Kam spěje špionáž? (diskuse)

[Michal Fecko]

Mozno su druzice precenovane (chrobak na kvete) ale urcite budu produkovat kvalitnejsie snimky ako na Google Earth.

[Käyttäjä 11133]

Není družice jako družice, celkem záleží čí jsou to družice

[dominik]

Kam to speje? Speje to k množstvu krviprelievania a zlých praktík ale okrem k tomu aj k použitiu fakt dobrých a zaujímavých vecičiek, http://www.spionsvet.cz/k-109-spionazni-kamery ktoré by si ani len netušil, že môžu existovať. Každopádne takéto veci ako spionáž stále existovali a aj stále existovať budú, to bez výnimky.. Bohužiaľ. Existuje všetk očo len nechceš od špionážnych kamier až po rôžne odposlúchače.

[Käyttäjä 11133]

To nejsou mapovací družice, ale špionážní družice firmy space imaging a má rozlišení < 1m/pixel

[ParadoX]

to znamená? Dneska jsme se o tom bavili s otcem, a došli jsme k závěru, že kdybych drřel v ruce papír s textem o velikosti fontu kolem 20 že by to z družice mělo jít přečíst. Možná se pletu, ale je 21 století a nikdo nemůže vědět, co kdo ve vesmíru má

[CyberDragon]

Hm, to jo, ale jeste budes muset najit nekoho na vycisteni atmosferickych vlivu (oblaka/smog) po cele opticke trase, nehlede na ciste teplotni vlivy - lom svetla. :)

[ParadoX]

jo, dobrá připomínka, uvažoval jsem ideální podmínky. Těžko asi něco uvidím přes bouřkové mraky

[klassik]

dneska videj i pres mraky. Ne tak detailne ale videj.

[Käyttäjä 11133]

Rozhodně ne pomocí optiky. Zase to nebudem přehánět, že? Rozlišení 1cm/pixel jak jsem již řekl si myslím, že zvládnou, ale i špionáž má své limity :D

[klassik]

no o tom nikdo nemluvi ze je to pomoci optiky Ale dokazou. Ale noviny neprectou. Rekl byhc ze sou schopny urcit jestli tam plave nejaka lod nebo ne. Ostatne tyhle bondove na tom tak dobre nebudou kdyz jim utece nakej usama. Ale v televizi sem jednou videl jak nekoho sledovali online kdyz prebihla po strechach mrakodrapu.-)

[black - aka pol]

Ale noviny neprectou

No, hypoteticky přečtou. Za ideálních podmínek vojenské docela určitě.

[Martin]

Nesmysl.

[blackvladimir]

Pokud se ideálními podmínkami myslí noviny s několikametrovými písmeny tak určitě :)

[Käyttäjä 11133]

No tak lidi, buďte soudní... Takové teorie nevyslovuju ani já... Kolik si myslíte, že by to rozlišení muselo být aby přečetli noviny? 0.1mm/pixel? Maximálně 1mm/pixel.

[Michal Vyskočil]

Navíc,většinou bývá jednodušší, levnější a spolehlivější si ty noviny prostě koupit

[Käyttäjä 11133]

Hmm tak za pomocí čeho, když ne optiky?

[Dent]

Telepatie :))

[peYko]

http://en.wikipedia.org/wiki/Spy_satellite#United_States

[ParadoX]

to je slovo do pranice

[Käyttäjä 11133]

No to by měla být první zastávka člověka, který se o to zajímá

[David Jaša]

Jakákoliv družice s rozlišením menším než 1 m/px má takové rozlišení jen jednou až třikrát za životnost. Družice nejsou jediná věc, co nám krouží nad hlavou.

[r]

kup si destnik, ten to jisti :)

[cooler]

Neisti. Druzice ta mozu sledovat aj z ineho uhla ako je presne nad tvojou hlavou. Ked slnko zadapa, tak ti dazdnik nepomoze, lebo ti svieti do ksichtu skoro vodorovne

[Petr "Glubo" Sýkora]

Nicmene pri jinem uhlu pohledu, nez "primo shora", je otpicka draha podstatne delsi a clovek by cekal, ze rozlisovaci schopnosti znacne utrpi.

[robertK]

Presne tak. A stejne Ti ctou myslenky i pres destnik (pokud teda nenosis cepicku z alobalu).

[Käyttäjä 11133]

ROFL.

[RapMan]

A neni to nahodou tak, ze mapy z vetsi blizkosti jsou letecke, a ne satelitni?

[zde]

Jsou. Nicméně špionážní satelity jsou na velmi nízkém orbitu, typicky pouhých 400-600km, takže ono čtení SPZ nebo titulků v novinách není až taková sci-fi. Tak mě napadá, že díky nutným korekcím dráhy špionážních satelitů toho o sobě špehující strana dává docela dost vědět. Zatajit o co se zajímám je ve světě špionáže skoro tak důležité, jako získat na to odpověď. :)

[Vojtěch Trefný]

Kdyby se Hubblův dalekohled otočil směrem k Zemi, tak by neviděl nic, stejně tak jako, kdyby se člověk snažil dalekohledem dívat na něco, co má blízko sebe...

[andree]

asi pocital iba so "zoom"om =) koho trapi nejaka ohniskova vzdialenost v dnesnej dobe?

[Tomáš]

Navíc je ten teleskop extrémně citlivý na světlo (přece jenom se dívá tam, kde moc světla není). Při zamíření na Měsíc by se prý spálil (možná i doslova). Země je na tom s odrazem světla podobně, takže by se taky spálil.

[JiK]

Kdyz by ses podival do blogu tak mesic nebo 6 tydnu zpatky, tak se to tu resilo.

I pri nejnizsi mozne (LEO) nizke orbite, rekneme 170km a nejakem silenem prumeru zrcadla (limitovanem tim, co je mozne vynest nahoru) narazis na difrakcni limit a skoncis nekde okolo 10 cm a hur. Za zcela nerealnych, idealnich podminek, bez chveni a lomu atmosfery, bez disperze, pri pohledu kolmo dolu... Adaptivni optiku nemuzes pouzit, protoze chybi nepromenlivy standard svitivosti-synteticka hvezda. Mytus o cteni SPZ ze satelitu je dobry do filmu, ale aspon podle toho co vim, to mozne neni. Za domaci ukol si s pouzitim difrakcniho limitu a zname velikosti zrcadla muzes spocitat kolik by byl fyzikalni limit hubbeova teleskopu.

Ono koneckoncu SIGINT neni samospasitelne, nakonec stejne musis poslat manika s nozem co mluvi arabsky a zlym hochum provede dalsi obrizku, ale tentokrat kolem krku....

[Heron]

Líbí se mi, jak JiK začíná své komentáře čistě technicko-vědecky, ale ke konci tam vždy ukápne pár kapek nějaké propagandy .

[jozka]

Ber to tak, ze kdyz mas POSLANI, tak proste musis

[ParadoX]

ej, Fyzika ja pro mne kámen úrazu, takže kdybych cokoli začal počítat, tak skončím na tom že jsem ani nezačal. Ale takhle jsem na to nekoukal.

[JiK]

Tak zkus priste dat vic duvery fyzice a min dojmum a pocitum.... Obrazky vytvorene cockou jsou vlastne difrakcni obrazce, chceme-li rozlisit dva vzdalene bodove objekty (a to je nejjednodussi a zaroven nejpriznivejsi mozny pripad) je nejmensi mozna uhlove vzdalenost dana vyrazem:

ThetaR = arcsin (1.22 lambda / d)

kde lambda je vlnova delka svetla a d prumer cocky
protoze jde o velmi, velmi male uhly, jde sin ThetaR nahradit primo uhlem, tedy ThetaR a pak dostaneme:

