Cambalache, tj. RAD (rapid application development) nástroj pro GTK 4 a GTK 3, dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0. Instalovat jej lze i z Flathubu.
KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byly publikovány informace (technické detaily) o bezpečnostním problému Snapu. Jedná se o CVE-2026-3888. Neprivilegovaný lokální uživatel může s využitím snap-confine a systemd-tmpfiles získat práva roota.
Nightingale je open-source karaoke aplikace, která z jakékoliv písničky lokálního alba (včetně videí) dokáže oddělit vokály, získat text a vše přehrát se synchronizací na úrovni jednotlivých slov a hodnocením intonace. Pro separaci vokálů využívá UVR Karaoke model s Demucs od Mety, texty písní stahuje z lrclib.net (LRCLIB), případně extrahuje pomocí whisperX, který rovněž využívá k načasování slov. V případě audiosouborů aplikace na
… více »Po půl roce vývoje od vydání verze 49 bylo vydáno GNOME 50 s kódovým názvem Tokyo (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
My jsme v nasi firme nasadili asi zhruba 100 Linuxu pocinaje rokem 1993. Na vsech bezel za ty leta ext2 a pozdeji ext3. Ja skutecne nechapu, co ma kdo porad problemy s FS. My jsme to to jeste nikdy nezazili. Samozrejme, ze pouzivame linux na servery, nebo spise nasi zakaznici. A ti jsou zvykli, ze server se jen tak nevypina a ze na vypadky proudu je zalozni zdroj.
Jo a k te dobe bootovani. Pry to u velkych disku s ext3 trva i nekolik minut. To je sice pravda, ale zakaznici to jednou za 2 roky prekousnou ...
Viď, Michale?
)
Mne sa uz niekoľkokrát poškodila partícia s ext3. Vždy po výpadku prúdu. 1.) Keď počas opravovania vypadne prúd znova 2.) Po niekoľkonásobných opakovaných výpadkoch(asi 10x) sa vždy Ext3 opravil a keď to bolo 11x, tak zakapal. Pritom ReiserFS s výpadkami žiadny problém
(Ještě se o to pokusím, a pokud ho nenajdu, zkusím ho vysyntetizovat znovu, takový problém by to snad nebyl, ale originál je holt originál.
)
ext3 je paradoxně daleko více bezpečnější, než Reiser3Moje relativně dlouhodobé zkušenosti potvrzují přesný opak. Na systémech kde dochází k tvrdým restartům nebo k vypínání síťovým vypínačem je nesrovnatelně bezpečnější a stabilnější reiserfs 3.6. Ext3 mi na takovém systému několikrát totálně zkolaboval, kdežto reiserfs na takovém systému funguje již několik let naprosto bez problémů. A zkušenosti dalších lidí toto naprosto potvrzují (viz předchozí sikuze na toto téma). Navíc ext3 je i při zapnutí dir_index ve srovnání s reiserfs nechutně pomalý (obzvláště dobře to bylo znát na mém starém počítači, což bylo Pentium 150 s 32 MB RAM... do teďka mi slouží jako router). Ten gigantický rozdíl v rychlosti mezi ext3 a reiserfs je také dobře vidět třeba v tomto benchmarku (který je na stránkách lidí pracujících na ext4 filesystemu, takže rozhodně nelze označit za zaujatý). Zkrátka ext3 mi na disk nesmí ani páchnout
ReiserFS 3.6 mi vyhovuje v současnosti ze všech filesystemů absolutně nejvíc. Otázka je co použít, pokud by se situace s ním zhoršila (jelikož se o něj starali v jádře vývojáři ze SUSE a ty nedávno oznámili, že reiserfs již nebude defaultním filesystemem v SUSE, takže kdo ví jak se dál o něj budou starat). Jak sem již říkal ext3 ani za zlatý prase, XFS je zas sebevražda bez UPS (a navíc pomalé při práci s mnoha malými soubory), takže jediné nad čím mi ještě zbývá uvažovat je JFS. Nebo ZFS přes FUSE, až ten projekt bude dokončen (což by už mělo být brzy
). Případně Reiser4 pokud bude přijat do vanilla kernelu (ten se mi osobně architekturou líbí téměř nejvíc... i když ZFS má oproti němu některé vcelku výrazné výhody).
Tiskni
Sdílej: