Open source router Turris Omnia NG Wired je v prodeji. Jedná se o Turris Omnia NG bez Wi-Fi. Je připraven pro zamontování do racku.
Sníh roztál a roztávají i bastlíři. Žene se na nás celá řada konferencí a seminářů technického rázu. Zajímá vás, jaké? Pak se připojte k 60. Virtuální Bastlírně, tedy k veřejné diskuzi bastlířů, techniků, učitelů i vědců. Jako vždy přijde na přetřes spousta novinek ze světa hardwaru, softwaru i bizáru. Na začátek lze očekávat hardwarová témata, tedy například nový KiCAD 10, nové akcelerátory LLM s nízkou spotřebou, nejvíce fosforeskující
… více »IuRe (Iuridicum Remedium) v rámci programu Digitální svobody zveřejnila analýzu dopadů a efektivity systémů ověřování věku v digitálním prostoru, která srovnává implementace ověřování věku v Austrálii, Velké Británii a Evropské unii.
Multiplatformní emulátor terminálu Ghostty byl vydán ve verzi 1.3 (𝕏, Mastodon). Přehled novinek a vylepšení v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 14.4 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Databáze DuckDB (Wikipedie) byla vydána ve verzi 1.5.0. S kódovým názvem Variegata (husice rajská). Přináší řadu vylepšení, včetně nového ergonomičtějšího CLI klienta nebo podporu pro typ VARIANT a vestavěný typ GEOMETRY.
V pátek 6. a sobotu 7. března proběhl v pražském sídle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Hackathon veřejné správy 7.1. Publikovány byly vytvořené aplikace. V kategorii projektů rozvíjených z krajského kola zvítězil tým „Mackokládi“. Čtyři středoškoláci ze Dvora Králové uspěli s aplikací KompaZ. Jde o digitálního průvodce, který pomůže s rychlou a srozumitelnou orientací v životních i krizových situacích „krok za krokem“. Aplikace
… více »QGIS, svobodný desktopový GIS, byl vydán v nové hlavní verzi 4.0. Změny zahrnují několik nových analytických a editačních funkcí, rozšíření podpory 3D, více možností úprav uživatelského rozhraní či mnoho dalších zlepšení použitelnosti. Řada 3.44 má aktualizace plánovány do září.
Dan Blanchard vydal knihovnu pro Python chardet v nové verzi 7.0.0. S novou verzí byla knihovna přelicencována z LGPL na MIT. Souhlasili s tím všichni přispěvatelé? Dan Blanchard souhlasy vůbec neřešil. Zaúkoloval umělou inteligenci (Claude), aby knihovnu zcela přepsala a výslovně jí nařídil, aby nepoužila žádný LGPL kód. Dan Blanchard tvrdí, že se jedná o clean room design. Protistrana argumentuje, že umělá inteligence byla trénována
… více »Andy Nguyen si na svou herní konzoli PlayStation 5 (PS5) pomocí exploitu Byepervisor nainstaloval Linux (Ubuntu). V Linuxu si spustil Steam a PS5 tak proměnil v Steam Machine. Na PS5 může hrát hry, které jsou vydané pouze pro PC a jsou na Steamu [Tom's Hardware].
Proč má AJAX najednou takový raketový úspěch? Ne proto, že je to nějaká úžasná technologie. Vždyť nějaké to DHTML tu máme už 8 let.
Je to díky tomu, že jsme se po mnoha letech dostali do bodu, kdy existuje řešení, které funguje "všude" a vyhovuje uživatelům. Na ničem jiném nezáleží. Pokusů bylo mnoho (Flash, Java Applety, Director, Java Webstart...) a všechny v podstatě umožňovaly (umožňují) totéž, v některých případech byla technologie dokonce mnohem pokročilejší a kvalitnější. Jenže uživatelé chtěli dvě věci - aby to *zapadlo do www stránek* a *fungovalo to všude*. A to ani jedna technologie nesplňovala. Většinou tím, že si pro sebe zabrala nějaký obdélník, ve kterém se něco mohlo dít. Návaznost na zbytek stránky nulová. Už to stačilo k odsouzení k smrti. Změna nastala až s příchodem AJAXu. Splynutí se stránkou, funkčnost ve všech používaných prohlížečích, neznatelná ztráta výkonu. Přesně to si uživatelé přáli.
Takže řeči o náhradě pomocí XAML, XUL či něčím jiným jsou čistě akademické. Za prvé každá z těch technologií patří jednomu nesmiřitelnému táboru (takže to bude fungovat v prohlížečích půl na půl), za druhé jsou prohlížeče, které by tyto technologie podporovaly, stále nerozšířené. I kdybychom jednu z nich teď hned prosadili, do bodu, kdy to bude fungovat "všude", se dostaneme tak za dalších 8 let.
Takže co nám teď zbývá? Nic. Musíme se do vlaku naskočit a babrat se v neskutečně odporných AJAX aplikacích. Tahle bublina totiž jen tak nesplaskne. Řeči o tom jsou jen lichá přání chudáků vývojářů, kterým tenhle hnus spadl do klína, aniž si to sami přáli.
Jiný názor (a inspirace): Splaskne AJAX bublina?
Tiskni
Sdílej:
Teda já sám mam máslo na hlavě, moje webový stránky (co sem dělal asi tak v 15 letech) jsou na framech postavený, ale to jenom protože sem línej je předělávat
Jinak k čemu je to dobrý? Ke spoustě věcem
Stačí si vyzkoušet věci jako GMail, Google Personalized Homepage, atp. a vidíš na první pohled k čemu to je. Dokonce tady na ABCLinuxu máš jednoduchý příklad (hodnocení článků). Využitelné to je k velké spoustě nesmírně praktických věcí (které jinak realizovatelné rozhodně nejsou... tedy když nepočítám Java applety nebo Flash, fuj
), jen se to nesmí zas moc s AJAXem přehánět, prostě všeho moc škodí
Na tohle je toiž jak dělaný
Měl jsem se podívat do kódu dřív než začnu plácat
Ostatne, zkuste si nekdy SWING, tam bezi tusim UI ve stejnem threadu jako zpracovani eventu (javisti prominou, jestli se mylim).Ve Swingu se všechny operace s GUI musí provádět ve stejném threadu jako zpracování událostí (event-dispatching thread). Proto se také všechny časově náročné věci musí přesunout do jiných vláken. Viz můj článek
Uplne skvely priklad pouzitia AJAXu je Diamond Search na Amazon.com.
Dost možná na tom postavím jednu firemní aplikacičku.
(Objem je jaksi zanedbatelný, o výhodách licence ani nemluvě...
)
Ale kdyby v roce 1982 někdo tvrdil, že si přes e-mail budou lidé posílat několika megabajtové soubory s fotkami a videem, že se někdo pokusí e-mailem odeslat CD (a to se neodešle jenom proto, že došlo místo na disku serveru), tak by si všichni ostatní mysleli, že se zbláznil. A dneska je to realita (ale netvrdím, že je to tak správně).
Ostatně, jako další příklad takové technologie, která překročila svůj stín, jsem jmenoval HTTP, která věci Vámi zmíněné taky neumí. Ale používá se pro spoustu věcí, pro které nebylo původně navrženo.