Ubuntu 26.04 patrně bude ve výchozím nastavení zobrazovat hvězdičky při zadávání hesla příkazu sudo, změna vychází z nové verze sudo-rs. Ta sice zlepší použitelnost systému pro nové uživatele, na které mohlo 'tiché sudo' působit dojmem, že systém 'zamrzl' a nijak nereaguje na stisky kláves, na druhou stranu se jedná o možnou bezpečnostní slabinu, neboť zobrazování hvězdiček v terminálu odhaluje délku hesla. Původní chování příkazu sudo
… více »Projekt systemd schválil kontroverzní pull request, který do JSON záznamů uživatelů přidává nové pole 'birthDate', datum narození, tedy údaj vyžadovaný zákony o ověřování věku v Kalifornii, Coloradu a Brazílii. Jiný pull request, který tuto změnu napravoval, byl správcem projektu Lennartem Poetteringem zamítnut s následujícím zdůvodněním:
… více »Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 163 (pdf).
Eric Lengyel dobrovolně uvolnil jako volné dílo svůj patentovaný algoritmus Slug. Algoritmus vykresluje text a vektorovou grafiku na GPU přímo z dat Bézierových křivek, aniž by využíval texturové mapy obsahující jakékoli předem vypočítané nebo uložené obrázky a počítá přesné pokrytí pro ostré a škálovatelné zobrazení písma, referenční ukázka implementace v HLSL shaderech je na GitHubu. Slug je volným dílem od 17. března letošního
… více »Sashiko (GitHub) je open source automatizovaný systém pro revizi kódu linuxového jádra. Monitoruje veřejné mailing listy a hodnotí navrhované změny pomocí umělé inteligence. Výpočetní zdroje a LLM tokeny poskytuje Google.
Cambalache, tj. RAD (rapid application development) nástroj pro GTK 4 a GTK 3, dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0. Instalovat jej lze i z Flathubu.
KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
RTFM - Read Tumič's FlaMes!
Jaká je optimální šířka webu? Otázka, ketrá je schopná vyvolat stejný flame, jako obligátní LINUX versus Windows, Emacs vs. vim... Je lepší volit pevnou šířku, kde sice máme jistotu kompaktního layoutu, ale při větších rozlišeních je ze stránky úzká nudle, nebo radši zvolit procentuální rozložení, kde se při vyšších rozlišeních zase text kvůli příliš dlouhým řádkám nedá číst?
Ideálem by přitom byla stránka "přirozeně" měnící svojí šířku dle rozlišení monitoru. Jak na to? Řešení je poměrně jednoduché a vystačí si s CSS1, JavaScriptem (a tím myslím opravdu elementární javascript) a trochou matematiky.
Idea je následující: Zjistíme aktuální velikost obrazovky a podle této upravíme šířku layoutu tak, aby se stránka zobrazovala co nejlépe, tedy ani ne moc široká, ani ne moc úzká. Intuitivně by se toto dalo řešit pomocí předdefinovaných hodnot pro každé používané rozlišení, z praktických důvodů (lenost
) to však není řešení ideální. Zajímavější je použít nějakou funkci, která bude šířku layoutu měnit tak, aby se při libovolném rozlišení blížil ideálu. Jak takovou funkci ale najít?
Při "konstrukci" té své jsem vycházel z toho, že pro rozlišení 800x600 potřebuju 100% plochy, při 1024x768 už ale layout vypadá nejlíp, když zabírá 85% obrazovky. První co mě napadlo bylo sestrojit lineární funkci procházející těmito body ( [800,100], [1024,85] ). Výsledeky pro rozlišení od 800x600 do 1600x1200 (větší nejsem schpnej otestovat) sice je o něco lepší, než při použití procentuální hodnoty, ale není to úplně ono. Hledaná "přirozená" funkce musí vypadat jinak. Vyzkoušel jsem proto pro dané body všechny druhy regrese, co nabízí moje AlgebraFX2 a "nejhezčí" výsledky dává regrese mocninná:
y = ax^b , a = 8151, b = -0.6583
Implementace kódu měnícího šířku DIV elementu('boundingbox') pak vypadá následovně:
rozliseni = screen.width;
if (rozliseni > 800)
sirka = Math.floor(8151/(Math.pow(rozliseni, 0.6583)));
else
sirka = 100;
element = document.getElementById('boundingbox').style;
element.width = sirka + '%';
Důležitou fintou aby toto fungovalo, je načtení tohoto kódu ihned po výskytu otvíracího tagu elementu ve stránce. Pokuď by se kód načetl dříve, dojde k chybě, neboť element (a tudíž i jeho vlastnost) ještě není definován. Při umístění na konec stránky by pak došlo k nežádoucímu efektu přeformátování načtené stránky na novou velikost.
Při testování pozor na to, že žádný prohlížeč při změně rozlišení obrazovky automaticky nemění hodnotu screen.width. V IE je potřeba stránku znova načíst, v případě Mozilly je třeba restartovat dokonce celý prohlížeč. Praktickou použitelnost to ale moc neovlivní, protože, kolik uživatelů mění během brouzdání rozlišení?! Jak to celé vypadá v praxi je k vidění na straz.unas.cz. Na závěr pak ještě dodám, že toto řešení funguje ve všech moderních prohlížečích. (testoval jsem na: IE6, Mozilla, Opera, Konqueror)
V komentářích rád uvítám Vaše názory na tuto metodu, případně Vaše ideální míry 
Tiskni
Sdílej:
Nebylo by lepší nechat šířku stránky jen a pouze na samotném CSS?
IMHO nebylo, protože pak nastává jeden ze dvou problémů popsanejch nahoře - buď je to moc úzký, nebo moc široký a nedá se to číst.
Koukám, že neřešíš to jestli mám browser maximalizovaný nebo je to jen malé okénko.
To je pravda, vycházim z předpokladu, že většina uživatelů má prohlížeč maximalizovanej. Po pravdě řečeno ani nevim, jak aktuální velikost plochy okna zjistit... Javascript používám jenom v krajních případech a to jenom tak, aby to fungovalo i bez něj.
Tak jsem si s tim chvili hrál a použití document.body.offsetWidth (velikost okna) mi nepřijde lepší řešení než screen.width.
S vypnutym JS to neni "docela" použitelný ale zcela použitelný. Chová se to, jako kdyby to byl obyčejnej fluidní layout s šířkou 85%
Nicméně např. při 1600x1200 už je 85% opravdu moc a text se blbě čte. 63% je pak IMHO tak akorát. Nejde o to vnutit někomu to "správný" rozlišení, právě naopak jde o snahu, aby to bylo použitelný při libovolnym rozlišení.
width: 90ex; max-width: 980px; min-width: 700px; font-size: medium;Kazdy si muze zvetsit pismo dle libosti, sirka stranky se tomu prizpusobi, ovsem v rozumnych mezich. A kdyz pridas schovavaci sidebary a la abclinuxu, tak si prijde na sve snad kazdy. ukazka

max-width nepodporuje...
při větších rozlišeních je ze stránky úzká nudle
A co když má uživatel nastavené velké písmo (třeba 40px) - pak se mu i při rozlišení 2000 x nevimkolik px zobrazí na řádek třeba 40 znaků, což je v pořádku.
Není v tom případě snad lepší max-width:60em;? - IE to sice nepodporuje, ale když má někdo velké rozlišeni, vadí mu dlouhé řádky a přitom pořád používá IE, pak je mu každá pomoc drahá..
Stejná připomínka jako od Yetiho. Oba dva ale předpokládáte "uvědomělé" uživatele co si prohlížeč pro vysoký rozlišení náležitě "vyladí". Těch je ale IMHO zanedbatelný množství.
Když budu myslet na většinového uživatele, tak tam plácnu width:780px; a minimálně v 90% případů to bude v pořádku. Extrémně velké rozlišení má menšina, takže i všechny snahy o přizpůsobení jsou mířeny k menšině uživatelů, a stejně jako jsou menšinou lidi s velkým rozlišením, jsou menšinou i lidi s vypnutým javascriptem, jsou menšinou i lidi s nastaveným velkým písmem..
Oba dva ale předpokládáte "uvědomělé" uživatele co si prohlížeč pro vysoký rozlišení náležitě "vyladí".co je tohle za pitomost, s prominutím? co bych měl ladit? mám v práci 17'' monitor, na kterém je maximální použitelné rozlišení 1280*1024, doma taky 17'' ale s 1600*1200 a na notebooku cca 14'' s 1024*768, a když chci písmo "dvanáctku", tak je všude vysoké 12 bodů, bez ohledu na to, kolik to znamená pixelů nebo procent z výšky obrazu ... problém při návrhu webu není rozlišení, ale skutečně dostupná šířka okna, a to se prostě musí (ehm) nechat na uživateli