Neviditelná ruka trhu a současná ekonomická krize III.

3.2.2009 23:06 | Přečteno: 2223×

Současná ekonomická krize samozřejmě vyvolává vzpomínky na krizi z 30. let, která měla pro svět nedozírné následky, včetně 2. světové války a nárůstu komunismu v Evropě. Všeobecně se traduje, že následky krize odvrátila politika Nového údělu prezidenta Roosevelta. Byla zavedena řada opatření, která měla rozhýbat ekonomiku. Je tomu ale skutečně tak - nebo naopak agónii hospodářství jen prodloužil? Určitě napomohl v tom, že opět legalizoval alkohol.

Jedním z opatření, která byla přijata, bylo umělé udržení výkupních cen, zejména potravin. Výsledkem bylo známé polévání nadprodukce pomerančů petrolejem, zatímco chudé děti, nemocné kurdějemi, to sledovaly. Účelem bylo, aby nepadly ceny pomerančů. Bylo to správné řešené nebo se měly narovnat ceny podle skutečné situace?

Situace, v jaké se svět nacházel v 1. desetiletí tohoto století byla dost zvláštní. Uvolnění půjček a především hypoték a obchody s úvěrovými deriváty umožnilo spoustu spekulativních nákupů a prodejů, realitní a makléřské společnosti rostly jak houby po dešti a ceny některých produktů stoupaly do nadoblačných výšin. Tady nastává klíčová otázka, zda měla být činnost bank nějak regulována, aby nedošlo k zhroucení celého systému. Domnívám se, že regulace ani není dost možná v daném systému. Co se alespoň může vysledovat, je "tunelování" a pohyb peněz tzv. šedé zóně.

V některých případech byly zásahy částečně úspěšné, jako je např. kauza Enron. Určitě by nebylo na škodu lepší prosazování stávajících zákonů a finanční dohled. Právě tato kauza později ukázala, že byla jen špičkou ledovce a společností tohoto typu je mnohem více.

Krize bude mít i řadu příznivých dopadů. Narovná se spousta pokřivených vztahů a zlikviduje některé vazby, které neodpovídaly skutečné situaci na trhu. Jako příklad (možná jen teoretický) bych uvedl pražské taxikáře - známé svými vydřidušskými cenami a okrádáním cizinců. Pokud dojde k velkému poklesu turistického ruchu v Praze, budou muset bojovat o zákazníka. Také řada makléřů pronajímající nové kanceláře, které se v Praze budují a chtějí za nájem horentní sumy, bude muset svoji politiku přehodnotit.

Pokud se týká oblasti IT, ani toto odvětví nebylo ušetřeno krize a velké společnosti, jako je např. Microsoft také sáhly k propouštění tisíců lidí. Je nutné si uvědomit, že IT slouží k vybavení dalších hospodářských subjektů, a ty si musejí na to také nejdříve vydělat. Pochopitelně firma, která se díky krizi sotva drží nad vodou, nebude se vybavovat nejnovější technologií a nákupy odloží na pozdější dobu - pokud přežije.

Jakmile krize odezní, svět se probudí do nové reality. Po každém hospodářském cyklu dochází k technologickým inovacím, které rozhýbou ekonomiku. Tak tomu bude i nyní. Bude hlad po odbornících v oblasti IT, kteří budou muset naprogramovat nové čipy a další zařízení, které budou obsahovat auta, ledničky, pračky, žehličky ..Proto si myslím, že investice no vzdělání a nových technologií má dlouhodobě perspektivu.

Jak se projeví krize v oblasti open source, vážně nevím. Dalo by se předpokládat, že podnikatelské subjekty budu chtít ušetřit na licencích, ale to je příliš zjednodušený pohled na věc. Manažeři, kteří s Linuxem potažmo open source vůbec nepřišli do styku, budou obtížně měnit své zvyky. Na druhé straně tu jsou některé signály, že např. USA pohlížejí již na open source trochu jinak.

Např. ekonom Dean Baker, který jako první předpověděl krizi na americkém realitním trhu, prohlásil, že americká vláda klidně může investovat dvě miliardy dolarů dovývoje open-source softwaru, jako je Linux a věří v brzkou návratnost. Podle některých zdrojů stojí americkou administrativu používání uzavřených standardů více než 400 miliard dolarů a tyto investice budou podrobeny přezkoumání.

Co říci závěrem? Kdo čte mé poznámky ekonomického charakteru ví, že jsem spíše liberálního zaměření a jsem odpůrce velkých zásahů státu do ekonomiky a odpůrce regulací v bankovním sektoru. V případě, že by hrozilo masové propouštění a "ožebračení" velké části populace, je třeba za výjimečných okolností intervenovat. Stabilita bank je rozhodující pro uchovávání vkladů - je nutné zabránit masivnímu vybírání úspor. Je však třeba si uvědomit, že každou takovou intervenci zaplatí naši potomci.

Každý subjekt, občan i stát, by si měli v dobách prosperity ponechat prostředky na špatné časy. Pak je větší šance, že dobu krize přečká bez větších šrámů.

Je na čase, abych svoji úvahu zakončil heslem dne:
"Finanční krize se dotkla i mne. Jím plesnivé sýry, piju staré víno a auto, ve kterém jezdím, nemá ani střechu!"

       

Komentáře

[andree]

no a co teda odporucas? nechat prachy na ucte alebo nakupit co sa da kym sa da? :) nehrozi, ze napr. dojde k vyraznemu oslabeniu eur/$/czk voci napr. cinskej mene? aby sme si este mohli dovolit kupovat notebooky za par rokov :)) no som zvedavy ako cela tato sranda dopadne - kazdy den su v novinach uplne ine prognozy...

