Po 8. květnu 2026 už na Instagramu nebudou podporované zprávy opatřené koncovým šifrováním. V chatech, kterých se bude změna týkat, se objeví pokyny o tom, jak si média nebo zprávy z nich stáhnout, pokud si je chcete ponechat.
V lednu byla ve veřejné betě obnovena sociální síť Digg (Wikipedie). Dnes bylo oznámeno její ukončení (Hard Reset). Společnost Digg propouští velkou část týmu a přiznává, že se nepodařilo najít správné místo na trhu. Důvody jsou masivní problém s boty a silná konkurence. Společnost Digg nekončí, malý tým pokračuje v práci na zcela novém přístupu. Cílem je vybudovat platformu, kde lze důvěřovat obsahu i lidem za ním. Od dubna se do Diggu na plný úvazek vrací Kevin Rose, zakladatel Diggu z roku 2004.
MALUS je kontroverzní proprietarní nástroj, který svým zákazníkům umožňuje nechat AI, která dle tvrzení provozovatelů nikdy neviděla původní zdrojový kód, analyzovat dokumentaci, API a veřejná rozhraní jakéhokoliv open-source projektu a následně úplně od píky vygenerovat funkčně ekvivalentní software, ovšem pod libovolnou licencí.
Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Tiskni
Sdílej:
Ja jsem presel na Ubuntu ze sid-a jednoduse: proste jsem cca mesic neupgradoval, pak jsem prepsal zdroje v /etc/apt/sources.list na zdroje ubuntu a znamou dvojkou apt-get update a apt-get dist-upgrade... A bylo to. Je pravda, ze zatim to uplne cele Ubuntu neni, ale ono se to casem srovna...
A co se tyce predelavek: pokud mas vsechno ve standardnich adresarich Debianu (tj. /etc/network/* /etc/default/* apod.), tak to v Ubuntu bude taky fungovat...
Honza Marek
nie som prilis guru, ale uz som skusal fedoru, ubuntu, suse, gentoo aj debian... a ubuntu (a jeho varianty - pouzivam kubuntu osobne) mi doteraz prislo ako najvyladenejsia distribucia (pomer pouzivatelnost+rychlost/zlozitost nastavenia)... je mozne ze gentoo je na tom podobne, ked sa cloveku chce a dostane sa do toho (a ma cas kompilovat
), ale... apt-get/aptitude mi dokonale staci, v repositories su do par dni nove verzie programov etc. (napr. aktualne ovladace fglrx tam boli za tusim 2 ci 3; na livne boli ovladace pre fedoru fc5 po 2 tyzdnoch)
mne sa skor zda, ze ten debian pomaly bude fakt len sklad balikov
serverovu verziu ubuntu som neskusal, ale mam pocit ze to nebude kvalitativne daleko za desktopovou
ubuntu (a jeho varianty - pouzivam kubuntu osobne) mi doteraz prislo ako najvyladenejsia distribucia (pomer pouzivatelnost+rychlost/zlozitost nastavenia)Myslím, že to v druhý závorce spolu jde ruku v ruce... Takže je možný mít i rychlej Debian
Fedoru na desktop???
Pokud se smiris s tim, ze kvuli prechodu z verze na verzi Fedory budes muset preinstalovat komp, tak mozna. Po kolegovi tady zbyl pocitac s FC2. Snazil jsem se ji postupne upgradnout na FC5. Primo FC2->FC5 to neslo, yum neznal format repository. Provedl jsem tedy prechod z FC2->FC3, coz jakz-takz proslo, ale yum upgrade trval asi tak 4 hodiny. Co me tam _opravdu_ vytacelo:
- nebylo mozne nastavit, odkud ma sosat baliky. Nastavil jsem mu, ze ma jet proti ftp.fi.muni.cz, ktery nam na nasi siti dava cca 9MB/s, a to navic protokolem http, protoze ten je rychlejsi (ftp-ko ma na tomto serveru nejake prodlevy na zacatku). Baliky to stahovalo jaksi pomalu, tak jsem se na yum podival pomoci strace a zjistil jsem, ze nejenze nejede proti ftp.fi.muni.cz, ale ani protokolem http!!! Stahoval to vsechno odnekud z USA, takze to slo jak psovi pastva.
- vypocet potrebnych baliku pro upgrade byl zoufale pomaly. Misto aby si natahl informace o vsech balicich a pak nejak doiteroval, co vsechno bude upgradovat, tak behem vypoctu upgrade jednotlive navazoval spojeni a stahoval po jednom souboru.
Nakonec jsem zkusil prechod FC3->FC5 a ten zhavaroval na zavislostech a konec. Tak teda opravdu nevim. Snad bych mohl jeste zkusit postupne FC3->FC4->FC5, ale uz k tomu nemam mnoho chuti...
Honza Marek
Teď vážně. Nechápu větu Závislosti nejsou propracované, pokaždé, když chci něco z repozitáře nainstalovat, mi něco chybí a musím to ručně doinstalovat. Jak se to projevuje? Nekonzistence repozitářů Fedory je IMHO FUD jak prase.
Začínal jsem na FC3, přes apt-get na FC4 no problem. Teď jsem měl trochu problémy na FC5, tak jsem si stáhl DVD a upgradoval to z DVD FC5 a taky bez problémů. Následný yum upgrade stáhl asi 700MB nových versí balíčků a je to hotové. Během pár hodin dvakrát za rok to přežiju.
Někdo dokonce psal, že přes inet updatoval z RH9 na FC4. Proč jsi měl takové problémy netuším.
)
...jeho doba už minula...Muzete to vice rozvest? Rad bych se poucil.
.
Pro me jako Debianistu napr. proto, ze z Debianu vychazi, ale je trosku dotazenejsi. Obcas me vytacely broken dependencies. Na ty jsem v Ubuntu nenarazil. Dale je tam lepsi instalacni podpora. Co tim myslim: Chtel jsem v Debianu nainstalovat request-tracker3.4 a byl to dost drsny zazitek. V Ubuntu je k tomu jeste jeden balik, ktery mi do Apache docpe vsechny potrebne moduly a doplni vhodne zapisy. Nebylo to sice jeste uplne primocare, ze bych to tam nainstaloval a slapalo to, ale rozhodne jsem k vysledku mel blize, nez v Debianu. Me v Debianu bavilo to, ze si muzu delat staly upgrade sveho pocitace a pouzival jsem sid, protoze mel nove baliky. Jenze casem me to omrzelo, protoze se obcas stavalo, ze neco ze systemu bylo zrovna po tomto upgrade nepouzitelne, padalo to apod. Ubuntu je vcelku stabilni a updaty k nemu jsou v pohode. Navic po cca 0.5 - 1 roce vyjde nova verze, kterou upgradnu systemem z Debianu, tj. apt-get update a apt-get upgrade, takze zase pohoda. Rekl bych, ze se podarilo zkombinovat to dobre na Debianu (tj. zejmena system balicku) se silnym zazemim komercni firmy, ktera dotahla distribuci k vetsi stabilite.
Honza Marek
RH 6.2 - 8.0,
Debian Potato, Woody (a cca 0.5roku Sid),
Ubuntu Warty Pre - nynejsi Dapper, vzdycky upgraduju uz kolem beta/prerelease (i na sluzebnim notasu, na kterem delam u zakazniku).
Zakladni funkcnost Ubuntu a Debianu je stejna, Ubuntu je aktualnejsi, na desktopu nadherne vyladene a spousta veci proste funguje. Presto neni problem se vrtat v konfiguracich a upravit si system k obrazu svemu. Ma jednu zajimavou vlastnost - s kazdym vydanim se najdou dalsi veci, ktere uz nemusim upravovat, proste jsou tak nastavene implicitne.
Zpatky uz bych na desktopu rozhodne nesel, donedavna bych premyslel u serveru, ale v soucasne dobe bych klidne sel i do Ubuntu 6.06 LTS serveru. YMMV
Zajimavy je taky mnozstvi dokumentace, diskusnich for a balicku, vychozi vyber Main je kvalitni. Byt pouzivam Epiphany misto FF a spustu veci z Universe/Multiverse, nepozoruju ale zadny zasadni rozdil ve stabilite oproti Main. Uzasny je bugtracker Malone (Bugzillu povazuju za prisernost a nikdy jsem se ji nedonutil naucit), popr. komunitni portal Fridge a Ubuntu Weekly newsletter (ten mi oproti DWN dlouho chybel).
To, ze Ubuntu je a bude komopletne free a ne nejaka beta komercniho distra jako Fedora/OpenSuSE, je pro me nutnost. Pribyvajici certifikace ke komercnimu softu/zelezu jsou zajimava plus, ktera mozna jednou hodne pomuzou pri tlaceni se do korporatnich desktopu.
Je to o moznosti volby, takze byt si osobne myslim, ze Kubuntu je zbytecne tristeni sil, je to na kazdem, jake distro mu vyhovuje.