začínám orientovat (i když odladění pro novice je tak na 2 měsíce čistého času). Našel jsem si všechny potřebné alternativy k windows aplikacím, a tak už je rozhodnutí jen se utrhnout a přejít. Mám však obavy, pokud to udělám a koupím si např. nový digifoťák nebo scanner, že mi nebude fungovat. V těchto věcech si nejsem zcela jistý. Zajímá mě tedy především názor lidí, kteří přešli na Linux a nyní s odstupem času mohou hodnotit správnost toho kroku.
Tiskni
Sdílej:
), tak je tu gphoto které by s ním mělo umět pracovat (pokud to není nějaká super-duper novinka, která do gphoto ještě nebyla přidána).
Například Kodaky mass-storage nejsou, ale gphoto je podporuje, protože mají vlasttní standard.
Ale čtečka samozřejmě lepší. Já si pořídil takový nesmysl, co je čtečka a zároveň mp3 přehrávač, tak mi nedělá problém ho sebou nosit. Je to malé, sice úplně pitomé (žádné id-tagy, pořadí to bere podle data přenosu na kartu apod.), ale na kravál do uší to stačí.
Dokonce s mým SATA diskem Linux pracuje nativně zcela bez problémů (jádro 2.6), kdežto na Windows XP jsem musel před instalací lovit nějakou disketu s ovladači, kterou jsem měl kdoví kde zahrabanou
Co se týče digi foťáků, tak taky zcela bezproblémů, dneska většina foťáků podporuje USB mass storage a ty co ne jdou v naprosté většině zprovoznit přes gphoto (v KDE je ideální program třeba DigiKam, s lepším programem na správu fotek jsem snad nikdy nepracoval
). Co se týče scannerů, tak s těmi zkušenosti sice nemam, ale SANE jich IMHO také bude zvládat naprostou většinu, né-li všechny.
Je trošku nutné si dát pozor na tiskárny, ale já třeba používam Hewlett-Packard a ty jsou v Linuxu podporované výborně
Jinak prostě když si jdu koupit nový hardware, projistotu kouknu na Google zda je v Linuxu podporován. To zabere pár minut a není to problém
A jak říkám, s problémem sem se osobně ještě nikdy nesetkal (používám linux na desktopu něco přes 3 roky).
A hplip je v Arch Linuxu, Gentoo i Debianu. A vsadil bych se že bude i v ostatních distribucích. Jak ste na to přišel, že v distribucích není?
). Jinak je to ale smůla, podle všeho je to jediný LaserJet od HP, který nějaké takové specializované ovladače požaduje (tedy ještě snad jeho předchůdci 1000 a 1005 také potřebují ten specializovaný ovladač).
Pod modernějším hplip to samé
I na linuxprinting.org máš jasně napsáno, že funguje "perfectly". To tu snad nikdo neumí nakonfigurovat CUPS? Vždyť je to pár kliknutí v jeho webovém rozhraní nebo v KDEčkové konfigurační utilitce...
Neříkejte že jsem jediný, komu konfigurace CUPS + hpijs/hplip přijde jako naprosto triviální věc... či že jsem jediný kdo měl "štěstí"
-sPAPERSIZE=a4, při jiném formátu musím ručně spustit Ghostscript...
pdftops, každopádně jsem strašně líný si instalovat ESP Ghostscript a měnit název jeho binárky, abych mohl zkusit třeba ten CUPS...
Ve Fedoře 1 jsem měl CUPS i nainstalovaný, jenže si už nepamatuju, jak to tisklo či netisklo... Jen že to tisklo nějak šejdrem, asi jsem tam měl nastaven formát Letter, tak jsem tehdy asi začal používat ten parametr -sPAPERSIZE=a4, ten pochopitelně přeplácne všecko, co je v tom Postscriptu napsáno.
P.S::
Možná by někdo chtěl podotknout, ať se na to vykašlu a tisknu ve Windows. Opravdu, s ovladači od HP pro LaserJet 6L pro Windows 95/98, které jsou asi stejné, jako ve Win31, protože jsou šestnáctibitové, praticky nebyly nikdy potíže. Občas se sice podivně pootáčela písmenka na stránce, ale to bylo spíš vyjímečně. S formátem stránky také nikdy nebyl problém. Ovladače navíc byly velmi rychlé. Ve Windows 2000 a XP je to však pro ostudu, ovladače jsou pomalé a poskytují mnohem méně možnosti k nastavení.
. Ja som skoro rozchodil (v archu) HP DJ 710. Trochu namahy si vvyziadala instalacia pnm2ppa ale inak v pohode.