Knihovna FFmpeg byla vydána ve verzi 8.0 „Huffman“. Přibyla mj. podpora hardwarově akcelerovaného kódování s využitím API Vulcan, viz seznam změn.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2024 (pdf). V loňském roce NÚKIB evidoval dosud nejvíce kybernetických bezpečnostních incidentů s celkovým počtem 268. Oproti roku 2023 se však jedná pouze o drobný nárůst a závažnost dopadů evidovaných incidentů klesá již třetím rokem v řadě. V minulém roce NÚKIB evidoval pouze jeden velmi významný incident a významných incidentů bylo zaznamenáno 18, což oproti roku 2023 představuje pokles o více než polovinu.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie). Servo mimo jiné nově zvládne animované obrázky APNG a WebP.
Na chytré telefony a počítačové tablety v Rusku bude od začátku příštího měsíce povinné předinstalovávat státem podporovanou komunikační aplikaci MAX, která konkuruje aplikaci WhatsApp americké společnosti Meta Platforms. Oznámila to dnes ruská vláda. Ta by podle kritiků mohla aplikaci MAX používat ke sledování uživatelů. Ruská státní média obvinění ze špehování pomocí aplikace MAX popírají. Tvrdí, že MAX má méně oprávnění k přístupu k údajům o uživatelích než konkurenční aplikace WhatsApp a Telegram.
Společnost PINE64 stojící za telefony PinePhone nebo notebooky Pinebook publikovala na svém blogu srpnový souhrn novinek. Kvůli nedostatečnému zájmu byla ukončena výroba telefonů PinePhone Pro.
Po pěti měsících vývoje byla vydána nová verze 0.15.1 programovacího jazyka Zig (GitHub, Wikipedie). Verze 0.15.0 byla přeskočena. Přispělo 162 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Před sedmi lety společnost Valve představila fork projektu Wine s názvem Proton umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát počítačové hry do té doby běžící pouze ve Windows. Aktuální přehled podporovaných her na stránkách ProtonDB
Společnost DuckDuckGo rozšířila svůj AI chat Duck.ai o GPT-5 mini (𝕏). Duck.ai umožňuje anonymní přístup bez vytváření účtů k několika modelům umělé inteligence. Aktuálně k GPT-4o mini, GPT-5 mini, Llama 4 Scout, Claude Haiku 3.5 a Mistral Small 3.
Marek Tóth v příspěvku DOM-based Extension Clickjacking: Data ve správcích hesel v ohrožení na svém blogu popsal novou clickjacking techniku s několika variantami útoků a otestoval ji proti 11 správcům hesel. Výsledkem bylo nalezení několika 0-day zranitelností, které mohly ovlivnit uložená data desítek milionů uživatelů. Jedno kliknutí kdekoliv na webové stránce kontrolované útočníkem umožňovalo ukrást uživatelská data ze
… více »Na dnešní akci Made by Google 2025 (YouTube) byly představeny telefony Pixel 10 s novým čipem Google Tensor G5 a novými AI funkcemi, hodinky Pixel Watch 4 a sluchátka Pixel Buds 2a.
HOME
, protože nebudeš zasahovat do systému.
Možná ti bude fungovat Konstrukt
Já zase nevidím jedinej duvod dělat svobodný programy pod GNU a už vubec takovou kravinu jako je LINUX.Já osobně vidim zase důvodů víc než dost...
ty píčo dit bez toho že se tu lidi snaží dělat svobodný programy aby nahradily komerční verze by jsi neměl žádnej LINUX, žádný distýrko, žádný další sračky...Já si myslim ,že ti lidé to nedělají většinou z toho důvodu aby nahrazovali komerční programy ,ale z toho důvodu ,že nějký software zrovna potřebují a nejsou ochotni za něj vyhazovat tisíce ,ale jsou ochotni si ho sami naprogramovat a to ,že ho uvolní pod GPL je jen jejich dobrá vůle...bohu dík za takové lidi.
