Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Poznáte nejaké prípady komerčných firiem, ktoré používajú GNU/Linux, či nejaké iné FLOSS aplikácie, no hanbia sa za to? Že nie? Tak potom mám pre vás skvelý príklad - Zonbu OS.
Na túto firmu som narazil čistou náhodou na Wikipedii, kde bola uvedená ako "See Also" pre gOS Rocket - distribúciu, ktorá má byť použitá ako OS pre nový subnotebook od Everexu. Bol som milo prekvapený, keď som sa dočítal, že distribúcia Zonbu OS je založená na Gentoo a ako desktopové prostredie používa XFCE. No som asi sám, koho to teší lebo na oficiálnej stránke daného produktu nie je jediná zmienka, že by to bežalo na GNU/Linuxe. Ak si pozriete aj celkom podarené demo, opäť nič nenájdete. Vychádza mi z toho len jediné - firma Zonbu sa jednoducho bojí toho, že by ich produkty (mini desktop PC a notebook založené na procesoroch VIA) boli vopred odmietnuté potencionálnymi Windows používateľmi z dôvodu použitia Linuxu.
A majú pravdu - obyčajní ľudia majú naozaj predsudky voči GNU/Linuxu. Sám som sa s tým veľakrát stretol. Človek uvidí Compiz, AWN, či iné oku lahodiace aplikácie a hneď počujem, že to chce aj dotyčný. Po rýchlom oboznámení s tým, že mám GNU/Linux človek zväčša prestáva mať záujem. Linux je medzi neznalými ešte stále považovaný za čisto konzolový OS, ktorý používajú len naozaj "zdatní" informatici, čiže sa v konečnom dôsledku firme Zonbu ani nečudujem... Smutné.
Ale aby som nezabudol - jedna zmienka tam predsa je, no hlboko pochovaná vo FAQ:
What operating system does Zonbu use?
In order to deliver to you the self-healing architecture of Zonbu on a low-power, compact mini computer, we created our own operating system based on Linux. It's a state-of-the-art OS built on open source software. You'll find it intuitive, with a familiar and elegant UI — including transparency and shadows.
Nič viac. :( A čo vy, máte nejaký ďalší príklad toho, že GNU/Linux nepomáha komerčným firmám, čo sa týka marketingu?
Tiskni
Sdílej:
A nepoužívají ho, protože nechtějí, ne že by tam nebyla dotyčná aplikace (většinou používají pouze webový prohlížeč
) nebo to bylo nějaké neintuitivní, ale prostě taková psychická blokáda, že to je něco, s čím nepřišli do styku... Celkem je ale nechápu, že to nechtějí ani vyzkoušet...
Uvést nějaké příklady z firemního prostředí není jednoduché, protože když se o využití G/L prostě nezmíní, tak málokdy se to dá dopátrat...
Je ale vidět, že na trhu není žádný klíčový subjekt, který by dokázal tyto pomyslné psychické bariéry prolomit (což vůbec není jednoduché..) a zlepšit tak celkové postavení G/L... Mno, uvidíme, co přijde. :c)
Pak viděl, jak jsem připojil jeho foťák k počítači a naskládal do něj fotky (Canon - přes digikam) a zíral, že to taky jde tak snadno, jako ve Windows.
Za měsíc už měl notebook s dual bootem, zkoušel Ubuntu.
Tím bychom se mohli inspirovat. Sehrát podobné scénky, jakými učil telefonovat Jára Cimrman své žáky v osadě Struk. Něco jako ...
Hola, hola, tam Linux. Sem napište přístupové heslo, asi takhle dlouhé ... :o)
) a dostal jsem díky tomu nabídku práce v diplomatických službách ..Mám to samé doma - když jsem chtěl doma nainstalovat na rodinný počítač Edubuntu, tak se do mě hnedka všichni pustili, že s tím neumí a nebudou umět, že to je složité a tak podobně. Přitom to v životě nezkusili a potažmo ani neviděli. Ale slyší slovo "Linux" a mají "jasno".
Přítelkyně také byla ochotna tučňáka (chameleona) zkusit teprve ve chvíli, kdy jsem jí vysvětlil, že jestli tam chce Windows, tak klidně, ale bude si je muset koupit a buď si je sama nainstalovat a starat se o ně, nebo najít někoho, kdo to bude dělat.
deb http://ftp.cz.debian.org/debian jessie main contrib non-free
Takze nejlepsi metoda, jak k lidem dostat Linux, je nerict jim, ze je to Linux, protoze pak nebudou vedet, ze je to pro ne prilis slozite? Jako onen cmelak z vtipu, co podle (chybnych) vypoctu nemuze letal, ale presto leta? Dost mi to pripomina rozhovor, co mela Zuzana Stohelitska s madam Fondanovou v knize "Zlodej Času" od Terryho Pratchetta:
„A co jste to tedy přesně chtěla, madam?“ zeptala se. „Víte, když jsem odcházela ze třídy, měli jsme právě algebru a třída je vždycky neklidná, když má práci hotovou.“ „Algebru?“ vypravila ze sebe madam Fondánová, přičemž si nedobrovolně zírala na vlastní prsa, což si ještě nikdo jiný nedovolil. „Ale to je pro sedmileté děti příliš těžká věc!“ „Ano, máte pravdu,“ přikyvovala Zuzana. „Jenže já jim to neřekla a děti na to zatím nepřišly.“
