Sbohem SUSE (utíkám zpátky k Debianu)

13.11.2005 08:57 | Přečteno: 2200× | Jen tak

Před pár dny jsem měl pocit, že bych si mohl oblíbit SUSE (Záludnosti SUSE (pro uživatele Debianu)). Pod tím zápisem se v komentářích objevil i údiv nad tím, proč bych od Debianu přecházel na SUSE... Tehdy jsem odpovídal, že se mi SUSE zalíbilo svou přehledností a tak podobně.

Jenže jsem si po týdnu uvědomil, jak to s tím SUSE vlastně dopadlo. Vždyť já jsem si z toho vytvořil SUSE-Debian. Vypadalo to asi takto:

• Místo YaST update a správy software APT(4RPM).
• Místo YaST2 a YaST /etc/sysconfig/.
• Místo distribučního jádra vlastní.

A tak by se dalo pokračovat. Začalo to tím, že jsem nedokázal efektivně pracovat se správou balíků v YaSTu. Tak jsem začal používat APT. APT4RPM mi vytrhl trn z paty, protože to je opravdu dobrý systém. Sice oproti debiannímu APTu úděsně pomalý, ale člověk má hned lepší přehled o tom, co se děje. Tedy aspoň já... Proč jen mi ten APT tak vyhovoval... že by se mi do SUSE začal vkrádat Debian?

Pak jsem zrušil grafický YaST2 a pro další úpravy používal textový YaST, protože byl přehlednější. Jenže jsem zjistil, že ještě přehlednější je přímá editace souborů sysconfig (a zbytku /etc také). Líbilo se mi uspořádání a přehlednost konfiguračních souborů, jen jsem si z nějakého zvláštního důvodu připadal jako podvodník a pořád jsem se strachoval, kdy mě YaST za tu blasfémii potrestá.

Poslední kapkou bylo jádro. Začalo to úpravou parametrů sdílené paměti grafické karty v BIOSu. SUSE odmítl nastartovat v X jakoukoliv aplikaci, včetně správce oken. Byl jsem schopen spustit XDM/KDM, ale dál už ani ťuk. To mě ještě nenapadlo se podívat do /var/log... Tak jsem spustil X jen s xtermem a k mému úžasu jsem i při pokusu o spuštění TWM viděl usilovně chroustající disk (rozuměj swap) a pak SIGSEGV.

Tak jsem se tedy podíval do logu a ejhle: oom-killer kolem sebe mlátil jako smyslů zbavený. Při pokusech o spuštění čehokoliv v rámci X najednou došla všechna paměť a zabiják spolehlivě odpravil všechno, co mu stálo v cestě. Zkusmo jsem tedy zkompiloval vlastní jádro, které žádné takové věci neprovádělo. A to už jsem si řekl, že SUSE s vlastním jádrem, APTem a bez YaSTu asi opravdu nepotřebuji. Takže vítej zpátky, můj milý Debiane, dlouho naše odloučení netrvalo.

       

Komentáře

[robotics]

Vítej zpátky mezi námi .

[David Watzke]

Je dobře, že ses vrátil, nemám s Debianem zkušenosti, ale vím, že má apt-get a balíky. Chtěl bych se tě zeptat (protože to všude kolem slyšívám často) zda taky každou chvíli trpíš dependency hellem, že ti to chce vyhodit celý KDE, nebo odinstalit program? Nechci tím vyvolat flame, jen mě zajímá jak to doopravdy je.

[Robert Krátký]

Netrpím . A to používám výhradně větev unstable - SID. Problémy se závislostmi se občas (velmi zřídka) vyskytnou, ale když člověk není líný a je ochoten věnovat chvilku na přečtení příslušné kapitolky APT HOWTO, najde vždy příčinu a pak i snadné řešení.

[David Watzke]

Aha, takže se to stává tak zřídka jako u emerge?

[Robert Krátký]

Gentoo jsem nikdy nepoužíval, takže to nemohu srovnávat. Nicméně platí to, co jsem řekl; za dobu, co používám Debian, jsem ještě nikdy nenarazil na problém se závislostmi, jehož řešení by bylo otázkou více než několika minut.

[Pmx]

Takže je to stejný :)

[Robert Krátký]

Ostatně, o dependency hell bylo možné mluvit v dřevních dobách RPM. Teď už mají téměř všechny distribuce - i ty s RPM - nějaký způsob (automatického) řešení závislostí. Když tedy nejde něco nainstalovat (odinstalovat, aktualizovat, ...), tak to bývá v 99 procentech případů chyba buď konkrétního balíčku nebo špatné (životo)správy.

[Lynn]

dependency hell je vyjimecna zalezitost kdyby me to prudilo, tak bych debian uz davno zahodila
holt prechod na gcc4 neprobehl zas az tak hladce, ale zvladli jsme to jak mi kdosi pod mym blogpostem na tohle tema napsal, tak staci neupdatovat v pondeli/utery ale neposloucham

[trekker.dk]

Nejjednodušší řešení dependency hell (když se člověku nechce hledat v manuálu) je prostě počkat, ty největší problémy jsou opravené rychle.

[havli]

To se ti ani nedivím, z vlastní zkušenosti vím, že jakmile přičichneš administraci a konfigurovatelnosti textově založených distribucí - a zvykneš si na to, přejít je v podstatě nemožné.