ThetaR = (1.22 lambda / d)

coz je Rayleighovo kriterium pro uhlove rozliseni.
Abys precetl noviny, potrebujes rekneme 1mm rozliseni. Mejme satelit na nizke draze, 200 km, coz je 200.000m, potrebujes tedy uhlove rozliseni 0.001m/200 000m neboli 5e-9. Abys ho ziskal (pro viditelne svetlo o lambda = 550 nm), tvoje cocka musi mit prumer
d = 1.22*5.5e-7m/5e-9 coz je 134.2 m

Na kontrolni otazku, jak velky je nakladovy prostor or Sprace Shutle a zda se do nej vejde perfektni, dokonala a idealni cocka o prumeru 134 m si asi odpovis sam, ne?
P.S. Kdyz zkusime propocitat priznivejsi pripad pro cteni SPZtky, je dobre si uvedomit, aspon tohle:
a)'kolmo shora' ji neprecteme a s uhlem brutalne rychle roste vzdalenost->klesa rozliseni
b)atmosfera se chveje, je znecistena, mraky, mlha, kour a podobne jsou na 550 nm zcela nepruhledne a kdyz prejdem do Infrared tak mame atmosfericka okna okolo 3-5 um a pak kolem 8-12 um. Rozliseni jde s rostouci vlnovou delkou do kytek, o citlivosti senzoru radeji ani nemluvim (zivim se jejich vyvojem pro US Army)
c)pruzkumne saty nejsou na geostacionarni draze a 'nevysi' nad jednim mistem jak ve filmu, spis se pekelne rychle pohybuji a na jedno misto muzou koukat tak 20 minut.

[Tom.š Ze.le.in]

Tahle diskuse tu nedávno byla. Opakuji otázku: jste si jist, že propojené pole teleskopů ala VLT nemůže mít řádově větší rozlišení?

[JiK]

jsem. viz: Limiting Resolution Looking Down Through the Atmosphere, D. L. Fried, Journal of the Optical Society of America, 56 (1966)

[Tom.š Ze.le.in]

K tomuto už asi nemám přístup :), ale podle názvu a abstraktu (inhomogeneous refractive medium) je problém atmosféra, nikoliv Rayleigh?

[JiK]

jo, Rayleigh je fundamentalni limit coz na vyvraceni mytu o cteni novin a znacek stacilo, ale stejene, podle dosud nevyvraceneho a zatim stale citovaneho clanku je nemozne dosahnout cokoliv lepsiho nez 4.7 cm uz od 10km vysky, bez ohledu na zbytek komponentu.

[Tom.š Ze.le.in]

Trochu retra z pěkné a pěkně staré knihy...

„S čtyřiadevadesátipalcovým teleskopem ve vesmíru, to do kážeme na planetách rozeznat fenomenální podrobnosti,“ poznamenal jsem.

„Představ si, co by se s ním dalo dělal;“ kdybys ho otočil k zemi,“ řekl Greg.

„K čemu? Všechny zajímavé věci jsou na obloze. A pak, vesmírný teleskop se z fyzikálních příčin na zem zaměřit nedá. Při takovém pokusu by mu shořely senzory.“

„A co kdyby někdo podobný dalekohled udělal a zaměřil ho na zemi? Co by se dalo vidět?“ Přehrál jsem si v hlavě pár čísel. Řekněme orbit o výšce pět set kilometrů, čtyřiadevadesátipalcový dalekohled. Vlnová délka světla je kolem čtyř set nanometrů... „No, snadno by se rozeznaly detaily možná i pod metr. Hranice by mohla být kolem decimetru. Na rozpoznání obličejů by to nestačilo.“

Greg se usmál a neřekl nic. Chvíli to trvalo, ale pak mi to došlo: astronomický vesmírný teleskop nebyl jediný velký dalekohled na oběžné dráze. Greg asi mluvil o některé špionážní družici. Nejspíš o tajné KH-11.

[aa]

Spolecne s Hubblem se staveli dva stejne velke dalekohledy...

