raylib (Wikipedie), tj. multiplatformní open-source knihovna pro vývoj grafických aplikací a her, byla vydána ve verzi 6.0.
Nové verze AI modelů. Společnost OpenAI představila GPT‑5.5. Společnost DeepSeek představila DeepSeek V4.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 164 (pdf) a Hello World 29 (pdf).
Bylo oznámeno, že webový prohlížeč Opera GX zaměřený na hráče počítačových her je už také na Flathubu and Snapcraftu.
Akcionáři americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery dnes schválili převzetí firmy konkurentem Paramount Skydance za zhruba 110 miliard dolarů (téměř 2,3 bilionu Kč). Firmy se na spojení dohodly v únoru. O část společnosti Warner Bros. Discovery dříve usilovala rovněž streamovací platforma Netflix, se svou nabídkou však neuspěla. Transakci ještě budou schvalovat regulační orgány, a to nejen ve Spojených státech, ale také
… více »Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 26.04 LTS Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 11. vydání s dlouhodobou podporou (LTS).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Gitea (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 1.26.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Ve středu 29. dubna 2026 se v pražské kanceláři SUSE v Karlíně uskuteční 7. Mobile Linux Hackday, komunitní setkání zaměřené na Linux na mobilních zařízeních, kernelový vývoj i uživatelský prostor. Akce proběhne od 10:00 do večerních hodin. Hackday je určen všem zájemcům o praktickou práci s Linuxem na telefonech. Zaměří se na vývoj aplikací v userspace, například bankovní aplikace, zpracování obrazu z kamery nebo práci s NFC, i na úpravy
… více »LilyPond (Wikipedie) , tj. multiplatformní svobodný software určený pro sazbu notových zápisů, byl vydán ve verzi 2.26.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána nová verze 11.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 237 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 500 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
Takže. Nejdříve bych vám chtěl poděkovat za úžasné reakce na můj předchozí zápis. To hlavně. Buďto se mýlí autor jedné z mojich Linuxových příruček, nebo vy, já to nebudu. Píše se totiž téměř doslova, že /opt je určen k istalaci VEŠKERÉHO nového softwaru, a měl by být umístěn na jiné partition, než například /, nebo /home. Pokud tomu tak není, rád bych se nechal poučit, když už to nikdo nedokázal vysvětlit ve zmiňovaných komentářích.
Tiskni
Sdílej:
$ man hier /opt This directory should contain add-on packages that contain static files.
Na druhej strane - načo? Nepoužívam toľko distribúcií, aby som v tom nemal prehľad. Okrem toho, myslím, že keby sa vo všetkých distribúciách inštalovalo do rovnakého umiestnenia, ľahšie by sa vytvárali vírusy pre Linux, a to nemáme zapotřebí :)
/usr/bin/program, ale obvykle přes symbolické odkazy v menu, na panelech... Mně je fakt jedno, jestli je program celý v /opt/, nebo po částech pod /usr/ atd. Tohle bych zcela nechal na vývojářích, ať používají to, co je nejvýhodnější. Hlavně ať to sjednotí. A mimochodem, UNIXová struktura bordel vůbec není, naopak. Oproti tomu považuji snahy za /opt-centrismus za neopodstatněné kopírování Windows, které nepřináší nic nového a už vůbec ne dobrého.
Pozn.: slovem uživatel označuji opravdu uživatele, nikoli lidi, co si doma všechno kompilují, přepisují si spouštěcí skripty a vůbec dělají divnosti.
(samozrejme to problem neni) ale prijde mi blby, kdyz je jednou v /opt a v dalsi verzi dane distribuce uz zase nekde jinde.... Kdyz pak clovek neco hleda v "mc" tak je to matouci...
which. Nesnaž se měnit desítky let fungující a prověřený systém dřív, než jej skutečně dobře poznáš
HAL9000@darm>whereis firefox </home/darm
firefox: /opt/mozilla/bin/firefox
/opt je urceny na instalacie propietarnych programov alebo programov s nezvycajnou adresarovou strukturou, ktore by sa tazko integrovali do systemu.
