Training Solo (Paper, GitHub) je nejnovější bezpečnostní problém procesorů Intel s eIBRS a některých procesorů ARM. Intel vydal opravnou verzi 20250512 mikrokódů pro své procesory.
Byla vydána nová verze 25.05.11 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Svobodný elektronický platební systém GNU Taler (Wikipedie, cgit) byl vydán ve verzi 1.0. GNU Taler chrání soukromí plátců a zároveň zajišťuje, aby byl příjem viditelný pro úřady. S vydáním verze 1.0 byl systém spuštěn ve Švýcarsku.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 209. brněnský sraz, který proběhne tento pátek 16. května od 18:00 ve studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Jelikož se Brno stalo jedním z hlavních míst, kde se vyvíjí open source knihovna OpenSSL, tentokrát se OpenAlt komunita potká s komunitou OpenSSL. V rámci srazu Anton Arapov z OpenSSL
… více »GNOME Foundation má nového výkonného ředitele. Po deseti měsících skončil dočasný výkonný ředitel Richard Littauer. Vedení nadace převzal Steven Deobald.
Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
Už je to dávno pryč. Vyrostl jsem z této rádoby elementární otázky a jsem za to velice vděčný. V životě jsem se choval různě, ostatně snad jako každý. Během několika let jsem však pochopil, že zde vůbec nejde o to, zda-li svůj stroj svěřím do rukou Linuxu či Windowsů.
Dnes se nad vzpomínkou tehdejších úmorných, nekonečných a mnohdy psychicky vysilujících flame diskuzí pouze pousměji. Nedělám si iluze. Dva nesmiřitelné tábory jsou jak Prometheovy játra. Vždy budou dorůstat i přes snahu jejich eliminace. Pokaždé se najde někdo, jež za něco potřebuje bojovat. Stále zde budou lidé, jejichž nevědomost a odpor k neznámému přehluší veškerou užitnou hodnotu toho či onoho řešení. Lidé rádi bojují. Rádi si volíme „své tábory“ a brojíme proti ostatním. Je to tak svůdné, lákavé. Všichni máme jistou podvědomou potřebu konflikty vyhledávat, být jejich strůjci. Je to veskrze přirozené. Máme vlastně nutkání pohrdat těmi, jenž nesplňují normu, těmi jenž vybočují z řady. Měřítko dnešní doby je bohužel nešťastně nastaveno kvantitativními ukazateli. I přes mnohdy pofidérní kvalitu právě ona masa určuje směr – jedná se o tzv. „mass efekt“. Ne, vážně. Není se čemu divit. Bylo tomu tak a vždy i bude. Ale zpět na začátek, k základní otázce – Linux nebo Windows?
Ještě donedávna bych vám pokrytecky odpověděl Linux, přestože jsem prakticky nic jiného než Windows nepoužíval. Zde upozorňuji, že nepoužíval a neznal je rozdíl.
Dnes bych na tutéž otázku odpověděl podstatně jinak.
Klíč ke „správné“ odpovědi tkví ve významu slova ZÁVISLOST.
Závislost je jedním z nežádoucích projevů mass efektu. Určitý podíl na závislosti má i jistá míra demagogie a především celková neexistence podvědomí o závislosti samotné.
Většina lidí si není vědoma naprosté nutnosti zálohování dat do doby, než o svou řádku binární slátaniny přijdou. Naprosto stejné je to i s „eliminací závislostních rizik“. Není to jen pouhý pojem. Závislostní rizika jsou často opomíjeným faktem, dosti nepříjemnou a zanedbávanou skutečností.
Celý život jsme na něčem závislí, to už nezměníme. Ve většině případů, dříve či později, však máme sílu rozhodnout o tom, jakým způsobem budeme závislí. Závislost je totiž strašně ošemetná věc. Má co dočinění se zvyklostí a leností učit se něčemu novému, nechutí zavádět alternativy k již zaběhnutým věcem. Strach čišící z „neznámého“, masou „nepoužívaného/neprověřeného“ je rovněž jedním ze základních pilířů závislosti. Pokud však nepřekonáme tyto bloky, jsme postaveni na velice tenkém ledě. Vůbec nejlepším řešením je spoléhat pouze na sebe. Avšak bohužel, většina z nás si nemůže zřídit domácí elektrárnu či „vyrobit“ vlastní operační systém.
