V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Multimediální přehrávač mpv byl vydán ve verzi 0.42.0. Jde o větší balík změn po bezmála roce. Mimo jiné se lépe integruje s Waylandem nebo rozšiřuje podporu DVD/Blu-ray, např. umožňuje přehrávat rovnou obrazy médií (soubory iso).
Desktopové prostředí LXQt (Lightweight Qt Desktop Environment, Wikipedie) vzniklé sloučením projektů Razor-qt a LXDE bylo vydáno ve verzi 2.5.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána (𝕏) nová verze 8.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána verze R14.1.7 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Bazzite (Wikipedie), tj. linuxová distribuce vycházející z Fedora Linuxu a optimalizována pro hraní počítačových her, byla vydána ve verzi 45. S Open Gaming Collective (OGC) jádrem a novým Easy Anti-Cheatem pro Linux (EAC Linux v2).
MikroTik zveřejnil vlastní bezpečnostní upozornění potvrzující, že zranitelnost linuxového jádra postihuje také RouterOS 7. Jde o use-after-free při zpracování IPv4 TCP spojení s IP options. Zranitelnost se týká provozu směřujícího na TCP službu samotného routeru, nikoli paketů, které router pouze přeposílá. Opraveno v long-term od 7.24.6, v stable od 7.25.1 a devel od 7.26beta5.
Po skončení stavebnej školy má človek plno softu takého, ktorý nepotrebuje ale aj taký ktorý sa mu 100 percentne hodí(všetok kradnutý s crackamy a pre windows). Keďže na školu som chodil cca pred 4 až 5 rokmi(kto si to už pamätá) tak linux na pracovnom desktope len začínal a iné Unixy končili (sun a spol?) Na škole mali všetci windovsy prv 95, 98, NT a ku koncu XP
Malo to jednu dosť vážnu chybu všetky CAD-y boli na windows (TM) t.z. operačný systém. Nehovorím o tých drahých/komplexných(catia, proenginer?), lebo to sa našej katedre o nich ani len nesnívalo. Ale o tých klasickejších a menej drahých vhodných na projektovanie v malej a strednej firme ako je Autocad, Archicad, Microstation a iné.
Ide my o ten posledný zo spomenutých. Na škole som mal craknunutú Microstation SE s 3D nadstavbou pre projekciu v pozemných stavbách. Po úplnom prechode na Linux mi ostal na jednoduché kreslenie qcad( ktorý nestačí). Po dlhšom čase som skúšal Microstation vo wine v0.9.60 a na moje prekvapenie je plne funkčný (predtým nebol) a nevypisuje skoro žiadne chyby v konzole(presnejšie raz hej inokedy je všetko ok).
A teráz otázka: oplatí sa my poslať mail na bentley systems či mi zoficialnila licenciu, keby som začal v projekcii podnikať a čo myslíte koľko by si zapýtali (dávnejšie čo som počul tak ten CAD stál cca 250tisíc.SK).
ps. Microstation verzia 95 a určite aj staršie boli aj pre UNIX, ale jaksi od neho upustili.
Tiskni
Sdílej:
zoficialnila licenciuPrepáčte, ale za prvé licenci máte, nebo nemáte. Žádná oficiální nebo neoficiální licence není. Za druhé se divím, že se svojí kriminalitou chlubíte. A za třetí se nepřestávám divit, že škola takové chování trpí a že nemá vlastní systém licencí pro studenty.
A potom blog je taký verejný zápisník, nie? Tak som sem písal ako som sa dostal k softu ktorý je dosť žiadaný, že ide slušne cez Gnu/linux/wine a že koľko asi stál.
Vlastne som Bentli urobil takú malú nechcenú reklamu.
Dělal jsem strojárnu a neznám od tam nikoho, kdo by neměl "kradenej" soft. Bez "kradenýho" softu bych nedostudoval a nemohl bych pracovat na legálním. Je to chyba studentů, nebo školy a softwearových firem?
Tenhle přístup přesně nahrává komerčnímu softu, oproti opensourcu – studenti se zmlsají kradeným Photoshopem a pak v práci ohrnují nos nad čímkoli jiným.