Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla vydána nová verze R14.1.4 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání. Podrobný přehled v Changelogu.
Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
V Tiraně proběhl letošní Linux App Summit (LAS) (Mastodon). Zatím nesestříhané videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Tiskni
Sdílej:
Co s tím udělají, je ti putna?No neni, ale pro me je smerodatne ze to vypalne jde ose a spol. Protoze to jsou jeste moje penize. Potom jsou to uz jejich penize. A pokud je zproneveri a nedaji je helene vondrackove, tak je to potom vec pro soudy.
Copak nechceš podpořit toho "umělce", jehož dílo si vychutnáváš?Ano chci, proto jsme taky sel nedavno na koncert jedne kabelky, kterou mam v kompu stazenou.
Protože dílo získáváš ze silně neoficiálních zdrojů a proto nemůže existovat žádná statistika. Stahovanost lze sice odhadnout z prodejnosti CD atd., ale jen velmi přibližně a pro malé a menšinově zaměřené umělce to fungovat nemůže.Stahovanost a prodeje jsou veci cisel a statistik, to me nezajima.
Výpalné je potřeba zrušit a ne ho používat jako argument, proč neudělat zcela normální věc a to je zaplatit tomu, plody jehož práce konzumuju.No vidis, aspon na necem se shodneme. Zdenek
Stahovanost a prodeje jsou veci cisel a statistik, to me nezajima.Nezajímá tě to, aby ten lepší (přesněji ten žádanější) dostal víc než nějaký šumař. Přesně tohle ale říkáš. A obecně* nemůžeš chodit na koncerty všech, co posloucháš. Ale mám pocit, že už jsem řekl, proč je blog principielně vadný, takže už se nebudu opakovat nechám vás tu napospas vašich myšlenek :-P *jednotlivé konkrétní případy teba a Mr. Ježka jsou nezajímavé
Časem si snad ti od filmu uvědomí, že prodávad DVD za 500+ (někdy i 500*) prostě nefunguje a kdyby je dali za míň všude a ne jenom v Číně tak na tom zase jenom vydělaj a všichni budou spokojení...To jsou typické stahovačské kecy. Ve skutečnosti i kdyby DVD stálo stovku, tak budou stahovači pořád křičet, že je to moc a že by mělo stát desetikorunu. Prostě hovadina. Mě třeba cena 500 Kč (jakkoliv mnohé tituly jsou výrazně levnější) nepřijde nijak vysoká. Těch filmů, které mi stojí zakoupení je naprosté minumum, zbytek řeší půjčovna. U hudby je to trochu jinak. Tam věřím tomu, že by při ceně, řekněme, 100Kč za CD, hafo lidí vyplenilo regály. I když možná taky ne. Kovaní stahovači určitě ne.
Mě třeba cena 500 Kč (jakkoliv mnohé tituly jsou výrazně levnější) nepřijde nijak vysoká. Těch filmů, které mi stojí zakoupení je naprosté minumum, zbytek řeší půjčovna.Takže to shrňme: 1) Nynější cena je prostě vysoká, protože jste ochoten ji zaplatit pouze za naprosté minimum titulů. 2) Ani tyto tituly si nekupujete (dovolím si předpokládat) jako zajíce v pytli, tj. aniž byste je předtím viděl a tak rozeznal, zda vám za to stojí, ať už z půjčovny anebo z kopie pro vlastní potřebu mimo obvyklé distribuční kanály. 3) Tím pádem je tzv. pirátské stahování a kopírování pro vlastní potřebu zcela přirozenou tržní reakcí v situaci, kdy nabídka mnohonásobně převyšuje poptávku. Podle naivních principů volného trhu by DVD a CD musely zlevnit. Podle principů reálného trhu je třeba umělé regulace, mj. umělým vytvářením poptávky pomocí reklamních a marketingových kampaní, vytvářením módy a zároveň restrikcí logického tržního chování spotřebitelů, kteří "nakupují" za tu cenu, za kterou jim to stojí. Z toho vychází, že současný systém principu duševního vlastnictví zcela kulhá, a jak známo, chcípající kobyla kolem sebe nejvíc kope. On byl vlastně vždycky vpravdě provizorní, protože fungoval jen v mezidobí přechodu mezi uměleckým dílem vázaným na médium a tudíž neopakovatelným, neboť každé takové dílo bylo originálem, a uměleckým dílem zcela osvobozeným od konkrétního nosiče a tudíž bez překážek kopírovatelným. Polopatě: Umělcův produkt je jeho konkrétní výkon, za který mu je někdo ochoten zaplatit. Malíř namaluje obraz (originál), fotograf vyfotí fotku (originál), spisovatel napíše knížku (originál - rukopis). Všechno ostatní rozumnožování, tím spíše pokud je možné kopírování prakticky beze ztrát, už není umělcův produkt - to už je produkt distributora, který de facto dělá konkrétnímu produktu umělce jen (anti)reklamu. Příjemci těchto kopií jsou pak logicky ochotni platit jen tolik, nakolik je jim ona kopie momentálně potřebná, což v případě stahování znamená, že jim konzerva uměleckého díla za víc nestojí. Anebo jsou to svým způsobem mecenáši, kteří podpoří umělce nikoliv tím, že si zakoupí "právo užívat kopii" jeho vlastního produktu, ale dobrovolným příspěvkem umělci za skutečnost, že umělec tvoří. Což tak nějak znamená konec showbyznysu jako globálního průmyslu založeném na kopírování, takže není divu, že je kolem toho tolik řevu. Neznamená to ale konec nebo snižování kvality umění obecně, možná dokonce naopak opět větší šanci autentickému regionálnímu umění, které bude prostě svému publiku blíž.
Podle principů reálného trhu je třeba umělé regulace, mj. umělým vytvářením poptávky pomocí reklamních a marketingových kampaní,Reklamní kampaň není žádná regulace.
Což tak nějak znamená konec showbyznysu jako globálního průmyslu založeném na kopírování, takže není divu, že je kolem toho tolik řevu.A konec už začal - nedávno ve zprávách proběhlo, že nějaká známá kapela (na jejíž jméno si ale nevzpomenu), distribuuje své nové album po internetu s tím, že kdo si stáhne, ať pošle, kolik uzná za vhodné. Kapely totiž živí vystupování na koncertech, nikoliv prodej CD. No a když koncert, tak je dobré, aby lidi znali písně.
Neznamená to ale konec nebo snižování kvality umění obecně, možná dokonce naopak opět větší šanci autentickému regionálnímu umění, které bude prostě svému publiku blíž.V době internetu nemá regionální umění šanci. Můžeš očekávat jedině to, že u "globálníchho průmyslu" se změní obchodní model.
Reklamní kampaň není žádná regulace.Reklamní kampaň je podle mě cílené umělé vytváření poptávky po produktu, který by bez kampaně nebylo možné prodat. Tím pádem reguluje fungování ideálního volného trhu, kde by se prosadil kvalitní produkt bez kampaně lépe než méně kvalitní produkt s mohutnou kampaní, což by mělo přinášet stále kvalitnější produkty, zatímco nynější fungování přináší hlavně stále dokonalejší reklamní postupy, tedy zdokonaluje umění, jak prodat cokoliv komukoliv, jejichž náklady platí v ceně propagovaného produktu vlastně taky konečný spotřebitel.
Kapely totiž živí vystupování na koncertech, nikoliv prodej CD. No a když koncert, tak je dobré, aby lidi znali písně.Přesně tak.
V době internetu nemá regionální umění šanci. Můžeš očekávat jedině to, že u "globálníchho průmyslu" se změní obchodní model.Asi myslíte "konzervy regionálního umění" - tak jejich kopie skutečně šanci nemají. A i u globálního showbyznysu se změní patrně obchodní model tak, že nebude možné tolik vydělávat na pouhém kopírování bez další přidané hodnoty, protože to si může průměrně zdatný uživatel IT udělat dnes podomácku taky. Ostatně tou šancí regionálního umění jsem myslel spíš to, že kvůli absenci institutu duševního vlastnictví patrně nepřestane žádný umělec tvořit (naopak asi přestanou tvořit ti, jejich "umělecké dílo" je motivováno pouze vidinou zisku z prodeje kopií), ale bude mít větší motivaci zpřístupnit svá díla autentičtějším způsobem. To také znamená, že to bude muset dělat primárně ve svém okolí, tam, kam se dostane fyzicky, anebo chcete-li ve svém regionu.
