HollowByte je zranitelnost typu Denial of Service (DoS) v kryptografické knihovně OpenSSL. Útočník může odesíláním škodlivého payloadu o velikosti pouhých 11 bajtů zaplnit paměť serveru. OpenSSL před ověřením dat vyhradí nepřiměřený blok paměti (až 131 KB). Server pak čeká na data, která nepřišla. Zranitelnost je opravena ve verzích OpenSSL 4.0.1, 3.6.3, 3.5.7, 3.4.6 a 3.0.21.
Ve španělské A Coruñě probíhá GUADEC 2026, tj. letošní konference vývojářů a uživatelů desktopového prostředí GNOME. Videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Společnost Collabora ve spolupráci s Valve vyvíjí Holo Core, tj. port Arch Linuxu pro ARM64 procesory (AArch64), který bude pohánět VR headset Steam Frame. Pro testování Arch Linuxu pro AArch64 jsou k dispozici binární balíčky, zdrojové kódy i kontejner pro Docker nebo Podman.
Mikroprocesor Zilog Z80 byl oficiálně uveden na trh před 50 lety, tj. v červenci 1976. Výroba mikroprocesoru skončila v roce 2024.
Výzkumníci ze společnosti ESET objevili 11 zapomenutých UEFI shim zavaděčů, které byly podepsány společností Microsoft, a které umožňují útočníkům obejít ochranu UEFI Secure Boot na většině zařízení. Microsoft je zneplatnil (přidal jejich hash do databáze dbx) v rámci aktualizace Patch Tuesday dne 9. června 2026. Uživatelé Linuxu mohou databází aktualizovat pomocí LVFS. Ověřit zneplatnění zavaděčů lze pomocí skriptu uefi-dbx-audit. Jedná se o CVE-2026-8863 a CVE-2026-10797.
pico-usb-wifi je open source firmware pro Raspberry Pi Pico W, který jej promění v USB Wi-Fi adaptér. Po připojení k počítači se objeví jako zařízení USB CDC-NCM.
Americká společnost Google ze skupiny Alphabet bude muset podle nových požadavků Evropské unie umožnit společnosti OpenAI i dalším konkurentům v oblasti umělé inteligence (AI) a internetových vyhledávačů přístup ke svým službám. Ve svém rozhodnutí o tom včera informovala Evropská komise (EK). Opatření má zajistit dodržování pravidel, jejichž cílem je omezit v EU tržní sílu velkých technologických firem. Google s tím nesouhlasí.
… více »Nové verze webových prohlížečů Chrome a Firefox jsou vydávány každé 4 týdny. Aktuální verze Chrome je 150. Aktuální verze Firefoxu je 152. V březnu bylo oznámeno, že od září přejde Chrome na dvoutýdenní cyklus vydávání verzí. To by znamenalo, že Chrome v číslování verzí Firefox brzy přeskočí. Vývojáři Firefoxu proto také od září přecházejí na dvoutýdenní cyklus vydávání verzí. :-)
Microsoft Comic Chat (Wikipedie), tj. grafický IRC klient z devadesátek, který převáděl konverzace na IRC do podoby komiksových panelů, a který zpopularizoval font Comic Sans, je dnešním dnem open source. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Byla vydána (𝕏) nová verze 26.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 26.7 je Xenial Xenops. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Proč má AJAX najednou takový raketový úspěch? Ne proto, že je to nějaká úžasná technologie. Vždyť nějaké to DHTML tu máme už 8 let.
Je to díky tomu, že jsme se po mnoha letech dostali do bodu, kdy existuje řešení, které funguje "všude" a vyhovuje uživatelům. Na ničem jiném nezáleží. Pokusů bylo mnoho (Flash, Java Applety, Director, Java Webstart...) a všechny v podstatě umožňovaly (umožňují) totéž, v některých případech byla technologie dokonce mnohem pokročilejší a kvalitnější. Jenže uživatelé chtěli dvě věci - aby to *zapadlo do www stránek* a *fungovalo to všude*. A to ani jedna technologie nesplňovala. Většinou tím, že si pro sebe zabrala nějaký obdélník, ve kterém se něco mohlo dít. Návaznost na zbytek stránky nulová. Už to stačilo k odsouzení k smrti. Změna nastala až s příchodem AJAXu. Splynutí se stránkou, funkčnost ve všech používaných prohlížečích, neznatelná ztráta výkonu. Přesně to si uživatelé přáli.
Takže řeči o náhradě pomocí XAML, XUL či něčím jiným jsou čistě akademické. Za prvé každá z těch technologií patří jednomu nesmiřitelnému táboru (takže to bude fungovat v prohlížečích půl na půl), za druhé jsou prohlížeče, které by tyto technologie podporovaly, stále nerozšířené. I kdybychom jednu z nich teď hned prosadili, do bodu, kdy to bude fungovat "všude", se dostaneme tak za dalších 8 let.
Takže co nám teď zbývá? Nic. Musíme se do vlaku naskočit a babrat se v neskutečně odporných AJAX aplikacích. Tahle bublina totiž jen tak nesplaskne. Řeči o tom jsou jen lichá přání chudáků vývojářů, kterým tenhle hnus spadl do klína, aniž si to sami přáli.
Jiný názor (a inspirace): Splaskne AJAX bublina?
Tiskni
Sdílej:
Teda já sám mam máslo na hlavě, moje webový stránky (co sem dělal asi tak v 15 letech) jsou na framech postavený, ale to jenom protože sem línej je předělávat
Jinak k čemu je to dobrý? Ke spoustě věcem
Stačí si vyzkoušet věci jako GMail, Google Personalized Homepage, atp. a vidíš na první pohled k čemu to je. Dokonce tady na ABCLinuxu máš jednoduchý příklad (hodnocení článků). Využitelné to je k velké spoustě nesmírně praktických věcí (které jinak realizovatelné rozhodně nejsou... tedy když nepočítám Java applety nebo Flash, fuj
), jen se to nesmí zas moc s AJAXem přehánět, prostě všeho moc škodí
Na tohle je toiž jak dělaný
Měl jsem se podívat do kódu dřív než začnu plácat
Ostatne, zkuste si nekdy SWING, tam bezi tusim UI ve stejnem threadu jako zpracovani eventu (javisti prominou, jestli se mylim).Ve Swingu se všechny operace s GUI musí provádět ve stejném threadu jako zpracování událostí (event-dispatching thread). Proto se také všechny časově náročné věci musí přesunout do jiných vláken. Viz můj článek
Uplne skvely priklad pouzitia AJAXu je Diamond Search na Amazon.com.
Dost možná na tom postavím jednu firemní aplikacičku.
(Objem je jaksi zanedbatelný, o výhodách licence ani nemluvě...
)
Ale kdyby v roce 1982 někdo tvrdil, že si přes e-mail budou lidé posílat několika megabajtové soubory s fotkami a videem, že se někdo pokusí e-mailem odeslat CD (a to se neodešle jenom proto, že došlo místo na disku serveru), tak by si všichni ostatní mysleli, že se zbláznil. A dneska je to realita (ale netvrdím, že je to tak správně).
Ostatně, jako další příklad takové technologie, která překročila svůj stín, jsem jmenoval HTTP, která věci Vámi zmíněné taky neumí. Ale používá se pro spoustu věcí, pro které nebylo původně navrženo.