Ubuntu pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 1. snapshot Ubuntu 26.04 LTS (Resolute Raccoon).
Zástupci členských států EU se včera shodli na návrhu, který má bojovat proti šíření materiálů na internetu zobrazujících sexuální zneužívání dětí. Nařízení známé pod zkratkou CSAM a přezdívané chat control mělo množství kritiků a dlouho nebyla pro jeho schválení dostatečná podpora. Pro schválení byla potřeba kvalifikovaná většina a dánské předsednictví v Radě EU se snažilo dosáhnout kompromisu. Návrh nakonec po dlouhých týdnech
… více »Britské herní studio Facepunch stojící za počítačovými hrami Garry's Mod a Rust uvolnilo svůj herní engine s&box (Wikipedie) jako open source. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT. Herní engine s&box je postavený nad proprietárním herním enginem Source 2 od společnosti Valve.
Vývoj programovacího jazyka Zig byl přesunut z GitHubu na Codeberg. Sponzoring na Every.
Stejně jako GNOME i KDE Plasma končí s X11. KDE Plasma 6.8 poběží už pouze nad Waylandem. Aplikace pro X11 budou využívat XWayland.
Poslanci Evropského parlamentu dnes vyzvali k výraznému zvýšení ochrany nezletilých na internetu, včetně zákazu vstupu na sociální sítě pro osoby mladší 16 let. Legislativně nezávazná zpráva, kterou dnes odsouhlasil Evropský parlament poměrem 493 hlasů pro ku 92 proti, kromě zavedení věkové hranice 16 let pro využívání sociálních sítí, platforem pro sdílení videí či společníků s umělou inteligencí (AI) vyzývá také k zákazu … více »
Doom v KiCadu nebo na osciloskopu? Žádný problém: KiDoom: Running DOOM on PCB Traces a ScopeDoom: DOOM on an Oscilloscope via Sound Card.
Po AlmaLinuxu byl v nové stabilní verzi 10.1 vydán také Rocky Linux. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Open source reimplementace počítačových her Tomb Raider I a Tomb Raider II spolu s dalšími vylepšeními a opravami chyb TRX byla vydána ve verzi 1.0. Jedná se o sloučení projektů / enginů TR1X a TR2X do jednoho TRX. Videoukázka na YouTube.
Společnost Seznam.cz spouští konverzační nástroj založený na umělé inteligenci Seznam Asistent. Asistent využívá vlastní jazykový model SeLLMa a dočasně i komerční modely od OpenAI provozované v evropských datacentrech prostřednictvím Microsoft Azure. Dlouhodobým cílem Seznamu je provozovat Asistenta výhradně na interních jazykových modelech a ve vlastních datových centrech.
RTFM - Read Tumič's FlaMes!
Jaká je optimální šířka webu? Otázka, ketrá je schopná vyvolat stejný flame, jako obligátní LINUX versus Windows, Emacs vs. vim... Je lepší volit pevnou šířku, kde sice máme jistotu kompaktního layoutu, ale při větších rozlišeních je ze stránky úzká nudle, nebo radši zvolit procentuální rozložení, kde se při vyšších rozlišeních zase text kvůli příliš dlouhým řádkám nedá číst?
Ideálem by přitom byla stránka "přirozeně" měnící svojí šířku dle rozlišení monitoru. Jak na to? Řešení je poměrně jednoduché a vystačí si s CSS1, JavaScriptem (a tím myslím opravdu elementární javascript) a trochou matematiky.
Idea je následující: Zjistíme aktuální velikost obrazovky a podle této upravíme šířku layoutu tak, aby se stránka zobrazovala co nejlépe, tedy ani ne moc široká, ani ne moc úzká. Intuitivně by se toto dalo řešit pomocí předdefinovaných hodnot pro každé používané rozlišení, z praktických důvodů (lenost
) to však není řešení ideální. Zajímavější je použít nějakou funkci, která bude šířku layoutu měnit tak, aby se při libovolném rozlišení blížil ideálu. Jak takovou funkci ale najít?
Při "konstrukci" té své jsem vycházel z toho, že pro rozlišení 800x600 potřebuju 100% plochy, při 1024x768 už ale layout vypadá nejlíp, když zabírá 85% obrazovky. První co mě napadlo bylo sestrojit lineární funkci procházející těmito body ( [800,100], [1024,85] ). Výsledeky pro rozlišení od 800x600 do 1600x1200 (větší nejsem schpnej otestovat) sice je o něco lepší, než při použití procentuální hodnoty, ale není to úplně ono. Hledaná "přirozená" funkce musí vypadat jinak. Vyzkoušel jsem proto pro dané body všechny druhy regrese, co nabízí moje AlgebraFX2 a "nejhezčí" výsledky dává regrese mocninná:
y = ax^b , a = 8151, b = -0.6583
Implementace kódu měnícího šířku DIV elementu('boundingbox') pak vypadá následovně:
rozliseni = screen.width;
if (rozliseni > 800)
sirka = Math.floor(8151/(Math.pow(rozliseni, 0.6583)));
else
sirka = 100;
element = document.getElementById('boundingbox').style;
element.width = sirka + '%';
Důležitou fintou aby toto fungovalo, je načtení tohoto kódu ihned po výskytu otvíracího tagu elementu ve stránce. Pokuď by se kód načetl dříve, dojde k chybě, neboť element (a tudíž i jeho vlastnost) ještě není definován. Při umístění na konec stránky by pak došlo k nežádoucímu efektu přeformátování načtené stránky na novou velikost.
