FreeTube, desktopový klient pro YouTube využívající lokální API, byl vydán ve verzi 0.26.0. Toto velké opravné vydání mj. vrací částečnou podporu živých přenosů nebo přepracovává zobrazování titulků a obecně nastavení videa v přehrávači – FreeTube umožňuje např. přehrávat video s větším zrychlením.
Další vlna kyberútoků zasáhla chladicí zařízení supermarketů v sedmi evropských zemích, Belgii, Lucembursku, Švédsku, Nizozemsku, Irsku, Estonsku a Finsku. Mrazáky se v některých prodejnách opět 'proměnily v trouby' a zahřály až na 50°C, což pochopitelně vedlo ke znehodnocení uskladněných potravin. Útoky navazují na podobný incident ve Francii z první poloviny října letošního roku, pachatel stále není znám.
Zranitelnost v aktualizačním mechanismu WordPress umožňuje útočníkovi zasáhnout do dočasného instalačního adresáře během aktualizace jádra systému. Před aktualizací veřejně dostupného WordPressu dočasně zablokovat HTTP přístup k wp-content/upgrade/, následně aktualizovat a zkontrolovat logy. Postižené verze: WordPress 4.7 až 7.1.3.
Alpine Linux zveřejnil podrobnosti o útoku na svůj GitLab a 30. října oznámil obnovení provozu. Útočník se 20.–21. října pokusil zneužít chybu v regulárních výrazech. Exploit způsobil opakované pády workerů a několikrát se dostal do pokročilé fáze. Úspěšné spuštění kódu však nebylo potvrzeno. Fix: Opravený GitLab a současně Ruby 3.3.13, 3.4.12 nebo 4.0.9+, pokud jde o vlastní sestavení či kontejner.
Konference OpenAlt 2026 proběhne tento víkend 7. a 8. listopadu na FIT VUT v Brně. Jedná se již o 21. ročník této konference, která propojuje otevřené technologie, svobodný software, hardware a lidi, kteří chtějí věci nejen používat, ale také jim rozumět a měnit je k lepšímu. Více o konferenci v příspěvku OpenAlt 2026: technologie, které dávají svobodu na blogu spolku OpenAlt.
Eben Upton oznámil další zdražení jednodeskových počítačů Raspberry Pi. Tentokrát 16 GB varianty Raspberry Pi o 80 dolarů a 16 GB varianty Raspberry Pi Compute Module 5 o 40 dolarů. Cena Raspberry Pi 500+ se nemění.
Francouzské Národní shromáždění přijalo 30. října 2026 poměrem 11 hlasů pro, 10 proti a 14 abstencí pozměňovací návrh I-1358 ke státnímu rozpočtu na rok 2027, který zavádí daň z objemu dat doručovaných uživatelům internetu. Návrh socialistického poslance Laurenta Lhardita stanovuje sazbu 0,055 eura za gigabajt, tedy 55 eur za terabajt. Zatím nejde o platný zákon, ale o dílčí hlasování během prvního čtení rozpočtu. Daň by měli platit
… více »Nizozemská vláda ve snaze šetřit a zvyšovat efektivitu s využitím umělé inteligence (AI) hodlá zrušit asi 25.000 pracovních míst ve státní správě. Cílem je postupně dosáhnout ročních úspor až 3,5 miliardy eur (85,2 miliardy Kč). Na konci loňského roku ve státní správě pracovalo rekordních 160.000 lidí. „Nemůžeme pokračovat v tom, co jsme dělali dosud,“ uvedl státní tajemník pro efektivní fungování vlády Eric van den Burg. „Proto
… více »Takže. Nejdříve bych vám chtěl poděkovat za úžasné reakce na můj předchozí zápis. To hlavně. Buďto se mýlí autor jedné z mojich Linuxových příruček, nebo vy, já to nebudu. Píše se totiž téměř doslova, že /opt je určen k istalaci VEŠKERÉHO nového softwaru, a měl by být umístěn na jiné partition, než například /, nebo /home. Pokud tomu tak není, rád bych se nechal poučit, když už to nikdo nedokázal vysvětlit ve zmiňovaných komentářích.
Tiskni
Sdílej:
$ man hier /opt This directory should contain add-on packages that contain static files.
Na druhej strane - načo? Nepoužívam toľko distribúcií, aby som v tom nemal prehľad. Okrem toho, myslím, že keby sa vo všetkých distribúciách inštalovalo do rovnakého umiestnenia, ľahšie by sa vytvárali vírusy pre Linux, a to nemáme zapotřebí :)
/usr/bin/program, ale obvykle přes symbolické odkazy v menu, na panelech... Mně je fakt jedno, jestli je program celý v /opt/, nebo po částech pod /usr/ atd. Tohle bych zcela nechal na vývojářích, ať používají to, co je nejvýhodnější. Hlavně ať to sjednotí. A mimochodem, UNIXová struktura bordel vůbec není, naopak. Oproti tomu považuji snahy za /opt-centrismus za neopodstatněné kopírování Windows, které nepřináší nic nového a už vůbec ne dobrého.
Pozn.: slovem uživatel označuji opravdu uživatele, nikoli lidi, co si doma všechno kompilují, přepisují si spouštěcí skripty a vůbec dělají divnosti.
(samozrejme to problem neni) ale prijde mi blby, kdyz je jednou v /opt a v dalsi verzi dane distribuce uz zase nekde jinde.... Kdyz pak clovek neco hleda v "mc" tak je to matouci...
which. Nesnaž se měnit desítky let fungující a prověřený systém dřív, než jej skutečně dobře poznáš
HAL9000@darm>whereis firefox </home/darm
firefox: /opt/mozilla/bin/firefox
/opt je urceny na instalacie propietarnych programov alebo programov s nezvycajnou adresarovou strukturou, ktore by sa tazko integrovali do systemu.
/Games
/Mount
/Programs
/Server
/HTTP
/FTP
/System
/Boot
/Grub
vmlinuz26custom
kernel26custom.img
/Fonts (jen truetype fonty)
/Icons
/Links
/Executables
/Modules --> ../lib/modules
/Settings
/Temp
/Themes
/Variable
/tmp --> ../Temp (*)
/Wallpapers
/Users
/jardasmid
/root
/boot --> System/Boot (*)
/bin (*)
/etc --> System/Settings (*)
/sbin (*)
/usr (*)
/media --> Mount (*)
/root --> Users/root (*)
/tmp --> System/Temp (*)
/var --> System/Variable (*)
/lib (*)
Složky a linky označené hvězdičkou v initscriptech skrývám programem gobohide. Má to takovou funkci, že se v žádném programu dané adresáře nevyskytnou vypsány, přesto test na existenci adresářů je úspěšný a lze do nich vstoupit. Pro roota jsem upravil záznam v souboru passwd, aby směřoval na nový adresář. Na System/Links/Executable jsem nastavil PATH. Programy teď instaluji tak, že si stáhnu PKGBUILD (ano, tunil jsem takto ArchLinux), upravím cesty, ať se to nainstaluje do /Programs/NázevBalíku, link na spouštěcí soubor se uloží do System/Links/Executable, nastaví se ld.so.conf. Sice jsem nad tím strávil den, ale teď mám krásnou adresářovou strukturu.
A tuto strukturu nerozhodí ani updaty, protože jsem si hezky upravil balíček filesystem (+přejmenoval a nastavil konflikt a že nahrazuje tento), aby tuto strukturu vytvářel.
Taky jsem v rámci toho kompiloval Firefox. Kompiloval jsem s -march=athlon64 -mtune=athlon64 -mMMX -mSSE2 -O3 pipe a jako startuje okamžiťe bez sebemenší prodlevy! To na Ubuntu mi pár sekund startuje.
/usr/games a /var/games a /usr/lib/games a /usr/share/games jsou popsane ve FHS)
).
$ ls /opt ati blackdown-jdk-1.4.2.03 netscape RealPlayer simutrans skype sun-jdk-1.5.0.10 sun-jre-bin-1.5.0.10čili snad jen to, co voní novotou a zatím to nenašlo lepší místo? Takové bílé vrány?
HAL9000@darm>ls /opt/ <home/darm
eclipse enemy-territory glest gnome google-earth java kde kde3 mesa-xgl-cvs mozilla openoffice planeshift plan9 qt sauerbraten stepmania VariCAD wop xfce4
# ls /opt | wc -l 40
martin@svjet:~$ ls /opt/ ex-thunderbird swiftfox thunderbirdTzn., že tam jsou jen nejnovější verze, které ještě nejsou v repozitářích (Thunderbird 2 beta, Thunderbird 2 finální), nebo programy, které v repozitářích prostě nejsou (Swiftfox). Jindy tam bývají i různé hry, které jsou ke stažení jako adresář s binárkou a datovými soubory atd.
/usr/lib/jvm
Jinak u mě v /opt nic není, protože veškeré tyto programy dávám k sobě do ~/usr
Ještě jsem neaktualizoval vše. Gentoo 2006.1 postupně aktualizované a (?)
$ cat /etc/gentoo-release Gentoo Base System release 1.12.9
[pasmen@nyx ~]$ ls /opt/ NX chimera-1.2304 jetty mysql-gui-tools-5.0 tomcat SAPClients e17 jodconverter-2.1.1 netbeans-5.5 webmin VirtualBox-1.4.0 eclipse jodconverter-tomcat-2.1.1 netprobe xfce4 X3DNA enemy-territory kde openoffice zope-3 acrobat gnome mozilla qt bardecoder-7.0.8 java mysql-connector-java-5.0.4 quake3No vida
.
a jestli jsem to špatně pochopilAno
. Právě proto, že se v té tvé knížce píše, že se tam instalují veškeré nové aplikace, je ta knížka nekvalitní a obsahuje alespoň jednu faktickou chyby. Tím "toto je ten případ" jsem myslel tu tvou knížku a ne blogpost
.
Spíš než v nějakém českém pseudoodborném braku, kterého se v IT urodí poměrně dost každý rok, doporučuju hledat informace někde jinde. Ohledně Linuxu především v LDP, manu, na specializovaných serverech (hlavně ne živě.cz; ale třeba abclinuxu.cz jo
) a trochu odborněji třeba i v RFC.
Ale takové ty populární příručky bych bral minimálně značně s rezervou. Mnohdy se tam autor vyjadřuje nepřesně nebo i špatně. Dnes už bohužel neplatí, že obsah každé vydané knihy je kvalitní. (Btw. v /opt mám jen JDK a OOo, protože obojí jsou poměrně dost rozsáhlé balíky a hlavně jsou multiplatformní a tudíž se svou vlastní adresářovou stukturou, což je důvod, proč jsou u mě v opt a ne ve standardních cestách. Nicméně to jen bokem, podstátné už bylo detailněji rozebráno jinými výše.)
. A taky na str. 81 nevěř tomu, že nelze s tarem rozbalit balíky, které jsou zkomprimované bzip2 (resp. že tar umí spolupracovat jen s gzipem). Jde to s GNU tarem, který má parametr -j.
Ta knížka zas až tak blbá nejni, ale chtělo by to vychytat pár pořádnejch masařek