Byla vydána verze 26.1 aneb čtvrtletní aktualizace open source počítačového planetária Stellarium (Wikipedie, GitHub). Vyzkoušet lze webovou verzi Stellaria na Stellarium Web.
VOID (Video Object and Interaction Deletion) je nový open-source VLM model pro editaci videa, který dokáže z videí odstraňovat objekty včetně všech jejich fyzikálních interakcí v rámci scény (pády, kolize, stíny...) pomocí quadmaskingu (čtyřhodnotová maska, která člení pixely scény do čtyř kategorií: objekt určený k odstranění, překrývající se oblasti, objektem ovlivněné oblasti a pozadí scény) a dvoufázového inpaintingu. Za projektem stojí výzkumníci ze společnosti Netflix.
Design (GitHub) je 2D CAD pro GNOME. Instalovat lze i z Flathubu. Běží také ve webovém prohlížeči.
Příspěvek na blogu herního enginu Godot představuje aplikaci Xogot přinášející Godot na iPad a iPhone. Instalovat lze z App Storu. Za Xogotem stojí Miguel de Icaza (GitHub) a společnost Xibbon.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za březen (YouTube).
ESP-IDF (Espressif IoT Development Framework), tj. oficiální vývojový framework pro vývoj aplikací na mikrokontrolérech řady ESP32, byl vydán v nové verzi 6.0. Detaily na portálu pro vývojáře.
DeepMind (Alphabet) představila novou verzi svého multimodálního modelu, Gemma 4. Modely jsou volně k dispozici (Ollama, Hugging Face a další) ve velikostech 5-31 miliard parametrů, s kontextovým oknem 128k až 256k a v dense i MoE variantách. Modely zvládají text, obrázky a u menších verzí i audio. Modely jsou optimalizované pro běh na desktopových GPU i mobilních zařízeních, váhy všech těchto modelů jsou uvolněny pod licencí Apache 2.0. Návod na spuštění je už i na Unsloth.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 3. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Průkopnická firma FingerWorks kolem roku 2000 vyvinula vícedotykové trackpady s gesty a klávesnice jako TouchStream LP. V roce 2005 ji koupil Apple, výrobu těchto produktů ukončil a dotykové technologie využil při vývoji iPhone. Multiplatformní projekt Apple Magic TouchstreamLP nyní implementuje funkcionalitu TouchStream LP na současném Apple Magic Trackpad, resp. jejich dvojici. Diskuze k vydání probíhá na Redditu.
Byla vydána nová verze 10.3 sady aplikací pro SSH komunikaci OpenSSH. Přináší řadu bezpečnostních oprav, vylepšení funkcí a oprav chyb.
Takže. Nejdříve bych vám chtěl poděkovat za úžasné reakce na můj předchozí zápis. To hlavně. Buďto se mýlí autor jedné z mojich Linuxových příruček, nebo vy, já to nebudu. Píše se totiž téměř doslova, že /opt je určen k istalaci VEŠKERÉHO nového softwaru, a měl by být umístěn na jiné partition, než například /, nebo /home. Pokud tomu tak není, rád bych se nechal poučit, když už to nikdo nedokázal vysvětlit ve zmiňovaných komentářích.
Tiskni
Sdílej:
$ man hier /opt This directory should contain add-on packages that contain static files.
Na druhej strane - načo? Nepoužívam toľko distribúcií, aby som v tom nemal prehľad. Okrem toho, myslím, že keby sa vo všetkých distribúciách inštalovalo do rovnakého umiestnenia, ľahšie by sa vytvárali vírusy pre Linux, a to nemáme zapotřebí :)
/usr/bin/program, ale obvykle přes symbolické odkazy v menu, na panelech... Mně je fakt jedno, jestli je program celý v /opt/, nebo po částech pod /usr/ atd. Tohle bych zcela nechal na vývojářích, ať používají to, co je nejvýhodnější. Hlavně ať to sjednotí. A mimochodem, UNIXová struktura bordel vůbec není, naopak. Oproti tomu považuji snahy za /opt-centrismus za neopodstatněné kopírování Windows, které nepřináší nic nového a už vůbec ne dobrého.
Pozn.: slovem uživatel označuji opravdu uživatele, nikoli lidi, co si doma všechno kompilují, přepisují si spouštěcí skripty a vůbec dělají divnosti.
(samozrejme to problem neni) ale prijde mi blby, kdyz je jednou v /opt a v dalsi verzi dane distribuce uz zase nekde jinde.... Kdyz pak clovek neco hleda v "mc" tak je to matouci...
which. Nesnaž se měnit desítky let fungující a prověřený systém dřív, než jej skutečně dobře poznáš
HAL9000@darm>whereis firefox </home/darm
firefox: /opt/mozilla/bin/firefox
/opt je urceny na instalacie propietarnych programov alebo programov s nezvycajnou adresarovou strukturou, ktore by sa tazko integrovali do systemu.
