Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Takže sekretářku bys nechal používat root účet?
Ze by proto, ze 4 hrae jsou 4x drazsi nez 1 a je taky potreba nejake misto kde by byly a tak dale. Coz typicky u Linuxu neni problem.
Nehlede na fakt, ze pokud by se provalila jedna prehrada, nasladoval by dominovy efekt a sly by i dalsi. To u Linuxu taky nehrozi. Spis bych to prirovnal k vice radam hradeb. A to smysl ma.
Třeba na Karlštejně byly korunovační klenoty až v té největší věži, kterou nikdo nikdy nedobyl (pamatuju dobře, že tloušťka zdi je až 4 metry kamene?). Taky více stupňů překážek, opevnění.
Snad nechces rici, ze hrad s nekolika sledy opevneni je zbytecny? A to jako chces argumentovat tim, ze nevis o zadnem, ktery by nebyl dobyt jenom kvuli vice sledum opevneni? A Konstantinopol, ktera odolala diky nekolikanasobnemu masivnimu opevneni nejednomu oblehani ti nic nerika?
Takze by bylo podle tebe lepsi, stavet jenom jednoduche opevneni, pripadne opevneni zadne? Nebo jak si ten nesmysl mam vysvetlit?
Kdyz ma nepritel maly (nebo zadny) hrad, tak ti staci k obsazeni urciteho uzemi jenom hrstka vojaku. Pokud pred tebou stoji bytelna tvrz, budto te rovnou od agrese odradi, nebo te jeji dobyvani stoji spoustu casu a zdroju a branici se oponent muze zatim shromazdit vojsko. Nebo by sis nechal nekryta zada obejitim tvrze a riskoval vypady do tyla? Ty bys teda byl valecnik k pohledani.
To bys jako nakreslil na zemi kolo, uprosted zapichnul vlajku a prohlasil, ze je to levnejsi a nepritel by to dobyl tak jako tak?
Keď sa prevalí jedna hrádza tak tá za ňou zachytí leda tak h...o.
Věcí návrhu je kalkulovat rizika, předimenzovat bytelnost. Stejně to platí u mostů, výtahů i přehrad. Protože to nejde jinak rozumně. A sídla se obvykle nestaví v okolí přehrad, záplavových oblastí. Tedy trvalého osídlení.
I proto, že je odolnost v tlaku, nárazu apod., použité řešení odpovídá očekávanému použití.
Viz níže, je root a je ještě něco, selinux, apparmor apod, taky více úrovní.
kolik serverů v dnešní době existuje s lokálními účty ... Takový počet serverů se už docela zužuje.
Což je IMHO škoda, protože robustní OS si představuji mj. tak, že na něm může mít účet X užvatelů a vzájemně se nebudou poškozovat. Degradovat lokální účty na záležitost pro správce (pod jedním uživatelem se přihlásí, pak se su přepne na roota a jinak na tom stroji normálně nikdo nepracuje) mi přijde škoda, jako nevyužívání možností toho systému. Ty exploity nejsou moc časté* a opravy přicházejí velmi rychle -- není to prostě věc, který by mě moc znepokojovala.
*) možná to zní divně, ale nějaké chyby a exploity budou vždycky, zbavit se chyb úplně nejde -- a Linux je na tom IMHO dobře.
Vidim smysluplné snažit se minimalizovat rizika a pravděpodobnost nechtěného jevu. Z toho pohledu má funkčnost více "přístupových vrstev" smysl a opodstatnění.
koukat na sdílená data s nějakými definovanými oprávněními, pak musí nutně mít nějaký účet, pro který se tato oprávnění dají nastavit.Účet na aplikačním serveru nevyžaduje existenci uživatelského účtu v OS, a to ani na klientovi, ani na serveru. Ostatně mysql, postgress, oracle, samba, apache.. všechno to má obvykle vlastní databázi uživatelů a systém práv zcela nezávislý na operačním systému, takže účty v OS jsou redundantní věc a bylo by vhodné je zrušit.
Oni ho pouze nějak ověří a pokud projde, pustí tě dovnitř.
Což je pěkně hloupý systém – přes aplikaci zbytečně chodí hesla a přitom je vůbec nepotřebuje – aplikaci stačí, když ví, že uživatel je oprávněný (k tomu nepotřebuje znát jeho heslo.)
Tak to není, aplikace se samozřejmě k plaintext heslu nedostane, to by bylo skutečně hloupé.
V praxi se reálně používá Kerberos nebo NTLM (oba protokoly umí jak Firefox, tak IE, možná další). Ověřování probíhá prostřednictvím autentizačního serveru - třetí strany. Podrobně si chování těchto protokolů můžete nastudovat, specifikace je volně dostupná. Zásadně ale platí, že 1 aplikace ověřující klienta přes Kerberos (nebo i NTLM) žádným způsobem nepracuje s daty, které by bylo možné zneužít pro přístup do jiných aplikací nebo dokonce k získání původního plaintext hesla (ono ani žádné nemusí existovat, Kerberos ticket můžu získat třeba na základě smart card)... Takže i totálně nedůvěryhodná aplikace může využívat ověřeování přes váš systémový účet.
Jinak ten Kerberos s Firefoxem funguje i na Linuxu...
„Těm je pak jedno, odkud se příchozí jméno a heslo bere.“
Kerberos (nebo NTLM) betu, ale když jsi psal o jméně a hesle, znělo to tak, že aplikace se k němu dostane.
Jasně že jsou uživatelé všude možně, na rýzných úrovních
Ale fakt, že jsou uživatelé i jinde, neznamená, že zrušíme uživatele na úrovni OS. Např. na serveru dáš webařovi práva upravovat soubory ve /var/www, ale nedáš mu práva roota.
No řekl bych že virtualizace je v tomto případě lepší volbou.
Třeba co uživatel to jeden virtuální stroj s Haiku-os, nebo Linuxem, ...? Pěkná představa.
Muj server (viz paticka) bezi pod rootem (jiny ucet tam stejne neni) a stale odolava utokum zvedavcu.
Bezet implicitne pod rootem neznamena pro znaleho cloveka zadny problem. Je jedno jestli dotycny leze na warez ci porno - nic se v zadnem pripade nemuze stat
U windows je ucet admina bohuzel defaultni u vetsiny uzivatelu i mnoha firem. Stacilo v instalaci nabidnout moznost uzivatelskeho uctu s omezenym opravnenim a hned by bylo mene problemu. M$ to vyresil po svem pomoci UAC a podobnych zohavenosti. Veskere zabezpeceni win tedy je v omezeni opravneni admin uctu. A kdyz chce uzivatel byt jo superadmin tak pravoklik - "spustit jako spravce"
Tiskni
Sdílej: