VST 3 je nově pod licencí MIT. S verzí 3.8.0 proběhlo přelicencování zdrojových kódů z licencí "Proprietary Steinberg VST3 License" a "General Public License (GPL) Version 3". VST (Virtual Studio Technology, Wikipedie) je softwarové rozhraní pro komunikaci mezi hostitelským programem a zásuvnými moduly (pluginy), kde tyto moduly slouží ke generování a úpravě digitálního audio signálu.
Open source 3D herní a simulační engine Open 3D Engine (O3DE) byl vydán v nové verzi 25.10. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
V Londýně probíhá dvoudenní Ubuntu Summit 25.10. Na programu je řada zajímavých přednášek. Zhlédnout je lze také na YouTube (23. 10. a 24. 10.).
Gemini CLI umožňuje používání AI Gemini přímo v terminálu. Vydána byla verze 0.10.0.
Konference OpenAlt 2025 proběhne již příští víkend 1. a 2. listopadu v Brně. Nabídne přibližně 80 přednášek a workshopů rozdělených do 7 tematických tracků. Program se může ještě mírně měnit až do samotné konference, a to s ohledem na opožděné úpravy abstraktů i případné podzimní virózy. Díky partnerům je vstup na konferenci zdarma. Registrace není nutná. Vyplnění formuláře však pomůže s lepším plánováním dalších ročníků konference.
Samsung představil headset Galaxy XR se 4K Micro-OLED displeji, procesorem Snapdragon XR2+ Gen 2, 16 GB RAM, 256 GB úložištěm, operačním systémem Android XR a Gemini AI.
Před konferencí Next.js Conf 2025 bylo oznámeno vydání nové verze 16 open source frameworku Next.js (Wikipedie) pro psaní webových aplikací v Reactu. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Sovereign Tech Fund oznámil finanční podporu následujících open source projektů: Scala, SDCC, Let's Encrypt, Servo, chatmail, Drupal, Fedify, openprinting, PHP, Apache Arrow, OpenSSL, R Project, Open Web Docs, conda, systemd a phpseclib.
Bylo vydáno OpenBSD 7.8. S předběžnou podporou Raspberry Pi 5. Opět bez písničky.
Valkey (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 9.0. Valkey je fork Redisu.
3.1.2010 22:27
vencour | skóre: 56
| blog: Tady je Vencourovo
| Praha+západní Čechy
Mam dluh ve světě ST, i tam mam co dohánět. Tak jednu beletrii za dva měsíce přečtu. Místo za dva dny jako dřív.
3.1.2010 23:37
vencour | skóre: 56
| blog: Tady je Vencourovo
| Praha+západní Čechy
Kukaččí vejce by se Ti mohlo taky líbit, o hackerech na Berkeley a spol. Dost čtivé to je.
Uplne te chapu, moje situace sice neni tak zoufala (tu hromadku mam mensi), ale dost se to blizi 
Jo a paralelne mam rozecteny asi tri knizky (nastesti mam dost zalozek, ke kazdy objednavce na abz mi jednu nebo dve strci). Tu prvni asi budu muset zacit znova, protoze je u ledu uz asi dva mesice a zapomel sem z ni uz skoro vsechno co sem precet. Vanoce a zkouskovy nesvedci nepovinny cetbe.Tři? Dva měsíce? Tak to bych nemohl, já předtím nepřečtenou knížku musím přečíst v kuse a na jeden zátah (tj. aby se mi celý děj vešel do krátkodobé paměti), s vyjímkou vícesvazkových děl a naučné literatury. Kdysi jsem při dojíždění zkoušel čist knížky po částech, ale téměř vždycky to dopadlo tak, že jsem se neudržel a dočetl jsem to toho dne večer
A je pravda, že člověk si říká, co všechno přes svátky přečte a nakonec se k ničemu nedostane. Jedinou knížku, co se mi podařilo přes svátky na etapy přečíst, byl PDF e-book What Every Programmer Should Know About Memory od Ulricha Dreppera z Red Hatu, kterou bych povině nechal přečíst všem co tvdí, že u dnešních procesorů už není důležité vědět, na jakém železe program běží ...
To je přeci docela fajn, když víš, že je pořád hromada věcí, které si chceš přečíst, ne? Jsou lidé, kteří přečtou za měsíc dva časopisy a tím to pro ně hasne.Prave jsem si zacal pripadat jako kulturni barbar. Ja neprectu ani ty dva casopisy do mesice. Pred pul rokem jsem precetl celou pentologii Zaklinace. Od te doby ticho po pesine. Nebylo to vubec spatne. Dokonce jsem kvuli tomu jednou vysednul o vlakovou zastavku dal. Zacal jsem hodne premyslet nad nejakou e-ink knihou. Ale je to priliz trahe, nez abych do neceho sel bez osobni reference od nekoho, kdo to doma ma.
Ale je to priliz trahe, nez abych do neceho sel bez osobni reference od nekoho, kdo to doma ma.Brzy vydám recenzi Kindle 2.
).
Ve své době jsem ho kupoval čistě z praktických důvodů - mám ohromnou hromadu anglických knížek v elektronické podobě, a potřeboval jsem nějaký rozumný způsob, jak je číst. PDA, na kterém jsem četl předtím už mě štvalo, ta mrcha byla věčně vybitá, a LCD displej není na čtení žádná sláva (i když jsem toho takhle přečetl dost a dost), z monitoru počítače knížku přečíst nedokážu, tisknout je nepraktické, mobil nebudu ani zmiňovat. Teď nosím v batohu PRS-505, a vím, že knížka je vždycky po ruce.
Displej je opravdu nádherný, a ačkoliv papír je samozřejmě papír, tak e-ink za ním o moc pozadu nezůstává. Spousta lidí na různých fórech píše, že "e-ink je zbytečnost, já mám tablet/telefon/PDA/notebook, a z toho se dá číst stejně dobře". Nemají ponětí o čem mluví. Fakt. Ten displej je potřeba vidět, nebo spíše na něm přečíst pár desítek stránek. Za chvíli zapomeneš, že čteš z něčeho elektronického (to se mi na PDA nikdy úplně nepovedlo), písmo je na rozdíl od LCD dobře čitelné ze všech úhlů, baterka vydrží v řádu týdnů. Ano, na rozdíl od LCD potřebuješ dobré osvětlení (e-ink není podsvícený, i když už se prodávají typy s přidaným osvětlením). Někomu vadí zčernání obrazovky při otočení stránky. Jednak to za chvíli taky přestaneš vnímat, a navíc přiznám se nechápu, jak se tihle lidi smiřují s otáčením stránek u normální papírové knížky
Samozřejmě jsou tu i negativa. V textu se nedá vyhledávat, a navigace je poněkud neohrabaná (teď mluvím o Sony, jiné značky to mohou mít samozřejmě jinak). PDF se čte špatně, pokud není vyrobeno na míru, nebo reflowable. Pokud máš ePub nebo LRF soubor s vlastními fonty, je otáčení stránek poměrně pomalé (osobně jsem se s takovou knížkou ale setkal snad jen jednou, a nebyl problém to v Calibre napravit). Obecně je PRS-505 (opět nevím jak jsou na tom ostatní značky a typy) ideální pro čtení beletrie - začneš na první stránce, a postupně se propracováváš ke stránce poslední. Na nějaké velké poskakování tam a zpět mezi stránkami např. u nějaké referenční příručky to moc není.
Takže asi tak. Případné další dotazy samozřejmě rád zodpovím. Safra, to jsem se rozepsal
Takže za posledních pár měcíců jsem přečetl
4.1.2010 23:11
vencour | skóre: 56
| blog: Tady je Vencourovo
| Praha+západní Čechy
Z mého pohledu TO stojí za to. Mimochodem zfilmované Svědectví má 6 hodin - a knížku jsem nečet.
Knížka a její čtenář tvoří nedělitelný celek, který je vždycky unikátní. Mně se třeba ten konec celkem líbil (čímž nechci říct, že ho považuji za něco geniálního, jen mi prostě vyhovoval), i proto, že to byl takový pozvolný dojezd po adrenalinovém zážitku jímž byl rituál Chud, nebo jak se to přesně jmenovalo, a který osobně považuji za hodně dobrou záležitost. Najednou všechno skončilo, a klub Loserů se jednoduše rozpadl, protože náhle neměl nic, co by ho spojovalo, a to ve všech směrech.
