Byla vydána verze 9.1 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Byl aktualizován seznam 500 nejvýkonnějších superpočítačů na světě TOP500. Nejvýkonnějším superpočítačem zůstává El Capitan od HPE (Cray) s výkonem 1,809 exaFLOPS. Druhý Frontier má výkon 1,353 exaFLOPS. Třetí Aurora má výkon 1,012 exaFLOPS. Nejvýkonnější superpočítač v Evropě JUPITER Booster s výkonem 1,000 exaFLOPS je na čtvrtém místě. Nejvýkonnější český superpočítač C24 klesl na 192. místo. Karolina, GPU partition klesla na 224. místo a Karolina, CPU partition na 450. místo. Další přehledy a statistiky na stránkách projektu.
Microsoft představil Azure Cobalt 200, tj. svůj vlastní SoC (System-on-Chip) postavený na ARM a optimalizovaný pro cloud.
Co způsobilo včerejší nejhorší výpadek Cloudflare od roku 2019? Nebyl to kybernetický útok. Vše začalo změnou oprávnění v jednom z databázových systémů a pokračovalo vygenerováním problém způsobujícího konfiguračního souboru a jeho distribucí na všechny počítače Cloudflare. Podrobně v příspěvku na blogu Cloudflare.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) první RC verze GIMPu 3.2. Přehled novinek v oznámení o vydání. Podrobně v souboru NEWS na GitLabu.
Eugen Rochko, zakladatel Mastodonu, tj. sociální sítě, která není na prodej, oznámil, že po téměř 10 letech odstupuje z pozice CEO a převádí vlastnictví ochranné známky a dalších aktiv na neziskovou organizaci Mastodon.
Byla vydána nová major verze 5.0 svobodného 3D softwaru Blender. Přehled novinek i s náhledy a videi v obsáhlých poznámkách k vydání. Videopředstavení na YouTube.
Cloudflare, tj. společnost poskytující "cloudové služby, které zajišťují bezpečnost, výkon a spolehlivost internetových aplikací", má výpadek.
Letos se uskuteční již 11. ročník soutěže v programování Kasiopea. Tato soutěž, (primárně) pro středoškoláky, nabízí skvělou příležitost procvičit logické myšlení a dozvědět se něco nového ze světa algoritmů – a to nejen pro zkušené programátory, ale i pro úplné začátečníky. Domácí kolo proběhne online od 22. 11. do 7. 12. 2025 a skládá se z 9 zajímavých úloh různé obtížnosti. Na výběru programovacího jazyka přitom nezáleží – úlohy jsou
… více »Byla vydána nová verze 2.52.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 94 vývojářů, z toho 33 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání.
Lidé (a jiné opice) byli od Architekta vybaveni ve světě živočišných druhů velmi vzácnou polohou očí, která jim poskytuje mnoho výhod od jednodušší aplikace očních stínů po pohodlnější nošení brýlí. Někde mezi těmito výhodami se krčí i schopnost vnímat o jeden rozměr více, než je umožněno třeba našim oblíbeným tučňákům. Tento rozměr se však poněkud obtížněji zachycuje fotoaparátem…
Člověk může vidět trojrozměrně (tedy dokáže vnímat hloubku prostoru) díky dvěma očím posazeným vedle sebe, kdy každé oko vidí objekt z mírně odlišného úhlu. Mozek potom tyto dva obrazy spojí v jeden a z odlišnosti obou obrazů získá pojem o hloubce. Pokud chceme zaznamenat trojrozměrné výjevy ve dvou rozměrech, máme několik možností.
První a zřejmě nejjednodušší jsou stereoskopické obrázky, které se hojně objevily už někdy na konci 19. století. Jejich princip je velice jednoduchý. Dva obrázky (jeden pro levé, druhý pro pravé oko) se položí vedle sebe, mírně se zašilhá (chce to cvik) a ejhle — třetí rozměr je tam.
Návod: Zkuste zašilhat takovým způsobem, kdy se každý obrázek rozdvojí. Vnitřní pár se potom spojí v obrázek jeden s hloubkou. Účinný způsob je také zaostřit na nějaký vzdálený objekt a pak se dívat jakoby skrz obrázek.
Při pohledu na každou půlku zvlášť je nemožné určit, jestli je dál od nápisu krychle, nebo Suzie. Pokud však uvidíte obrázek trojrozměrně, vyjde najevo, že krychle je dál. Vytvořit podobný efekt lze v GIMPu snadno (koneckonců, stačí i jen tužka, papír a pořádná dávka prostorové představivosti).
Autostereogramy jsou dalším oblíbeným a velice známým způsobem. Princip je podobný, jako v předchozím případě, jen s tím rozdílem, že je vše schováno v jednom, zdánlivě chaotickém obrázku. S tímto způsobem už v GIMPu, bohužel, nepochodíme (ve skutečnosti existují nějaké moduly). Dívejte se na tento obrázek stejně, jako na předchozí.
Anaglyf je dalším možným způsobem, jak přeměnit 2D fotografii v 3D. Narozdíl od předchozích, nejsou na tento kladeny žádné okolomné schopnosti. Ale zase je potřeba vlastnit speciální, vysoce sofistikovaný hardware, který vypadá jako brýle s pravým sklíčkem modrozeleným, a levým červeným (mnemotechnická pomůcka: ±politická scéna). Oba kanály (pravý i levý) jsou nanešeny na jednom obraze s tím, že levý kanál je kolorován červeně, pravý potom modrozeleně. Barevná sklíčka brýlí k oku propustí jen to, co tam patří. A jak takový anaglyf vyrobit v GIMPu?
Jednoduše. Vycházet budeme, samozřejmě, ze dvou fotografií. Nejprve fotku pro jedno oko. Poté posuneme fotoaparát o pár (7-10) centimetrů vodorovně jedním směrem (nebo přiložíme hledáček k druhému oku), a exponujeme. Výsledkem budou dvě téměř stejné fotografie, jak můžete vidět třeba na fotkách mé oblíbené budovy.

Nyní jednu z nich otevřeme v GIMPu, přejmenujeme vrstvu (abchychom věděli, kterému oku patří), druhý obrázek otevřeme do nové vrstvy (File (Soubor) -> Open As Layer (Otevřít jako vrstvy)) a přejmenujeme. Vrchní vrstvu mírně zprůhledníme a základními transformacemi (posun, popř. rotace) zarovnáme nad sebe v nějakém bodě. Tento bod bude reprezentovat rovinu výsledného 3D obrázku. Co je v reálu za ním, bude jakoby za obrázkem, co před ním, bude vystupovat z obrázku. Vrchní vrstvu opět zneprůhledníme.
Nyní obarvíme obě vrstvy příslušnou barvou. Vybereme pravou vrstvu a otevřeme dialog Levels (Úrovně). Vybereme červený kanál a v sekci Output Levels (Výstupní úrovně) nastavíme hodnotu u bílého trojúhelníčku na 0. Títmo jsme úplně eliminovali červený kanál a zůstal jen modrý a zelený. V levé vrstvě provedeme úplně to stejné, jen s modrým a zeleným kanálem.
A teď — ta nejdůležitější magie. Vrchní vrstvě změníme režim prolínání na Screen (Obrazovka). Měla by se objevit naše scéna s červenozelenými hranami. A věřte – nevěřte, je to náš anaglyf. Na závěr provedeme nějaký ten ořez, doostření a tak…
Tiskni
Sdílej:
.
.
clovece, to myslis vazne? zrovna vcera jsem hledal po netu ruzny anaglyfy. Mimo jine tento je poveden, myslim=)
a dneska uz jsem premyslel, jak si takovou fotku udelat a vymyslel jsem +- prave tento postup=)
moc pekne, dik!
Mno, podle A. C. Clarka (Zkazky z planety Země) se musí v nekonečném vesmíru dít nekonečně mnoho dějů, takže někde ve vesmíru musel být někdo, kdo zrovna po anaglyfech prahl. Že jsi to byl ty - a navíc tak blízko - je jen dílem nekonečné náhody