Reklamní kampaň je podle mě cílené umělé vytváření poptávky po produktu, který by bez kampaně nebylo možné prodat.
Reklamní kampaň má také za cíl upozornit trh na produkt, o kterém by se vůbec nevědělo.
Reklamní kampaň je podle mě cílené umělé vytváření poptávky po produktu, který by bez kampaně nebylo možné prodat. Tím pádem reguluje fungování ideálního volného trhu,...Volný trh se v podstatě zabývá jenom poptávkou, nikoliv tím, kde se vzala. Co se druhé poloviny toho odstavce týče, dá se to zjednodušit - reklama je až příliš často založená na tom, že když dostatečně vykrášlíš šmejd, lidi si ho koupí, protože jsou to ..... Samozřejmě jsou i případy, které popsal Heron nahořejc - upozornění na produkt, o kterém by se nevědělo.
To jsou typické stahovačské kecy. Ve skutečnosti i kdyby DVD stálo stovku, tak budou stahovači pořád křičet, že je to moc a že by mělo stát desetikorunu.Filmy nesosám, ale kupuju. Přesto mi 500 za film přijde velice přehnané. Nemluvě o tom, že pokud je ten film dobrý, tak si ho koupím i přesto, že jsem ho už předtím viděl "nelegálně". Například Vykoupení z věznice Shawshank - ale za ten jsem dal 200. Nedovedu si představit, jak dobrý by musel být film, za nějž bych chtěl dát víc (respektive to jsem dal pouze za Život Briana* a to jenom proto, že jsem ho chtěl za každou cenu). * za velice legrační považuji to, že se na přítulčiném notebooku s Windows XP nepodařilo ono DVD přehrát a to z důvodu problémů s DRM
Jenže to by ti „posraní umělci“ nesměli ctít presumpci viny svých chlebodárců.
Se obávám, že to není ani tak problém úmělců, jak různých vyžírek kolem nich - vydavatelé, autorské svazy ...
Pořád se ptám, proč si umělci neudělají pořádek a trpí kolem sebe ty vyžírky?Jakékoliv pokusy o zrušení OSY skončí ukřičením dotyčného umělce, protože ostatní se bojí, aby z něj ti, kteří jsou více vidět v televizi, neudělali zloducha, který se snaží připravit umělce o živobití. Poslední úspěch v "boji" proti OSE zaznamenal Petr Janda, kterej tak dlouho volal po jejím zrušení, až se stal šéfem. Od té doby prohlašoval, že OSA je nutná.
Dobrá, ale v tom případě já bych neměl platit za umělcův strach se projevit.S tím se nedá než souhlasit. Bohužel zákonodárci si myslí něco jiného, čímž se vracíme k faktu, že autorský zákon a jeho dopad na uživatele výpočetní techniky nemá dostatečně velký vliv na volební výsledek.