[JiK]

pokud veris na to, ze tahle krize bude "matka vsech krizi" a ze bude jina nez vsechny pred ni, pokud ocekavas pad kapitalismu, krev v ulicich, pogromy, rude prapory, vrazdy, znasilnovani a Revoluce, budou stejne papirove penize bezcene, zlikviduj ucet a vyraz nakoupit dobre pevne boty, pusku, naboje, noze, sekery, antibiotika, farmarsky almanach, osivo, leky, zejmena antibiotika a material na prvni pomoc, lana, trvanlive potraviny a tak desetinu az petinu penez promen ve zlate mince pro smenu s ostatnima.

[=^..^= AmigaPower®]

Nebo bych to viděl zhruba nějak takhle:

Mad Max-II
Svět zpustošila válka. Nastal boj o zbytky nejcennějšího zdroje energie-nafty!
Max, jenž ztratil rodinu nyní bezcílně putuje krajinou. Dostane se do území,
kterému vládne gang vedený psychopatickým Humungusem. Získává spojenectví Gyro
Kapitána, vlastnícího vrtulník. Max poté nalézá samostatnou kolonii, která
vlastní ropný vrt. Ti se chcou spolu se zásobami ropy dostat k moři. Max je
proto po smrti jejich vůdce musí dostat přes Humungus a jeho motorizovaný gang.

[brm]

Ve kterém roce vyšlo toto závažné proroctví? :)

[=^..^= AmigaPower®]

1981

[Dalibor Smolík]

Jenže ropy je dost a pokud chybí, je to uměle vyvolaný stav. Dnes se například ukazuje, že USA má obrovské zásoby ropy a ty tlačí její cenu dolu. Ve škole, když mi bylo deset let jsme se učili,  že je ropy na světě tak na 30 let, dnes po 40 letech je to prý zase na 30 let .   Problém není v nedostatku ropy, ale v lokalizaci nalezišť - jde o nestabilní teritoria.

 

[Käyttäjä 11133]

že je ropy na světě tak na 30 let, dnes po 40 letech je to prý zase na 30 let

A třeba to, že se za tu dobu podařilo najít nová naleziště tě nenapadlo, že?

[jozka]

A jaka by mela byt nez nestabilni? Kdyz se tam kazdej snazi dostat a urvat cosi pro sebe?

[trekker.dk]

Ve škole, když mi bylo deset let jsme se učili, že je ropy na světě tak na 30 let, dnes po 40 letech je to prý zase na 30 let

A z toho vyplývá, že jí je dost?

Doporučuji tvojí přízni pojem "peak oil" Háček spočívá v tom, že zatímco dříve stačilo na nalezišti kopnout metr do země a ropa stříkala deset metrů vysoko, zatímco dneska kopeš ze země písek a tu ropu z něj nějak musíš vymačkat. Takže ropy je k dispozici víceméně stále stejné množství, ale je čím dál tím větší problém toto množství získat. Její spotřeba navíc neustále roste, protože Čína a spol.

Nechci říct, že už bylo dosaženo bodu, kdy je produkce ropy maximální, ale tipuju, že k tomu není daleko.

[Dalibor Smolík]

Tady je každá rada  drahá ... ale myslím si, že peníze na účtě v dobrých bankách jsou poměrně bezpečné. Možné je i uložit je na nějaký podílový list, ale nečekej vysoký  výnos. Úroková míra neustále klesá. Pokud máš cizí měnu, ponechal bych ji tak, jak je - bez  převodu na koruny.  Jinak jsem ovšem také zvědavý, jak to celé dopadne.  Prognózám moc nevěřím, spíš na svoji intuici. A ta mi moc příznivé věci neříká.

[JosIFF]

Nakupovať spotrebný tovar určite nie... ten neuchová žiadnu hodnotu :) Jedine, že by ceny vzrástli OHROMNE, by sa to mohlo oplatiť. Urobiť si zásoby trvanlivých potravín ... hmm... tak zle na to ešte nie sme, ale nikto nevie. Nechať peniaze na šporiacom účte je jedna možnosť, kúpiť si nejaké zlato druhá, a tretia možnosť je investovať - napríklad do akcií. Ak sa svetová ekonomika zotaví, prinesie to zisk, ak nie, peniaze nám budú nanič.

[xindl]

Ekonomii nerozumím, tedy alespon né té spotřební co se dneska učí. Ale tak nějak bych se začal zajímat spíše o základní věci co společnost potřebuje, což je zemědělství. Co prostě podpořit združování zemědělců v nějaké komoře (agrární), která by dohadovala cenny s obchodníky, státem vytvořit garantovaný odběr(co se dá vytrobit vyrobí se zde, přebytky at se třebas můžou darovat do třetích světů), tedy dnešní supermarkety by nesměli nakupovat ze zahraničí pokud je na domácím trhu. Dále by se mělo stanovit že za potraviny si obchodník nesmí říct víc jak třebas 5 procent z cenny. Stejně jako u cigaret. jako není todokonalé ale myslím že by šlo nastavit takovou míru dohody kdy by se zemědělaci nažrali, aby měli na rozvoj venkova na který vlády seou jako prase, a míra vlivu obchodníků by se snížila na minimum, alespon u potravin. Jdem i oto že potraviny jsou základ. kdžy máme co žrát přežijemem když se levně nažereme tak nemusíme pobírat takové platy abychom přežily. adt add. Ale tohleto myslím pouze u potravin, u normálních výrobků musí zůstat volný trh...

