KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byly publikovány informace (technické detaily) o bezpečnostním problému Snapu. Jedná se o CVE-2026-3888. Neprivilegovaný lokální uživatel může s využitím snap-confine a systemd-tmpfiles získat práva roota.
Nightingale je open-source karaoke aplikace, která z jakékoliv písničky lokálního alba (včetně videí) dokáže oddělit vokály, získat text a vše přehrát se synchronizací na úrovni jednotlivých slov a hodnocením intonace. Pro separaci vokálů využívá UVR Karaoke model s Demucs od Mety, texty písní stahuje z lrclib.net (LRCLIB), případně extrahuje pomocí whisperX, který rovněž využívá k načasování slov. V případě audiosouborů aplikace na
… více »Po půl roce vývoje od vydání verze 49 bylo vydáno GNOME 50 s kódovým názvem Tokyo (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Článek na stránkách Fedora Magazinu informuje o vydání Fedora Asahi Remixu 43, tj. linuxové distribuce pro Apple Silicon vycházející z Fedora Linuxu 43.
Nejsem zrovna moc velký psavec blogů, ale tento článek mě dovedl k tomu, abych neco napsal.
Ten článek mě docela zaskočil a byl jsem velice nemile překvapen. Jak jsem to tak četl, tak mi připadá, že pro Hanse to moc dobře zatím nevypadá. No, v každém případě pokud někdo víte něco konkrétnějšího, tak mě to docela zajímá.
Ono poslední dobou se vůbec moc nedařilo, alespoň pro reiserfs a reiser4 souborové systémy. Já jsem vždy byl velkým zastáncem reiserfs, reiser4 i nakonec Hanse, chápal jsem některé věci, které dělal a proč je prosazoval, ikdyž poslední dobou(rok, dva) jsem byl hodně v rozpacích z jeho chování, ale tohle snad ne.
Suse oznámilo ukončení prosazování reiserfs jako default FS, tudíž se odsune i pozornost vyvojářů - "údržbářů" od reiserfs. No a když se údržbě věnovali lidi téměř jenom od SUSE, tak to do budoucna vypadá velmi bledě. Je docela klika, že v 2.6.19-rc1 jsou všechny patche z mm stromu a trošku se tak dotáhly mušky a chybky na kráse reiserfs
Jak to vypadá s reiser4 a jeho začleněním do jádra to všichni dobře známe. Ikdyž se teď blýsklo na lepší časy, když Andrew Morton poslal mail od "čištění" mm větve potažmo věci, které by chtěl poslat Linusovi do "upstream" větve, tak se tam objevilo na vložení do 2.6.20 (psal sice o vložení do .19, ale pak se to změnilo, kvuli par chybkam na .20). I tak je to velmi nejisté.
Hans pobouřil již tak dost vývojářů jádra a nyní ještě tohle... pozice pro prosazení reiser4 bude stále težší, navíc pokud Namesys přijde o lídra. Hmmm otázkou je nakolik byl Hans vývojář a nakolik šéf. Mě osobně přijde, že spíše šéf ..
Nezávisle na tomto všem sem i já začal uvažovat, jaký FS používat dále místo reiserfs. Ještě provedu testování 2.6.19-rc1, ale už to moc dlouhodobě s reiserfs na svém disku nevidím. Nyní kupuji vetsi disk a uvidíme jak to dopadne.
Reiserfs používám již od dob Mandrake 7.2 (rok 2000) pravidelně na teměř všech oddílech pevného disku. Zejména na /home tam ho používam stabilně od Mandrake 8.0. Reiserfs jsem poznal náhodou u SuSE 6.4, v té doby jediný použitelný žurnálovací FS.Za těch 6 let jsem pouze JEDNOU prováděl --rebuild-tree na všech svých provozních strojích. Nedošlo ke ztrátě žádného souboru. Testovací stroj, kde jsem dělal pokusy a úmyslně ničil FS nepočítám. I přesto všechno nyní nějak citím, že reiserfs dochází dech a lepší už to nebude. Těch posledních pár patchů co do nedávna byly v mm považuji za poslední záchvěv před smrtí, resp. upadnutím. Reiser 4 bohužel nedosahuje takové stability, jako měl reiserfs ikdyž výkonostně je úplně někde jinde.
Bohužel další věc, která mě odrazuje od používání Namesys produktů je jejich politika podpory produktů (FS). Kdo zaručí, že až se povede doladit reiser4 a prosadit do hlavní větve jádra, že neupadne v zapomnění jako reiserfs pro firmu Namesys? Jakmile bude reiser4 v jádře, tak šup vymyslíme super, extra, multi a zpětně nekompatibilní nový Reiser 5. Bohužel chování Hanse a Namesys tomu odpovídá.
Poslední dobou si pohrávám s myšlenkou nad JFS, tak uvidíme. Již jsem ho použil na jednu testovaci oblast na disku, tak snad to bude lepsi.Ext3 asi postačí na /, ale po několika, nepřijemných pádech se mi s ním na /home moc nechce. Možná ještě budu uvažovat o XFS.
P.S. Nechci tímto vyvolat flame o výběru FS, ale pokud máte někdo nějaké doporučení, osobní zkušenost, dobrý benchmark, tak rád si přečtu názor či odkaz
Tiskni
Sdílej:
My jsme v nasi firme nasadili asi zhruba 100 Linuxu pocinaje rokem 1993. Na vsech bezel za ty leta ext2 a pozdeji ext3. Ja skutecne nechapu, co ma kdo porad problemy s FS. My jsme to to jeste nikdy nezazili. Samozrejme, ze pouzivame linux na servery, nebo spise nasi zakaznici. A ti jsou zvykli, ze server se jen tak nevypina a ze na vypadky proudu je zalozni zdroj.
Jo a k te dobe bootovani. Pry to u velkych disku s ext3 trva i nekolik minut. To je sice pravda, ale zakaznici to jednou za 2 roky prekousnou ...
Viď, Michale?
)
Mne sa uz niekoľkokrát poškodila partícia s ext3. Vždy po výpadku prúdu. 1.) Keď počas opravovania vypadne prúd znova 2.) Po niekoľkonásobných opakovaných výpadkoch(asi 10x) sa vždy Ext3 opravil a keď to bolo 11x, tak zakapal. Pritom ReiserFS s výpadkami žiadny problém
(Ještě se o to pokusím, a pokud ho nenajdu, zkusím ho vysyntetizovat znovu, takový problém by to snad nebyl, ale originál je holt originál.
)
ext3 je paradoxně daleko více bezpečnější, než Reiser3Moje relativně dlouhodobé zkušenosti potvrzují přesný opak. Na systémech kde dochází k tvrdým restartům nebo k vypínání síťovým vypínačem je nesrovnatelně bezpečnější a stabilnější reiserfs 3.6. Ext3 mi na takovém systému několikrát totálně zkolaboval, kdežto reiserfs na takovém systému funguje již několik let naprosto bez problémů. A zkušenosti dalších lidí toto naprosto potvrzují (viz předchozí sikuze na toto téma). Navíc ext3 je i při zapnutí dir_index ve srovnání s reiserfs nechutně pomalý (obzvláště dobře to bylo znát na mém starém počítači, což bylo Pentium 150 s 32 MB RAM... do teďka mi slouží jako router). Ten gigantický rozdíl v rychlosti mezi ext3 a reiserfs je také dobře vidět třeba v tomto benchmarku (který je na stránkách lidí pracujících na ext4 filesystemu, takže rozhodně nelze označit za zaujatý). Zkrátka ext3 mi na disk nesmí ani páchnout
ReiserFS 3.6 mi vyhovuje v současnosti ze všech filesystemů absolutně nejvíc. Otázka je co použít, pokud by se situace s ním zhoršila (jelikož se o něj starali v jádře vývojáři ze SUSE a ty nedávno oznámili, že reiserfs již nebude defaultním filesystemem v SUSE, takže kdo ví jak se dál o něj budou starat). Jak sem již říkal ext3 ani za zlatý prase, XFS je zas sebevražda bez UPS (a navíc pomalé při práci s mnoha malými soubory), takže jediné nad čím mi ještě zbývá uvažovat je JFS. Nebo ZFS přes FUSE, až ten projekt bude dokončen (což by už mělo být brzy
). Případně Reiser4 pokud bude přijat do vanilla kernelu (ten se mi osobně architekturou líbí téměř nejvíc... i když ZFS má oproti němu některé vcelku výrazné výhody).