Společnost OpenAI představila GPT-5 (YouTube).
Byla vydána (𝕏) červencová aktualizace aneb nová verze 1.103 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.103 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Americký prezident Donald Trump vyzval nového generálního ředitele firmy na výrobu čipů Intel, aby odstoupil. Prezident to zdůvodnil vazbami nového šéfa Lip-Bu Tana na čínské firmy.
Bylo vydáno Ubuntu 24.04.3 LTS, tj. třetí opravné vydání Ubuntu 24.04 LTS s kódovým názvem Noble Numbat. Přehled novinek a oprav na Discourse.
Byla vydána verze 1.89.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Americká technologická společnost Apple uskuteční v USA další investice ve výši sta miliard dolarů (2,1 bilionu korun). Oznámil to ve středu šéf firmy Tim Cook při setkání v Bílém domě s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Trump zároveň oznámil záměr zavést stoprocentní clo na polovodiče z dovozu.
Zálohovací server Proxmox Backup Server byl vydán v nové stabilní verzi 4.0. Založen je na Debianu 13 Trixie.
Byla vydána nová verze 1.54.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Jan Václav.
Knižní edice správce české národní domény přináší novou knihu zkušeného programátora Pavla Tišnovského s názvem Programovací jazyk Go. Publikace nabízí srozumitelný a prakticky zaměřený pohled na programování v tomto moderním jazyce. Nejedná se však o klasickou učebnici, ale spíše o průvodce pro vývojáře, kteří s Go začínají, nebo pro ty, kdo hledají odpovědi na konkrétní otázky či inspiraci k dalšímu objevování. Tištěná i digitální verze knihy je již nyní k dispozici u většiny knihkupců.
OpenAI zpřístupnila (en) nové nenáročné otevřené jazykové modely gpt-oss (gpt-oss-120b a gpt-oss-20b). Přístupné jsou pod licencí Apache 2.0.
2.4.2006 10:50
David Watzke | skóre: 74
| blog: Blog...
| Praha
2.4.2006 09:49
Filip Dominec | skóre: 10
| blog: GetTheTrueFacts
2.4.2006 10:04
Filip Dominec | skóre: 10
| blog: GetTheTrueFacts
2) Je to tim, ze jini klient pouzivaji windows kodovani. Takze si nastav v kopete kodovani cp-1250pozor, on píše i o problémech v seznamu lidí - ten je na tom, co používá druhá strana, nezávislý ... jinak mám pocit, že Jabber i ICQ se už nějaký čas baví v unicode ...
3) ... Tady si vygeneruj modeline ...ehm, dovolil bych si toto řešení označit za nevhodné, použitelné jedině jako poslední pokus ... pokud použije správný ovladač, měl by si tento umět vytáhnout informace o podporovaných režimech z monitoru sám, žádnou modeline netřeba nastavovat
Taky pise, ze to mel ve stadiu, kdy mel spatne jen prichozi zpravy.to jo, ale na mě ten popis působí dojmem chyby v Kopete (nebo skrytý PEBKAC)
... stejne mi chodi zpravy od urcitych lidi se spatnou diakritikouhm, nedá se tam vysledovat nějaká závislost ve stylu že používajího určitého klienta na určité verzi Woken? jiní lidé od nich dostávají zprávy kódované správně?
Mohl by jste mi popsat jak teda nejsystemoveji nastavit 1024x768@100Hz?samozřejmě záleží na distribuci
- radit přímou editaci xorg.conf mi přijde zhruba na stejné úrovni jako radit "svatou trojkombinaci" namísto rpm/deb/ebuild/další
nicméně výtka nesměřovala ani tak k editaci xorg.conf (k tomu stejně bude muset sáhnout, pokud v daném distru nic není; resp. může užít nějaký xf86confignesmysl), ale k tomu, proč nastavovat natvrdo nějaké parametry (jimž navíc málokdo rozumí) ručně, když to lze řešit autodetekcí - pokud si monitor s grafikou a grafika s X rozumí, bude mít požadované rozlišení a frekvenci přímo jako položky v kdečkovském nastavení obrazovky, což je to, po čem touží (resp. tak jak jsem to pochopil)
aby ta autodetekce mohla proběhnout, musí mít patřičný ovladač - což si myslím, že nemá ... samozřejmě mohu se mýlit - potom tedy, jestliže si to rozumět nechce, ač je ovladač správný, by přišlo na řadu to laborování s modelines atp. ... ale než bych něco takového radil, požádal bych o výpis logu Xserveru, abych se podíval, jestli daný režim vůbec detekuje a pokud ano, proč se nedá použít - jinými slovy, efektem ručního zadání modeline by také nemuselo být nic jiného než vytvoření duplicitního záznamu, který se stejně bude ignorovat (samotné přidání modeline přece ještě nestačí k jistotě, že se použije zrovna tento režim ...)