[Dalibor Smolík]

Ale jo, takové dohody se zemědělci již v minulosti byly, jinak je ovšem těžké zamezit dovozům: minimálně celá oblast EU je bezcelní. A dovoz jablek z Itálie je z tohoto pohledu totéž, jako pěstování tuzemských .. Nějaké cenové limity pro dodavatele potravin do supermarketů by se stanovit mohly, ostatně existuje systém dotací do zemědělství a hledá se jeho optimalizace.

[xindl]

Určitě víte že dřív byli zemědělci združení a vlastnili třebas cukrovary, pivovary adt. Jako bylo to docela vychytaný dokud nepřišli komunisti a všechno to neposrali. Takže tedka je ten trh tak pokřivenej že vydělává nejvíce obchodník a prvovýrobce je v řiti. je tedka vidět posun k velkohospodaření a přežívají jenom silní, jenže to má za výsledek to že funkce jednotlivých vesnicí se ztrácí. už to není jednotka zemědělství ale jenom nějaká skupinka nesamostatně přeživších baráčků chalup pro mesťáky. Jo s těma dotacema ty bych totálně zrušil, spíš bych šel tím směrem dát jim pořádnou práci za kterou si vydělají prachy. To zemědělství by šlo udělat, a to tak že by se garantovalo že obchodník musí odebrat, od domácích výrobců z nějakého okolí, třebas z kraje. A mohla by třebas agrární komora kontrolovat zda se tak dodržuje či nikoli. Mylím že by to šlo. Stejně jeslti se nenajde další stejně levný zdroj pohonu automobilů tka se bude muset z důvodu cenny dopravy odebírat z kraje a né dovážet z číny... COž mě napadá jeslti by vubec nebylo lepší pro vlastn lidi zdražit cennu pohonu natolik aby se prostě nevyplatilo dovážet. ))

[Dalibor Smolík]

To, že se venkov vylidňuje a chalupy se proměňují v rekreační objekty je pravda. Taky to, že komunisti na vždy přetrhali vazby na půdu, které existují dodnes třeba v Rakousku a Bavorsku, je taky pravda. Dnes se do zemědělství nikdo nehrne, je to velmi riziková oblast  a nějaké pobídky pro místní dodavatele produktů bych taky uvítal, aby se vůbec vyplatilo u nás něco chovat a pěstovat.  Fakt je, že naše zemědělství proti Západu je málo výkonné, pracovní morálka nízká. Ale to souvisí s tím, co jsem psal výše.

[petr_p]

Nedávno Česká televize dávala dokument o francouzském vysokém vzdělání a jako ukázka tam byl pohled člověka, co pracuje na vysoké pozici ve francouzské Guyaně na kosmodromu ESA. Několikrát si stěžovala, že veškeré potraviny se dováží z Francie namísto, aby se kupovaly místní, takže jsou o proti Francii dva krát dražší.

[Sinuhet]

Ja navrhuju rychle zrusit cla na dovoz potravit a zemedelskych vyrobku, zastavit v cele Evrope zemedelske dotace, vykupy a dotovane vyvozy, a pak necht zavladne moudry a vsemocny trh, zradlo budeme levne dovazet z Jizni/Severni Ameriky, Afriky a Asie a vsichni budem vysmati.

Ale uznavam, ze ted uz je trochu pozde a veci se riti takovou rychlosti, ze by podobny napad nevydrzel tak dlouho, aby doslo k nezvratitelnemu rozpadu zemedelske produkce. Hmm, skoda, ze se pani (neo)liberalove nesnazili vice, mohla byt prca (ale stejne jeste bude, tak to snad tolik neboli).

[Dalibor Smolík]

Zemědělská produkce má zvláštní postavení v rámci trhu (neopakovatelné podmínky v lokalitě) a nikdy nebude trh s těmito produkty zcela volný.  To uznávají i ti největší liberálové.

[Sinuhet]

Fakt? Tak to se moc omlouvam, asi jsem se sem k vam nechtene propadl z alternativni reality. To u nas byly noviny plne clanku, jak je neomezena volna vymena skvela vec, jak nam vsem globalizace pomohla, ze dotace a cla nesmyslne pokryvuji trh a kdybychom odstranili vsechny bariery, tak muzeme nakupovat cukr/mleko/obili na svetovem trhnu x-krat levneji a jeste usetrime na danich, atd.

Eso Sinuhet

---
Nachystejte uzenace, na snidani jsem zpatky!

[Sinuhet]

*pokrivuji !!!

[Dalibor Smolík]

tak muzeme nakupovat cukr/mleko/obili na svetovem trhnu x-krat levneji a jeste usetrime na danich, atd.

To opravdu můžeme! Ze strategických důvodů je však vhodné si ponechat část výroby potravin doma. Jinak odkaz na seriózní články propagující volný trh se zemědělskými produkty bych docela uvítal, to mě zajímá.

[Sinuhet]

Tak v te moji realite toho byly plne noviny. Sedm let se ve WTO jednalo o liberalizaci, a kazdy krach dal vzniknout sprsce filipik, ve kterych jsme byli poucovani, ze nejhorsi v dotacich a ochrane je (a za nedohodu nejvic muze) EU a kolik by se usetrilo, kdyby se to zrusilo a nakolik by se lidem zvedla zivotni uroven, atd. V mezidobich si komentatori a ekonomicti experti vyzivali treba na poukazech na to, ze polovina rozpoctu EU jde do zemedelstvi a jak by bylo super tyto prevody zrusit a hned by vznikl RaJ na Zemi.

Ovsem nepochybne zalezi na tom, jak si zadefinujete "seriozni clanek". Jeden by mohl docela dobre argumentovat, ze uz prosazovani ideii globalniho volneho trhu se zakladnima potravinama je znakem neprilis vysokeho stupne serioznosti.

[podlesh]

No, v mojí realitě se toho také objevuje strašná spousta, ale naštěstí naprostá většina keců nemá žádnou hodnotu a vyšumí.

[microcz]

člověče ty jsi ale regulátor ;)) ...mě osobně se třeba líbí to, jak byla organizována prvorepubliková včela, ta organizovanost jednotlivých zemědělců, živnostníků, drobných výrobců mě fascinuje, myslím jsi že je to tvému návrhu trochu podobné. Taky s tebou souhlasím, že dneska se peníze točej v obchodě a na ty co pracujou ať už v zemědelství, ve výrobě nebo třeba i ve vědě a školství se kašle. Problém je že zisk nastane až v tý nejvyšší úrovni, tam kde se střetne nabídka s poptávkou, dlouho jsem si myslel že to je špatně, bohužel jsem zjistil že ta chyba je v lidech :(. Ten obchodník si nastrká prachy do kapsy a koupí za málo. Ten hypermarket koupí tu zeleninu ve Francii dvakrát levnějc. A ta babka si pak koupí rajčata a okurku raději tam, než za rohem v zelovoci. Ty bys dostal úpřimnej a dobře míněnej nápad, že by si na potravinách nesměl koncový prodejce vzít jak 5% z ceny, jenže dalším tisícům lidí by se to nelíbylo a ta k by lobovali, podpláceli a do roka a do dne bys měl miliardu zákonů, vyjímek, že by to žádnej normální poctivej člověk neuhlídal. A vyznali by se v nich zase ty vosírači co nepěstujou tu zeleninu, nebo nepasou ty krávy, ale mají čas špekulovat.

[xindl]

to že na tom vydělá zase jenom ten připosranej obchodník co nikdy nic než prachy nedokázal vytvořit mě taky sere... Jenže to už je daný ve společnosti kde je více cenněnej obchodník než věděc, konstruktér, chemik, adt... mě jenom napadá vrátit se co nejvíce ke kořenům a vlastní soběstačnosti a na všechny tyhlety sráče se co nejvíce vysrat. Hledat vlastní ojedinělý způsoby výdělku z půdy, vlastní výrobky jejichž výroba nebude až zase toliko závislá na Hypermega korporacích...

[Randy_Sh]

Vlastní soběstačnost může fungovat na určité "malé" úrovni, ale spoustu věcí zvládnou jen velké korporace, ať se nám to líbí nebo ne. Např. výrobu automobilů, počítačů, letadel, mobilních telefonů (včetně přenosové sítě) nemůže zmáknout firmička s pěti zaměstnanci. Na to musí být velká firma s velkým kapitálem, která investuje peníze do nákladného vývoje atd.

[Dalibor Smolík]

Ten trend je bohužel jasný: zanikají malé pivovary, malé cukrovary, automobilky se sdružují ve větší celky .. a ty potřebují mít vymakanou logistiku.

[JiK]

ono by to fungovalo i dal, ty zminene "velke celky" se pak stavaji neobratne, neefektivni, promorene administrativou skoro jak stat, nerespektujici prani svych zakazniku, tucne a pomale, spatne riditelne, zazmrdovane, neschopne zhodnotit vlastni rizika a racionalizovat sve vnitrni procesy.

Prijde recese, nebo i krize a ony by diky tomu souboru nevyhodnych vlastnosti mely zkrachovat, jenze se objevi mesias, rika si STAT, rozhodne, ze molochy jako Renault, VW anebo GM jsou "prilis velke na krach" (pricemz je nechal vyrust aby byly prilis velke), a z danovych penez tech malych pivovaru a cukrovaru zadotuje ty molochy. Da jim nevratnou (nebo nenavratnou) pujcku a bude se chvalit tim, ze zachranil treba 10.000 nebo 100.000 pracovnich mist. Sice to v prepoctu bude stat asi 20x tolik, nez kdyby tech 10.000 nebo 100.000 lidi bylo az do duchodu na podpore, ale to neva.

Tech 10 nebo 100 tisic lidi bude pak v polo-statnim podniku bud delat vyrobky, o ktere neni zajem, na sklad, nebo si budou houpat nohama. Prezamestnanost je typicka pro velke koncerny. Firmu budou ridit odborari. Rizika neponesou. Zamestnanci budou radi, ze jim socialista zachranil misto a budou ho dal volit. Budou mit misto, ne praci. Misto aby se rozbehli do novych malych firem, ktere byly (musely by byt) inovativni a pruzne, budou delat neco, co je mene efektivni a zbytecne, ale rizene shora, autoritou statu. Vyroba pro vyrobu ne pro zisk, rekordni tavba oceli na hlavu a tak.

[Sinuhet]

Pane JiKu, udilim vam cerny puntik za znevazovani schopnosti soukromych podniku. Podobne stalinisticke smysleni si pro priste odpustte, urazite tim stamiliony mrtvych a podporujete teroristy!!!

A pisi vam male plus za to, jak jste nam tu pekne zinzenyroval model vasi genialni spolecnosti. Zkrachuje firma se 100 000 lidmi, ale ti se pruzne rozpusti do malych inovativnich podniku. Diky, pobavil jste velmi.