Mou odpovědí na výše položenou otázku a zároveň i správným řešením věčného sporu je: UNIVERZALITA.
Windows nebo Linux? Windows i Linux!
Svět svěžího jablíčka v podání Mac OS, pro zjednodušení, ponechejme stranou.
Vždy je dobré hledat alternativy a tak předcházet závislostním rizikům. Pokud jsme příliš upjatí k jednomu řešení, nedělá to dobrotu. Našim společným cílem musí být univerzálnost a schopnost alespoň částečně nahrazovat různá řešení. Pokud umíme posílat email pouze pomocí poštovního klienta, jsme takřka „nahraní“, když si stáhneme aktualizaci daného poštovního programu s nešťastnou chybou, která nám znemožní některou ze základních funkcionalit – např. příjem příchozí pošty. Alternativa v podobě webmailu se přitom přímo nabízí. Příkladů by se jistě našlo nespočet. Mě napadl právě tento a doufám, že dostatečně vysvětluje pojem závislostních rizik.
Celkově vzato, nenapsal jsem nic konkrétního. Chtěl jsem pouze nastínit svůj názor, své přesvědčení a především své důvody, proč jsem se i já, odjakživa uživatel výhradně řešení od Microsoftu, přidal i na stranu svobodného „open software“. Věřím, že je to z předchozích řádků více než zřejmé. Jsem pragmatik, proto říkám nejenom Windows, chce to Linux i Windows! (-;
Tiskni
Sdílej:
Dnes se nad vzpomínkou tehdejších úmorných, nekonečných a mnohdy psychicky vysilujících flame diskuzí pouze pousměji. Nedělám si iluze. Dva nesmiřitelné tábory jsou jak Prometheovy játra. Vždy budou dorůstat i přes snahu jejich eliminace. Pokaždé se najde někdo, jež za něco potřebuje bojovat. Stále zde budou lidé, jejichž nevědomost a odpor k neznámému přehluší veškerou užitnou hodnotu toho či onoho řešení. Lidé rádi bojují. Rádi si volíme „své tábory“ a brojíme proti ostatním. Je to tak svůdné, lákavé. Všichni máme jistou podvědomou potřebu konflikty vyhledávat, být jejich strůjci. Je to veskrze přirozené. Máme vlastně nutkání pohrdat těmi, jenž nesplňují normu, těmi jenž vybočují z řady. Měřítko dnešní doby je bohužel nešťastně nastaveno kvantitativními ukazateli. I přes mnohdy pofidérní kvalitu právě ona masa určuje směr – jedná se o tzv. „mass efekt“. Ne, vážně. Není se čemu divit. Bylo tomu tak a vždy i bude. Ale zpět na začátek, k základní otázce – Linux nebo Windows? ...LOL, tenhle generátor vejšplechtů ještě neznám, ale vypadá dost pokročile, byla by adresa?
$ cat http://www.abclinuxu.cz/blog/Oox/2008/3/linux-nebo-windows | \ grep --užitečné-informace | wc -l 0
cat
není zbytečný ale nefunkční. Má tam být 'wget -q -O-
' :-)
Pěkný feedback. Lepší než jsem čekal. Vidím, že někteří jedinci stále nechápou. Natvrdle a bláhově si razí mince dvou stran a šeptají na svém písečku.Obávám se, že jediný, kdo si natvrdle a bláhově razí vlastní představu jsi tu ty. Ostatní tě jen nepřímo upozorňují, že se z tvého textu nedozvěděli vůbec nic. Sice jsem to četl, ale naprosto netuším, o čem jsi to psal.
Článek jsem chtěl napsat propagačně tak, aby lidé, co váhají nad "alespoň" vyzkoušením Linuxu, měli o důvod více, proč neodkládat a zkusit.No to mi přijde jako dělat vegetariánskou osvětu ve vegetariánské restauraci
Sice jsem to četl, ale naprosto netuším, o čem jsi to psal.Možná, že to spíše vypovídá něco o vás než o autorovi zápisku...
