Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Dosud měla oficiální zájem na zrušení tzv. autorských poplatků (též nazývaných jako výpalné) snad pouze Česká pirátská strana (ač se to v jejím programu obtížně hledá, je to tam). Nyní se k této snaze připojuje i Strana svobodných občanů.
Zatímco od České pirátské strany se tato snaha více či méně automaticky již předpokládá, nikde jinde nebylo tuto snahu vidět (buď totiž vůbec není nebo je přinejmenším nedostatečně propagována). Od soboty tu tedy máme strany s touto snahou dvě. (Pokud je snad ještě nějaká další taková strana, o které nevím, zmiňte se v komentářích.)
Svobodní na svém prvomájovém zasedání Republikového výboru rozšířili svůj stávající politický program právě o zrušení autorských poplatků. (Ve skutečnosti to je jenom jedna z řady rozšíření – mezi další patří například zrušení koncesionářských poplatků za rozhlas a televizi nebo rázné odmítnutí cenzury internetu a omezování anonymity.)
V podstatě se to dalo očekávat, jelikož autorské poplatky vytvářejí hodně nerovné podmínky v oblasti autorských děl (nerovně zvýhodňují hudební díla před jinými; navíc platíme i za vlastní autorskou tvorbu!) a pokřivují nám ceny médií a různých zařízení, což je přesně to, proti čemu Svobodní bojují. Jsem proto rád, že se nyní takto otevřeně prezentuje i boj proti autorským poplatkům (a vlastně tedy i vůči OSA celkově).
Tiskni
Sdílej:
Je tedy ještě slušná šance leccos dohnat a získat řadu lidí na svou stranu. Co se billboardů týče, visí jich prý po republice přes stovku (což je samozřejmě jenom zlomek z celkové kampaně). Dost významně také straně pomáhají k hlasům její členové a příznivci. Nezapomínejme, že volby mohou dopadnout ještě úplně jinak, než jak nám je servírují „průzkumy”.
svobodnych jsem si vsiml kdyz jsem dostal odkaz na tento clanek
... hodne zajimave poctenibtw kampan zahajuji az tuto sobotu
Skoncovat s CD ci DVD. Jednoduche reseni - nekupovat, nepouzivat. Do bluray se nepoustet vubec.
A u HDD, ostanich prepisovatelnych medii ... no tak at se z toho treba pos**ou. Ja jim to preju.
Pak to taky Svobodní objasňují na svých stránkách:
Beran je známý svojí neústupností až tvrdohlavostí. Pokud jde o základní principy, budeme vždy neústupní jako berani.
Nebo snad členství v EU neimplikuje povinnou implementaci legislativy z Bruselu? Myslím, že tuto skutečnost vidí každý více než dobře.
K těm hlasům Němec vs. Čech: v tomto měřítku jsou na tom možná hůře, ale jako stát jsme na tom hůře my, a to mi přijde o dost podstatnější. Jinak, demokracii si představuju o dost jinak. Rozhodně však ne takto.
S tím příkladem Praha vs. Hradec Králové jsi šlápnul dost vedle, je mi líto.
Švýcarsko v něm také není a výská si. Řeší to totiž výhodnými dvoustrannými smlouvami s jednotlivými státy.Jenze ty smlouvy, ktere ma Svycarsko, ho take v podstate nuti prijimat evropskou legislativu bez moznosti ji ovlivnovat. V pripade odmitnuti nove legislativy by mu hrozilo okamzite vypovezeni vsech stavajicich smluv, coz by ho vyrazne ekonomicky poskodilo.
S tím příkladem Praha vs. Hradec Králové jsi šlápnul dost vedle, je mi líto.Ten je naopak velmi vystizny. Nacionaliste se sice snazi vytvaret iluzi 'nazorove homogenity' jednotlivych narodnich statu a vymezovat vuci ostatnim podle schematu 'nas narod' - ostatni, ale v podstate neni rozdil mezi ceskymi obcany a nemeckymi obcany o moc vetsi nez rozdil mezi obyvateli Prahy a obyvateli Hradce Kralove. Rozdily uvnitr techto skupin jsou rozhodne vyrazne vetsi nez rozdily mezi skupinama.
takže je pro velké státy výrazně snazší přehlasovat ty malé, jako jsme my. A skutečně pochybuji, že bude chtít Francie či Německo podpořit návrh, který by nás zvýhodnil a je znevýhodnilJenze diky LS se prevazna vetsina evropske legislativy schvaluje v ramci 'codecision', tedy vyzaduje spolecny souhlas jak rady, tak parlamentu. A poslanci v parlamentu jsou sdruzeni spis po 'ideove' linii nez po narodni/narodnostni linii.
V Hradci Králové se žádná pražská legislativa neimplementuje – ona tam totiž prostě platí.Ani v teto oblasti neni zas takovy rozdil mezi delenim EU-stat a stat-obec. 'direktivy' EU musi clenske staty implementovat, zatimco 'regulace' EU jsou platne a zakonne vymahatelne na vsech clenskych statech jen na zaklade jejich schvaleni unijnimi organy. Stejne tak nektere zakony v ramci statu plati ihned, zatimco jine jenom specifikuji, co si muze mesto upravit svou vyhlaskou.