[jozka]

No, me hlavne pobavilo to, jak ty velke spolecnosti prepada stat a nuti jim prachy... A taky to, co v tom vyctu dela Renault. Ja vim, je statni a tedy od dabla

Stejne mne fascinuje tahle zaujatost zrovna od nekoho, kdo v zivote jinak nez ze statniho ci za granty nezil

[Dalibor Smolík]

Nedávno jsem měl diskuzi se svým zákazníkem z USA, jejichž firma se stala součástí velkého koncernu. Velké firmy mají své výhody i nevýhody. Mezi ty výhody patří možnost nákupu vstupních materiálů a energií ve velkém a s patřičnými slevami, lepší pozice při vyjednávání obchodních smluv, přesun prostředků na provozy, které to vyžadují atd. Mezi nevýhody patří těžkopádnost, přebujelá administrativa.  Takže jednoznačně prohlásit, co je výhodné a co ne nelze.  Každou firmu je nutné posuzovat individuálně.

[petr_p]

Ještě jste zapomněl na „výhodu“ likvidace konkurence. Firmy místo toho, aby bojovali proti konkurenci lepšími výrobky, tak raději se s konkurencí domluví a koupí ji.

Otázka je, jestli takový konkurenční boj má nějakou rovnovážnou polohu nebo jen singularitu.

[Darth Phantom]

Co taky může vyplodit jiného tenhle JiK, co je zároveň rozpolcen i na Fauna. On si prostě nestačí přehodit včas z toho Fauna na Jika a takhle to komolí. Ty ideologie mu trochu vymyly mozek . Ale pan Čech na to zaručeně reagovat nebude, ostatně jako vždy. Napíše nějaký ultrafašisticko-stalinistický příspěvek a pak se stáhne do ústraní, aby napsal nějaký blog o Cikánech

[cyklistické kalhotky]

vsechno to jde v sinusoide, je to prirozeny vyvoj

---

quelle krach

[jozka]

No, ja to heslo znam jako "Musim kupovat tvrde salamy, jest zabam nohy a pit stare vino".

Dneska jsme se o tom odpoledne chvilku bavili v praci. Shodli jsme se na tom, ze se premnozili ekonomove a pravnici a mel by byt povolen jejich odstrel.

[Dalibor Smolík]

Shodli jsme se na tom, ze se premnozili ekonomove a pravnici a mel by byt povolen jejich odstrel.

Proboha, už bych se měl chystat ... já jsem ekonom, manželka je účetní, dcera bankéřka  a syn je právník   Prostě hrůza, celá rodina na  odstřel.

Ekonomové a právníci dnes nejsou moc populární, ale bez nich to asi nejde,  tato havěť už byla ve starém Egyptě  ..

[Jirka]

právníci dnes nejsou moc populární, ale bez nich to asi nejde, tato havěť už byla ve starém Egyptě

Ne nadarmo jsou si anglická slova "liar" a "lawyer" výslovností podobná.

[Dalibor Smolík]

Nojo, syn říká: "Víš jak se pozná, když právník lže? - Pohybuje rty".

[Dalibor Smolík]

Jinak ho asi vydědím. Vůbec nepije alkohol - není tím pádem po mně. A navíc se chce stát exekutorem nebo státním zástupcem. Jak mu žertem říkám, má jedinou dobrou vlastnost. Používá linux, aniž bych ho v této oblasti ovlivňoval.

[jozka]

Kralici jsou taky uzitecni, ale kdyz jsou premnozeni, tak je to katastrofa. Sef daval k lepsimu historku z tohoto tydne. Fabrika rozprodava provozy (vymysl ekonomu) a na jednani o tomto se hopem probraly technicke veci, jelikoz jim skoro nikdo nerozumel a pak se hodinu dohadovali o tom, jestli maji penize prijit tri dny od vydani faktury nebo den po doruceni faktury... Nejsem vysokoskolak, takze se obecne nerad vyjadruji k nasemu vysokemnu skolstvi, ale kdyz vidim vsechny ty absolventy VSE a podobnych ustavu (abych nekrivdil, vsechny ne....) tak se mi chce brecet.

[Dalibor Smolík]

Je to o lidech. Vysokoškolský diplom nedává záruky,  že je člověk inteligent. Na druhé straně - měli jsme doma jednou elektrikáře meloucháře, který nám dal fázi na nulák. . Takže to platí ve všech oborech, chtělo by to systém, ve kterém by idioti neměli šanci.

[=^..^= AmigaPower®]

chtělo by to systém, ve kterém by idioti neměli šanci.

Linux!

[dad]

s rozsirenim desktopu bohuzel tato alternativa padla ....

[Dalibor Smolík]

[Hobit]

Tak nejak, s tim autem bez strechy to neznam. Misto toho ten suchy/tvrdy salam. ;o)

[okbob]

Tohle propaguju uz nekolik let - kazdy rok dva nahodne vybrane pravniky, deset ekonomu a dvacet architektu (podle spolecenske nebezpecnosti) postavit ke zdi - postupne odnaucuji lidi zdravemu selskemu rozumu (a to se nepodarilo ani komunistum :)).

 

[podlesh]

Dneska jsme se o tom odpoledne chvilku bavili v praci. Shodli jsme se na tom, ze se premnozili ekonomove a pravnici a mel by byt povolen jejich odstrel.

Nic nového pod sluncem.

Cade: I thank you, good people: - there shall be no money; all shall eat and drink on my score; and I will apparel them all in one livery, that they may agree like brothers and worship me their lord.

Dick: The first thing we do, let's kill all the lawyers.

William Shakespare: King Henry VI, Part 2 (Act 4, Scene 2)

[alblaho]

Všeobecně se traduje, že následky krize odvrátila politika Nového údělu prezidenta Roosevelta.

No tak to nevím. Já slyšel i opačné názory. Že to bylo stejně špatné jako jakýkoliv jiný zásah státu: Stát obral firmy na daních, za to najal dělníky (za mzdy, kterým nebyli schopni soukromníci konkurovat) a nechal je postavit "investice", což byly dost často školy v místech, kde žádné nebyly potřeba (a po pár letech se to zavřelo).

Takže New Deal krizi zbytečně prodloužil. Samozřejmě to nemám podloženo žádným výzkumem. Ale že byl ND nějaká spása z nebes, to si opravdu nemyslím.

[Dalibor Smolík]

Aha, já jsem se špatně vyjádřil. Když jsem napsal, že se všeobecně traduje .. neznamená to, že to musí být nutně můj názor. New Deal přišel v době, kdy krize mohle samovolně postupně odejít a tak se mu přikládaly léčené účinky. Ani já nemám tohle podložené, ale domnívám se, že protikcionistická opatření nepomohla rozhýbat ekonomiku. Co však schvaluji, je zrušení dodatku k ústavě o pití alkoholu. Ten právě rozhýbal chod hospod a barů, výrobu lihovin apod. Samozřejmě to nebylo samospasitelné.  To stavění škol mi připomíná hladovou zeď z doby Karla IV .. nic nového.

 

[vencour]

Já zaslech názor, že teprve 2. světová válka ukončila Velkou hospodářskou krizi. A postavené elektrárny, dálnice apod. v USA umožnily stát se Státům dominantní velmocí.

[Randy_Sh]

Mám pocit, že na tohle neexistuje ani po tolika letech jednotný názor. Pravicoví ekonomové tvrdí, že státní intervence krizi prodloužily a bez nich by krize skončila dřív. Levicoví ekonomové tvrdí přesný opak - že intervencí bylo málo a přišly pozdě. Každý si pro svůj názor najde nějaké argumenty.

[Dalibor Smolík]

Jo, souhlas.  Jde o to, jak které opatření (nebo naopak nečinnost) podpořilo rozjezd hospodářství.  Nejhorší je, že v dané době se velmi těžko odhaduje, co je tou správnou injekcí. Výsledky se totiž dostaví až za pár let, ale to je již pozdě něco napravovat.

[drc]

Na vysvětlení Velké deprese existuje... no alespoň 6 velkých teorií a rozhodně bych se to neodvážil takhle zobecňovat na pravo-levé (nesmyslné) stupnici.

Například Friedman říká, že stát v první fázi (USA) neitervenoval (a měl) a později intervenoval (a neměl). Je Friedman dost pravicový?

[trekker.dk]

To stavění škol mi připomíná hladovou zeď z doby Karla IV .. nic nového.

Až na to, že hladová zeď měla nějaký smysl (byla to součást opevnění Prahy) a dost možná se začala stavět ještě před hladomorem.

[Fluttershy, yay!]

Problémem bylo, že podobná opatření proběhla ve většině zemí a tudíž se výsledek vyrušil.

Nicméně ve Švédsku prý bylo řešení krize velice úspěšné (a to z valné části po vzoru Nového údělu).

[dad]

precetl jsem si ty prispevky naseho pana ekonoma a vzpomnel jsme si na mou navstevu v Semaforu nekdy tak kolem roku 1975. Hostem byli Smoljak a Sverak a jeden z tech panu si stoupl za recnicky pult a proslovil na tehdejsi dobu obvykly projev:

Vazeni pritomni,

dovolte abych Vas seznamil s nejnovejsi ...
ale nejen s tou, nybrz take s ...
tak jak rekl prede mnou soudruh namestek ..
ne vsichni, kteri ....
ale mnozi jsou toho nazoru, ze ....
tak jak jsme ustanovili na sjezdu ...
a proto si myslim a to nejen ja ...
jestlize by kazdy z nas ...

Dekuji za pozornost

[Dalibor Smolík]

Pane kolego, máte úplnou pravdu. Již v jiném příspěvku jste to vyjádřil. To, že nemáme nikdo křišťálovou kouli, neznamená, že se nebudou hledat řešení krize. Je řada názorů, některé jsou však dost ujeté (jako například přispívat na nákup nových aut, když i bez toho peníze na nová auta nejsou a tuzemský trh automobilový průmysl nespasí) , některá opatření účinek mohou mít.  Navrhněte nějaké konkrétní řešení vy, třeba dostanete Nobelovou cenu za ekonomii

[wo]

Situace je jednoduchá. Prostě došli hejlové, kterým by se dalo ještě půjčit a pak vykázat půjčku jako zisk. Lidi škudlej, neutrácej, nekupujou, potvory. Co tedy přiznat zvířátkům nějaká práva a začít půjčovat i jim (na krmení, na krmelce, na lesíček). No a protože zvířátka zas tak chytrá nejsou, zřejmě by potřebovala nějaké správce majetku a tak... no a už se zase může spirála nákupů a půjček rozjet. Jenom nevím, co až nám dojdou i bakterie, pučovat i nerostům nebo hledat další obydlenou planetu? (doporučuji si uvědomit, co to znamená stálý růst něčeho byť o malé procentíčko ročně a aplikovat to na to co po nás chtěj ... růst produktivity, růst HDP, růst spotřeby...)

[Dalibor Smolík]

Já jsem vždycky šílel, když v minulých několika letech v novinách psali, jak vzrostly maloobchodní tržby, že se máme stále lépe. Ale jinde bylo nenápadně uvedeno, kolik  z těch tržeb byly peníze z půjček. různé Providenty, Home Credity apod. .Na takové řečičky mohl nalítnout snad jen trouba.