Při testování pozor na to, že žádný prohlížeč při změně rozlišení obrazovky automaticky nemění hodnotu screen.width. V IE je potřeba stránku znova načíst, v případě Mozilly je třeba restartovat dokonce celý prohlížeč. Praktickou použitelnost to ale moc neovlivní, protože, kolik uživatelů mění během brouzdání rozlišení?! Jak to celé vypadá v praxi je k vidění na straz.unas.cz. Na závěr pak ještě dodám, že toto řešení funguje ve všech moderních prohlížečích. (testoval jsem na: IE6, Mozilla, Opera, Konqueror)
V komentářích rád uvítám Vaše názory na tuto metodu, případně Vaše ideální míry 
Tiskni
Sdílej:
Nebylo by lepší nechat šířku stránky jen a pouze na samotném CSS?
IMHO nebylo, protože pak nastává jeden ze dvou problémů popsanejch nahoře - buď je to moc úzký, nebo moc široký a nedá se to číst.
Koukám, že neřešíš to jestli mám browser maximalizovaný nebo je to jen malé okénko.
To je pravda, vycházim z předpokladu, že většina uživatelů má prohlížeč maximalizovanej. Po pravdě řečeno ani nevim, jak aktuální velikost plochy okna zjistit... Javascript používám jenom v krajních případech a to jenom tak, aby to fungovalo i bez něj.
Tak jsem si s tim chvili hrál a použití document.body.offsetWidth (velikost okna) mi nepřijde lepší řešení než screen.width.
S vypnutym JS to neni "docela" použitelný ale zcela použitelný. Chová se to, jako kdyby to byl obyčejnej fluidní layout s šířkou 85%
Nicméně např. při 1600x1200 už je 85% opravdu moc a text se blbě čte. 63% je pak IMHO tak akorát. Nejde o to vnutit někomu to "správný" rozlišení, právě naopak jde o snahu, aby to bylo použitelný při libovolnym rozlišení.
width: 90ex; max-width: 980px; min-width: 700px; font-size: medium;Kazdy si muze zvetsit pismo dle libosti, sirka stranky se tomu prizpusobi, ovsem v rozumnych mezich. A kdyz pridas schovavaci sidebary a la abclinuxu, tak si prijde na sve snad kazdy. ukazka

max-width nepodporuje...
při větších rozlišeních je ze stránky úzká nudle
A co když má uživatel nastavené velké písmo (třeba 40px) - pak se mu i při rozlišení 2000 x nevimkolik px zobrazí na řádek třeba 40 znaků, což je v pořádku.
Není v tom případě snad lepší max-width:60em;? - IE to sice nepodporuje, ale když má někdo velké rozlišeni, vadí mu dlouhé řádky a přitom pořád používá IE, pak je mu každá pomoc drahá..
Stejná připomínka jako od Yetiho. Oba dva ale předpokládáte "uvědomělé" uživatele co si prohlížeč pro vysoký rozlišení náležitě "vyladí". Těch je ale IMHO zanedbatelný množství.
Když budu myslet na většinového uživatele, tak tam plácnu width:780px; a minimálně v 90% případů to bude v pořádku. Extrémně velké rozlišení má menšina, takže i všechny snahy o přizpůsobení jsou mířeny k menšině uživatelů, a stejně jako jsou menšinou lidi s velkým rozlišením, jsou menšinou i lidi s vypnutým javascriptem, jsou menšinou i lidi s nastaveným velkým písmem..
Oba dva ale předpokládáte "uvědomělé" uživatele co si prohlížeč pro vysoký rozlišení náležitě "vyladí".co je tohle za pitomost, s prominutím? co bych měl ladit? mám v práci 17'' monitor, na kterém je maximální použitelné rozlišení 1280*1024, doma taky 17'' ale s 1600*1200 a na notebooku cca 14'' s 1024*768, a když chci písmo "dvanáctku", tak je všude vysoké 12 bodů, bez ohledu na to, kolik to znamená pixelů nebo procent z výšky obrazu ... problém při návrhu webu není rozlišení, ale skutečně dostupná šířka okna, a to se prostě musí (ehm) nechat na uživateli