Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 3. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Průkopnická firma FingerWorks kolem roku 2000 vyvinula vícedotykové trackpady s gesty a klávesnice jako TouchStream LP. V roce 2005 ji koupil Apple, výrobu těchto produktů ukončil a dotykové technologie využil při vývoji iPhone. Multiplatformní projekt Apple Magic TouchstreamLP nyní implementuje funkcionalitu TouchStream LP na současném Apple Magic Trackpad, resp. jejich dvojici. Diskuze k vydání probíhá na Redditu.
Byla vydána nová verze 10.3 sady aplikací pro SSH komunikaci OpenSSH. Přináší řadu bezpečnostních oprav, vylepšení funkcí a oprav chyb.
Cloudflare představil open source redakční systém EmDash. Jedná se o moderní náhradu WordPressu, která řeší bezpečnost pluginů. Administrátorské rozhraní lze vyzkoušet na EmDash Playground.
Bratislava OpenCamp 2026 zverejnil program a spustil registráciu. Štvrtý ročník komunitnej konferencie o otvorených technológiách prinesie 19 prednášok na rôzne technologické témy. Konferencia sa uskutoční v sobotu 25. apríla 2026 v priestoroch FIIT STU v Bratislave.
Na iVysílání lze zhlédnout všechny díly kultovního sci-fi seriálu Červený trpaslík.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu dosáhl v březnu 5,33 % (Windows -4,28 %, OSX +1,19 %, Linux +3,10 %). Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 24,48 %. Procesor AMD používá 67,48 % hráčů na Linuxu.
Společnost Apple slaví padesáté narozeniny. Založena byla 1. dubna 1976.
FreeTube, desktopový klient pro YouTube využívající lokální API, byl vydán ve verzi 0.24.0. Toto velké opravné vydání implementuje SABR (Server-Based Adaptive Bit Rate), což řeší část nedávných problémů s načítáním videí z YouTube, a aktualizuje základní komponenty jako Electron nebo přehrávač Shaka Player.
Je tu opět apríl. O víkendu zmizel kamion s 12 tunami tyčinek KitKat. Firmy to využívají k aprílovým žertům. Groupon má super akci. Koupíte 1 tyčinku a dostanete 100 zdarma. Ryanair si přelepil letadla. Šéf Outlooku se ptá, proč mají v baráku 14 beden tyčinek KitKat (𝕏). Prusa Research představuje Prusa Pro ACU a vysvětluje proč přílišné sušení škodí vaším filamentům. Telefon Sony Xperia má miliónnásobný zoom (𝕏). PC.net představil Super Ultrabox 2600 se zajímavými parametry. Další aprílové novinky například na April Fools' Day On The Web.
Tiskni
Sdílej:
Ja jsem presel na Ubuntu ze sid-a jednoduse: proste jsem cca mesic neupgradoval, pak jsem prepsal zdroje v /etc/apt/sources.list na zdroje ubuntu a znamou dvojkou apt-get update a apt-get dist-upgrade... A bylo to. Je pravda, ze zatim to uplne cele Ubuntu neni, ale ono se to casem srovna...
A co se tyce predelavek: pokud mas vsechno ve standardnich adresarich Debianu (tj. /etc/network/* /etc/default/* apod.), tak to v Ubuntu bude taky fungovat...
Honza Marek
nie som prilis guru, ale uz som skusal fedoru, ubuntu, suse, gentoo aj debian... a ubuntu (a jeho varianty - pouzivam kubuntu osobne) mi doteraz prislo ako najvyladenejsia distribucia (pomer pouzivatelnost+rychlost/zlozitost nastavenia)... je mozne ze gentoo je na tom podobne, ked sa cloveku chce a dostane sa do toho (a ma cas kompilovat
), ale... apt-get/aptitude mi dokonale staci, v repositories su do par dni nove verzie programov etc. (napr. aktualne ovladace fglrx tam boli za tusim 2 ci 3; na livne boli ovladace pre fedoru fc5 po 2 tyzdnoch)
mne sa skor zda, ze ten debian pomaly bude fakt len sklad balikov
serverovu verziu ubuntu som neskusal, ale mam pocit ze to nebude kvalitativne daleko za desktopovou
ubuntu (a jeho varianty - pouzivam kubuntu osobne) mi doteraz prislo ako najvyladenejsia distribucia (pomer pouzivatelnost+rychlost/zlozitost nastavenia)Myslím, že to v druhý závorce spolu jde ruku v ruce... Takže je možný mít i rychlej Debian
Fedoru na desktop???
Pokud se smiris s tim, ze kvuli prechodu z verze na verzi Fedory budes muset preinstalovat komp, tak mozna. Po kolegovi tady zbyl pocitac s FC2. Snazil jsem se ji postupne upgradnout na FC5. Primo FC2->FC5 to neslo, yum neznal format repository. Provedl jsem tedy prechod z FC2->FC3, coz jakz-takz proslo, ale yum upgrade trval asi tak 4 hodiny. Co me tam _opravdu_ vytacelo:
- nebylo mozne nastavit, odkud ma sosat baliky. Nastavil jsem mu, ze ma jet proti ftp.fi.muni.cz, ktery nam na nasi siti dava cca 9MB/s, a to navic protokolem http, protoze ten je rychlejsi (ftp-ko ma na tomto serveru nejake prodlevy na zacatku). Baliky to stahovalo jaksi pomalu, tak jsem se na yum podival pomoci strace a zjistil jsem, ze nejenze nejede proti ftp.fi.muni.cz, ale ani protokolem http!!! Stahoval to vsechno odnekud z USA, takze to slo jak psovi pastva.
- vypocet potrebnych baliku pro upgrade byl zoufale pomaly. Misto aby si natahl informace o vsech balicich a pak nejak doiteroval, co vsechno bude upgradovat, tak behem vypoctu upgrade jednotlive navazoval spojeni a stahoval po jednom souboru.
Nakonec jsem zkusil prechod FC3->FC5 a ten zhavaroval na zavislostech a konec. Tak teda opravdu nevim. Snad bych mohl jeste zkusit postupne FC3->FC4->FC5, ale uz k tomu nemam mnoho chuti...
Honza Marek
Teď vážně. Nechápu větu Závislosti nejsou propracované, pokaždé, když chci něco z repozitáře nainstalovat, mi něco chybí a musím to ručně doinstalovat. Jak se to projevuje? Nekonzistence repozitářů Fedory je IMHO FUD jak prase.
Začínal jsem na FC3, přes apt-get na FC4 no problem. Teď jsem měl trochu problémy na FC5, tak jsem si stáhl DVD a upgradoval to z DVD FC5 a taky bez problémů. Následný yum upgrade stáhl asi 700MB nových versí balíčků a je to hotové. Během pár hodin dvakrát za rok to přežiju.
Někdo dokonce psal, že přes inet updatoval z RH9 na FC4. Proč jsi měl takové problémy netuším.
)
...jeho doba už minula...Muzete to vice rozvest? Rad bych se poucil.
.
Pro me jako Debianistu napr. proto, ze z Debianu vychazi, ale je trosku dotazenejsi. Obcas me vytacely broken dependencies. Na ty jsem v Ubuntu nenarazil. Dale je tam lepsi instalacni podpora. Co tim myslim: Chtel jsem v Debianu nainstalovat request-tracker3.4 a byl to dost drsny zazitek. V Ubuntu je k tomu jeste jeden balik, ktery mi do Apache docpe vsechny potrebne moduly a doplni vhodne zapisy. Nebylo to sice jeste uplne primocare, ze bych to tam nainstaloval a slapalo to, ale rozhodne jsem k vysledku mel blize, nez v Debianu. Me v Debianu bavilo to, ze si muzu delat staly upgrade sveho pocitace a pouzival jsem sid, protoze mel nove baliky. Jenze casem me to omrzelo, protoze se obcas stavalo, ze neco ze systemu bylo zrovna po tomto upgrade nepouzitelne, padalo to apod. Ubuntu je vcelku stabilni a updaty k nemu jsou v pohode. Navic po cca 0.5 - 1 roce vyjde nova verze, kterou upgradnu systemem z Debianu, tj. apt-get update a apt-get upgrade, takze zase pohoda. Rekl bych, ze se podarilo zkombinovat to dobre na Debianu (tj. zejmena system balicku) se silnym zazemim komercni firmy, ktera dotahla distribuci k vetsi stabilite.
Honza Marek
RH 6.2 - 8.0,
Debian Potato, Woody (a cca 0.5roku Sid),
Ubuntu Warty Pre - nynejsi Dapper, vzdycky upgraduju uz kolem beta/prerelease (i na sluzebnim notasu, na kterem delam u zakazniku).
Zakladni funkcnost Ubuntu a Debianu je stejna, Ubuntu je aktualnejsi, na desktopu nadherne vyladene a spousta veci proste funguje. Presto neni problem se vrtat v konfiguracich a upravit si system k obrazu svemu. Ma jednu zajimavou vlastnost - s kazdym vydanim se najdou dalsi veci, ktere uz nemusim upravovat, proste jsou tak nastavene implicitne.
Zpatky uz bych na desktopu rozhodne nesel, donedavna bych premyslel u serveru, ale v soucasne dobe bych klidne sel i do Ubuntu 6.06 LTS serveru. YMMV
Zajimavy je taky mnozstvi dokumentace, diskusnich for a balicku, vychozi vyber Main je kvalitni. Byt pouzivam Epiphany misto FF a spustu veci z Universe/Multiverse, nepozoruju ale zadny zasadni rozdil ve stabilite oproti Main. Uzasny je bugtracker Malone (Bugzillu povazuju za prisernost a nikdy jsem se ji nedonutil naucit), popr. komunitni portal Fridge a Ubuntu Weekly newsletter (ten mi oproti DWN dlouho chybel).
To, ze Ubuntu je a bude komopletne free a ne nejaka beta komercniho distra jako Fedora/OpenSuSE, je pro me nutnost. Pribyvajici certifikace ke komercnimu softu/zelezu jsou zajimava plus, ktera mozna jednou hodne pomuzou pri tlaceni se do korporatnich desktopu.
Je to o moznosti volby, takze byt si osobne myslim, ze Kubuntu je zbytecne tristeni sil, je to na kazdem, jake distro mu vyhovuje.