[vencour]

Nooo, teoreticky je cesta zadlužení se cestou k tomu, aby člověk dřel do úmoru pro zaplacení své blbosti , v jistých mezích.

[trekker.dk]

Nooo, teoreticky je cesta zadlužení se cestou k tomu, aby člověk dřel do úmoru pro zaplacení své blbosti

Problém je v tom, že přijde stát a začne pomáhat lidem, kteří nemají těmhle Providentům a spol. jak splácet. Čímž vlastně efektivně vytrestá ty, kdo utráceli jenom peníze, které měli.

[Darth Phantom]

Já bych nominoval na Nobelovu cenu Horsta Fuchse. Automechanik dokázal prodat mnoho vysavačů, nožů z pravé švýcarské oceli a kuchyňských robotů, které drtí beton na prach - to je východisko z ekonomické krize. Možná i pana profesora s Viktorem Koženým, ale tím si nejsem tak jist, jestli by si Viktor přijel tu Nobelovku vyzvednout

[microcz]

Děkuji za úžasný seriál ... opět souhlas, ty pozitivní dopady krize vidím stejně, výstižné příklady. Jednak nebude možné držet vysoké marže tam, kde ceny jsou nadhodnocené, zvláště u odvětví, která produkují nějaký snadno substituovatelný produkt, který není životně důležitý, taxikáři jsou dokonalým příkladem. Bohužel k něčemu takovému podle mě nedojde na trhu s byty, které jsou dosti specifický statek a trh je ovládán kartely stavebních společností, možná by zde byla i nějaké paralela s těmi pomeranči, protože než aby šli s cenami dolů, omezí výstavbu.

Co se týče těch příčin jsem poněkud radikální, dle mého názoru trh s cenými papíry vůbec neodpovídá reálné situaci, v které se akciové společnosti nacházejí. Burza je podle mě místo, kde hrabiví lidé, kteří nemají absolutně žádnou odbornost obchodují s lidskými osudy. Otázka totiž je do jaké míry se jednotlivý hráči chovají skutečně racionálně a do jaké podléhají mediálním bublinám a davovému šílenství. Záleží podlě mě na schopnostech každého jedince a především na zdroji informací, který má. Původní vznešené a bezesporu geniální účely burzy jsou podle mého názoru značně rozmělněny.

Taktéž na banky v rukou nadnárodních finančních společností se dívám poněkud s nedůvěrou. Souhlasím ale, že regulace není řešením, zvyšuje jenom byrokracii a napomáhá vzniku různých kliček a vychytávek.

 

[dad]

Děkuji za úžasný seriál

dneska neni skola?

[Martin Baleja]

Tak on se tady učí od starších a zkušenějších a Vy ho chcete hnát do náruče zkostnatělého vzdělávacího aparátu?

[drc]

Tady nastává klíčová otázka, zda měla být činnost bank nějak regulována, aby nedošlo k zhroucení celého systému. Domnívám se, že regulace ani není dost možná v daném systému.

Dovolil bych si poznamenat, ze cely bankovni system je dost brutalne regulovan. Stat (CB) jim totiž vymezuje mantinely pro úrokovou míru -- tezko si lze predstavit citlivejsi misto bankovniho systemu a v posledku i cele ekonomiky.

[Dalibor Smolík]

Stat (CB) jim totiž vymezuje mantinely pro úrokovou míru

To určitě. Ale již neurčuje, za jakých podmínek bude banka poskytovat půjčky, jak je to se vklady apod. Kolik prostředků vyčlení na své akce.

[drc]

Predem rikam, ze nejsem odbornik na regulaci bank, ale rekl bych, ze i na to regulátor pamatuje. Treba primo nestanovuje podminky pro poskytovani pujcek, ale ma pozadavky na mnozstvi klasifikovanych uveru -- to je imho de facto to stejne. (Mimochodem mnozstvi klasifikovanych uveru je v konecnem dusledku imho take funkci urokove miry -- tedy vysledkem statni regulace.)

Spis jsem se vask snazil ukazat, ze onen "problem" je v bankovnim sektoru (a ekonomice obecne) mnohem hloub nez si vetsina lidi myslí. Obrazne by se dalo říct, že si stát přivlastnil větší kus masa než může sníst. Teď se ten flák snaží alespoň zakrýt knedlíkem [1] a při tom se tvářit, že už je vlastně po obědě.

[1] Rozuměj nějakou dodatečnou regulací a dohledem.

[drc]

klasifikovaný úvěr == úvěr s (signifikantním) rizikem nesplacení

[Sinuhet]

Ja tedy take nejsem odbornik na regulaci bank (takze idealni sestava pro diskuzi problemu), ale zda se mi, ze placate blbosti.

CNB caruje s repo/diskontni/lombardni sazbou, ale jaksi banky nejsou nuceny ji vyuzivat (ok, krome jedne drobne vyjimky a to je uroceni povinnych minimalnich rezerv, ktere musi byt na uctu u CNB). Dalsi vec je, ze i kdyz banky pujcek/vkladu od/do CNB vyuziji, nikdo a nic nerika, ze vyse konecnych uroku pro firmy a obcany musi mit k sazbam CNB nejaky vztah.

Dale CNB reguluje a sleduje kapitalovou primerenost bank a priblizne pocita co se jim vali "v trezorech", ale vzdy to jsou nejake minimalni standardy, nikomu nebylo braneno rozdavat bezpecnejsi uvery (jenze to tolik nevynasi). A myslim, ze presprilis vysoka kvalita aktiv na uctech bank neni prave to, co dnesni svet tizi.

