Společnost Epic Games vydala verzi 5.4 svého proprietárního multiplatformního herního enginu Unreal Engine (Wikipedie). Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
Péťa mě požádal, abych otestoval, jak je na tom nová betaverze Firefoxu se správou paměti v porovnání s dalšími prohlížeči na Linuxu.
Testoval jsem na svém hlavním počítači (A64 @2,2GHz, 1GB RAM) s nainstalovaným Arch Linuxem (64-bit) up-to-date a KDEmod 3.5.9. Testoval jsem Firefox 3 beta4, Operu 9.50 build1834 (který se na první pohled tváří jako beta 2, tolik k omylu, na který jsem byl upozorněn v diskuzi) a Konqueror 3.5.9 (KDEmod), tedy nejnovější verze dostupné z testing případně repozitáře KDEmod. Opera a Firefox měly funkční Flash plugin, pro Konqueror nemám Flash plugin nastavený.
Jako více méně běžný uživatel řeším problém, jak rozumně zálohovat svá data a chránit se před jejich ztrátou, a zároveň, protože pracuji na třech počítačích a občas na nějaké stanici ve škole, jak mít vždy dostupnou nejaktuálnější verzi svých dat.
Už nějakou dobu používám k tomuto účelu flashdisk a rsync. Vzhledem k mým požadavkům jde o velmi dobrý způsob, jak data do určité (pro mě dostatečně velké míry) chránit, přenášet mezi počítači a zároveň je mít v nejnovější verzi dostupná i na školní stanici.
Po dlouhé době jsem se rozhodl přidat si nějaké další rozšíření do Firefoxu. Nemilé překvapení nastalo v okamžiku, kdy po kliknutí na instalovat Firefox zahlásil:
Aplikace Firefox nemohla stáhnout soubor https://www.rememberthemilk.com/services/gmail/download/rtmgmail-1.0.1.xpi kvůli chybě: Neočekávaná chyba instalace. Více informací je možno zjistit ze záznamů v chybové konzole. -203
Naštěstí máme Google a navíc šlo o rozšíření Remember the Milk pro Gmail (čili důležitou věc), takže byl i čas se problémem zabývat. Problém je prý způsoben porušenými soubory extensions.* v profilu, které stačí smazat nebo přejmenovat:
[nik@venice ~]$ rm /home/nik/.mozilla/firefox/*.default/extensions.*
A teď už by instalace rozšíření měla proběhnout v pořádku.
Jedním z důvodů mého přesunu od openSUSE k Arch Linuxu bylo i KDEmod, upravené KDE pro Archlinux. Vyšší modularita, vylepšení výkonu i vzhledu zní lákavě. Klasické KDE je přeci jen poměrně mohutné DE, což se v kombinaci s openSUSE projevuje velkým využitím RAM mého počítače (512MB RAM stíhá akorát běžnou práci - Firefox, Amarok, Kopete - pokud ale zapnu i Eclipse, nebo SQLDeveloper, tak už jde do swapu. S 1GB RAM je situace lepší a počítač swapuje jen výjimečně).
Zároveň jsem si už od časů Ubuntu 6.10 zvykl na kompozitní okenní manažer, tehdy ještě Beryl, nyní Compiz Fusion. Ačkoliv vím, že se názory na "3D Desktop" různí, mně osobně přináší několik zajímavých výhod...