Byla vydána nová verze 2.4.68 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešeno je mimo jiné 13 zranitelností.
Apple na své vývojářské konferenci WWDC26 (Worldwide Developers Conference, keynote) představil řadu novinek. Vypíchnout lze novou generaci Apple Intelligence a zbrusu novou Siri, která dostala název Siri AI. Kvůli Aktu o digitálních trzích (DMA) však funkce Siri AI nebudou v systémech iOS 27 a iPadOS 27 k dispozici uživatelům v Evropské unii.
Byla vydána nová verze 1.18.0 distribučního frameworku Flatpak (Wikipedie), tj. technologie umožňující distribuovat aplikace v podobě jednoho instalačního souboru na různé linuxové distribuce a jejich různá vydání. Přehled novinek na GitHubu. Vypíchnout lze podporu rozhraní /dev/kfd pro výpočty na kartách AMD (AMDKFD).
aMule (Wikipedie), tj. multiplatformní klient pro peer-to-peer sdílení souborů pro sítě eD2k and Kademlia, byl po více než pěti letech od vydání poslední verze 2.3.3, vydán v nové major verzi 3.0.0 (GitHub). S novou webovou stránkou a dokumentací.
Byly vyhlášeni vítězové a zveřejněny vítězné zdrojové kódy (YouTube, GitHub) již 29. ročníku soutěže International Obfuscated C Code Contest (IOCCC), tj. soutěže o nejnepřehlednější (nejobfuskovanější) zdrojový kód v jazyce C.
Evropská komise předložila evropský balíček pro technologickou suverenitu, tedy soubor opatření, která mají posílit kapacity EU v oblasti polovodičů, umělé inteligence, cloudu a open source. To Evropě pomůže stát se lídrem v oblasti umělé inteligence, posílit její digitální autonomii a vytvářet podmínky pro udržitelnější digitální budoucnost.
OpenCV (Open Source Computer Vision, Wikipedie), tj. open source multiplatformní knihovna pro zpracování obrazu a počítačové vidění, byla vydána v nové major verzi 5.
Byla vydána nová verze 9.7 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled novinek, vylepšení a oprav v poznámkách k vydání.
Vývojáři webového prohlížeče Ladybird dnes oznámili, že mění způsob vývoje. S blížícím se vydáním alfa verze přestávají přijímat veřejné pull requesty. Všechny otevřené veřejné pull requesty budou uzavřeny. Tým nedokáže garantovat bezpečnost AI generovaných pull requestů.
OpenLogi (GitHub) je open source náhrada aplikace Logi Options+ pro přizpůsobení myší od společnosti Logitech. Zatím běží pouze na macOS.
Takže. Nejdříve bych vám chtěl poděkovat za úžasné reakce na můj předchozí zápis. To hlavně. Buďto se mýlí autor jedné z mojich Linuxových příruček, nebo vy, já to nebudu. Píše se totiž téměř doslova, že /opt je určen k istalaci VEŠKERÉHO nového softwaru, a měl by být umístěn na jiné partition, než například /, nebo /home. Pokud tomu tak není, rád bych se nechal poučit, když už to nikdo nedokázal vysvětlit ve zmiňovaných komentářích.
Tiskni
Sdílej:
$ man hier /opt This directory should contain add-on packages that contain static files.
Na druhej strane - načo? Nepoužívam toľko distribúcií, aby som v tom nemal prehľad. Okrem toho, myslím, že keby sa vo všetkých distribúciách inštalovalo do rovnakého umiestnenia, ľahšie by sa vytvárali vírusy pre Linux, a to nemáme zapotřebí :)
/usr/bin/program, ale obvykle přes symbolické odkazy v menu, na panelech... Mně je fakt jedno, jestli je program celý v /opt/, nebo po částech pod /usr/ atd. Tohle bych zcela nechal na vývojářích, ať používají to, co je nejvýhodnější. Hlavně ať to sjednotí. A mimochodem, UNIXová struktura bordel vůbec není, naopak. Oproti tomu považuji snahy za /opt-centrismus za neopodstatněné kopírování Windows, které nepřináší nic nového a už vůbec ne dobrého.
Pozn.: slovem uživatel označuji opravdu uživatele, nikoli lidi, co si doma všechno kompilují, přepisují si spouštěcí skripty a vůbec dělají divnosti.
(samozrejme to problem neni) ale prijde mi blby, kdyz je jednou v /opt a v dalsi verzi dane distribuce uz zase nekde jinde.... Kdyz pak clovek neco hleda v "mc" tak je to matouci...
which. Nesnaž se měnit desítky let fungující a prověřený systém dřív, než jej skutečně dobře poznáš
HAL9000@darm>whereis firefox </home/darm
firefox: /opt/mozilla/bin/firefox
/opt je urceny na instalacie propietarnych programov alebo programov s nezvycajnou adresarovou strukturou, ktore by sa tazko integrovali do systemu.
/Games
/Mount
/Programs
/Server
/HTTP
/FTP
/System
/Boot
/Grub
vmlinuz26custom
kernel26custom.img
/Fonts (jen truetype fonty)
/Icons
/Links
/Executables
/Modules --> ../lib/modules
/Settings
/Temp
/Themes
/Variable
/tmp --> ../Temp (*)
/Wallpapers
/Users
/jardasmid
/root
/boot --> System/Boot (*)
/bin (*)
/etc --> System/Settings (*)
/sbin (*)
/usr (*)
/media --> Mount (*)
/root --> Users/root (*)
/tmp --> System/Temp (*)
/var --> System/Variable (*)
/lib (*)
Složky a linky označené hvězdičkou v initscriptech skrývám programem gobohide. Má to takovou funkci, že se v žádném programu dané adresáře nevyskytnou vypsány, přesto test na existenci adresářů je úspěšný a lze do nich vstoupit. Pro roota jsem upravil záznam v souboru passwd, aby směřoval na nový adresář. Na System/Links/Executable jsem nastavil PATH. Programy teď instaluji tak, že si stáhnu PKGBUILD (ano, tunil jsem takto ArchLinux), upravím cesty, ať se to nainstaluje do /Programs/NázevBalíku, link na spouštěcí soubor se uloží do System/Links/Executable, nastaví se ld.so.conf. Sice jsem nad tím strávil den, ale teď mám krásnou adresářovou strukturu.
A tuto strukturu nerozhodí ani updaty, protože jsem si hezky upravil balíček filesystem (+přejmenoval a nastavil konflikt a že nahrazuje tento), aby tuto strukturu vytvářel.
Taky jsem v rámci toho kompiloval Firefox. Kompiloval jsem s -march=athlon64 -mtune=athlon64 -mMMX -mSSE2 -O3 pipe a jako startuje okamžiťe bez sebemenší prodlevy! To na Ubuntu mi pár sekund startuje.
/usr/games a /var/games a /usr/lib/games a /usr/share/games jsou popsane ve FHS)
).
$ ls /opt ati blackdown-jdk-1.4.2.03 netscape RealPlayer simutrans skype sun-jdk-1.5.0.10 sun-jre-bin-1.5.0.10čili snad jen to, co voní novotou a zatím to nenašlo lepší místo? Takové bílé vrány?
HAL9000@darm>ls /opt/ <home/darm
eclipse enemy-territory glest gnome google-earth java kde kde3 mesa-xgl-cvs mozilla openoffice planeshift plan9 qt sauerbraten stepmania VariCAD wop xfce4
# ls /opt | wc -l 40
martin@svjet:~$ ls /opt/ ex-thunderbird swiftfox thunderbirdTzn., že tam jsou jen nejnovější verze, které ještě nejsou v repozitářích (Thunderbird 2 beta, Thunderbird 2 finální), nebo programy, které v repozitářích prostě nejsou (Swiftfox). Jindy tam bývají i různé hry, které jsou ke stažení jako adresář s binárkou a datovými soubory atd.
/usr/lib/jvm
Jinak u mě v /opt nic není, protože veškeré tyto programy dávám k sobě do ~/usr
Ještě jsem neaktualizoval vše. Gentoo 2006.1 postupně aktualizované a (?)
$ cat /etc/gentoo-release Gentoo Base System release 1.12.9
[pasmen@nyx ~]$ ls /opt/ NX chimera-1.2304 jetty mysql-gui-tools-5.0 tomcat SAPClients e17 jodconverter-2.1.1 netbeans-5.5 webmin VirtualBox-1.4.0 eclipse jodconverter-tomcat-2.1.1 netprobe xfce4 X3DNA enemy-territory kde openoffice zope-3 acrobat gnome mozilla qt bardecoder-7.0.8 java mysql-connector-java-5.0.4 quake3No vida
.
a jestli jsem to špatně pochopilAno
. Právě proto, že se v té tvé knížce píše, že se tam instalují veškeré nové aplikace, je ta knížka nekvalitní a obsahuje alespoň jednu faktickou chyby. Tím "toto je ten případ" jsem myslel tu tvou knížku a ne blogpost
.
Spíš než v nějakém českém pseudoodborném braku, kterého se v IT urodí poměrně dost každý rok, doporučuju hledat informace někde jinde. Ohledně Linuxu především v LDP, manu, na specializovaných serverech (hlavně ne živě.cz; ale třeba abclinuxu.cz jo
) a trochu odborněji třeba i v RFC.
Ale takové ty populární příručky bych bral minimálně značně s rezervou. Mnohdy se tam autor vyjadřuje nepřesně nebo i špatně. Dnes už bohužel neplatí, že obsah každé vydané knihy je kvalitní. (Btw. v /opt mám jen JDK a OOo, protože obojí jsou poměrně dost rozsáhlé balíky a hlavně jsou multiplatformní a tudíž se svou vlastní adresářovou stukturou, což je důvod, proč jsou u mě v opt a ne ve standardních cestách. Nicméně to jen bokem, podstátné už bylo detailněji rozebráno jinými výše.)
. A taky na str. 81 nevěř tomu, že nelze s tarem rozbalit balíky, které jsou zkomprimované bzip2 (resp. že tar umí spolupracovat jen s gzipem). Jde to s GNU tarem, který má parametr -j.
Ta knížka zas až tak blbá nejni, ale chtělo by to vychytat pár pořádnejch masařek