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz# cat /etc/fonts/local.conf
<?xml version="1.0"?>
<!DOCTYPE fontconfig SYSTEM "fonts.dtd">
<!-- /etc/fonts/local.conf file for local customizations -->
<fontconfig>
<!--
Enable sub-pixel rendering
<match target="font">
<edit name="rgba" mode="assign"><const>rgb</const></edit>
</match>
-->
<!--
Provide required aliases for standard names
-->
<alias>
<family>serif</family>
<prefer>
<family>Luxi Serif</family>
</prefer>
</alias>
<alias>
<family>sans-serif</family>
<prefer>
<family>Luxi Sans</family>
</prefer>
</alias>
<alias>
<family>monospace</family>
<prefer>
<family>Terminus</family>
<family>Luxi Mono</family>
</prefer>
</alias>
</fontconfig>
v náhledu fontu je čeština vždy v pořádkuono to totiž chybějící znaky nahrazuje znaky z jiného fontu (schválně se podívejte pozorně na tvar písmen) - bohužel to nefunguje vždy (a není mi zcela jasné, čím se to řídí ...)
kcharselect, kde je přímo vidět, jaké znaky jsou pokryty
Ve Slaxu jsem do local.conf jsem nakopíroval, to co jste uvedl výše,to byl jen příklad, jak to mám já, nikoliv zaručeně správná konfigurace pro každou instalaci
ale ke kýženému výsledku to nevedlo.hm, reloadnul/restartoval jste potom fontserver? (např.
/etc/init.d/xfs restart na Mandrivě)
1. ve win si nastavím vzhled složky (detaily adresářů,chci vidět skryté a systémové soubory) a pak tam je fce, že chci aby všechny složky vypadaly po otevření stejně, jako ta právě nastavená. V Konqueroru jsem to prostě nenašel, určitě to tam někde je, ale zřejmě "zalezlé" někde v konfiguraci.AFAIK to tam prostě není - Konqueror má totiž jednotné nastavení (to co a jak bude zobrazovat, je nastavení Konqueroru, nikoliv jednotlivých adresářů ... KDE naštěstí s přebíráním featur z Woken nezašlo tak daleko, aby mělo potřebu zasvinit celý filesystém konfiguráky pro každý adresář zvlášť a ještě všude cpát nějaké databáze obsahu atp. - když už generuje náhledy, ukládá si je do cache pod svým adresářem) takže chápu-li správně, o jaké chování jde, toto je defaultní chování Konqueroru, není kvůli tomu potřeba dělat nějakou opičárnu ve stylu "použít na vše"
2. Kopete mi nezobrazuje dobře diakritiku,jsou i jiné komunikátory ... ok, to není řešení - no, podíval bych se do bugzilly, jestli je to hlášené (a opravené => zkusit novější verzi?)
3. V některých distrech se mi stávalo, že po instalaci bylo defaultně nastaveno 1024x768/60, i když můj monitor zvládne 1600x1200/75.hm, v některých verzích se mi stávalo, že po instalaci bylo defaultně nastaveno 640*480*256/75, a v novějších 800*600*64K/60, i když můj monitor a grafika zvládnou 1600*1200*16M/75 (nemluvě o situaci, kdy se to s grafikou nedohodlo a šlo to v nějakém šíleném SVGA-nepříliš-kompatibilním režimu) ... třetí číslo je počet barev, a jestli to někomu nedošlo, tak mluvím o defaultním rozlišení Windows 98 a XP
Divné je, že to nejde změnit směrem nahoru.zřejmě je použit obecný (SVGA kompatibilní) ovladač, je třeba vyměnit jej za něco přímo na míru grafické kartě ...
Jasně, už jsem se dočetl, že existuje nějaký Xorg, pomocí kterého to jde změnit, spíš mě zaráží, proč to nejde upravit přes "klikací" nastavení monitoru v KDE.protože to není záležitost KDE klikátko na výběr ovladače grafické karty musí dodat autor použité distribuce; návodů jak si pomoci ručně se po síti válí tuny (ano, nejspíše to bude mít co do činění s editací souboru /etc/X11/xorg.conf)
.directory.
