Omarchy je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 3.7.0 - The Gaming Edition. Z novinek lze vypíchnout příkaz omarchy a celou řadu herních možností.
CyberChef byl vydán v nové major verzi 11. Přehled novinek v Changelogu. CyberChef je webová aplikace pro analýzu dat a jejich kódování a dekódování, šifrování a dešifrování, kompresi a dekompresi, atd. Často je využívaná při kybernetických cvičeních a CTF (Capture the Flag).
Byla vydána nová verze 2.4.67 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešeno je mimo jiné 11 zranitelností.
Brush (Bo(u)rn(e) RUsty SHell) je v Rustu napsaný shell kompatibilní s Bash (Bourne Again SHell). Vydána byla verze 0.4.0.
Google zveřejnil seznam 1 141 projektů (vývojářů) od 184 organizací přijatých do letošního, již dvaadvacátého, Google Summer of Code. Přihlášeno bylo celkově 23 371 projektů od 15 245 vývojářů ze 131 zemí.
Na čem pracovali vývojáři GNOME a KDE Plasma minulý týden? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Open source počítačová hra na hrdiny NetHack (Wikipedie, GitHub) byla vydána v nové verzi 5.0.0. První verze této hry byla vydána v roce 1987.
Evropská komise naléhavě vyzvala členské státy EU, aby kvůli ochraně nezletilých na internetu urychlily zavádění unijní aplikace pro ověřování věku a zajistily její dostupnost do konce roku. Členské státy mohou zavést aplikaci EU pro ověřování věku jako samostatnou aplikaci nebo ji integrovat do takzvané evropské peněženky digitální identity.
Richard Biener oznámil vydání verze 16.1 (16.1.0) kolekce kompilátorů pro různé programovací jazyky GCC (GNU Compiler Collection). Jedná se o první stabilní verzi řady 16. Přehled změn, nových vlastností a oprav a aktualizovaná dokumentace na stránkách projektu. Některé zdrojové kódy, které bylo možné přeložit s předchozími verzemi GCC, bude nutné upravit.
Zulip Server z open source komunikační platformy Zulip (Wikipedie, GitHub) byl vydán ve verzi 12.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Dosud měla oficiální zájem na zrušení tzv. autorských poplatků (též nazývaných jako výpalné) snad pouze Česká pirátská strana (ač se to v jejím programu obtížně hledá, je to tam). Nyní se k této snaze připojuje i Strana svobodných občanů.
Zatímco od České pirátské strany se tato snaha více či méně automaticky již předpokládá, nikde jinde nebylo tuto snahu vidět (buď totiž vůbec není nebo je přinejmenším nedostatečně propagována). Od soboty tu tedy máme strany s touto snahou dvě. (Pokud je snad ještě nějaká další taková strana, o které nevím, zmiňte se v komentářích.)
Svobodní na svém prvomájovém zasedání Republikového výboru rozšířili svůj stávající politický program právě o zrušení autorských poplatků. (Ve skutečnosti to je jenom jedna z řady rozšíření – mezi další patří například zrušení koncesionářských poplatků za rozhlas a televizi nebo rázné odmítnutí cenzury internetu a omezování anonymity.)
V podstatě se to dalo očekávat, jelikož autorské poplatky vytvářejí hodně nerovné podmínky v oblasti autorských děl (nerovně zvýhodňují hudební díla před jinými; navíc platíme i za vlastní autorskou tvorbu!) a pokřivují nám ceny médií a různých zařízení, což je přesně to, proti čemu Svobodní bojují. Jsem proto rád, že se nyní takto otevřeně prezentuje i boj proti autorským poplatkům (a vlastně tedy i vůči OSA celkově).
Tiskni
Sdílej:
Je tedy ještě slušná šance leccos dohnat a získat řadu lidí na svou stranu. Co se billboardů týče, visí jich prý po republice přes stovku (což je samozřejmě jenom zlomek z celkové kampaně). Dost významně také straně pomáhají k hlasům její členové a příznivci. Nezapomínejme, že volby mohou dopadnout ještě úplně jinak, než jak nám je servírují „průzkumy”.
svobodnych jsem si vsiml kdyz jsem dostal odkaz na tento clanek
... hodne zajimave poctenibtw kampan zahajuji az tuto sobotu
Skoncovat s CD ci DVD. Jednoduche reseni - nekupovat, nepouzivat. Do bluray se nepoustet vubec.
A u HDD, ostanich prepisovatelnych medii ... no tak at se z toho treba pos**ou. Ja jim to preju.
Pak to taky Svobodní objasňují na svých stránkách:
Beran je známý svojí neústupností až tvrdohlavostí. Pokud jde o základní principy, budeme vždy neústupní jako berani.
Nebo snad členství v EU neimplikuje povinnou implementaci legislativy z Bruselu? Myslím, že tuto skutečnost vidí každý více než dobře.
K těm hlasům Němec vs. Čech: v tomto měřítku jsou na tom možná hůře, ale jako stát jsme na tom hůře my, a to mi přijde o dost podstatnější. Jinak, demokracii si představuju o dost jinak. Rozhodně však ne takto.
S tím příkladem Praha vs. Hradec Králové jsi šlápnul dost vedle, je mi líto.
Švýcarsko v něm také není a výská si. Řeší to totiž výhodnými dvoustrannými smlouvami s jednotlivými státy.Jenze ty smlouvy, ktere ma Svycarsko, ho take v podstate nuti prijimat evropskou legislativu bez moznosti ji ovlivnovat. V pripade odmitnuti nove legislativy by mu hrozilo okamzite vypovezeni vsech stavajicich smluv, coz by ho vyrazne ekonomicky poskodilo.
S tím příkladem Praha vs. Hradec Králové jsi šlápnul dost vedle, je mi líto.Ten je naopak velmi vystizny. Nacionaliste se sice snazi vytvaret iluzi 'nazorove homogenity' jednotlivych narodnich statu a vymezovat vuci ostatnim podle schematu 'nas narod' - ostatni, ale v podstate neni rozdil mezi ceskymi obcany a nemeckymi obcany o moc vetsi nez rozdil mezi obyvateli Prahy a obyvateli Hradce Kralove. Rozdily uvnitr techto skupin jsou rozhodne vyrazne vetsi nez rozdily mezi skupinama.
takže je pro velké státy výrazně snazší přehlasovat ty malé, jako jsme my. A skutečně pochybuji, že bude chtít Francie či Německo podpořit návrh, který by nás zvýhodnil a je znevýhodnilJenze diky LS se prevazna vetsina evropske legislativy schvaluje v ramci 'codecision', tedy vyzaduje spolecny souhlas jak rady, tak parlamentu. A poslanci v parlamentu jsou sdruzeni spis po 'ideove' linii nez po narodni/narodnostni linii.
V Hradci Králové se žádná pražská legislativa neimplementuje – ona tam totiž prostě platí.Ani v teto oblasti neni zas takovy rozdil mezi delenim EU-stat a stat-obec. 'direktivy' EU musi clenske staty implementovat, zatimco 'regulace' EU jsou platne a zakonne vymahatelne na vsech clenskych statech jen na zaklade jejich schvaleni unijnimi organy. Stejne tak nektere zakony v ramci statu plati ihned, zatimco jine jenom specifikuji, co si muze mesto upravit svou vyhlaskou.