4.1.2010 20:18
vencour | skóre: 56
| blog: Tady je Vencourovo
| Praha+západní Čechy
Přečet jsem od Kinga Řbitov zviřátek, Pytel kostí, To, Carrie a nějaké povídky (o tom obejití mrakodrapu po římse), viděl jsem Shining, Shaw Shank, Zelenou Míli, Svědectví. Všechno pěkné, stálo to za to. Ale neni jen King. Čili Kinga můžu doporučit, stojí za to.
na Shining bych neměl chuť koukat znovuDoporučuji obě verze.
Mám při něm takové nějaké nepříjemné, těžko definovatelné, pocity, což třeba při Spartakovi říct nemohu.
.
dokud nezvoni prislusni prislusnici s povolenim k prohlidce tak se nic nedejeNo pak už je ale trochu pozdě
Raději se držím toho, co mi dovolují naše zákony a mám čakru v klidu
A díky za doporučení, akorát teda koukám, že to u nás v knihovně mají pouze v tomto provedení, což vypadá jako scénář k divadelní hře
Po přečtení To mě napadla jedna jediná myšlenka: výborně napsaný škvár. Nic víc to (pro mě) není. Čte se to sice celkem jedním dechem, ale chybí tomu jakákoli mnohovrstevnatost. A po přečtení kromě obvyklého divného „kingovského“ pocitu na patře si člověk říká, proč to vlastně četl.Škvár je poněkud silné slovo, ale budiž. Nicméně když už tady To tak usilovně propíráme, vytáhnu z něj i odpověď na nedostatek "mnohovrstevnatosti" (herdek, to je aspoň slovo!
), a to tu scénu, kde mladý Bill Denbrough střetne s ostatními studenty v univerzitním kurzu tvůrčího psaní, ve kterém všichni dělají umění, zatímco on chce jen napsat dobrý a zajímavý příběh.
Nerad někomu něco doporučuji, ale jedna z mála knih, které opravdu stojí za to přečíst, je Bulgakovův Mistr a Markétka.Sorry, tohle raději neříkej. Tvrzení "jedna z mála knih, které opravdu stojí za to přečíst" neznamenají, že Mistr a Markétka je skvělá kniha, vedle které jsou všechny ostatní knížky jen kusy počmáraného papíru, ale jen to že autor výroku nemá přehled...protože knih, které stojí za to přečíst je neskutečné množství. Čímž nechci říct, že Mistr a Markétka je špatná kniha, právě naopak (i když jsem ji ještě nečetl, ani nevím proč, a měl bych to rozhodně napravit, protože podle všeho to je vynikající věc). Mimochodem, úplná odbočka - nevíte někdo, které české slovo obsahuje nejvíce souhlásek za sebou? "Vrstva" případně něco odvozeného, jako třeba "rozvrstvený", je dobrý kandidát
+1
Sorry, tohle raději neříkej. Tvrzení "jedna z mála knih, které opravdu stojí za to přečíst" neznamenají, že Mistr a Markétka je skvělá kniha, vedle které jsou všechny ostatní knížky jen kusy počmáraného papíru, ale jen to že autor výroku nemá přehled...protože knih, které stojí za to přečíst je neskutečné množství.Dobrý pokus, ale úplně mimo. Nerad o sobě zveřejňuji informace, nicméně si dovolím tvrdit, že o literatuře něco málo vím. Studoval jsem ji osm let na dvou VŠ. Což samozřejmě nic o ničem nevypovídá, nicméně s tím malým přehledem to bylo šlápnutí vedle. Takže si za tím „velkohubým“ výrokem stojím (a moc dobře vím proč). Pokud člověk v literatuře hledá to, co v ní lidé běžně hledají (děj, psychologii postav, mezilidské vztahy apod.), pak má tvůj výrok o velkém množství úžasných knih jistě pravdu. Pokud v ní ale hledá (a občas i nachází) obdobné věci jako já, ono množství se naprosto zoufale sníží na relativně mizivý počet. A ještě jedna věc. Nebudu například k přečtení běžně doporučovat třeba Meyrinka, protože jednoduše vím, že četba jeho díla naprostou většinu lidí nijak neobohatí. Zato vím, že Bulgakovův román s čistým svědomím doporučit zapálenějšímu čtenáři můžu. I když totiž nebude schopen rozklíčovat ostatní roviny díla, je jeho děj natolik přitažlivý a postavy natolik zajímavé, že jej nezahodí po prvních několika stranách. A dost možná jej čtenářsky či umělecky obohatí i tak.