... co jsem se toho naopak zbavoval ...zbavoval? by default je to vypnutý, teda aspoň všude kde jsem koukal, takže jsem si ani nevšim, že tam nějaká taková blbina přibyla a lehce jsem se ztrapnil příspěvkem výše řka že to Konqueror neumí :-/ btw, proč se nastavení "složky" jmenuje
.directory? 
(což mi připomíná nenáviděný bug KDE)
Na druhou stranu, s tím update z 2005 na 2006 se výrazně zlepšila detekce hw a podobné. Abych jen nepomlouval.
A po vložení zvukovýho začalo hnedle hrát!už jsem to psal jinde - jaktože tento "pokrok" nezavedli i výrobci samostatných CD přehrávačů (vyjma autorádií), jaktože tam se pořád musí mačkat na tlačítko play? žeby to nebyla zas tak výtečná featura, jak si myslí vývojáři software?
Obávám se ale, že "pokrok" nejde zastavit (:
Po pravdě, ono šlo, co si vzpomínám, něco povypínat i na Win.hm, ano, když člověk zná stránky jako annoyances.org, tak zjistí, jak se takových blbostí zbavit
... ještěže v tom KDE to (zatím?) jde celkem jednoduše a spolehlivě naklikat v kcontrol - tedy trošku mě zmátlo, že tato změna se neprojevila hned ale až po restartu, chjo :-/
2.4.2006 11:24
David Watzke | skóre: 74
| blog: Blog...
| Praha
2.4.2006 10:51
David Watzke | skóre: 74
| blog: Blog...
| Praha
2.4.2006 10:53
David Watzke | skóre: 74
| blog: Blog...
| Praha
2.4.2006 10:45
s/jí/ji/
Jedinou vyhodou windows je ... rozsirenost (kdyz se nad tim zamyslete, tak k tomu dojdete take).To jsi napsal ty. Tedy nenapsal jsi něco jako "hlavní výhodou windows je rozšířenost, většina ostatních z ní plyne."
Nesouhlas. Ja myslim, ze tech vyhod je daleko vice. jednoduchost, rychlost, podpora hardware, mnozstvi software ...Je reakce na tvůj zápisek. Jak na toto můžeš reagovat slovy
Tim co si napsal jen dokazujes, ze si nepochopil muj blogpost.???
3.4.2006 10:31
Dalibor Smolík | skóre: 54
| blog: Postrehy_ze_zivota
| 50°5'31.93"N,14°19'35.51"E
K nevýhodám z velké rozšířenosti a zároveň homogenity prostředí bych přidal, že je to daleko zajímavější a trochu i snadnější terč pro nejrůznější crackery. Také zřejmě výraznější zastoupení hlavně na desktopech, které spravují častěji méně znalí a zkušení uživatelé, může mít tak za následek snadnější šíření virů, červů, spyware, trojských koní a další digitální havěti.
Ackoliv s tou "vyhodou" rozsireni Windows souhlasim. Muj nazor je, ze ma smysl Linux instalovat pouze na servery, kde jej budou spravovat profici - nebot prave zde linux asi bude jeste dlouho neprekonan. Nehleďme vsak na to, ze je to zadarmo! Ono to totiz pravda je a neni ...
Uvedu priklad s imaginarni firmou, ktera chce svuj system prevest z Win na Linux. Jelikoz kazdej neni pocitacove zdatnej, bude pravdepodobne pracovnikum (tj. ucetnim, sekretarkam ...) delat bezpochyby problem s jeho obsluhou, ano mohou se to naucit, ale bude to chtit cas. Hodne casu! A cas jsou zase penize. K tomu pripocitejte, ze pokud zakoupite nejaky komercni software, dostavate zpravidla tech. podporu. U linuxu ne! Muzete si najmout profesionaly, ty si vsak budete tezce platit.
Nakonec se tedy muze velmi snadno stat, ze ve finale Vas prijde prechod na linux velmi draho. A prijdete o spoustu casu, kterou byste mohli venovat necemu smysluplnejsimu.
Jinak nic proti linuxu, rad jej sam pouzivam, bohuzel porad si myslim, ze to patri pocitacovym nadsencum a jeho pouziti si dovedu predstavit pouze na serverech.
Tiskni
Sdílej:
2.4.2006 11:27