Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců (en), do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75.000. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a Polsku.
MDN (Wikipedie), dnes MDN Web Docs, původně Mozilla Developer Network, slaví 20 let. V říjnu 2004 byl ukončen provoz serveru Netscape DevEdge, který byl hlavním zdrojem dokumentace k webovým prohlížečům Netscape a k webovým technologiím obecně. Mozille se po jednáních s AOL povedlo dokumenty z Netscape DevEdge zachránit a 23. července 2005 byl spuštěn MDC (Mozilla Developer Center). Ten byl v roce 2010 přejmenován na MDN.
Wayback byl vydán ve verzi 0.1. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána nová verze 6.18 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově se lze k síti Tor připojit pomocí mostu WebTunnel. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.5.5. Thunderbird na verzi 128.12.0. Další změny v příslušném seznamu.
Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Byla vydána nová verze 2.4.65 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2025-54090.
na tom mě nejvíc dráždí politický podtext.Jako všechny katastrofické filmy z Hollywoodu: 1) Americká středostavovská rodinka, s dítětem (více dětmi), často v krizi, většinou kvůli přílišnému workoholismu manžela, nejlépe při práci pro stát a americký národ (voják, policajt, vědec). 2) Zlí teroristi nebo zlá příroda přivádějí do analogické krize celý americký národ, resp. celý svět. 3) Fešácký superprezident je zcela ve vleku "zlotřilců" (ředitel CIA, generálové "jestřábi", velkopodnikatelé hamouni, eventuelně zkorumpovaní členové jeho vlády) a proto hrozí "špatné rozhodnutí". 4) Hrdina z americké středostavovské rodinky na to přijde a nějakým trikem získá fešáckého superprezidenta pro svůj záchranný projekt. 5) Zlí teroristi nebo zlá příroda ostrouhá, často kvůli váhání a zlotřilcům musí zemřít hodně "lidu", někdy je postižena i superprezidentova superrodina (supermanželka, nikdy ne superdítě). 6) Hrdinovi asistuje osoba afroamerického původu (černoch), která není hrdinou, ale je sympaťák. Někdy nuceně dobrovolně mírá (= obětuje se pro Ameriku). 7) Díky překonané státní, národní či celosvětové krizi se urovná i krize rodinná. Manželka si uvědomí, že její manžel je superhrdina a manžel si potvrdí, že workoholoval pro superprezidenta, národ a rodinu (v tomto pořadí). Šťastné objetí, potlesk komparsu, stars & strips a superprezident. The End. 8) Ujištění, že při natáčení filmu nebyla týrána žádná zvířata ani původní indiánské obyvatelstvo. :)
Knížku jsem taky čet, je v ní popisována společnost, co po další světové válce mají nejvyšší práva vysloužilí vojáci, protože ti znají cenu lidského života (tvrdí se to), pěšák hvězdné pěchoty je tam popsán jako pěkně opevněný brouček, co proti němu nemá tank šanci, proto je on nástrojem vykonávající vůle.
Za další se mi tam líbila pozice veřejných tělesných trestů, nejsou všem přístupné a stejně jako veřejné práce mi přijdou dost demotivující cokoli páchat.
Celá kniha je - třeba jako Den nezávislosti - o obraně před "Brouky", to je ten hmyz. Je to vylíčení evoluce ve smyslu "přežít nebo zmizet, lidi jako druh".
Takže nějaké osobní vztahy apod. jsou ve filnu jen jako doják Hollywoodu. Kniha je psána v první osobě, proto tam nějaké osobní zážitky být musí.
Vojáci maj nejvyšší práva, že "civilisti zatím vždy selhali". Možná to je alegorie Sparty?
1) Je to myslené ironicky, kvázi "paródia" na vojnové filmy.
2) Je to myslené vážne a priemerný americký filmový divák je tak blbý, že im to žerie.
Keď si spomeniem na scény, keď tam rozdávali deťom náboje a rozšliapavali tam chrobáky, príde mi to tak, že v knihe to bolo myslené sarkasticky, no filmárom to možno nedošlo. Aby to splnilo účel, nesmelo by to končiť takým happy-endom ako vo filme - neplynulo by z toho ponaučenie. Takto to dopadlo tak, že je vlastne všeko OK.
S tým happy-endom som to myslel tak, že sa zachráni krásna a šikovná Ona a hrdinský a fešácky On, pričom pre obidvoch sa obetujú ich aktuálni "partneri", len aby sa mohla znova obnoviť stará láska - klasické klišé; + víťazstvo nad útočiacimi chrobákmi.
Ale je dosť možné, že som vedľajšiu dejovú líniu považoval za hlavnú a nechal som sa zmiasť :D
Ospravedlňuje ma len to, že som to videl asi pred desiatimi rokmi a vtedy som bol ešte mladý a hlúpy :)
V knížce stejně jako třeba ve filmu Wing Commander vyhrajou lidi, je už jedno, zda dobří či zlí.
Nenapadá mne, jak bitevní dějovou linii jinak zjemnit, než osobním zážitkem, snad popisem krajiny?
Nič proti osobným zážitkom. Len by nemuseli byť "po americku". Aj Nebo nad Berlínom je o zážitkoch, Mesto anjelov je na zvracanie. Asi o tento rozdiel mi ide.
No, Město andělů má od Nebe nad Berlínem jiný rytmus. Někde režisér chápe, co je hlavním sdělením filmu a jinde to bere jako "sekanou", namíchá tam všechno a řekne se "je to poctivá filmařina".
Znova na to koukam ...
Nevidím tě, ale jsi tu.S tým happy-endom som to myslel tak, že sa zachráni krásna a šikovná Ona a hrdinský a fešácky On, pričom pre obidvoch sa obetujú ich aktuálni "partneri", len aby sa mohla znova obnoviť stará láska - klasické klišé; + víťazstvo nad útočiacimi chrobákmi.Klasický důkaz toho, proč je film ve srovnání s knihou úplně mimo. V knize se hlavně žádná Ona nevyskytovala, natož aby se tam řešily ptákoviny typu milostný trojúhelník, který zabil půlku filmu. Také vztahy byly v knize jasně dané -- nejen s borkama, ale také mezi jedotkama. Rozhodně v knize nepanoval takový neorganizovaný a nedisciplinovaný bordel, který byl k vidění ve filmu. Juan se ve filmu také nesetkává vůbec se svým otcem, což bylo přímo zásadní rozuzlení v knize. Bojový oblek, viděl jsi ho? Já ne, a to se kolem něj točí děj dost zásadně. Předáváni prýmek Juanovi? V knize se také odehrávalo úplně jinak. No mohl bych pokračovat hodně dlouho ve výčtu toho, co je ve filmu vycucáno z prstu a co mi ve filmu chybí. Od Kotěte, přes Deradriel po sauve-qui-peut. A hlavně fylozofii a psychologické vykreslení postav; tomu je kniha věnována velice podrobně. Prostě existuje jediná odpověď -- zapomeň na film a hybaj do knihkupectví. Ta kniha za to rozhodně stojí. Heinlein je můj nejoblíbenější autor, pokud bych hodnotil co se mi od něj libí nejvíc, tak sice je to hodně těžké, ale určitě Měsíc Je Drsná Milenka, Historie Budoucnosti a Hvězdná Pěchota... BTW je to nečestné a nesportovní, takto mě zase nalákat ke knize
Dík za tip na Historii budoucnosti.
"zkombinoval jsem krystaly ve wolframtitanové mřížce za nízke teploty, to je celý fígl.."
Ocenil bych snad u něj schopnost nutit čtenáře číst kapitolu za kapitolou. Myslím, že by se tento jeho styl dát nazvat "To be continued". Zkrátka rozkouskuje děj tak, že nepřečteš-li další kapitolu, neuspokojíš zvědavost vzniklou v kapitole předchozí.Což je mechanické řemeslo naučitelné v každém druhém kursu kreativního psaní. Nic proti, je to lepší, než když člověk při čtení umírá nudou... ale už nějakou dobu očekávám od četby víc než jen pozorování autorovy aplikace řemeslných postupů na dějová (a historická) klišé. Hezky tohle udělal např. Pavel Kohout v románu Katyně, ten končí kapitolu uprostřed věty, aby člověk dokončil větu až začátkem příští kapitoly. Velice účinné :)
Vynikající jsou i Vládci loutek, taky jsou od Heinleina a byly natočeni, ale film mi (zase) nesed.
Blade Runner je jeden z mála, co za to stojí, film i knížka. Tj. film je fajn (ta verze, co nakonec letí nad krajinou, tu jsem viděl), knížka má více rovin.
Tiskni
Sdílej: