Šestice firem označovaných jako „MAMAAN“ – tedy Meta (Facebook, Instagram), Alphabet (Google), Microsoft, Apple, Amazon a Netflix – je zodpovědná za více než padesát procent světového internetového provozu. Dalšími velkými hráči jsou TikTok a Disney+. Společně tak zásadně určují podobu digitálního prostředí, spotřebitelského chování i budoucích trendů v oblasti technologií. I přesto, že se podíl těchto gigantů od roku 2023 o něco snížil, jejich dominantní postavení zvyšuje volání po regulaci.
Evropská komise (EK) navrhuje zavést plošný poplatek ve výši dvou eur (zhruba 50 Kč) za každý malý balík vstupující do Evropské unie. Poplatek se má týkat balíků v hodnotě do 150 eur (zhruba 3700 Kč), které v EU nepodléhají clu. V loňském roce bylo do EU doručeno kolem 4,6 miliardy takovýchto balíků. Poplatek má krýt náklady na kontroly rostoucího počtu zásilek levného zboží, které pochází především z Číny.
Dnes a zítra probíhá vývojářská konference Google I/O 2025. Sledovat lze na YouTube a na síti 𝕏 (#GoogleIO).
V Bostonu probíhá konference Red Hat Summit 2025. Vybrané přednášky lze sledovat na YouTube. Dění lze sledovat na síti 𝕏 (#RHSummit).
Společnost Red Hat oficiálně oznámila vydání Red Hat Enterprise Linuxu 10. Vedle nových vlastností přináší také aktualizaci ovladačů a předběžné ukázky budoucích technologií. Podrobnosti v poznámkách k vydání.
Tuto sobotu 24. května se koná historicky první komunitní den projektu Home Assistant. Zváni jsou všichni příznivci, nadšenci a uživatelé tohoto projektu. Pro účast je potřebná registrace. Odkazy na akce v Praze a v Bratislavě.
Troy Hunt představil Have I Been Pwned 2.0, tj. nový vylepšený web služby, kde si uživatelé mohou zkontrolovat, zda se jejich hesla a osobní údaje neobjevily v únicích dat a případně se nechat na další úniky upozorňovat.
Microsoft představil open source textový editor Edit bežící v terminálu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
V Seattlu a také online probíhá konference Microsoft Build 2025. Microsoft představuje své novinky. Windows Subsystem for Linux je nově open source. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Z příspěvku Turris Sentinel – co přinesl rok 2024 na blogu CZ.NIC: "Za poslední rok (únor 2024 – únor 2025) jsme zachytili 8,3 miliardy incidentů a to z 232 zemí a z jejich závislých území. Tyto útoky přišly od 6,2 milionu útočníků (respektive unikátních adres). SMTP minipot je stále nejlákavější pastí, zhruba 79 % útoků bylo směřováno na tento minipot, 16 % útoků směřovalo na minipot Telnet, 3 % útoků směřovaly na minipot HTTP a 2 % na minipot FTP. Dále jsme zaznamenali 3,2 milionu unikátních hesel a 318 tisíc unikátních loginů, které útočníci zkoušeli."
Dneska jsem si po dlouhé době stáhnul Google Earth, a napadla mě myšlenka, kam až vidí lidé, kteří ovládají družice.
Prohlížel jsem si naší zahradu, hřiště kde pravidelně hraju fotbal, hospodu kam se chodíme... pokecat. Pak přišly na řadu další světová města. Když jsem sledoval ohromné množství lidí na jedné pláži v Sydney, napadla mě jedna myšlenka. Takto se člověk může podívat na svět z družice určené pro mapy a podobné. Mimo jiné je na oběžné dráze mnoho dalších družic, špionážních. Kam až vidí? V jednom článku před pár lety jsem četl, že kdyby se Hublův dalekohled otočil na zemi, viděli by jsme s jeho pomocí čmeláka na květině. Co je na tom pravdy? Teď mě trochu mrzí že jsem minulý týden neviděl dokument na čt2 o špionáži
No nic, zítra zase do ulic a můžeme si jen představovat, že nějaká ta družice není namířená zrovna na nás...
Tiskni
Sdílej:
Ale noviny neprectouNo, hypoteticky přečtou. Za ideálních podmínek vojenské docela určitě.
„S čtyřiadevadesátipalcovým teleskopem ve vesmíru, to do kážeme na planetách rozeznat fenomenální podrobnosti,“ poznamenal jsem. „Představ si, co by se s ním dalo dělal;“ kdybys ho otočil k zemi,“ řekl Greg. „K čemu? Všechny zajímavé věci jsou na obloze. A pak, vesmírný teleskop se z fyzikálních příčin na zem zaměřit nedá. Při takovém pokusu by mu shořely senzory.“ „A co kdyby někdo podobný dalekohled udělal a zaměřil ho na zemi? Co by se dalo vidět?“ Přehrál jsem si v hlavě pár čísel. Řekněme orbit o výšce pět set kilometrů, čtyřiadevadesátipalcový dalekohled. Vlnová délka světla je kolem čtyř set nanometrů... „No, snadno by se rozeznaly detaily možná i pod metr. Hranice by mohla být kolem decimetru. Na rozpoznání obličejů by to nestačilo.“ Greg se usmál a neřekl nic. Chvíli to trvalo, ale pak mi to došlo: astronomický vesmírný teleskop nebyl jediný velký dalekohled na oběžné dráze. Greg asi mluvil o některé špionážní družici. Nejspíš o tajné KH-11.