Tak schválně zkuste udělat osnovu toho textu – ke každému odstavci napsat jednu větu, o čem ten odstavec je. Pro autora původního textu: je hezké občas čtenáři připravit v textu překvapení, na něco ho nalákat, pak udělat odbočku, a teprve pak vysvětlit, co bylo před odbočkou. Jenomže nemůže být každá věta odbočka, protože pak se člověk v textu ztratí po pár větách. Ve vašem textu dokonce i spousta jednotlivých vět nedává žádný smysl – jsou to sice syntakticky české věty, ale těžko někdo odhadne, co tím chtěl básník říci… Také je potřeba dbát na význam jednotlivých slov – spousta slov ve vašem textu vypadá, že se ve větě objevila náhodou. A trochu více si všímat gramatiky by také neuškodilo. Třeba následující dvě věty hned ze začátku textu:Sice jsem to četl, ale naprosto netuším, o čem jsi to psal.Možná, že to spíše vypovídá něco o vás než o autorovi zápisku...
Dva nesmiřitelné tábory jsou jak Prometheovy játra. Vždy budou dorůstat i přes snahu jejich eliminace.Není na první pohled jasné, co myslíte těmi nesmiřitelnými tábory. Když už se člověk smíří s tím, že to zřejmě bude odkaz na dva tábory, které proti sobě stojí v diskuzi, musí se začít zabývat tím, co to znamená „Prometheovy játra“, dojde k tomu, že asi „Prometheova játra“, a snaží se pochopit, jak souvisí Prometheova játra se dvěma nesmiřitelnými tábory a s flamewarem. Od následující věty očekává rozluštění, ale místo toho se objeví další hádanky – kdo bude dorůstat (játra nebo tábory), kdo se bude snažit koho nebo co eliminovat? Jenom v těchto dvou větách je zmínka asi o pěti věcech, zdá se, že by ty věci spolu nějak měly souviset, ale jak, to z textu vůbec patrné není. Ale dál už se to nevysvětlí, text zase odbočuje k větě „pokaždé se najde někdo, jež za něco potřebuje bojova“ – předchozí téme se nijak neuzavřelo ani na něj nenavázalo téma nové, ale uhání se dál dalšími a dalšími slovy a obrazy a termíny. Tolik aspoň drobná připomínka k tomu, proč je těžké ve vašem textu najít nějakou myšlenku. Z pouhého konstatování, že je text nesrozumitelný, těžko uhádnete, v čem je chyba, pokud byste to už sám předem nevěděl. Tak abyste z kritiky v této diskuzi měl aspoň něco užitečného. Tedy pokud je zase naopak můj text aspoň trochu srozumitelný
Občas se musíte pozastavit a zamyslet se.Bylo by fajn, kdyby se člověk mohl zastavit a zamyslet se nad sdělením textu. Ve skutečnosti se ale musí neustále zastavovat a přemýšlet nad tím, jaký smysl má mít právě přečtená věta. Zkuste si přečíst ten první odstavec ještě jednou, a odpovědět si na otázku, jestli ten odstavec čtenáři, který vás nezná a neví, o čem přemýšlíte, opravdu dává odpověď na otázku, jaký je váš současný postoj k problému „Linux či Windows“. A zda z toho textu vůbec zjistí, že má odpověď na takovou otázku čekat. K odstavci č. 2 tvrdíte, že je o podstatě a vzniku otázky „Windows či Linux“, při tom ale celý odstavec je o různých konfliktech a bojích…
Pokud ti to nedává smysl, nechej to být a nelámej si s tím hlavu.Tímhle způsobem se velice brzy ocitnu na konci textu s pocitem, že jsem to celé nepochopil. Což je škoda, protože evidentně jste něco říci chtěl. Je spousta takových, co žádnou myšlenku, kterou by chtěli sdělit, nemají – chtějí jenom naštvat nebo šokovat; to naštěstí není váš případ. Takže si zkuste příště dávat větší pozor na to, co jsem výše zmínil. Já si zase při psaní textů, které nemají být úplně narychlo nahozené, musím dávat pozor na dlouhá souvětí
Já osobně s myšlenkami autora plně souhlasím.To bych taky moc rád, ale prostě pořád netuším s čím
Moc si nedokazu predstavit, ze bych se uchazel o zamestnani a na pohovoru striktne trval na tom, ze budu ochoten delat pouze s linuxem resp. unix-like systemy.existuje netriviální množství firem, resp. pozic v rámci ještě více firem, kde to rozhodně není mínus