Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.14.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Bylo oznámeno, že Qualcomm kupuje Arduino. Současně byla představena nová deska Arduino UNO Q se dvěma čipy: MPU Qualcomm Dragonwing QRB2210, na kterém může běžet Linux, a MCU STM32U585 a vývojové prostředí Arduino App Lab.
Dneska jsem si po dlouhé době stáhnul Google Earth, a napadla mě myšlenka, kam až vidí lidé, kteří ovládají družice.
Prohlížel jsem si naší zahradu, hřiště kde pravidelně hraju fotbal, hospodu kam se chodíme... pokecat. Pak přišly na řadu další světová města. Když jsem sledoval ohromné množství lidí na jedné pláži v Sydney, napadla mě jedna myšlenka. Takto se člověk může podívat na svět z družice určené pro mapy a podobné. Mimo jiné je na oběžné dráze mnoho dalších družic, špionážních. Kam až vidí? V jednom článku před pár lety jsem četl, že kdyby se Hublův dalekohled otočil na zemi, viděli by jsme s jeho pomocí čmeláka na květině. Co je na tom pravdy? Teď mě trochu mrzí že jsem minulý týden neviděl dokument na čt2 o špionáži
No nic, zítra zase do ulic a můžeme si jen představovat, že nějaká ta družice není namířená zrovna na nás...
Tiskni
Sdílej:
Ale noviny neprectouNo, hypoteticky přečtou. Za ideálních podmínek vojenské docela určitě.
„S čtyřiadevadesátipalcovým teleskopem ve vesmíru, to do kážeme na planetách rozeznat fenomenální podrobnosti,“ poznamenal jsem. „Představ si, co by se s ním dalo dělal;“ kdybys ho otočil k zemi,“ řekl Greg. „K čemu? Všechny zajímavé věci jsou na obloze. A pak, vesmírný teleskop se z fyzikálních příčin na zem zaměřit nedá. Při takovém pokusu by mu shořely senzory.“ „A co kdyby někdo podobný dalekohled udělal a zaměřil ho na zemi? Co by se dalo vidět?“ Přehrál jsem si v hlavě pár čísel. Řekněme orbit o výšce pět set kilometrů, čtyřiadevadesátipalcový dalekohled. Vlnová délka světla je kolem čtyř set nanometrů... „No, snadno by se rozeznaly detaily možná i pod metr. Hranice by mohla být kolem decimetru. Na rozpoznání obličejů by to nestačilo.“ Greg se usmál a neřekl nic. Chvíli to trvalo, ale pak mi to došlo: astronomický vesmírný teleskop nebyl jediný velký dalekohled na oběžné dráze. Greg asi mluvil o některé špionážní družici. Nejspíš o tajné KH-11.