OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.04 “Dragonfish”. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Oznámeny byly nové Raspberry Pi Compute Module 4S. Vedle původní 1 GB varianty jsou nově k dispozici také varianty s 2 GB, 4 GB a 8 GB paměti. Compute Modules 4S mají na rozdíl od Compute Module 4 tvar a velikost Compute Module 3+ a předchozích. Lze tak provést snadný upgrade.
Po roce vývoje od vydání verze 1.24.0 byla vydána nová stabilní verze 1.26.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.26.
Byla vydána nová verze 6.2 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl povýšen na verzi 13.0.14.
Byla vydána nová verze 30.0.0 frameworku pro vývoj multiplatformních desktopových aplikací pomocí JavaScriptu, HTML a CSS Electron (Wikipedie, GitHub). Chromium bylo aktualizováno na verzi 124.0.6367.49, V8 na verzi 12.4 a Node.js na verzi 20.11.1. Electron byl původně vyvíjen pro editor Atom pod názvem Atom Shell. Dnes je na Electronu postavena celá řada dalších aplikací.
Byla vydána nová verze 9.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 220 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 700 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
Tiskni Sdílej:
Ja jsem presel na Ubuntu ze sid-a jednoduse: proste jsem cca mesic neupgradoval, pak jsem prepsal zdroje v /etc/apt/sources.list na zdroje ubuntu a znamou dvojkou apt-get update a apt-get dist-upgrade... A bylo to. Je pravda, ze zatim to uplne cele Ubuntu neni, ale ono se to casem srovna...
A co se tyce predelavek: pokud mas vsechno ve standardnich adresarich Debianu (tj. /etc/network/* /etc/default/* apod.), tak to v Ubuntu bude taky fungovat...
Honza Marek
ubuntu (a jeho varianty - pouzivam kubuntu osobne) mi doteraz prislo ako najvyladenejsia distribucia (pomer pouzivatelnost+rychlost/zlozitost nastavenia)Myslím, že to v druhý závorce spolu jde ruku v ruce... Takže je možný mít i rychlej Debian
Fedoru na desktop???
Pokud se smiris s tim, ze kvuli prechodu z verze na verzi Fedory budes muset preinstalovat komp, tak mozna. Po kolegovi tady zbyl pocitac s FC2. Snazil jsem se ji postupne upgradnout na FC5. Primo FC2->FC5 to neslo, yum neznal format repository. Provedl jsem tedy prechod z FC2->FC3, coz jakz-takz proslo, ale yum upgrade trval asi tak 4 hodiny. Co me tam _opravdu_ vytacelo:
- nebylo mozne nastavit, odkud ma sosat baliky. Nastavil jsem mu, ze ma jet proti ftp.fi.muni.cz, ktery nam na nasi siti dava cca 9MB/s, a to navic protokolem http, protoze ten je rychlejsi (ftp-ko ma na tomto serveru nejake prodlevy na zacatku). Baliky to stahovalo jaksi pomalu, tak jsem se na yum podival pomoci strace a zjistil jsem, ze nejenze nejede proti ftp.fi.muni.cz, ale ani protokolem http!!! Stahoval to vsechno odnekud z USA, takze to slo jak psovi pastva.
- vypocet potrebnych baliku pro upgrade byl zoufale pomaly. Misto aby si natahl informace o vsech balicich a pak nejak doiteroval, co vsechno bude upgradovat, tak behem vypoctu upgrade jednotlive navazoval spojeni a stahoval po jednom souboru.
Nakonec jsem zkusil prechod FC3->FC5 a ten zhavaroval na zavislostech a konec. Tak teda opravdu nevim. Snad bych mohl jeste zkusit postupne FC3->FC4->FC5, ale uz k tomu nemam mnoho chuti...
Honza Marek
Začínal jsem na FC3, přes apt-get
na FC4 no problem. Teď jsem měl trochu problémy na FC5, tak jsem si stáhl DVD a upgradoval to z DVD FC5 a taky bez problémů. Následný yum upgrade
stáhl asi 700MB nových versí balíčků a je to hotové. Během pár hodin dvakrát za rok to přežiju.
Někdo dokonce psal, že přes inet updatoval z RH9 na FC4. Proč jsi měl takové problémy netuším.
...jeho doba už minula...Muzete to vice rozvest? Rad bych se poucil.
Pro me jako Debianistu napr. proto, ze z Debianu vychazi, ale je trosku dotazenejsi. Obcas me vytacely broken dependencies. Na ty jsem v Ubuntu nenarazil. Dale je tam lepsi instalacni podpora. Co tim myslim: Chtel jsem v Debianu nainstalovat request-tracker3.4 a byl to dost drsny zazitek. V Ubuntu je k tomu jeste jeden balik, ktery mi do Apache docpe vsechny potrebne moduly a doplni vhodne zapisy. Nebylo to sice jeste uplne primocare, ze bych to tam nainstaloval a slapalo to, ale rozhodne jsem k vysledku mel blize, nez v Debianu. Me v Debianu bavilo to, ze si muzu delat staly upgrade sveho pocitace a pouzival jsem sid, protoze mel nove baliky. Jenze casem me to omrzelo, protoze se obcas stavalo, ze neco ze systemu bylo zrovna po tomto upgrade nepouzitelne, padalo to apod. Ubuntu je vcelku stabilni a updaty k nemu jsou v pohode. Navic po cca 0.5 - 1 roce vyjde nova verze, kterou upgradnu systemem z Debianu, tj. apt-get update a apt-get upgrade, takze zase pohoda. Rekl bych, ze se podarilo zkombinovat to dobre na Debianu (tj. zejmena system balicku) se silnym zazemim komercni firmy, ktera dotahla distribuci k vetsi stabilite.
Honza Marek