/Games
/Mount
/Programs
/Server
/HTTP
/FTP
/System
/Boot
/Grub
vmlinuz26custom
kernel26custom.img
/Fonts (jen truetype fonty)
/Icons
/Links
/Executables
/Modules --> ../lib/modules
/Settings
/Temp
/Themes
/Variable
/tmp --> ../Temp (*)
/Wallpapers
/Users
/jardasmid
/root
/boot --> System/Boot (*)
/bin (*)
/etc --> System/Settings (*)
/sbin (*)
/usr (*)
/media --> Mount (*)
/root --> Users/root (*)
/tmp --> System/Temp (*)
/var --> System/Variable (*)
/lib (*)
Složky a linky označené hvězdičkou v initscriptech skrývám programem gobohide. Má to takovou funkci, že se v žádném programu dané adresáře nevyskytnou vypsány, přesto test na existenci adresářů je úspěšný a lze do nich vstoupit. Pro roota jsem upravil záznam v souboru passwd, aby směřoval na nový adresář. Na System/Links/Executable jsem nastavil PATH. Programy teď instaluji tak, že si stáhnu PKGBUILD (ano, tunil jsem takto ArchLinux), upravím cesty, ať se to nainstaluje do /Programs/NázevBalíku, link na spouštěcí soubor se uloží do System/Links/Executable, nastaví se ld.so.conf. Sice jsem nad tím strávil den, ale teď mám krásnou adresářovou strukturu.
A tuto strukturu nerozhodí ani updaty, protože jsem si hezky upravil balíček filesystem (+přejmenoval a nastavil konflikt a že nahrazuje tento), aby tuto strukturu vytvářel.
Taky jsem v rámci toho kompiloval Firefox. Kompiloval jsem s -march=athlon64 -mtune=athlon64 -mMMX -mSSE2 -O3 pipe a jako startuje okamžiťe bez sebemenší prodlevy! To na Ubuntu mi pár sekund startuje.
/usr/games a /var/games a /usr/lib/games a /usr/share/games jsou popsane ve FHS)
).
$ ls /opt ati blackdown-jdk-1.4.2.03 netscape RealPlayer simutrans skype sun-jdk-1.5.0.10 sun-jre-bin-1.5.0.10čili snad jen to, co voní novotou a zatím to nenašlo lepší místo? Takové bílé vrány?
HAL9000@darm>ls /opt/ <home/darm
eclipse enemy-territory glest gnome google-earth java kde kde3 mesa-xgl-cvs mozilla openoffice planeshift plan9 qt sauerbraten stepmania VariCAD wop xfce4
# ls /opt | wc -l 40
martin@svjet:~$ ls /opt/ ex-thunderbird swiftfox thunderbirdTzn., že tam jsou jen nejnovější verze, které ještě nejsou v repozitářích (Thunderbird 2 beta, Thunderbird 2 finální), nebo programy, které v repozitářích prostě nejsou (Swiftfox). Jindy tam bývají i různé hry, které jsou ke stažení jako adresář s binárkou a datovými soubory atd.
/usr/lib/jvm
Jinak u mě v /opt nic není, protože veškeré tyto programy dávám k sobě do ~/usr
Ještě jsem neaktualizoval vše. Gentoo 2006.1 postupně aktualizované a (?)
$ cat /etc/gentoo-release Gentoo Base System release 1.12.9
[pasmen@nyx ~]$ ls /opt/ NX chimera-1.2304 jetty mysql-gui-tools-5.0 tomcat SAPClients e17 jodconverter-2.1.1 netbeans-5.5 webmin VirtualBox-1.4.0 eclipse jodconverter-tomcat-2.1.1 netprobe xfce4 X3DNA enemy-territory kde openoffice zope-3 acrobat gnome mozilla qt bardecoder-7.0.8 java mysql-connector-java-5.0.4 quake3No vida
.
a jestli jsem to špatně pochopilAno
. Právě proto, že se v té tvé knížce píše, že se tam instalují veškeré nové aplikace, je ta knížka nekvalitní a obsahuje alespoň jednu faktickou chyby. Tím "toto je ten případ" jsem myslel tu tvou knížku a ne blogpost
.
Spíš než v nějakém českém pseudoodborném braku, kterého se v IT urodí poměrně dost každý rok, doporučuju hledat informace někde jinde. Ohledně Linuxu především v LDP, manu, na specializovaných serverech (hlavně ne živě.cz; ale třeba abclinuxu.cz jo
) a trochu odborněji třeba i v RFC.
Ale takové ty populární příručky bych bral minimálně značně s rezervou. Mnohdy se tam autor vyjadřuje nepřesně nebo i špatně. Dnes už bohužel neplatí, že obsah každé vydané knihy je kvalitní. (Btw. v /opt mám jen JDK a OOo, protože obojí jsou poměrně dost rozsáhlé balíky a hlavně jsou multiplatformní a tudíž se svou vlastní adresářovou stukturou, což je důvod, proč jsou u mě v opt a ne ve standardních cestách. Nicméně to jen bokem, podstátné už bylo detailněji rozebráno jinými výše.)
. A taky na str. 81 nevěř tomu, že nelze s tarem rozbalit balíky, které jsou zkomprimované bzip2 (resp. že tar umí spolupracovat jen s gzipem). Jde to s GNU tarem, který má parametr -j.
Ta knížka zas až tak blbá nejni, ale chtělo by to vychytat pár pořádnejch masařek