Po více než roce vývoje od vydání verze 5.40 byla vydána nová stabilní verze 5.42 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 64 vývojářů. Změněno bylo přibližně 280 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.5 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 138. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
Dosud měla oficiální zájem na zrušení tzv. autorských poplatků (též nazývaných jako výpalné) snad pouze Česká pirátská strana (ač se to v jejím programu obtížně hledá, je to tam). Nyní se k této snaze připojuje i Strana svobodných občanů.
Zatímco od České pirátské strany se tato snaha více či méně automaticky již předpokládá, nikde jinde nebylo tuto snahu vidět (buď totiž vůbec není nebo je přinejmenším nedostatečně propagována). Od soboty tu tedy máme strany s touto snahou dvě. (Pokud je snad ještě nějaká další taková strana, o které nevím, zmiňte se v komentářích.)
Svobodní na svém prvomájovém zasedání Republikového výboru rozšířili svůj stávající politický program právě o zrušení autorských poplatků. (Ve skutečnosti to je jenom jedna z řady rozšíření – mezi další patří například zrušení koncesionářských poplatků za rozhlas a televizi nebo rázné odmítnutí cenzury internetu a omezování anonymity.)
V podstatě se to dalo očekávat, jelikož autorské poplatky vytvářejí hodně nerovné podmínky v oblasti autorských děl (nerovně zvýhodňují hudební díla před jinými; navíc platíme i za vlastní autorskou tvorbu!) a pokřivují nám ceny médií a různých zařízení, což je přesně to, proti čemu Svobodní bojují. Jsem proto rád, že se nyní takto otevřeně prezentuje i boj proti autorským poplatkům (a vlastně tedy i vůči OSA celkově).
Tiskni
Sdílej:
svobodnych jsem si vsiml kdyz jsem dostal odkaz na tento clanek
... hodne zajimave poctenibtw kampan zahajuji az tuto sobotu
Skoncovat s CD ci DVD. Jednoduche reseni - nekupovat, nepouzivat. Do bluray se nepoustet vubec.
A u HDD, ostanich prepisovatelnych medii ... no tak at se z toho treba pos**ou. Ja jim to preju.
Beran je známý svojí neústupností až tvrdohlavostí. Pokud jde o základní principy, budeme vždy neústupní jako berani.
Švýcarsko v něm také není a výská si. Řeší to totiž výhodnými dvoustrannými smlouvami s jednotlivými státy.Jenze ty smlouvy, ktere ma Svycarsko, ho take v podstate nuti prijimat evropskou legislativu bez moznosti ji ovlivnovat. V pripade odmitnuti nove legislativy by mu hrozilo okamzite vypovezeni vsech stavajicich smluv, coz by ho vyrazne ekonomicky poskodilo.
S tím příkladem Praha vs. Hradec Králové jsi šlápnul dost vedle, je mi líto.Ten je naopak velmi vystizny. Nacionaliste se sice snazi vytvaret iluzi 'nazorove homogenity' jednotlivych narodnich statu a vymezovat vuci ostatnim podle schematu 'nas narod' - ostatni, ale v podstate neni rozdil mezi ceskymi obcany a nemeckymi obcany o moc vetsi nez rozdil mezi obyvateli Prahy a obyvateli Hradce Kralove. Rozdily uvnitr techto skupin jsou rozhodne vyrazne vetsi nez rozdily mezi skupinama.
takže je pro velké státy výrazně snazší přehlasovat ty malé, jako jsme my. A skutečně pochybuji, že bude chtít Francie či Německo podpořit návrh, který by nás zvýhodnil a je znevýhodnilJenze diky LS se prevazna vetsina evropske legislativy schvaluje v ramci 'codecision', tedy vyzaduje spolecny souhlas jak rady, tak parlamentu. A poslanci v parlamentu jsou sdruzeni spis po 'ideove' linii nez po narodni/narodnostni linii.
V Hradci Králové se žádná pražská legislativa neimplementuje – ona tam totiž prostě platí.Ani v teto oblasti neni zas takovy rozdil mezi delenim EU-stat a stat-obec. 'direktivy' EU musi clenske staty implementovat, zatimco 'regulace' EU jsou platne a zakonne vymahatelne na vsech clenskych statech jen na zaklade jejich schvaleni unijnimi organy. Stejne tak nektere zakony v ramci statu plati ihned, zatimco jine jenom specifikuji, co si muze mesto upravit svou vyhlaskou.