V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Takže sekretářku bys nechal používat root účet? 
Ze by proto, ze 4 hrae jsou 4x drazsi nez 1 a je taky potreba nejake misto kde by byly a tak dale. Coz typicky u Linuxu neni problem.
Nehlede na fakt, ze pokud by se provalila jedna prehrada, nasladoval by dominovy efekt a sly by i dalsi. To u Linuxu taky nehrozi. Spis bych to prirovnal k vice radam hradeb. A to smysl ma.
Třeba na Karlštejně byly korunovační klenoty až v té největší věži, kterou nikdo nikdy nedobyl (pamatuju dobře, že tloušťka zdi je až 4 metry kamene?). Taky více stupňů překážek, opevnění.
Snad nechces rici, ze hrad s nekolika sledy opevneni je zbytecny? A to jako chces argumentovat tim, ze nevis o zadnem, ktery by nebyl dobyt jenom kvuli vice sledum opevneni? A Konstantinopol, ktera odolala diky nekolikanasobnemu masivnimu opevneni nejednomu oblehani ti nic nerika?
Takze by bylo podle tebe lepsi, stavet jenom jednoduche opevneni, pripadne opevneni zadne? Nebo jak si ten nesmysl mam vysvetlit?
Kdyz ma nepritel maly (nebo zadny) hrad, tak ti staci k obsazeni urciteho uzemi jenom hrstka vojaku. Pokud pred tebou stoji bytelna tvrz, budto te rovnou od agrese odradi, nebo te jeji dobyvani stoji spoustu casu a zdroju a branici se oponent muze zatim shromazdit vojsko. Nebo by sis nechal nekryta zada obejitim tvrze a riskoval vypady do tyla? Ty bys teda byl valecnik k pohledani.
To bys jako nakreslil na zemi kolo, uprosted zapichnul vlajku a prohlasil, ze je to levnejsi a nepritel by to dobyl tak jako tak?
Keď sa prevalí jedna hrádza tak tá za ňou zachytí leda tak h...o.
Věcí návrhu je kalkulovat rizika, předimenzovat bytelnost. Stejně to platí u mostů, výtahů i přehrad. Protože to nejde jinak rozumně. A sídla se obvykle nestaví v okolí přehrad, záplavových oblastí. Tedy trvalého osídlení.
I proto, že je odolnost v tlaku, nárazu apod., použité řešení odpovídá očekávanému použití.
Viz níže, je root a je ještě něco, selinux, apparmor apod, taky více úrovní.
kolik serverů v dnešní době existuje s lokálními účty ... Takový počet serverů se už docela zužuje.
Což je IMHO škoda, protože robustní OS si představuji mj. tak, že na něm může mít účet X užvatelů a vzájemně se nebudou poškozovat. Degradovat lokální účty na záležitost pro správce (pod jedním uživatelem se přihlásí, pak se su přepne na roota a jinak na tom stroji normálně nikdo nepracuje) mi přijde škoda, jako nevyužívání možností toho systému. Ty exploity nejsou moc časté* a opravy přicházejí velmi rychle -- není to prostě věc, který by mě moc znepokojovala.
*) možná to zní divně, ale nějaké chyby a exploity budou vždycky, zbavit se chyb úplně nejde -- a Linux je na tom IMHO dobře.
Vidim smysluplné snažit se minimalizovat rizika a pravděpodobnost nechtěného jevu. Z toho pohledu má funkčnost více "přístupových vrstev" smysl a opodstatnění.
koukat na sdílená data s nějakými definovanými oprávněními, pak musí nutně mít nějaký účet, pro který se tato oprávnění dají nastavit.Účet na aplikačním serveru nevyžaduje existenci uživatelského účtu v OS, a to ani na klientovi, ani na serveru. Ostatně mysql, postgress, oracle, samba, apache.. všechno to má obvykle vlastní databázi uživatelů a systém práv zcela nezávislý na operačním systému, takže účty v OS jsou redundantní věc a bylo by vhodné je zrušit.
To independent znamená, že jedna aplikace neví o druhé, resp. že je jí jedno, jaká jiná aplikace využívá SSO. Viz např. SSO ve Windows. Pokud nějakou webovou stránku prohlásím za Intranet, můžu v Exploreru nastavit, že se má pomocí Windows loginu snažit automaticky (tudíž SSO) přihlásit do Intranetových stránek. Těm je pak jedno, odkud se příchozí jméno a heslo bere. Oni ho pouze nějak ověří a pokud projde, pustí tě dovnitř. Stejně tak Windows je jedno, o jaké kontrétní stránky se jedná. Pro souhru je důležité pouze to, aby se obě hesla ověřovala stejným způsobem (to je to tvoje společné API -- nicméně to může být libovolné, a může jich být více, záleží na aplikaci) a _pouze_ jednou při přihlášení.
Oni ho pouze nějak ověří a pokud projde, pustí tě dovnitř.
Což je pěkně hloupý systém – přes aplikaci zbytečně chodí hesla a přitom je vůbec nepotřebuje – aplikaci stačí, když ví, že uživatel je oprávněný (k tomu nepotřebuje znát jeho heslo.)
Tak to není, aplikace se samozřejmě k plaintext heslu nedostane, to by bylo skutečně hloupé.
V praxi se reálně používá Kerberos nebo NTLM (oba protokoly umí jak Firefox, tak IE, možná další). Ověřování probíhá prostřednictvím autentizačního serveru - třetí strany. Podrobně si chování těchto protokolů můžete nastudovat, specifikace je volně dostupná. Zásadně ale platí, že 1 aplikace ověřující klienta přes Kerberos (nebo i NTLM) žádným způsobem nepracuje s daty, které by bylo možné zneužít pro přístup do jiných aplikací nebo dokonce k získání původního plaintext hesla (ono ani žádné nemusí existovat, Kerberos ticket můžu získat třeba na základě smart card)... Takže i totálně nedůvěryhodná aplikace může využívat ověřeování přes váš systémový účet.
Jinak ten Kerberos s Firefoxem funguje i na Linuxu...
„Těm je pak jedno, odkud se příchozí jméno a heslo bere.“
Kerberos (nebo NTLM) betu, ale když jsi psal o jméně a hesle, znělo to tak, že aplikace se k němu dostane.
Jasně že jsou uživatelé všude možně, na rýzných úrovních
Ale fakt, že jsou uživatelé i jinde, neznamená, že zrušíme uživatele na úrovni OS. Např. na serveru dáš webařovi práva upravovat soubory ve /var/www, ale nedáš mu práva roota.
No řekl bych že virtualizace je v tomto případě lepší volbou.
Třeba co uživatel to jeden virtuální stroj s Haiku-os, nebo Linuxem, ...? Pěkná představa.
Muj server (viz paticka) bezi pod rootem (jiny ucet tam stejne neni) a stale odolava utokum zvedavcu.
Bezet implicitne pod rootem neznamena pro znaleho cloveka zadny problem. Je jedno jestli dotycny leze na warez ci porno - nic se v zadnem pripade nemuze stat
U windows je ucet admina bohuzel defaultni u vetsiny uzivatelu i mnoha firem. Stacilo v instalaci nabidnout moznost uzivatelskeho uctu s omezenym opravnenim a hned by bylo mene problemu. M$ to vyresil po svem pomoci UAC a podobnych zohavenosti. Veskere zabezpeceni win tedy je v omezeni opravneni admin uctu. A kdyz chce uzivatel byt jo superadmin tak pravoklik - "spustit jako spravce"
Tiskni
Sdílej: