SolveSpace (Wikipedie), tj. multiplatformní open source parametrický 2D/3D CAD, byl vydán v nové verzi 3.2. Přehled novinek v Changelogu na GitHubu. Vyzkoušet lze novou oficiální webovou verzi.
Organizátoři Dne IPv6, tradiční akce věnované tématům spojeným s tímto protokolem, vyhlásili Call for Abstracts. Na webu konference mohou zájemci přihlašovat příspěvky o délce 20 nebo 40 minut či 10minutové lighting talky a to až do 30. dubna. Tvůrci programu uvítají návrhy přednášek z akademického i komerčního sektoru, které mohou být technického i netechnického zaměření. Den IPv6 se letos uskuteční 4. června a místem konání bude i
… více »Euro-Office (Wikipedie) je evropský fork open source kancelářského balíku OnlyOffice. Za forkem stojí koalice firem IONOS, Nextcloud, Eurostack, XWiki, OpenProject, Soverin, Abilian a BTactic. Cílem je zajistit digitální suverenitu Evropy a snížit závislost na neevropských platformách. Projekt vznikl mimo jiné v reakci na nedávné uzavření cloudové služby OnlyOffice. OnlyOffice obviňuje Euro-Office z porušení licenčních podmínek. Na možné problémy upozorňuje i Collabora Online. Jednostranná změna licence není v pořádku.
Byly zpracovány a na YouTube zveřejněny videozáznamy jednotlivých přednášek z letošního Installfestu.
Během akce Arduino Days 2026 byl publikován Arduino Open Source Report 2025 (pdf) a oznámeno 7 nových produktů kompatibilních s deskou UNO Q (Arduino USB-C Power Supply, USB-C Cable, USB-C Hub, UNO Media Carrier, UNO Breakout Carrier, Bug Hopper, Modulino LED Matrix).
Google v pátek spustil v Česku Vyhledávání Live. Tato novinka umožňuje lidem vést plynulou konverzaci s vyhledávačem v češtině. A to prostřednictvím hlasu, nebo prostřednictvím toho, na co ukážou svým fotoaparátem či kamerou v mobilu. Rozšíření této multimodální funkce je možné díky nasazení Gemini 3.1 Flash Live, nového hlasového a audio modelu, který je od základu vícejazyčný, takže umožňuje lidem po celém světě mluvit na vyhledávač přirozeně a v jazyce, který je jim nejbližší.
Jsongrep je open-source nástroj, který efektivně prohledává JSON dokumenty (editovat je neumí). Kompiluje regulérní jazyk dotazu do podoby deterministického konečného automatu (DFA), díky čemuž prochází strom JSON dokumentu pouze jednou a je v tom tedy rychlejší než jiné nástroje jako jsou například jq, JMESPath nebo jql. Jsongrep je napsaný v programovacím jazyce Rust, zdrojový kód je dostupný na GitHubu.
O víkendu probíhá v Praze na Karlově náměstí 13 konference Installfest 2026. Na programu je celá řada zajímavých přednášek a workshopů. Vstup na konferenci je zcela zdarma, bez nutnosti registrace. Přednášky lze sledovat i online na YouTube.
Mozilla a společnost Mila oznámily strategické partnerství za účelem rozvoje open source a suverénní AI. Cílem je ukázat, že open source AI může konkurovat uzavřeným systémům. Obě organizace chtějí posílit technologickou suverenitu a snížit závislost na hrstce velkých technologických firem.
Adam Rice předvedl, že pomocí DNS lze distribuovat a spustit kompletní hru DOOM. Rozdělil WAD soubory a binárky do téměř 2000 DNS záznamů v Cloudflare zóně (jeden TXT záznam v DNS může nést okolo 2000 znaků textu). Ty pak stáhl PowerShellem, dekomprimoval a spustil přímo v paměti počítače bez nutnosti zápisu na disk, což prakticky dokazuje, že DNS může sloužit jako distribuované úložiště dat a možný kanál pro načítání kódu. Repozitář projektu je na GitHubu.
Proč má AJAX najednou takový raketový úspěch? Ne proto, že je to nějaká úžasná technologie. Vždyť nějaké to DHTML tu máme už 8 let.
Je to díky tomu, že jsme se po mnoha letech dostali do bodu, kdy existuje řešení, které funguje "všude" a vyhovuje uživatelům. Na ničem jiném nezáleží. Pokusů bylo mnoho (Flash, Java Applety, Director, Java Webstart...) a všechny v podstatě umožňovaly (umožňují) totéž, v některých případech byla technologie dokonce mnohem pokročilejší a kvalitnější. Jenže uživatelé chtěli dvě věci - aby to *zapadlo do www stránek* a *fungovalo to všude*. A to ani jedna technologie nesplňovala. Většinou tím, že si pro sebe zabrala nějaký obdélník, ve kterém se něco mohlo dít. Návaznost na zbytek stránky nulová. Už to stačilo k odsouzení k smrti. Změna nastala až s příchodem AJAXu. Splynutí se stránkou, funkčnost ve všech používaných prohlížečích, neznatelná ztráta výkonu. Přesně to si uživatelé přáli.
Takže řeči o náhradě pomocí XAML, XUL či něčím jiným jsou čistě akademické. Za prvé každá z těch technologií patří jednomu nesmiřitelnému táboru (takže to bude fungovat v prohlížečích půl na půl), za druhé jsou prohlížeče, které by tyto technologie podporovaly, stále nerozšířené. I kdybychom jednu z nich teď hned prosadili, do bodu, kdy to bude fungovat "všude", se dostaneme tak za dalších 8 let.
Takže co nám teď zbývá? Nic. Musíme se do vlaku naskočit a babrat se v neskutečně odporných AJAX aplikacích. Tahle bublina totiž jen tak nesplaskne. Řeči o tom jsou jen lichá přání chudáků vývojářů, kterým tenhle hnus spadl do klína, aniž si to sami přáli.
Jiný názor (a inspirace): Splaskne AJAX bublina?
Tiskni
Sdílej:
Teda já sám mam máslo na hlavě, moje webový stránky (co sem dělal asi tak v 15 letech) jsou na framech postavený, ale to jenom protože sem línej je předělávat
Jinak k čemu je to dobrý? Ke spoustě věcem
Stačí si vyzkoušet věci jako GMail, Google Personalized Homepage, atp. a vidíš na první pohled k čemu to je. Dokonce tady na ABCLinuxu máš jednoduchý příklad (hodnocení článků). Využitelné to je k velké spoustě nesmírně praktických věcí (které jinak realizovatelné rozhodně nejsou... tedy když nepočítám Java applety nebo Flash, fuj
), jen se to nesmí zas moc s AJAXem přehánět, prostě všeho moc škodí
Na tohle je toiž jak dělaný
Měl jsem se podívat do kódu dřív než začnu plácat
Ostatne, zkuste si nekdy SWING, tam bezi tusim UI ve stejnem threadu jako zpracovani eventu (javisti prominou, jestli se mylim).Ve Swingu se všechny operace s GUI musí provádět ve stejném threadu jako zpracování událostí (event-dispatching thread). Proto se také všechny časově náročné věci musí přesunout do jiných vláken. Viz můj článek
Uplne skvely priklad pouzitia AJAXu je Diamond Search na Amazon.com.
Dost možná na tom postavím jednu firemní aplikacičku.
(Objem je jaksi zanedbatelný, o výhodách licence ani nemluvě...
)
Ale kdyby v roce 1982 někdo tvrdil, že si přes e-mail budou lidé posílat několika megabajtové soubory s fotkami a videem, že se někdo pokusí e-mailem odeslat CD (a to se neodešle jenom proto, že došlo místo na disku serveru), tak by si všichni ostatní mysleli, že se zbláznil. A dneska je to realita (ale netvrdím, že je to tak správně).
Ostatně, jako další příklad takové technologie, která překročila svůj stín, jsem jmenoval HTTP, která věci Vámi zmíněné taky neumí. Ale používá se pro spoustu věcí, pro které nebylo původně navrženo.