Byla vydána nová verze 6.1 linuxové distribuce Lakka (Wikipedie), jež umožňuje transformovat podporované počítače v herní konzole. Nejnovější Lakka přichází s RetroArchem 1.22.2.
Matematický software GNU Octave byl vydán ve verzi 11.1.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vedle menších změn rozhraní jsou jako obvykle zahrnuta také výkonnostní vylepšení a zlepšení kompatibility s Matlabem.
Weston, referenční implementace kompozitoru pro Wayland, byl vydán ve verzi 15.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti Collabora. Vypíchnout lze Lua shell umožňující psát správu oken v jazyce Lua.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 29 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Ústavní soud na svých webových stránkách i v databázi NALUS (NÁLezy a USnesení Ústavního soudu) představil novou verzi chatbota využívajícího umělou inteligenci. Jeho posláním je usnadnit veřejnosti orientaci v rozsáhlé judikatuře Ústavního soudu a pomoci jí s vyhledáváním informací i na webových stránkách soudu, a to i v jiných jazycích. Jde o první nasazení umělé inteligence v rámci webových stránek a databází judikatury českých soudů.
Byla vydána nová verze 10.1 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnuta je podpora NanoPi Zero2 a balíček WhoDB.
Konference Otvorený softvér vo vzdelávaní, výskume a v IT riešeniach OSSConf 2026 proběhne od 1. do 3. července 2026 na Žilinské univerzita v Žilině: "Cieľom našej konferencie je poskytnúť priestor pre informovanie o novinkách vo vývoji otvoreného softvéru a otvorených technológií, o možnostiach využitia týchto nástrojov vo vede a vzdelávaní a taktiež poskytnúť priestor pre neformálne priateľské stretnutie užívateľov a priaznivcov
… více »Korespondenční seminář z programování (KSP) pražského Matfyzu pořádá i letos jarní soustředění pro začátečníky. Zváni jsou všichni středoškoláci a starší základoškoláci, kteří se chtějí naučit programovat, lépe uvažovat o informatických úlohách a poznat nové podobně smýšlející kamarády. Úplným začátečníkům bude určen kurz základů programování a kurz základních algoritmických dovedností, pokročilejším nabídneme různorodé
… více »Fedora je od 10. února dostupná v Sýrii. Sýrie vypadla ze seznamu embargovaných zemí a Fedora Infrastructure Team mohl odblokovat syrské IP adresy.
Ministerstvo zahraničí Spojených států amerických vyvíjí online portál Freedom.gov, který umožní nejenom uživatelům v Evropě přístup k obsahu blokovanému jejich vládami. Portál bude patrně obsahovat VPN funkci maskující uživatelský provoz tak, aby se jevil jako pocházející z USA. Projekt měl být původně představen již na letošní Mnichovské bezpečnostní konferenci, ale jeho spuštění bylo odloženo.
Takže. Nejdříve bych vám chtěl poděkovat za úžasné reakce na můj předchozí zápis. To hlavně. Buďto se mýlí autor jedné z mojich Linuxových příruček, nebo vy, já to nebudu. Píše se totiž téměř doslova, že /opt je určen k istalaci VEŠKERÉHO nového softwaru, a měl by být umístěn na jiné partition, než například /, nebo /home. Pokud tomu tak není, rád bych se nechal poučit, když už to nikdo nedokázal vysvětlit ve zmiňovaných komentářích.
Tiskni
Sdílej:
$ man hier /opt This directory should contain add-on packages that contain static files.
Na druhej strane - načo? Nepoužívam toľko distribúcií, aby som v tom nemal prehľad. Okrem toho, myslím, že keby sa vo všetkých distribúciách inštalovalo do rovnakého umiestnenia, ľahšie by sa vytvárali vírusy pre Linux, a to nemáme zapotřebí :)
/usr/bin/program, ale obvykle přes symbolické odkazy v menu, na panelech... Mně je fakt jedno, jestli je program celý v /opt/, nebo po částech pod /usr/ atd. Tohle bych zcela nechal na vývojářích, ať používají to, co je nejvýhodnější. Hlavně ať to sjednotí. A mimochodem, UNIXová struktura bordel vůbec není, naopak. Oproti tomu považuji snahy za /opt-centrismus za neopodstatněné kopírování Windows, které nepřináší nic nového a už vůbec ne dobrého.
Pozn.: slovem uživatel označuji opravdu uživatele, nikoli lidi, co si doma všechno kompilují, přepisují si spouštěcí skripty a vůbec dělají divnosti.
(samozrejme to problem neni) ale prijde mi blby, kdyz je jednou v /opt a v dalsi verzi dane distribuce uz zase nekde jinde.... Kdyz pak clovek neco hleda v "mc" tak je to matouci...
which. Nesnaž se měnit desítky let fungující a prověřený systém dřív, než jej skutečně dobře poznáš
HAL9000@darm>whereis firefox </home/darm
firefox: /opt/mozilla/bin/firefox
/opt je urceny na instalacie propietarnych programov alebo programov s nezvycajnou adresarovou strukturou, ktore by sa tazko integrovali do systemu.
/Games
/Mount
/Programs
/Server
/HTTP
/FTP
/System
/Boot
/Grub
vmlinuz26custom
kernel26custom.img
/Fonts (jen truetype fonty)
/Icons
/Links
/Executables
/Modules --> ../lib/modules
/Settings
/Temp
/Themes
/Variable
/tmp --> ../Temp (*)
/Wallpapers
/Users
/jardasmid
/root
/boot --> System/Boot (*)
/bin (*)
/etc --> System/Settings (*)
/sbin (*)
/usr (*)
/media --> Mount (*)
/root --> Users/root (*)
/tmp --> System/Temp (*)
/var --> System/Variable (*)
/lib (*)
Složky a linky označené hvězdičkou v initscriptech skrývám programem gobohide. Má to takovou funkci, že se v žádném programu dané adresáře nevyskytnou vypsány, přesto test na existenci adresářů je úspěšný a lze do nich vstoupit. Pro roota jsem upravil záznam v souboru passwd, aby směřoval na nový adresář. Na System/Links/Executable jsem nastavil PATH. Programy teď instaluji tak, že si stáhnu PKGBUILD (ano, tunil jsem takto ArchLinux), upravím cesty, ať se to nainstaluje do /Programs/NázevBalíku, link na spouštěcí soubor se uloží do System/Links/Executable, nastaví se ld.so.conf. Sice jsem nad tím strávil den, ale teď mám krásnou adresářovou strukturu.
A tuto strukturu nerozhodí ani updaty, protože jsem si hezky upravil balíček filesystem (+přejmenoval a nastavil konflikt a že nahrazuje tento), aby tuto strukturu vytvářel.
Taky jsem v rámci toho kompiloval Firefox. Kompiloval jsem s -march=athlon64 -mtune=athlon64 -mMMX -mSSE2 -O3 pipe a jako startuje okamžiťe bez sebemenší prodlevy! To na Ubuntu mi pár sekund startuje.
/usr/games a /var/games a /usr/lib/games a /usr/share/games jsou popsane ve FHS)
).
$ ls /opt ati blackdown-jdk-1.4.2.03 netscape RealPlayer simutrans skype sun-jdk-1.5.0.10 sun-jre-bin-1.5.0.10čili snad jen to, co voní novotou a zatím to nenašlo lepší místo? Takové bílé vrány?
HAL9000@darm>ls /opt/ <home/darm
eclipse enemy-territory glest gnome google-earth java kde kde3 mesa-xgl-cvs mozilla openoffice planeshift plan9 qt sauerbraten stepmania VariCAD wop xfce4
# ls /opt | wc -l 40
martin@svjet:~$ ls /opt/ ex-thunderbird swiftfox thunderbirdTzn., že tam jsou jen nejnovější verze, které ještě nejsou v repozitářích (Thunderbird 2 beta, Thunderbird 2 finální), nebo programy, které v repozitářích prostě nejsou (Swiftfox). Jindy tam bývají i různé hry, které jsou ke stažení jako adresář s binárkou a datovými soubory atd.
/usr/lib/jvm
Jinak u mě v /opt nic není, protože veškeré tyto programy dávám k sobě do ~/usr
Ještě jsem neaktualizoval vše. Gentoo 2006.1 postupně aktualizované a (?)
$ cat /etc/gentoo-release Gentoo Base System release 1.12.9
[pasmen@nyx ~]$ ls /opt/ NX chimera-1.2304 jetty mysql-gui-tools-5.0 tomcat SAPClients e17 jodconverter-2.1.1 netbeans-5.5 webmin VirtualBox-1.4.0 eclipse jodconverter-tomcat-2.1.1 netprobe xfce4 X3DNA enemy-territory kde openoffice zope-3 acrobat gnome mozilla qt bardecoder-7.0.8 java mysql-connector-java-5.0.4 quake3No vida
.
a jestli jsem to špatně pochopilAno
. Právě proto, že se v té tvé knížce píše, že se tam instalují veškeré nové aplikace, je ta knížka nekvalitní a obsahuje alespoň jednu faktickou chyby. Tím "toto je ten případ" jsem myslel tu tvou knížku a ne blogpost
.
Spíš než v nějakém českém pseudoodborném braku, kterého se v IT urodí poměrně dost každý rok, doporučuju hledat informace někde jinde. Ohledně Linuxu především v LDP, manu, na specializovaných serverech (hlavně ne živě.cz; ale třeba abclinuxu.cz jo
) a trochu odborněji třeba i v RFC.
Ale takové ty populární příručky bych bral minimálně značně s rezervou. Mnohdy se tam autor vyjadřuje nepřesně nebo i špatně. Dnes už bohužel neplatí, že obsah každé vydané knihy je kvalitní. (Btw. v /opt mám jen JDK a OOo, protože obojí jsou poměrně dost rozsáhlé balíky a hlavně jsou multiplatformní a tudíž se svou vlastní adresářovou stukturou, což je důvod, proč jsou u mě v opt a ne ve standardních cestách. Nicméně to jen bokem, podstátné už bylo detailněji rozebráno jinými výše.)
. A taky na str. 81 nevěř tomu, že nelze s tarem rozbalit balíky, které jsou zkomprimované bzip2 (resp. že tar umí spolupracovat jen s gzipem). Jde to s GNU tarem, který má parametr -j.
Ta knížka zas až tak blbá nejni, ale chtělo by to vychytat pár pořádnejch masařek