V pátek 6. a sobotu 7. března proběhl v pražském sídle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Hackathon veřejné správy 7.1. Publikovány byly vytvořené aplikace. V kategorii projektů rozvíjených z krajského kola zvítězil tým „Mackokládi“. Čtyři středoškoláci ze Dvora Králové uspěli s aplikací KompaZ. Jde o digitálního průvodce, který pomůže s rychlou a srozumitelnou orientací v životních i krizových situacích „krok za krokem“. Aplikace
… více »QGIS, svobodný desktopový GIS, byl vydán v nové hlavní verzi 4.0. Změny zahrnují několik nových analytických a editačních funkcí, rozšíření podpory 3D, více možností úprav uživatelského rozhraní či mnoho dalších zlepšení použitelnosti. Řada 3.44 má aktualizace plánovány do září.
Dan Blanchard vydal knihovnu pro Python chardet v nové verzi 7.0.0. S novou verzí byla knihovna přelicencována z LGPL na MIT. Souhlasili s tím všichni přispěvatelé? Dan Blanchard souhlasy vůbec neřešil. Zaúkoloval umělou inteligenci (Claude), aby knihovnu zcela přepsala a výslovně jí nařídil, aby nepoužila žádný LGPL kód. Dan Blanchard tvrdí, že se jedná o clean room design. Protistrana argumentuje, že umělá inteligence byla trénována
… více »Andy Nguyen si na svou herní konzoli PlayStation 5 (PS5) pomocí exploitu Byepervisor nainstaloval Linux (Ubuntu). V Linuxu si spustil Steam a PS5 tak proměnil v Steam Machine. Na PS5 může hrát hry, které jsou vydané pouze pro PC a jsou na Steamu [Tom's Hardware].
Správce sbírky fotografií digiKam byl vydán ve verzi 9.0.0. Jedná se o větší vydání provázené aktualizacemi knihoven. Mnoho dílčích změn se vedle oprav chyb týká uživatelského rozhraní, mj. editace metadat.
Byla vydána verze 2026 distribuce programu pro počítačovou sazbu TeX s názvem TeX Live (Wikipedie). Přehled novinek v oficiální dokumentaci.
Jihokorejská Národní daňová služba (NTS) zabavila kryptoměnu Pre-retogeum (PRTG) v hodnotě 5,6 milionu dolarů. Pochlubila se v tiskové zprávě, do které vložila fotografii zabavených USB flash disků s kryptoměnovými peněženkami spolu se souvisejícími ručně napsanými mnemotechnickými obnovovacími frázemi. Krátce na to byla kryptoměna v hodnotě 4,8 milionu dolarů odcizena. O několik hodin ale vrácena, jelikož PRTG je extrémně nelikvidní, s denním objemem obchodování kolem 332 dolarů a zalistováním na jediné burze, MEXC [Bitcoin.com].
Komunita kolem Linuxu From Scratch (LFS) vydala nové verze knih s návody na instalaci vlastního linuxového systému ze zdrojových kódů Linux From Scratch 13.0 a Beyond Linux From Scratch 13.0. Pouze se systemd.
Byla vydána nová stabilní major verze 25.12 linuxové distribuce primárně určené pro routery a vestavěné systémy OpenWrt (Wikipedie). Jedná se o nástupce předchozí major verze 24.10. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Podporováno je více než 2200 zařízení.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za únor (YouTube). Odstraněn byl veškerý kód napsaný ve Swiftu. JavaScriptový engine LibJS byl reimplementován v Rustu.
RTFM - Read Tumič's FlaMes!
Jaká je optimální šířka webu? Otázka, ketrá je schopná vyvolat stejný flame, jako obligátní LINUX versus Windows, Emacs vs. vim... Je lepší volit pevnou šířku, kde sice máme jistotu kompaktního layoutu, ale při větších rozlišeních je ze stránky úzká nudle, nebo radši zvolit procentuální rozložení, kde se při vyšších rozlišeních zase text kvůli příliš dlouhým řádkám nedá číst?
Ideálem by přitom byla stránka "přirozeně" měnící svojí šířku dle rozlišení monitoru. Jak na to? Řešení je poměrně jednoduché a vystačí si s CSS1, JavaScriptem (a tím myslím opravdu elementární javascript) a trochou matematiky.
Idea je následující: Zjistíme aktuální velikost obrazovky a podle této upravíme šířku layoutu tak, aby se stránka zobrazovala co nejlépe, tedy ani ne moc široká, ani ne moc úzká. Intuitivně by se toto dalo řešit pomocí předdefinovaných hodnot pro každé používané rozlišení, z praktických důvodů (lenost
) to však není řešení ideální. Zajímavější je použít nějakou funkci, která bude šířku layoutu měnit tak, aby se při libovolném rozlišení blížil ideálu. Jak takovou funkci ale najít?
