Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Pro moddery Minecraftu: Java edice Minecraftu bude bez obfuskace.
Národní identitní autorita, tedy NIA ID, MeG a eOP jsou nedostupné. Na nápravě se pracuje [𝕏].
Americký výrobce čipů Nvidia se stal první firmou na světě, jejíž tržní hodnota dosáhla pěti bilionů USD (104,5 bilionu Kč). Nvidia stojí v čele světového trhu s čipy pro umělou inteligenci (AI) a výrazně těží z prudkého růstu zájmu o tuto technologii. Nvidia již byla první firmou, která překonala hranici čtyř bilionů USD, a to letos v červenci.
Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
...aneb uz dospěl ten správný čas ?
Poslední dobou si docela vážně pohrávám s myšlenkou zcela přejít na OS Linux. Používám gentoo a docela dobře se v něm začínám orientovat (i když odladění pro novice je tak na 2 měsíce čistého času). Našel jsem si všechny potřebné alternativy k windows aplikacím, a tak už je rozhodnutí jen se utrhnout a přejít. Mám však obavy, pokud to udělám a koupím si např. nový digifoťák nebo scanner, že mi nebude fungovat. V těchto věcech si nejsem zcela jistý. Zajímá mě tedy především názor lidí, kteří přešli na Linux a nyní s odstupem času mohou hodnotit správnost toho kroku.
Tiskni
Sdílej:
), tak je tu gphoto které by s ním mělo umět pracovat (pokud to není nějaká super-duper novinka, která do gphoto ještě nebyla přidána).
Například Kodaky mass-storage nejsou, ale gphoto je podporuje, protože mají vlasttní standard.
Ale čtečka samozřejmě lepší. Já si pořídil takový nesmysl, co je čtečka a zároveň mp3 přehrávač, tak mi nedělá problém ho sebou nosit. Je to malé, sice úplně pitomé (žádné id-tagy, pořadí to bere podle data přenosu na kartu apod.), ale na kravál do uší to stačí.
Dokonce s mým SATA diskem Linux pracuje nativně zcela bez problémů (jádro 2.6), kdežto na Windows XP jsem musel před instalací lovit nějakou disketu s ovladači, kterou jsem měl kdoví kde zahrabanou
Co se týče digi foťáků, tak taky zcela bezproblémů, dneska většina foťáků podporuje USB mass storage a ty co ne jdou v naprosté většině zprovoznit přes gphoto (v KDE je ideální program třeba DigiKam, s lepším programem na správu fotek jsem snad nikdy nepracoval
). Co se týče scannerů, tak s těmi zkušenosti sice nemam, ale SANE jich IMHO také bude zvládat naprostou většinu, né-li všechny.
Je trošku nutné si dát pozor na tiskárny, ale já třeba používam Hewlett-Packard a ty jsou v Linuxu podporované výborně
Jinak prostě když si jdu koupit nový hardware, projistotu kouknu na Google zda je v Linuxu podporován. To zabere pár minut a není to problém
A jak říkám, s problémem sem se osobně ještě nikdy nesetkal (používám linux na desktopu něco přes 3 roky).
A hplip je v Arch Linuxu, Gentoo i Debianu. A vsadil bych se že bude i v ostatních distribucích. Jak ste na to přišel, že v distribucích není?
). Jinak je to ale smůla, podle všeho je to jediný LaserJet od HP, který nějaké takové specializované ovladače požaduje (tedy ještě snad jeho předchůdci 1000 a 1005 také potřebují ten specializovaný ovladač).
Pod modernějším hplip to samé
I na linuxprinting.org máš jasně napsáno, že funguje "perfectly". To tu snad nikdo neumí nakonfigurovat CUPS? Vždyť je to pár kliknutí v jeho webovém rozhraní nebo v KDEčkové konfigurační utilitce...
Neříkejte že jsem jediný, komu konfigurace CUPS + hpijs/hplip přijde jako naprosto triviální věc... či že jsem jediný kdo měl "štěstí"
-sPAPERSIZE=a4, při jiném formátu musím ručně spustit Ghostscript...
pdftops, každopádně jsem strašně líný si instalovat ESP Ghostscript a měnit název jeho binárky, abych mohl zkusit třeba ten CUPS...
Ve Fedoře 1 jsem měl CUPS i nainstalovaný, jenže si už nepamatuju, jak to tisklo či netisklo... Jen že to tisklo nějak šejdrem, asi jsem tam měl nastaven formát Letter, tak jsem tehdy asi začal používat ten parametr -sPAPERSIZE=a4, ten pochopitelně přeplácne všecko, co je v tom Postscriptu napsáno.
P.S::
Možná by někdo chtěl podotknout, ať se na to vykašlu a tisknu ve Windows. Opravdu, s ovladači od HP pro LaserJet 6L pro Windows 95/98, které jsou asi stejné, jako ve Win31, protože jsou šestnáctibitové, praticky nebyly nikdy potíže. Občas se sice podivně pootáčela písmenka na stránce, ale to bylo spíš vyjímečně. S formátem stránky také nikdy nebyl problém. Ovladače navíc byly velmi rychlé. Ve Windows 2000 a XP je to však pro ostudu, ovladače jsou pomalé a poskytují mnohem méně možnosti k nastavení.
. Ja som skoro rozchodil (v archu) HP DJ 710. Trochu namahy si vvyziadala instalacia pnm2ppa ale inak v pohode.