Jen tak dál, protože to co řikáš je typická sračka typickýho KinderLINUX sráče...Když to říkáte...ale hlavně je si třeba uvědomit ,že i přesto že je to "typická sračka typickýho KinderLINUX sráče" je to hlavně pravda A teď můj osobní názor: Ano ,myslim si ,že Linux(či jiné OS z UNIXové rodiny) by byli možná lepší platforma pro počítačově podporované konstruování ,a to jak z pohledu technického ,tak i z pohledu ulehčení práce ,ale nemůžete chtít po komunitě aby programovala takové programy ala Pro/E,Catia a spol. ,které by stáli pomalu více úsilý než celá Linuxová distribuce. Pokud už něco takového tvořit ,tak si myslim ,že nikdo jiný než-li "strojaři" ,kteří již vědí co mají od podobných programů čekat ,by se toho neměli ujmout ,ale vzhledem k tomu ,že většina "strojařů" považuje za vrchol svého umění(resp. počítačových znalostí) Cracknutí Inventoru(omlouvam se pokud jsem se někoho dotknul) ,tak je to velmi nepravděpodobné. Klidně to zkuste a buďte první kdo učiní průlom...myslim si ,že spustit program vim snad zvládnete i vy. Zde bych spíše viděl šanci pro Komerční firmy ,typu Autodesk ,DS nebo PTC ,ale ty nebudou pro jiné než Win platformy portovat a to hned z několika důvodů: 1)Dokud nebude opravdu velký zájem - mám pocit ,že se firma PTC i o něco takového pokusila ,ale z důvodu nezájmu verzi svého Pro/E pro Linux zase stáhla. A o Linux mezi strojaři zase nebude zájem dokud pro něj nebudou takto založené programy...takže je to začarovaný kruh. Nejlépe by bylo kdyby nějaká větší firma co má trošku jméno přeportovala na Linux a ukázala ,že to jde...ale tak se nestane a to to z toho důvodu ,že: 2)Autodesk,DTC a vůbec i ti jejich klienti jsou firmy...a cílem firmy je vydělat pokudmožno co nejvíce peněz za cenu co možná nejmenšího usilí. A Linux zrovna jakožto platforma pro vydělávání peněz není nejvhodnější. Dokonce se mi zdá ,že některé firmy mají s Microsoftem snad nějaké dohody(např. to ,že je nuno k Obsahovému centru Inventoru instalovat MS SQL Server mě dovede docela nakrknout.,a to nemluvim o tom ,že .NET) 3)Administrátoři...pokud už by se měli Linuxe instalovat do větších firem je nutné aby je tam někdo nainstaloval. A ten někdo jsou Administrátoři...a ty jdou většinou cestou nejmenšího odporu a pokud možno co nejmenšího snažení(někteří jsou dokonce čerstvě vyštudovaní Středoškoláci ,kteří o tom ,že existuje něco jako Příkazová řádka nemají ani ponětí...ale Linux a školy je zase jiné téma) ,takže kam to jde instalují Win 2000/XP a Servery na Win 2003.A to se ocitáme v dalším kruhu:Dokud nebude software jež potřebují konstruktéří a technologové pro jiné platformy než Win ,tak tam nic jiného než Win instalovat nebudou. 4)Z čeho by potom firemní manažeři,analitici a podobní vykukové asi žili? Takže ať to shrnu...pokud se nestane zázrak ,tak si myslim že se s těmi vůdčími CAD systémy ještě na Linuxu(a vůbec na jiných platformách než je Win ještě dlouho nesetkáme.
Chtěl jsem si tento příspěvek přečíst, ale nevím z něj vůbec nic, protože jsem začal počítat typografické a gramatické chyby – je jich zde přibližně 100.
Pokud jde o věcný obsah, musím se zcela výjimečně Vladimíra zastat. I přes jeho úmyslnou vulgaritu. Věta
Já zase nevidím jedinej duvod dělat svobodný programy pod GNU a už vubec takovou kravinu jako je LINUX.totiž zcela jistě nebyla míněna vážně, ale jako reakce na váš příspěvek.
To se omlouvám...ale nebyl to záměr. Hold ,čeština nebyla nikdy mou silnou stránkou. Ale 100?...to už asi neumim ani počítat. Pokud by bylo možno tak bych editoval a opravil ,ale co jednou z úst vyletí...Chtěl jsem si tento příspěvek přečíst, ale nevím z něj vůbec nic, protože jsem začal počítat typografické a gramatické chyby – je jich zde přibližně 100.
Dobrá ,ale i tak...myslet si ,že zadarmo bude někdo dělat takové komplexní CADové systémy jako je Inventor,Pro/E,Catia,Solidy a spol. je slušně řečeno bláhové. Linux je přeci jen trošku něco jiného než takto založené programy.Pokud jde o věcný obsah, musím se zcela výjimečně Vladimíra zastat. I přes jeho úmyslnou vulgaritu. Věta
Já zase nevidím jedinej duvod dělat svobodný programy pod GNU a už vubec takovou kravinu jako je LINUX.totiž zcela jistě nebyla míněna vážně, ale jako reakce na váš příspěvek.
Pokud jde o ty chyby – nejvíce mlátí do očí ty mezery před čárkou. Před interpunkčními znaménky se mezera nedělá (pouze před otevíracími párovými, tedy levá závorka, spodní uvozovky…). Ale dělá se mezera za nimi (opět kromě těch otevíracích). Pravopisné chyby tu řešit nebudu, to by chtělo navštívit 1. stupeň ZŠ. Mimochodem, v češtině neexistují za sebou 3 tečky. To, co existuje, je jeden znak, zvaný výpustka, zapisovaný tagem …
– ale to je drobnost. A hold představuje okázalý projev úcty – na to by holt chtělo občas myslet.
Proč by někdo nemohl udělat CAD systém, konkurující třeba AutoCADu? Linux využívá spousta studentů, většinou technicky zaměřených, takže zájem by o takový program určitě byl. Myslím si, že existuje spousta projektů, jejichž využití je menší, než by měl solidní CAD.
Mám pocit ,že není řeč o programech typu AutoCAD(ten už dokonce vcelku solidní OS konkurenci má…jen by to chtělo trošku doladit) ,ale o 3D konstrukčních prostředích.Proč by někdo nemohl udělat CAD systém, konkurující třeba AutoCADu? Linux využívá spousta studentů, většinou technicky zaměřených, takže zájem by o takový program určitě byl. Myslím si, že existuje spousta projektů, jejichž využití je menší, než by měl solidní CAD.
Hm, a já jsem byl přesvědčen o tom, že AutoCAD 3D modelování umí, že to neumí AutoCAD LT, nebo jak se přesně jmenuje.
OMG, proč proboha chcete na produkční AIX cpát KDE? Tak si vyžádejte jeden malej LPAR na testování a můžete řádit jak chcete..
To ale stále nevysvětluje, proč si na to nevytvořit LPAR a vyzkoušet to mimo produkční systémy o kterých byla řeč.
Nikde netvrdím, že CDE je něco pěkného a použitelného. Na "mých" a zřejmě i kolegových AIXech ale běží jen démoni a síťové služby, tak nám stačí příkazová řádka s 'smitty'.
Tiskni
Sdílej: