Mezinárodní federace hudebního průmyslu (International Federation of the Phonographic Industry) navrhla Evropské komisi zařazení populárního open-source nástroje yt-dlp na evropský seznam 'padělků a pirátství' (EU Counterfeit and Piracy Watch List) pro rok 2027 (plné znění žádosti IFPI). IFPI ve svém podání označuje tento aktivně vyvíjený a o rozličné funkce bohatší fork youtube-dl za 'závažný problém' pro hudební průmysl, v
… více »Byla vydána nová verze 7.4 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Dnes startuje desátý ročník oblíbené kyberbezpečnostní soutěže The Catch organizované Forenzní laboratoří CESNETu. Letos zavede soutěžící do světa národních výzkumných a vzdělávacích sítí (NREN). Čekají na vás tematické úlohy založené na principu Capture the Flag (CTF), hledání ukrytých flagů i zajímavé ceny. Otestujte své schopnosti a vyrazte na lov flagů.
Byly zpracovány a na YouTube zveřejněny videozáznamy z konference LinuxDays 2026.
Německý startup Aleph Alpha k příležitosti výročí sjednocení Německa zveřejnil open-weight jazykový model Kolibri, vyvíjený s ohledem na unijní pojetí autorského práva, ochranu osobních údajů GDPR a nařízení EU o umělé inteligenci, jehož 'Kodexu správné praxe' je Aleph Alpha signatářem. Výsledkem tohoto přístupu je transparentnější technologie, kterou například budou moci využívat evropské veřejné instituce, ovšem za cenu
… více »Nvidia zveřejnila návrh nové bezpečnostní platformy pro nasazování AI agentů. Jedná se o nasazení AI za použití OpenShell a Sentry, dvou oddělených bezpečnostních vrstev, v nichž může Sentry monitorovat a vyhodnocovat chování AI v OpenShellu tak, že ho v krajním případě až vypne. Mělo by to zabránit dalším únikům AI ze sandboxu.
Přímý přenos (YouTube) z konference LinuxDays 2026, jež probíhá tento víkend v Praze v prostorách FIT ČVUT. Na programu je spousta zajímavých přednášek.
Byla vydána nová verze 0.17.0 programovacího jazyka Zig (Codeberg, Wikipedie). Přispělo 206 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Open-source projekt OpenDLSS-NR je 'bitově přesná reimplementace' neuronové rendrovací sítě DLSS 5 od společnosti NVIDIA, jenže pro grafické API Vulkan (DLSS slouží k vylepšování klasickým způsobem vyrendrovaných snímků pomocí lokálních modelů umělé inteligence, a to v reálném čase). Projekt není nijak spojen se společností NVIDIA, je pouze pro OS Windows a natrénované váhy modelu si uživatelé musí obstarat sami. Zdrojový kód je k dispozici na GitHubu, pod licencí MIT s výjimkou pro komponenty třetích stran.
Společnost Cloudflare představila Clef a Clef-Flash, open-source rozhodovací modely určené pro rychlou a konzistentní klasifikaci vstupů. Na rozdíl od klasických LLM vracejí tyto modely deterministické striktně typované strukturované odpovědi s exaktními pravděpodobnostmi, tedy odpovědi ve stylu přelomového modelu Jev.
… více »Proč má AJAX najednou takový raketový úspěch? Ne proto, že je to nějaká úžasná technologie. Vždyť nějaké to DHTML tu máme už 8 let.
Je to díky tomu, že jsme se po mnoha letech dostali do bodu, kdy existuje řešení, které funguje "všude" a vyhovuje uživatelům. Na ničem jiném nezáleží. Pokusů bylo mnoho (Flash, Java Applety, Director, Java Webstart...) a všechny v podstatě umožňovaly (umožňují) totéž, v některých případech byla technologie dokonce mnohem pokročilejší a kvalitnější. Jenže uživatelé chtěli dvě věci - aby to *zapadlo do www stránek* a *fungovalo to všude*. A to ani jedna technologie nesplňovala. Většinou tím, že si pro sebe zabrala nějaký obdélník, ve kterém se něco mohlo dít. Návaznost na zbytek stránky nulová. Už to stačilo k odsouzení k smrti. Změna nastala až s příchodem AJAXu. Splynutí se stránkou, funkčnost ve všech používaných prohlížečích, neznatelná ztráta výkonu. Přesně to si uživatelé přáli.
Takže řeči o náhradě pomocí XAML, XUL či něčím jiným jsou čistě akademické. Za prvé každá z těch technologií patří jednomu nesmiřitelnému táboru (takže to bude fungovat v prohlížečích půl na půl), za druhé jsou prohlížeče, které by tyto technologie podporovaly, stále nerozšířené. I kdybychom jednu z nich teď hned prosadili, do bodu, kdy to bude fungovat "všude", se dostaneme tak za dalších 8 let.
Takže co nám teď zbývá? Nic. Musíme se do vlaku naskočit a babrat se v neskutečně odporných AJAX aplikacích. Tahle bublina totiž jen tak nesplaskne. Řeči o tom jsou jen lichá přání chudáků vývojářů, kterým tenhle hnus spadl do klína, aniž si to sami přáli.
Jiný názor (a inspirace): Splaskne AJAX bublina?
Tiskni
Sdílej:
Teda já sám mam máslo na hlavě, moje webový stránky (co sem dělal asi tak v 15 letech) jsou na framech postavený, ale to jenom protože sem línej je předělávat
Jinak k čemu je to dobrý? Ke spoustě věcem
Stačí si vyzkoušet věci jako GMail, Google Personalized Homepage, atp. a vidíš na první pohled k čemu to je. Dokonce tady na ABCLinuxu máš jednoduchý příklad (hodnocení článků). Využitelné to je k velké spoustě nesmírně praktických věcí (které jinak realizovatelné rozhodně nejsou... tedy když nepočítám Java applety nebo Flash, fuj
), jen se to nesmí zas moc s AJAXem přehánět, prostě všeho moc škodí
Na tohle je toiž jak dělaný
Měl jsem se podívat do kódu dřív než začnu plácat
Ostatne, zkuste si nekdy SWING, tam bezi tusim UI ve stejnem threadu jako zpracovani eventu (javisti prominou, jestli se mylim).Ve Swingu se všechny operace s GUI musí provádět ve stejném threadu jako zpracování událostí (event-dispatching thread). Proto se také všechny časově náročné věci musí přesunout do jiných vláken. Viz můj článek
Uplne skvely priklad pouzitia AJAXu je Diamond Search na Amazon.com.
Dost možná na tom postavím jednu firemní aplikacičku.
(Objem je jaksi zanedbatelný, o výhodách licence ani nemluvě...
)
Ale kdyby v roce 1982 někdo tvrdil, že si přes e-mail budou lidé posílat několika megabajtové soubory s fotkami a videem, že se někdo pokusí e-mailem odeslat CD (a to se neodešle jenom proto, že došlo místo na disku serveru), tak by si všichni ostatní mysleli, že se zbláznil. A dneska je to realita (ale netvrdím, že je to tak správně).
Ostatně, jako další příklad takové technologie, která překročila svůj stín, jsem jmenoval HTTP, která věci Vámi zmíněné taky neumí. Ale používá se pro spoustu věcí, pro které nebylo původně navrženo.