Tedy pokud tvůj vkus v knihách souvisí s tvým vzděláním, což samozřejmě nemusí být nezbytně pravda.
V tom případě by mě ale zajímalo, co tedy v knihách hledáš - a to rozhodně není ironická otázka, po jejímž případném zodpovězení (ať už by bylo jakékoliv) bude následovat zuřivá polemika na téma "No to je ale akademickej nesmysl". Skutečně mě to zajímá, obzvláště když moc dobře víš proč si stojíš za svým "velkohubým" výrokem.
Odpovím na to docela prostě, i když asi ne zcela srozumitelně.Nepodceňuj své čtenáře
BTW, za jednu z nej věcí, co jsem kdy četl, kupodivu považuji počítačovou hru, a to Planescape Torment (a to myslím úplně bez legrace).Naprosto ti věřím, že to myslíš bez legrace. Planescape Torment byl v mnohých směrech velmi unikátní a obdivuhodná záležitost. Budu si ho muset někde najít a znovu zahrát, aspoň chvíli.
Abych nebyl špatně pochopen – netvrdím, že tomu tak skutečně je, stejně jako neříkám, že je jedno lepší než druhé.Tohle je nejdůležitější, a jsem rád že to říkáš. Jak jsem napsal v nějakém příspěvku výše, kniha a její čtenář tvoří nedělitelný, unikátní celek a obě jeho části jsou stejně důležité. Dál nemá cenu to rozebírat.
v Hrabalovi lze nalézt přínosné myšlenky. Otázkou ale zůstává, jestli to hledání stojí za tu protrpěnou námahu, když jsou stejné či obdobné myšlenky vyjádřeny i jinde a mnohem lépe.Nikdy jsem tak úplně nepochopil Hrabalův úspěch. Nebo teda pochopil jsem úspěch, ale nikdy mi nešel na rozum rozsah toho úspěchu. Ale momentálně jsem příliš unavený na to, abych to nějak řešil
6.1.2010 22:50
vencour | skóre: 56
| blog: Tady je Vencourovo
| Praha+západní Čechy
Hrabal? Jestli v tom neni trochu rebelství, psal o tom, co bylo svaté, jinak, než se smělo, nosilo?
). O většině z nich bych řekl, že mají naprosto úžasný a nádherný příběh, leckde jsem si domyslel i nějaký ten podtext.
Co mne zajímá: kde je proboha to množství ukrytých významů, že je vidí jenom vystudovaní literární kritici? Není to spíš pouhopouhé elitářství, které si zakládá na tak fantastické interpretaci textu, že by to původního autora až zděsilo? Jak tohle, ksakru, poznat?
Nic, to neberte vážně, to je jen takový můj povzdech. Který se nezpívá, který se nezpívá
Co se týká skrytých významů, tak zrovna Meyrink nebo Bulgakov je do díla vkládali zcela záměrně. Nikdo samozřejmě netvrdí, že si každý člověk nemůže dílo konkretizovat po svém, tj. vykládat si jej podle svého na základě svého vidění světa, svých zkušeností atd.
Stává se ale taky často, že je třeba autor ani nezamýšlel, a přesto je lze v daném textu nalézt. To není nic proti ničemu (naopak takový Freud by tomu nejspíš tleskal). Dílo (nejen literární) je prostě svého druhu živá věc. Vkládat do něj významy je bytostné právo každého vnímatele. A to, co jsem psal výše, nebylo myšleno jako nějaké elitářství. Spíš prostě jen osobní sklon hledat něco víc než děj, postavy či dialogy. (Například při čtení Meyrinka jsem se kolikrát přistihl, jak si říkám, ano, tohle je myšlenka vycházející z toho či onoho filozofického směru atd. atp.)
Není to spíš pouhopouhé elitářství, které si zakládá na tak fantastické interpretaci textu, že by to původního autora až zděsilo?K tomuhle tematu doporucuji precist fiktivni recenzi Gigamesh od Stanislawa Lema.
5.1.2010 09:40
WIFT
| "The 2nd Capital City of Beer"
V anketě mi zoufale chybí možnost: "Beletrie - co to je?"
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
3.1.2010 23:43
4.1.2010 08:47
3.1.2010 23:22
3.1.2010 23:37
4.1.2010 00:34
4.1.2010 06:58
4.1.2010 07:15
4.1.2010 09:33
4.1.2010 10:23
4.1.2010 15:43
5.1.2010 01:09