Pokud se rozhledneme do sveta, tak tam tricet let vlady neoliberalu a zvestovatelu volneho trhu udelalo sve. Hedge fondy, ktere jsou temer neregulovane, obchodovani s derivaty, ktere neni regulovano naprosto vubec, nebo investicni banky, na ktere sice FED nejake paky mel, ale kaslal na ne, protoze trh vse vi nejlepe, to vse je velmi tezke svest na premiru regulace.

Take mi pripada ponekud nemistne rozdeleni na stat, zastoupeny centralni bankou, a na chudaky bankere, kteri upi pod jeji krutovladou. Centralni banky si hrde davaji do erbu, ze jsou to spolky odborniku nezavislych na politicich. A take to podle toho vypada, clenove rad se prolinaji s bankovnim sektorem az na samou hranici rozlisitelnosti, takze nejake velke ideove rozpory mezi komercnimi bankami a centralni bankou tezko hledat.

Fakt by me zajimalo, kde u bank to stat regulaci prepisknul, co jsem zatim cetl tak mi pripadalo, ze bud regulacni pravomoci chybely, nebo nebyly vyuzivany.

[Dalibor Smolík]

Já tady plně s vámi souhlasím. Ta regulace bank je skutečně minimální a obchody s deriváty úvěrů a dalšími transakcemi se rozjely naplno.  Chyba určitě je také ve filozofii volného trhu, jenomže jakékoliv jiné opatření by se zaplatilo pomalým rozvojem hospodářství včetně technického pokroku a tak si vyberme, co je horší.  Ale politikové - jakkoliv jsou na nich banky nezávislé  - jsou tak trochu dirigenty orchestru, zvaného ekonomika. Jestliže vyšle Clintonova administrativa signál, že je vhodné podpořit rozvoj trhu s hypotékami, banky se podle toho začnou chovat. Netvrdlím, že to Clinton myslel nějak špatně (na základě toho se zajistilo bydlení pro mnoho lidí), ale chyběla tady zpětná vazba - banky tak trochu začaly spoléhat, že je z případného maléru někdo vyseká. Vždyť tomu přece dala zelenou vláda .

Vůbec neříkám, že viníkem krize je Clintonova administrativa. Ani nebyla přímým spouštěčem.  Já to uvádím jen jako příklad, jak politikové mohou zasáhnout do chodu dějin. Jinak jsem zastáncem volného trhu - do určité míry. Jsou výjimky (je to oblast zemědělství a částečně i energetiky) a výjimky jsou v dobách krize a válečného stavu. V těchto případech se mohou přijmout nestandardní opatření k odvrácení případné katastrofy, pokud jde o ekonomickou krizi, tak následky odvrácení jejího přímého důsledku pak ponesou potomci. Za cenu zmírnění okamžitých dopadů se bude platit dlouho.To si musíme všichni uvědomit.  A pokud se nalité prostředky do velkých firem a bank investují špatně, pak jde o ztrátu zcela nenahraditelnou.

[Käyttäjä 11133]

Ne v bankovnictví svobodného trhu to není, je to v napůl regulovaném a napůl svobodném bankovnictví.

[drc]

 

Ja tedy take nejsem odbornik na regulaci bank (takze idealni sestava pro diskuzi problemu), ale zda se mi, ze placate blbosti.

 

CNB caruje s repo/diskontni/lombardni sazbou, ale jaksi banky nejsou nuceny ji vyuzivat (ok, krome jedne drobne vyjimky a to je uroceni povinnych minimalnich rezerv, ktere musi byt na uctu u CNB). Dalsi vec je, ze i kdyz banky pujcek/vkladu od/do CNB vyuziji, nikdo a nic nerika, ze vyse konecnych uroku pro firmy a obcany musi mit k sazbam CNB nejaky vztah.

Udaje pro ECB (bof.fi == Bank of Finland): www.bof.fi/bofinternet/ohi/bofin/bof_221_1i.html Facility ECB vytvářejí koridor ve kterém se pohybuje úroková míra na peněžních trzích. (Pochopitelně může nastat stav kdy se banky zaseknou a přestanou půjčovat i přes to, že do nich stát (CB) leje peníze (credit crunch).) Úroková míra pro lidi a podniky je potom závislá na úrokové míře (ceně) utvořené na peněžních trzích.

----

Smyslem me reakce nebylo tvrdit, ze stat je ten zly, ktery za vsechno muze a vzdoruje mu jenom hrstka hrdinnych bankeru s neviditelnyma rukama Smyslem bylo spíše vyjádřit, že celý monetarní systém (nikoliv trh nebo kapitalismus nebo co já vím co) tak jak existuje dnes má tendeci sklouzávat do obdobných problémů jaké právě zažíváme.

P.S. PMR slouží afaik pouze k clearingu.

 

[JosIFF]

Investícia do zlata a pod. je dobré (názory sa líšia) riešenie v čase krízy. Historicky po veľkej hosp. kríze stúpla cena zlata asi na dvojnásobok (www.kitco.com) Kuknite www.zlate-mince.cz. Na SR je to momentálne lepšia alternatíva vďaka euru, v Čechách ceny zlata sú premrštené vysokým kurzom eura a dolára. Kto v ČR kúpil zlato v januári (začiatok) a predal teraz, mal zisk z jednej unce cca 5000 Kč - jednak tým, že za mesiac stúpol kurz tak o 2Kč za euro a aj vďaka tomu, že cena zlata vzrástla o desiatky dolárov za uncu.