[klassik]

za 1000 dolaru si muzes koupit fotku stejny kvality jako maj spionazni druzice

[Deleted [8409]]

Nejaky screenshot ?

[Käyttäjä 11133]

To není pravda. Není družice jako družice, KH 13 má vyšší rozlišení. Navíc cena není vždy konstantní.

[klassik]

podrobnosti nevim nepidim se po tom.Ale tuhle nejaka spolecnost poslal na obeznou drahu aparat co seka fotky jak ze spionazni druzice a pak je prodava. Mluvili o 1000 dolarech.Ale jestli je to za kazdou fotku to fakt netusim. Taky nesmej prodavat fotky z mist kde je nejaky valecny konflikt a podobne.

[Käyttäjä 11133]

Mohou, je to americká společnost, která je nemůže prodávat jen pokud to zakáže americký kongres (explicitně), který to neudělal ani v případě války v Iráku. Chjo ale jak z které špionážní družice? Jako z americké KH-7 která má rozlišení 7,5m/pixel, nebo jako Francouzská 2A s rozlišením okolo 50cm/pixel? Není družice jako družice.

[ParadoX]

No, 1000 dolarů za fotku, to už je slušný. Fakt by mě zajímalo jak takovej snímek vypadá

[Käyttäjä 11133]

Použij google [1m, 4m]

[ParadoX]

No to jo, ale stejně si pořád myslím že to není maximum co zvládnou. I když výše mi to pomocí fyziky jaksi vyvrátili

[Käyttäjä 11133]

To jsou hodnoty civilních snímkovacích družic.

[JiK]

a vojaci maj s fyzikou domluvenou nejakou vyjimku?

[Käyttäjä 11133]

Obrázky, na které reaguje kolega předemnou mají rozlišení 1 a 4 m na pixel, tady je obrázek s rozlišením 61cm na pixel z čehož implikuje, že fyzikálním limitem asi těžko může být 1m na pixel, který mají předcházející obrázky z družice ikonos.

[Michal Kubeček]

Když jim ji branně bezpečnostní výbor odhlasuje… :-)

[Käyttäjä 11133]

další, další (kombinace panchromatického snímku (velikost pixelu 61 cm) se snímkem v přírodních barvách (velikost pixelu 244 cm).), další 1m

-- tyto snímky jsou od jiných družic než-li ikonos a od jiných firem než-li space imaging.

[ParadoX]

no jako myslel jsem si že na netu umím hledat, ale... pod čím hledáš?

[JiK]

jestli se chces jeste trochu pokochat, tak zde je simulace fotky z dokoncovaneho komercniho satu s rozlisenim 0.41m, coz je docela cool.

[Käyttäjä 11133]

Asi nejsi ten správný špion :D

[Käyttäjä 11133]

Pche za 1000$, už za 15$. Sice jsou to plakáty Ale satelitní snímky to jsou...

[PepaSFI]

ale ony jsou hezké i ty snímky z meteosatelitů.A nejhezčí jsou když na ně máte přijímač.Když si předpovíte přelet,zapnete to a najednou ho slyšíte jak se vyloupne nad obzor.Šum se začne měnit v signál ššššššššššvrzvrzvrztrtrtrvrzvrzvrz a na monitoru se začne řádkovat obrázek.nejdřív je zrnitý,pak čím dál čistší,postupně od severu k jihu nebo naopak začínáte poznávat známá pobřeží a takhle nějak to pak vypadá http://www.chmi.cz/meteo/sat/avhrr/data/200709031642_NOAA15/200709031642_NOAA15_EU_RGB124.jpg jen toho je na několik obrazovek.Tohle je citelně zmenšený.

[freshmouse]

Ten dokument je seriál, dneska je 2. díl.

[caiiicek]

Je to TAHLE pláž??? V Google Earth: 33°53´29˝S 151°16´39˝E Na civilní fotečky jen tak k pokoukání rozlišeni az hrůza...