Zajímalo by mě, kolik peněz opravdu dostane těch pár umělců a kolik peněz zůstane u funkcionářů OSA.Do toho vám nic není. OSA jako občanské sdružení nemá povinnost zveřejňovat kritéria rozdělování peněz vybraných z poplatků. Pro ilustraci: Občanské sdružení OSA mělo k 31.12.2004 598 členů. Převážná většina členů je z řad skladatelů a textařů, a to 517 ( z toho 412 skladatelů, 105 textařů), dále jsou členy 19 hudebních nakladatelů a 62 dědiců po významných hudebních autorech. Celkové inkaso dosáhlo v roce 2004 výše 539.575 tis. Kč, což je nárůst o 23.818 tis. Kč oproti roku 2003. Na inkasu se podílely jednotlivé licenční odbory takto:odbor vysílacích práv 188.180 tis. Kč, odbor veřejného provozování 149.031 tis Kč, mechanická práva 98.851 tis. Kč a audiovize 6.891 tis. Kč. OSA vybral celkem za udělené licence částku 442.953 tis. Kč. Kromě toho obdržel od partnerských společností částku 90.781 tis. Kč. Ostatní inkaso (tvořené např. úroky, nájemným, vstupními poplatky, inkasem z protipirátské činnosti) činilo 5.841 tis. Kč. V roce 2004 byly vyplaceny autorské odměny tuzemským zastupovaným (fyzickým a právnickým osobám) v celkové výši 298.156 tis. Kč, z toho fyzickým osobám 159.912 tis. Kč, hudebním nakladatelům na základě smluv s autory 130.581 tis. Kč a ostatním zastupovaným právnickým osobám (Státní fond kultury, Nadace B.Martinů, Nadace L.Janáčka, Nadace G.Kleina) 7.663 tis. Kč. Objem vyplacených autorských odměn do zahraničí činil 106.441 tis. Kč. Výše nákladů na činnost OSA činila v roce 2004 99.053 tis. Kč, takže se podařilo dosáhnout mírného snížení oproti předcházejícímu roku. Skutečná výše režijního zatížení ( náklady vůči celkovému inkasu) činila 18,36%. K 31.12.2004 bylo v pracovním poměru k OSA 128 zaměstnanců, z toho 24 zaměstnanců v regionálních pracovištích. Ke stejnému datu mělo uzavřenou smlouvu 62 externích kontrolorů. To máme 539,5 mil. minus 298 mil. minus 99 mil. minus 106 mil = 36 mil. Kč čistého zisku? Na firmu se 128 zaměstnanci a zákonem zaručeným příjmem to není špatný. Takže na uplácení politiků i případných kverulantů ne že by nebylo...
Možná nejseš warezák, ale s přístupem "stahuju filmy, sdílim linux" jseš zcela určitě pokrytec. Kdyby se stejně chovali všichni, nestáhneš si jedinej film.
Ale ty lidi od kterejch "sosáš" sdílejí i přes riziko postihu. Oni ty zákony porušují (nebo snad stahuješ pouze od lidí ze zemí, kde je distribuce autorsky chráněných děl legální? Existuje vůbec nějaký takový stát?) proto, aby si nějakej David Ježek mohl stáhnout co se mu zalíbí. Ale pan Ježek není ochotnej se zachovat férově vůči nim, protože mu to přece zákony nedovolují... A to je úplně ukázkový pokrytectví.
Možná tak do roku 93. Přestože jsou zákony ohledně autorských práv v Rusku k "uživateli" velmi vstřícné, jen tak legálně kopírovat autorsky chráněná díla nejde ani tam. A o tom, že by v Rusku žádná autorská práva neexistovala už nejde mluvit ani náhodou, viz Wikipedia.
Jestli nechápeš, co je neférového na tom, nechat někoho kvůli sobě "nosit kůži na trh" a nebýt ochotnej mu to oplatit stejnou mincí, tak je mi tě líto. Teda spíš lidí z tvého okolí než tebe...
Co dostane člověk, který nelegálně sdílí nějaké soubory na DC nebo torentech?Nechápu, proč se (mě?) na to ptáš? P2P = peer to peer, rovný s rovným. Pokud někdo jen konzumuje a nic nenabízí (linuxové distribuce válející se všude možně jsou nic), tak je obyčejný příživník a pokrytec. Klidně může nabízet svoje domácí porno, jestli chce být legální. Se zákony to nemá nic společného. Když je chce někdo dodržovat a nebýt pokrytec, vždycky má možnost nestahovat. Pokrytecká v tomto případě není snaha dodržovat zákon, pokrytecké je využívat toho, že zákon někdo porušuje, sám nic nedat a být nepostižitelný.
Líp bych to nenapsal náčelníku. A ten příklad s tím domácím pornem mi otevřel zcela nové obzory, takže:
Je tu nějaká slečna, co by se mnou chtěla zlegalizovat své stahování z P2P? Vybavenej jsem stejně dobře jako Robert Rosenberg