Jistě, můžeš si danou distribuci upravit a nahradit pro tebe nepostradatelné věci, zkompilovat vlastní jádro, změnit balíčkovací systém atd. - otázkou však je, nakolik daná distribuce zůstala shodná s původní a zda se už nejedná o distribuci pouze dle jména. Koneckonců tento zápis to jen potrvrzuje.

Mám známého, pro kterého je "top one" mandrake, přičemž jede pouze v textovém réžimu, používá vlastní jádro a veškerý soft si kompikuje ze zdrojáků (o změně distribuce nechce ani slyšet). Ale používá prostě mandrake a basta!

[vencour]

No, taky k takovému MDK směřuju

[Libor Klepac]

echo "deb http://yast4debian.alioth.debian.org/ pool/" >> /etc/apt/sources.list
aptitude update
aptitude install yast2-ncurses

[jancici]

uz ked som cital nadpis som mal usmev na tvari, keby tam bolo napise ze "spat od SUSE k gentoo" tak by bol moj usmev este vacsii

debian uz pouzivam iba na velmi starom HW, ktory pouzivam na routre, a na dekstope ma gentoo

[anicka]

Tohle prosím nebrat jako pokus o flame, není to tak myšleno: Jak to s tím Gentoo děláte, že taky vůbec máte čas něco dělat? Já zrovna na svém OS X kompiluju KDE z Finku (to je něco jako portage pro jablíčkáře), trvá to celý víkend a mám toho tak akorát. Jenže KDE potřebuju k rozchození jednoho programu a binární balíčky jsou moc staré. Pokud tomu rozumím dobře, jsou tyto radosti váš denní chleba.

Nikdy jsem Gentoo neměla, ale podle toho, co slyším a momentálně i prožívám se mi zdá, že uživatelé Gentoo věnují většinu procesorového času kompilaci software. Není lepší používat binární balíčky a ušetřený čas věnovat na výzkum rakoviny? .o)

[Kyosuke]

Gentoo má jen dva runlevely:

0: Down

5: Compiling

Ale myslím, že takovýhle víkendový install je jen jednou a že i masivní upgrady se dají dělat na pozadí, ne?

[vencour]

Že by se i řikalo: "Už sis zkompiloval snídani?"

[David Watzke]

Ty jí ještě nekompiluješ? :-O

[David Watzke]

Ty kompilace nejsou moc dlouhý. Třeba nový Xka jen něco přes hodinku a při tom jsem mohl dělat cokoliv, kromě hraní náročnějších her.

[D-Evil]

Tohle je hodně rozšířenej mýtus, ale k pravdě to má podle mě daleko. Denní chleba to neni, aspoň ne u mě. Takhle velký kompilace se většinou nedějou ani jednou za měsíc, protože tyhle gigantický projekty prostě nevydávaj aktualizace častějc. Jedinou výjimkou může bejt občas kernel, ale ten v Gentoo asi málokdo kompiluje úplně celej.

Kromě toho, podivejte se do svojí oblíbený distribuce, jak často vycházej aktualizace (čehokoliv) tam. Gentoo neni o nic rychlejší, v některejch věcech je třeba za Fedorou dokonce pozadu. Updatovat denně (na desktopu) podle mě nemá smysl, tejden až 14 dní považuju za rozumnou dobu. A za takovou dobu těch updatů moc nevyjde. Navíc je samozřejmě možný je dělat na pozadí a normálně u toho pracovat.

Jak je velice správně řečeno o kousek níž, nejdelší je ta prvotní instalace a vyladění, pak už je to celkem sranda.

[David Watzke]

... kernel, ale ten v Gentoo asi málokdo kompiluje úplně celej.

Myslím, že by ses divil.

tejden až 14 dní považuju za rozumnou dobu. A za takovou dobu těch updatů moc nevyjde

Vyjde jich dost.

[Milan Hejpetr]

No, nevim co na to rici... Sdelil jste nam pouze to, ze jste nevstrebal rozdily mezi dvema distribucemi a vratil se k te, na kterou jste zvykly. Nic vic. SUSE je v tom nevinne.
Mivam k SUSE v posledni dobe radu pripominek (nelibi se mne prilis caste vydavani novych verzi, oznacenych za ostre), ale porad jej povazuji za vybornou distribuci. Pro lidi, kteri nemaji tolik casu, aby na PC, kam to instaluji, vse nastavovali rucne je jednoznacne nejlepsi.
Zrovna v patek jsem instaloval SUSE 10 na notebook DELL X1 a byl jsem skoro nadsen, jak nadherne na tomto kousku hardwaru SUSE muze konkurovat Windows. Chystam se o tom neco napsat do sekce hardware...
Ale, ze bych zatracoval Debian. ktery mam treba nejen doma na serveru... ?

[Robert Krátký]

SUSE je v tom nevinne.

Nemyslel jsem ten zápis jako kritiku SUSE. Jen jsem napsal o tom, že mi nesedlo.

[Michal Kubeček]

Já to tak například pochopil. Nad křepčením těch, kteří si to vyložili jako doklad o vítězství svého světonázoru, jsem se jen pousmál.