Evropská rada vydavatelů (EPC) předložila Evropské komisi stížnost na americkou internetovou společnost Google kvůli její službě AI Overviews (AI souhrny), která při vyhledávání na internetu zobrazuje shrnutí informací ze zpravodajských serverů vytvořená pomocí umělé inteligence (AI). Evropská komise již v prosinci oznámila, že v souvislosti s touto službou začala firmu Google vyšetřovat. Google obvinění ze strany vydavatelů
… více »Ubuntu 26.04 (Resolute Raccoon) už nebude v desktopové instalaci obsahovat GUI nástroj 'Software & Updates'. Důvodem jsou obavy z jeho složitosti pro běžné uživatele a z toho plynoucích bezpečnostních rizik. Nástroj lze doinstalovat ručně (sudo apt install software-properties-gtk).
Thomas Dohmke, bývalý CEO GitHubu, představil startup Entire - platformu pro spolupráci vývojářů a agentů umělé inteligence. Entire získalo rekordních 60 milionů dolarů na vývoj databáze a nástrojů, které mají zefektivnit spolupráci mezi lidmi a agenty umělé inteligence. Dohmke zdůrazňuje potřebu přepracovat tradiční vývojové postupy tak, aby odpovídaly realitě, kdy většinu kódu produkuje umělá inteligence.
Toyota Connected North America oznámila vývoj open-source herního enginu Fluorite, postaveného na frameworku Flutter. Pro renderování grafiky využívá 3D engine Filament od společnosti Google a dle svého tvrzení cílí na konzolovou kvalitu her. Fluorite je zřejmě navržen tak, aby fungoval i na méně výkonném hardware, což naznačuje možnost použití přímo v ICE systémech vozidel. Zdrojový kód zatím zveřejněný není.
Byl vytvořen nástroj a postup pro překonání věkového ověření platforem Discord, Kick, Twitch, Snapchat (a možná dalších), kód je open-source a dostupný na GitHubu. Všechny tyto sítě používají stejnou službu k-ID, která určuje věk uživatele scanem obličeje a na původní server posílá pouze šifrovaná metadata, ty ale sociální síť už nedokáže sama nijak validovat, 'útok' spočívá ve vygenerování a podstrčení legitimně vypadajících ověřovacích metadat.
Jihokorejská kryptoměnová burza Bithumb přiznala vážné selhání interních systémů, které ji vystavilo riziku sabotáže a nezabránilo chybné transakci v hodnotě přes 40 miliard dolarů (814 miliard Kč). Druhá největší kryptoměnová burza v Koreji minulý týden při propagační akci omylem rozeslala zákazníkům zhruba 620 000 bitcoinů místo 620 000 wonů (8700 Kč). Incident vyvolal pokles ceny bitcoinu o 17 procent. Většinu
… více »Google Chrome 145 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 145.0.7632.45 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Zpátky je podpora grafického formátu JPEG XL, viz Platform Status. Odstraněna byla před třemi lety. Nový dekodér JPEG XL jxl-rs je napsán v Rustu. Zobrazování JPEG XL lze vyzkoušet na testovací stránce. Povolit lze v nastavení chrome://flags (Enable JXL image format).
Byla vydána nová verze 1.26 programovacího jazyka Go (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CrossOver, komerční produkt založený na Wine, byl vydán ve verzi 26. Přehled novinek v ChangeLogu. CrossOver 26 vychází z Wine 11.0, D3DMetal 3.0, DXMT 0.72, Wine Mono 10.4.1 a vkd3d 1.18. Do 17. února lze koupit CrossOver+ se slevou 26 %.
KiCad je nově k dispozici také jako balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo na spouštění a spustit [Mastodon, 𝕏].
RTFM - Read Tumič's FlaMes!
Jaká je optimální šířka webu? Otázka, ketrá je schopná vyvolat stejný flame, jako obligátní LINUX versus Windows, Emacs vs. vim... Je lepší volit pevnou šířku, kde sice máme jistotu kompaktního layoutu, ale při větších rozlišeních je ze stránky úzká nudle, nebo radši zvolit procentuální rozložení, kde se při vyšších rozlišeních zase text kvůli příliš dlouhým řádkám nedá číst?
Ideálem by přitom byla stránka "přirozeně" měnící svojí šířku dle rozlišení monitoru. Jak na to? Řešení je poměrně jednoduché a vystačí si s CSS1, JavaScriptem (a tím myslím opravdu elementární javascript) a trochou matematiky.
Idea je následující: Zjistíme aktuální velikost obrazovky a podle této upravíme šířku layoutu tak, aby se stránka zobrazovala co nejlépe, tedy ani ne moc široká, ani ne moc úzká. Intuitivně by se toto dalo řešit pomocí předdefinovaných hodnot pro každé používané rozlišení, z praktických důvodů (lenost
) to však není řešení ideální. Zajímavější je použít nějakou funkci, která bude šířku layoutu měnit tak, aby se při libovolném rozlišení blížil ideálu. Jak takovou funkci ale najít?
Při "konstrukci" té své jsem vycházel z toho, že pro rozlišení 800x600 potřebuju 100% plochy, při 1024x768 už ale layout vypadá nejlíp, když zabírá 85% obrazovky. První co mě napadlo bylo sestrojit lineární funkci procházející těmito body ( [800,100], [1024,85] ). Výsledeky pro rozlišení od 800x600 do 1600x1200 (větší nejsem schpnej otestovat) sice je o něco lepší, než při použití procentuální hodnoty, ale není to úplně ono. Hledaná "přirozená" funkce musí vypadat jinak. Vyzkoušel jsem proto pro dané body všechny druhy regrese, co nabízí moje AlgebraFX2 a "nejhezčí" výsledky dává regrese mocninná:
y = ax^b , a = 8151, b = -0.6583
Implementace kódu měnícího šířku DIV elementu('boundingbox') pak vypadá následovně:
rozliseni = screen.width;
if (rozliseni > 800)
sirka = Math.floor(8151/(Math.pow(rozliseni, 0.6583)));
else
sirka = 100;
element = document.getElementById('boundingbox').style;
element.width = sirka + '%';
Důležitou fintou aby toto fungovalo, je načtení tohoto kódu ihned po výskytu otvíracího tagu elementu ve stránce. Pokuď by se kód načetl dříve, dojde k chybě, neboť element (a tudíž i jeho vlastnost) ještě není definován. Při umístění na konec stránky by pak došlo k nežádoucímu efektu přeformátování načtené stránky na novou velikost.
Při testování pozor na to, že žádný prohlížeč při změně rozlišení obrazovky automaticky nemění hodnotu screen.width. V IE je potřeba stránku znova načíst, v případě Mozilly je třeba restartovat dokonce celý prohlížeč. Praktickou použitelnost to ale moc neovlivní, protože, kolik uživatelů mění během brouzdání rozlišení?! Jak to celé vypadá v praxi je k vidění na straz.unas.cz. Na závěr pak ještě dodám, že toto řešení funguje ve všech moderních prohlížečích. (testoval jsem na: IE6, Mozilla, Opera, Konqueror)
V komentářích rád uvítám Vaše názory na tuto metodu, případně Vaše ideální míry 
Tiskni
Sdílej:
Nebylo by lepší nechat šířku stránky jen a pouze na samotném CSS?
IMHO nebylo, protože pak nastává jeden ze dvou problémů popsanejch nahoře - buď je to moc úzký, nebo moc široký a nedá se to číst.
Koukám, že neřešíš to jestli mám browser maximalizovaný nebo je to jen malé okénko.
To je pravda, vycházim z předpokladu, že většina uživatelů má prohlížeč maximalizovanej. Po pravdě řečeno ani nevim, jak aktuální velikost plochy okna zjistit... Javascript používám jenom v krajních případech a to jenom tak, aby to fungovalo i bez něj.
Tak jsem si s tim chvili hrál a použití document.body.offsetWidth (velikost okna) mi nepřijde lepší řešení než screen.width.
S vypnutym JS to neni "docela" použitelný ale zcela použitelný. Chová se to, jako kdyby to byl obyčejnej fluidní layout s šířkou 85%
Nicméně např. při 1600x1200 už je 85% opravdu moc a text se blbě čte. 63% je pak IMHO tak akorát. Nejde o to vnutit někomu to "správný" rozlišení, právě naopak jde o snahu, aby to bylo použitelný při libovolnym rozlišení.
width: 90ex; max-width: 980px; min-width: 700px; font-size: medium;Kazdy si muze zvetsit pismo dle libosti, sirka stranky se tomu prizpusobi, ovsem v rozumnych mezich. A kdyz pridas schovavaci sidebary a la abclinuxu, tak si prijde na sve snad kazdy. ukazka

max-width nepodporuje...
při větších rozlišeních je ze stránky úzká nudle
A co když má uživatel nastavené velké písmo (třeba 40px) - pak se mu i při rozlišení 2000 x nevimkolik px zobrazí na řádek třeba 40 znaků, což je v pořádku.
Není v tom případě snad lepší max-width:60em;? - IE to sice nepodporuje, ale když má někdo velké rozlišeni, vadí mu dlouhé řádky a přitom pořád používá IE, pak je mu každá pomoc drahá..
Stejná připomínka jako od Yetiho. Oba dva ale předpokládáte "uvědomělé" uživatele co si prohlížeč pro vysoký rozlišení náležitě "vyladí". Těch je ale IMHO zanedbatelný množství.
Když budu myslet na většinového uživatele, tak tam plácnu width:780px; a minimálně v 90% případů to bude v pořádku. Extrémně velké rozlišení má menšina, takže i všechny snahy o přizpůsobení jsou mířeny k menšině uživatelů, a stejně jako jsou menšinou lidi s velkým rozlišením, jsou menšinou i lidi s vypnutým javascriptem, jsou menšinou i lidi s nastaveným velkým písmem..
Oba dva ale předpokládáte "uvědomělé" uživatele co si prohlížeč pro vysoký rozlišení náležitě "vyladí".co je tohle za pitomost, s prominutím? co bych měl ladit? mám v práci 17'' monitor, na kterém je maximální použitelné rozlišení 1280*1024, doma taky 17'' ale s 1600*1200 a na notebooku cca 14'' s 1024*768, a když chci písmo "dvanáctku", tak je všude vysoké 12 bodů, bez ohledu na to, kolik to znamená pixelů nebo procent z výšky obrazu ... problém při návrhu webu není rozlišení, ale skutečně dostupná šířka okna, a to se prostě musí (ehm) nechat na uživateli