/Games
/Mount
/Programs
/Server
/HTTP
/FTP
/System
/Boot
/Grub
vmlinuz26custom
kernel26custom.img
/Fonts (jen truetype fonty)
/Icons
/Links
/Executables
/Modules --> ../lib/modules
/Settings
/Temp
/Themes
/Variable
/tmp --> ../Temp (*)
/Wallpapers
/Users
/jardasmid
/root
/boot --> System/Boot (*)
/bin (*)
/etc --> System/Settings (*)
/sbin (*)
/usr (*)
/media --> Mount (*)
/root --> Users/root (*)
/tmp --> System/Temp (*)
/var --> System/Variable (*)
/lib (*)
Složky a linky označené hvězdičkou v initscriptech skrývám programem gobohide. Má to takovou funkci, že se v žádném programu dané adresáře nevyskytnou vypsány, přesto test na existenci adresářů je úspěšný a lze do nich vstoupit. Pro roota jsem upravil záznam v souboru passwd, aby směřoval na nový adresář. Na System/Links/Executable jsem nastavil PATH. Programy teď instaluji tak, že si stáhnu PKGBUILD (ano, tunil jsem takto ArchLinux), upravím cesty, ať se to nainstaluje do /Programs/NázevBalíku, link na spouštěcí soubor se uloží do System/Links/Executable, nastaví se ld.so.conf. Sice jsem nad tím strávil den, ale teď mám krásnou adresářovou strukturu.
A tuto strukturu nerozhodí ani updaty, protože jsem si hezky upravil balíček filesystem (+přejmenoval a nastavil konflikt a že nahrazuje tento), aby tuto strukturu vytvářel.
Taky jsem v rámci toho kompiloval Firefox. Kompiloval jsem s -march=athlon64 -mtune=athlon64 -mMMX -mSSE2 -O3 pipe a jako startuje okamžiťe bez sebemenší prodlevy! To na Ubuntu mi pár sekund startuje.
/usr/games a /var/games a /usr/lib/games a /usr/share/games jsou popsane ve FHS)
).
$ ls /opt ati blackdown-jdk-1.4.2.03 netscape RealPlayer simutrans skype sun-jdk-1.5.0.10 sun-jre-bin-1.5.0.10čili snad jen to, co voní novotou a zatím to nenašlo lepší místo? Takové bílé vrány?
HAL9000@darm>ls /opt/ <home/darm
eclipse enemy-territory glest gnome google-earth java kde kde3 mesa-xgl-cvs mozilla openoffice planeshift plan9 qt sauerbraten stepmania VariCAD wop xfce4
# ls /opt | wc -l 40
martin@svjet:~$ ls /opt/ ex-thunderbird swiftfox thunderbirdTzn., že tam jsou jen nejnovější verze, které ještě nejsou v repozitářích (Thunderbird 2 beta, Thunderbird 2 finální), nebo programy, které v repozitářích prostě nejsou (Swiftfox). Jindy tam bývají i různé hry, které jsou ke stažení jako adresář s binárkou a datovými soubory atd.
/usr/lib/jvm
Jinak u mě v /opt nic není, protože veškeré tyto programy dávám k sobě do ~/usr
Ještě jsem neaktualizoval vše. Gentoo 2006.1 postupně aktualizované a (?)
$ cat /etc/gentoo-release Gentoo Base System release 1.12.9
[pasmen@nyx ~]$ ls /opt/ NX chimera-1.2304 jetty mysql-gui-tools-5.0 tomcat SAPClients e17 jodconverter-2.1.1 netbeans-5.5 webmin VirtualBox-1.4.0 eclipse jodconverter-tomcat-2.1.1 netprobe xfce4 X3DNA enemy-territory kde openoffice zope-3 acrobat gnome mozilla qt bardecoder-7.0.8 java mysql-connector-java-5.0.4 quake3No vida
.
a jestli jsem to špatně pochopilAno
. Právě proto, že se v té tvé knížce píše, že se tam instalují veškeré nové aplikace, je ta knížka nekvalitní a obsahuje alespoň jednu faktickou chyby. Tím "toto je ten případ" jsem myslel tu tvou knížku a ne blogpost
.
Spíš než v nějakém českém pseudoodborném braku, kterého se v IT urodí poměrně dost každý rok, doporučuju hledat informace někde jinde. Ohledně Linuxu především v LDP, manu, na specializovaných serverech (hlavně ne živě.cz; ale třeba abclinuxu.cz jo
) a trochu odborněji třeba i v RFC.
Ale takové ty populární příručky bych bral minimálně značně s rezervou. Mnohdy se tam autor vyjadřuje nepřesně nebo i špatně. Dnes už bohužel neplatí, že obsah každé vydané knihy je kvalitní. (Btw. v /opt mám jen JDK a OOo, protože obojí jsou poměrně dost rozsáhlé balíky a hlavně jsou multiplatformní a tudíž se svou vlastní adresářovou stukturou, což je důvod, proč jsou u mě v opt a ne ve standardních cestách. Nicméně to jen bokem, podstátné už bylo detailněji rozebráno jinými výše.)
. A taky na str. 81 nevěř tomu, že nelze s tarem rozbalit balíky, které jsou zkomprimované bzip2 (resp. že tar umí spolupracovat jen s gzipem). Jde to s GNU tarem, který má parametr -j.
Ta knížka zas až tak blbá nejni, ale chtělo by to vychytat pár pořádnejch masařek