Při "konstrukci" té své jsem vycházel z toho, že pro rozlišení 800x600 potřebuju 100% plochy, při 1024x768 už ale layout vypadá nejlíp, když zabírá 85% obrazovky. První co mě napadlo bylo sestrojit lineární funkci procházející těmito body ( [800,100], [1024,85] ). Výsledeky pro rozlišení od 800x600 do 1600x1200 (větší nejsem schpnej otestovat) sice je o něco lepší, než při použití procentuální hodnoty, ale není to úplně ono. Hledaná "přirozená" funkce musí vypadat jinak. Vyzkoušel jsem proto pro dané body všechny druhy regrese, co nabízí moje AlgebraFX2 a "nejhezčí" výsledky dává regrese mocninná:
y = ax^b , a = 8151, b = -0.6583
Implementace kódu měnícího šířku DIV elementu('boundingbox') pak vypadá následovně:
rozliseni = screen.width;
if (rozliseni > 800)
sirka = Math.floor(8151/(Math.pow(rozliseni, 0.6583)));
else
sirka = 100;
element = document.getElementById('boundingbox').style;
element.width = sirka + '%';
Důležitou fintou aby toto fungovalo, je načtení tohoto kódu ihned po výskytu otvíracího tagu elementu ve stránce. Pokuď by se kód načetl dříve, dojde k chybě, neboť element (a tudíž i jeho vlastnost) ještě není definován. Při umístění na konec stránky by pak došlo k nežádoucímu efektu přeformátování načtené stránky na novou velikost.
Při testování pozor na to, že žádný prohlížeč při změně rozlišení obrazovky automaticky nemění hodnotu screen.width. V IE je potřeba stránku znova načíst, v případě Mozilly je třeba restartovat dokonce celý prohlížeč. Praktickou použitelnost to ale moc neovlivní, protože, kolik uživatelů mění během brouzdání rozlišení?! Jak to celé vypadá v praxi je k vidění na straz.unas.cz. Na závěr pak ještě dodám, že toto řešení funguje ve všech moderních prohlížečích. (testoval jsem na: IE6, Mozilla, Opera, Konqueror)
V komentářích rád uvítám Vaše názory na tuto metodu, případně Vaše ideální míry 
Tiskni
Sdílej:
Nebylo by lepší nechat šířku stránky jen a pouze na samotném CSS?
IMHO nebylo, protože pak nastává jeden ze dvou problémů popsanejch nahoře - buď je to moc úzký, nebo moc široký a nedá se to číst.
Koukám, že neřešíš to jestli mám browser maximalizovaný nebo je to jen malé okénko.
To je pravda, vycházim z předpokladu, že většina uživatelů má prohlížeč maximalizovanej. Po pravdě řečeno ani nevim, jak aktuální velikost plochy okna zjistit... Javascript používám jenom v krajních případech a to jenom tak, aby to fungovalo i bez něj.
Tak jsem si s tim chvili hrál a použití document.body.offsetWidth (velikost okna) mi nepřijde lepší řešení než screen.width.
S vypnutym JS to neni "docela" použitelný ale zcela použitelný. Chová se to, jako kdyby to byl obyčejnej fluidní layout s šířkou 85%
Nicméně např. při 1600x1200 už je 85% opravdu moc a text se blbě čte. 63% je pak IMHO tak akorát. Nejde o to vnutit někomu to "správný" rozlišení, právě naopak jde o snahu, aby to bylo použitelný při libovolnym rozlišení.
width: 90ex; max-width: 980px; min-width: 700px; font-size: medium;Kazdy si muze zvetsit pismo dle libosti, sirka stranky se tomu prizpusobi, ovsem v rozumnych mezich. A kdyz pridas schovavaci sidebary a la abclinuxu, tak si prijde na sve snad kazdy. ukazka

max-width nepodporuje...
při větších rozlišeních je ze stránky úzká nudle
A co když má uživatel nastavené velké písmo (třeba 40px) - pak se mu i při rozlišení 2000 x nevimkolik px zobrazí na řádek třeba 40 znaků, což je v pořádku.
Není v tom případě snad lepší max-width:60em;? - IE to sice nepodporuje, ale když má někdo velké rozlišeni, vadí mu dlouhé řádky a přitom pořád používá IE, pak je mu každá pomoc drahá..
Stejná připomínka jako od Yetiho. Oba dva ale předpokládáte "uvědomělé" uživatele co si prohlížeč pro vysoký rozlišení náležitě "vyladí". Těch je ale IMHO zanedbatelný množství.
Když budu myslet na většinového uživatele, tak tam plácnu width:780px; a minimálně v 90% případů to bude v pořádku. Extrémně velké rozlišení má menšina, takže i všechny snahy o přizpůsobení jsou mířeny k menšině uživatelů, a stejně jako jsou menšinou lidi s velkým rozlišením, jsou menšinou i lidi s vypnutým javascriptem, jsou menšinou i lidi s nastaveným velkým písmem..
Oba dva ale předpokládáte "uvědomělé" uživatele co si prohlížeč pro vysoký rozlišení náležitě "vyladí".co je tohle za pitomost, s prominutím? co bych měl ladit? mám v práci 17'' monitor, na kterém je maximální použitelné rozlišení 1280*1024, doma taky 17'' ale s 1600*1200 a na notebooku cca 14'' s 1024*768, a když chci písmo "dvanáctku", tak je všude vysoké 12 bodů, bez ohledu na to, kolik to znamená pixelů nebo procent z výšky obrazu ... problém při návrhu webu není rozlišení, ale skutečně dostupná šířka okna, a to se prostě musí (ehm) nechat na uživateli