Jonathan Thomas oznámil vydání verze 4.0 nelineární střižny OpenShot. Nově podporuje nahrávání obrazu a zvuku, vylepšuje uživatelské rozhraní, mj. color grading, přidává další efekty a mnoho dalšího (seznam změn).
Proběhlo hlasování o používání LLM při vývoji Debianu. Vývojáři Debianu si odhlasovali zodpovědné využívání generativní umělé inteligence.
Sovereign Tech Agency (Wikipedie) prostřednictvím svého fondu Sovereign Tech Fund podpoří vývoj Flatpaku částkou 508 640 eur.
Byla vydána první veřejná verze v7.0-mk2 projektu Multikernel (mklinux), který umožňuje spouštět více nezávislých linuxových jader současně na jednom stroji bez hypervizoru.
Heureka Group uspěla v soudním sporu se společností Google. Městský soud v Praze vydal rozhodnutí v oblasti soukromoprávního vymáhání soutěžního práva. Společnosti Heureka Group přiznal náhradu ušlého zisku ve výši 250 milionů korun, což spolu s úroky z prodlení a náhradou nákladů řízení činí více jak 410 milionů korun. Základem celého sporu bylo protisoutěžní jednání technologického giganta Google v letech 2013 až 2017. Google na
… více »Dnešním dnem končí LTS podpora Debianu 11 s kódovým názvem Bullseye. K dispozici je Extended LTS podpora.
Firma X zaslala předžalobní výzvu vývojáři projektu Nitter (Wikipedia), open-source alternativního frontendu k sociální síti X (ex-Twitter), a provozovatelům instancí jako XCancel, které umožňovaly číst příspěvky bez přihlášení, reklam a javascriptu. Údajně se dopouštějí „sběru dat“. Zdrojový kód Nitteru vývojář archivoval. Vývoj již dříve přerušil v roce 2024 po tehdejším omezení API X. X je dceřiná společnost SpaceXAI Elona Muska, provozující mj. kontroverzního chatbota Grok.
Bylo vydáno Ubuntu 26.04.1 LTS, tj. první opravné vydání Ubuntu 26.04 LTS s kódovým názvem Resolute Raccoon. Přehled novinek a oprav na Discourse.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2025 (pdf). Incidentů ubylo, sofistikovanost útočníků roste.
Open source softwarový stack AMD ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán v nové major verzi 10.0. S ROCm.AI. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Péťa mě požádal, abych otestoval, jak je na tom nová betaverze Firefoxu se správou paměti v porovnání s dalšími prohlížeči na Linuxu.
Testoval jsem na svém hlavním počítači (A64 @2,2GHz, 1GB RAM) s nainstalovaným Arch Linuxem (64-bit) up-to-date a KDEmod 3.5.9. Testoval jsem Firefox 3 beta4, Operu 9.50 build1834 (který se na první pohled tváří jako beta 2, tolik k omylu, na který jsem byl upozorněn v diskuzi) a Konqueror 3.5.9 (KDEmod), tedy nejnovější verze dostupné z testing případně repozitáře KDEmod. Opera a Firefox měly funkční Flash plugin, pro Konqueror nemám Flash plugin nastavený.
Jako více méně běžný uživatel řeším problém, jak rozumně zálohovat svá data a chránit se před jejich ztrátou, a zároveň, protože pracuji na třech počítačích a občas na nějaké stanici ve škole, jak mít vždy dostupnou nejaktuálnější verzi svých dat.
Už nějakou dobu používám k tomuto účelu flashdisk a rsync. Vzhledem k mým požadavkům jde o velmi dobrý způsob, jak data do určité (pro mě dostatečně velké míry) chránit, přenášet mezi počítači a zároveň je mít v nejnovější verzi dostupná i na školní stanici.
Po dlouhé době jsem se rozhodl přidat si nějaké další rozšíření do Firefoxu. Nemilé překvapení nastalo v okamžiku, kdy po kliknutí na instalovat Firefox zahlásil:
Aplikace Firefox nemohla stáhnout soubor https://www.rememberthemilk.com/services/gmail/download/rtmgmail-1.0.1.xpi kvůli chybě: Neočekávaná chyba instalace. Více informací je možno zjistit ze záznamů v chybové konzole. -203
Naštěstí máme Google a navíc šlo o rozšíření Remember the Milk pro Gmail (čili důležitou věc), takže byl i čas se problémem zabývat. Problém je prý způsoben porušenými soubory extensions.* v profilu, které stačí smazat nebo přejmenovat:
[nik@venice ~]$ rm /home/nik/.mozilla/firefox/*.default/extensions.*
A teď už by instalace rozšíření měla proběhnout v pořádku.
Jedním z důvodů mého přesunu od openSUSE k Arch Linuxu bylo i KDEmod, upravené KDE pro Archlinux. Vyšší modularita, vylepšení výkonu i vzhledu zní lákavě. Klasické KDE je přeci jen poměrně mohutné DE, což se v kombinaci s openSUSE projevuje velkým využitím RAM mého počítače (512MB RAM stíhá akorát běžnou práci - Firefox, Amarok, Kopete - pokud ale zapnu i Eclipse, nebo SQLDeveloper, tak už jde do swapu. S 1GB RAM je situace lepší a počítač swapuje jen výjimečně).
Zároveň jsem si už od časů Ubuntu 6.10 zvykl na kompozitní okenní manažer, tehdy ještě Beryl, nyní Compiz Fusion. Ačkoliv vím, že se názory na "3D Desktop" různí, mně osobně přináší několik zajímavých výhod...