Google představil telefon Pixel 10a. S funkci Satelitní SOS, která vás spojí se záchrannými složkami i v místech bez signálu Wi-Fi nebo mobilní sítě. Cena telefonu je od 13 290 Kč.
Byl publikován přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Fedora 43 Asahi Remix s KDE Plasma už funguje na M3. Zatím ale bez GPU akcelerace. Vývojáře lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
Red Hat představil nový nástroj Digital Sovereignty Readiness Assessment (GitHub), který organizacím umožní vyhodnotit jejich aktuální schopnosti v oblasti digitální suverenity a nastavit strategii pro nezávislé a bezpečné řízení IT prostředí.
BarraCUDA je neoficiální open-source CUDA kompilátor, ale pro grafické karty AMD (CUDA je proprietární technologie společnosti NVIDIA). BarraCUDA dokáže přeložit zdrojové *.cu soubory (prakticky C/C++) přímo do strojového kódu mikroarchitektury GFX11 a vytvořit tak ELF *.hsaco binární soubory, spustitelné na grafické kartě AMD. Zdrojový kód (převážně C99) je k dispozici na GitHubu, pod licencí Apache-2.0.
Podvodné reklamy na sociálních internetových platformách, jako je Facebook, Instagram nebo X, vytvořily loni v Česku jejich provozovatelům příjmy 139 milionů eur, tedy zhruba 3,4 miliardy korun. Proti roku 2022 je to nárůst o 51 procent. Vyplývá to z analýzy Juniper Research pro společnost Revolut. Podle výzkumu je v Česku zhruba jedna ze sedmi zobrazených reklam podvodná. Je to o 14,5 procenta více, než je evropský průměr, kde je podvodná každá desátá reklama.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.6 (Mastodon). Přehled novinek i s videi a se snímky obrazovek v oficiálním oznámení. Podrobný přehled v seznamu změn.
Czkawka a Krokiet, grafické aplikace pro hledání duplicitních a zbytečných souborů, byly vydány ve verzi 11.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Od verze 7.0 je vedle frontendu Czkawka postaveného nad frameworkem GTK 4 vyvíjen nový frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Frontend Czkawka je už pouze v udržovacím módu. Novinky jsou implementovány ve frontendu Krokiet.
Jiří Eischmann na svém blogu publikoval článek Úvod do MeshCore: "Doteď mě radioamatérské vysílání úplně míjelo. Když jsem se ale dozvěděl, že existují komunity, které svépomocí budují bezdrátové sítě, které jsou nezávislé na Internetu a do značné míry taky elektrické síti a přes které můžete komunikovat s lidmi i na druhé straně republiky, zaujalo mě to. Když o tom přede mnou pořád básnili kolegové v práci, rozhodl jsem se, že to zkusím taky.
… více »Byla vydána verze 0.5.20 open source správce počítačových her na Linuxu Lutris (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Peter Steinberger, autor open source AI asistenta OpenClaw, nastupuje do OpenAI. OpenClaw bude převeden pod nadaci a zůstane otevřený a nezávislý.
Proč má AJAX najednou takový raketový úspěch? Ne proto, že je to nějaká úžasná technologie. Vždyť nějaké to DHTML tu máme už 8 let.
Je to díky tomu, že jsme se po mnoha letech dostali do bodu, kdy existuje řešení, které funguje "všude" a vyhovuje uživatelům. Na ničem jiném nezáleží. Pokusů bylo mnoho (Flash, Java Applety, Director, Java Webstart...) a všechny v podstatě umožňovaly (umožňují) totéž, v některých případech byla technologie dokonce mnohem pokročilejší a kvalitnější. Jenže uživatelé chtěli dvě věci - aby to *zapadlo do www stránek* a *fungovalo to všude*. A to ani jedna technologie nesplňovala. Většinou tím, že si pro sebe zabrala nějaký obdélník, ve kterém se něco mohlo dít. Návaznost na zbytek stránky nulová. Už to stačilo k odsouzení k smrti. Změna nastala až s příchodem AJAXu. Splynutí se stránkou, funkčnost ve všech používaných prohlížečích, neznatelná ztráta výkonu. Přesně to si uživatelé přáli.
Takže řeči o náhradě pomocí XAML, XUL či něčím jiným jsou čistě akademické. Za prvé každá z těch technologií patří jednomu nesmiřitelnému táboru (takže to bude fungovat v prohlížečích půl na půl), za druhé jsou prohlížeče, které by tyto technologie podporovaly, stále nerozšířené. I kdybychom jednu z nich teď hned prosadili, do bodu, kdy to bude fungovat "všude", se dostaneme tak za dalších 8 let.
Takže co nám teď zbývá? Nic. Musíme se do vlaku naskočit a babrat se v neskutečně odporných AJAX aplikacích. Tahle bublina totiž jen tak nesplaskne. Řeči o tom jsou jen lichá přání chudáků vývojářů, kterým tenhle hnus spadl do klína, aniž si to sami přáli.
Jiný názor (a inspirace): Splaskne AJAX bublina?
Tiskni
Sdílej:
Teda já sám mam máslo na hlavě, moje webový stránky (co sem dělal asi tak v 15 letech) jsou na framech postavený, ale to jenom protože sem línej je předělávat
Jinak k čemu je to dobrý? Ke spoustě věcem
Stačí si vyzkoušet věci jako GMail, Google Personalized Homepage, atp. a vidíš na první pohled k čemu to je. Dokonce tady na ABCLinuxu máš jednoduchý příklad (hodnocení článků). Využitelné to je k velké spoustě nesmírně praktických věcí (které jinak realizovatelné rozhodně nejsou... tedy když nepočítám Java applety nebo Flash, fuj
), jen se to nesmí zas moc s AJAXem přehánět, prostě všeho moc škodí
Na tohle je toiž jak dělaný
Měl jsem se podívat do kódu dřív než začnu plácat
Ostatne, zkuste si nekdy SWING, tam bezi tusim UI ve stejnem threadu jako zpracovani eventu (javisti prominou, jestli se mylim).Ve Swingu se všechny operace s GUI musí provádět ve stejném threadu jako zpracování událostí (event-dispatching thread). Proto se také všechny časově náročné věci musí přesunout do jiných vláken. Viz můj článek
Uplne skvely priklad pouzitia AJAXu je Diamond Search na Amazon.com.
Dost možná na tom postavím jednu firemní aplikacičku.
(Objem je jaksi zanedbatelný, o výhodách licence ani nemluvě...
)
Ale kdyby v roce 1982 někdo tvrdil, že si přes e-mail budou lidé posílat několika megabajtové soubory s fotkami a videem, že se někdo pokusí e-mailem odeslat CD (a to se neodešle jenom proto, že došlo místo na disku serveru), tak by si všichni ostatní mysleli, že se zbláznil. A dneska je to realita (ale netvrdím, že je to tak správně).
Ostatně, jako další příklad takové technologie, která překročila svůj stín, jsem jmenoval HTTP, která věci Vámi zmíněné taky neumí. Ale používá se pro spoustu věcí, pro které nebylo původně navrženo.