Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla vydána nová verze R14.1.4 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání. Podrobný přehled v Changelogu.
Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
V Tiraně proběhl letošní Linux App Summit (LAS) (Mastodon). Zatím nesestříhané videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Tak jsem se konečně dostal do fáze, kdy už ročníkovou práci mám jakžtakž (fuj to napsaně vypadá ošklivě, ale asi to existuje ) hotovou. Jako téma jsem si zvolil matice a determinaty. Za úkol bylo vysvětlit pojmy z teorie, poté vytvořit algoritmy pro úpravu a vlastnosti matic, řešení soustavy lineárních rovnic a výpočet libovolného determinantu (v jednom z mých předchozích blogách jsem se o tom zmiňoval). Dále naprogramovat součet dvou matic. Jestli někdo chcete můžete se na ní mrknout tady (je tam pdf i odt je to na uloz.to).
Zatím mi chybí úvod, závěr a nějaké detaily (snad to stihnu do pátku). Budu moc rád, když najdete nějakou blbost (ne pravopisnou chybu, ještě to není po korektuře a jak se znám tak tam bude chyb jak máku ) významovou, matematickou nebo bude něco naprosto nesrozumitelné, tak to napište prsím do diskuze. Kdyby někdo měl nějaký nápad, jak udělat ty šipky uvnitř matic a nebo čáru oddělující výsledky v matici, budu moc vděčný (je to dělaný ve writeru pomocí vzorců a kreslit do toho nechci).
Dále mám problém, jak sakra v PyQt4 odstraním např. spinbox. Nebo lépe jak kompletně překreslím celý widget za běhu. Za tohle budu obzvlášť moc moc vděčný .
Edit: Tady to je už skoro hotový, stačí mi to už jenom projet a opravit srozumitelnost a estetické hledisko. Teď už na to ale nemám sílu nechám si to na odpoledne.
Tiskni
Sdílej:
del spinboxJinak pro překreslení něco v tomhle smyslu:
spinbox.update() #nebo spinbox.redraw() #nedoporucuje se
paintEvent(event)
a v té metodě si po něm pomocí QPainteru můžeš čmárat, jak chceš spinbox.destroy(<nějaké parametry - viz reference>) #případně spinbox.hide() #anebo (jak se tak dívám, asi nejlepší možnost) spinbox.close() #tohle nevím, jestli nefunguje jen u oken, #ale má to QWidget, takže by to snad mělo jet u všeho
spinbox.destroy(destroyWindow = False, destroySubWindows = False)Jinak asi fakt bude nejlepší zavřít ten layout (
layout.close()
), pak ho del
nout a udělat znova načisto s novýma spinboxama. Jak udělat layout za běhu - viz .py generované z.ui pomocí pyuic.
self.spbMatice1.setParent(None) self.gridlayout.removeWidget(self.spbMatice1) del self.spbMatice1
setParent(...
class gridButton(QtGui.QPushButton) def __init__(x, y): QtGui.QPushButton.__init__(self) self.x = x self.y = y #tady se spočítá a nastaví pozice podle x a y #viz referenceA pak už jen jedeš:
tlacitko = gridButton(3,2) ...Mát to taky tu výhodu, že můžeš jednoduše zjistit pozici prvku v mřížce.
jaký je vztah mezi determinantem a hodnostídet A != 0 ==> rank A = #řádků [pozn.: A má maximální hodnost]
co se děje, když mi při Gaussově eliminaci vznikne na diagonále nula(Předpokládám matici s plnou hodností:) To je vlastnost GE. Jestli víš, co je LU faktorizace [z rychlíku: je to rozklad A=L*U, kde L je dolní a U horní trojúhelníková a používá se k tomu GE], tak to znamená že žádné takové L a U pro danou A neexistuje. Snadno se nahlédne např. na matici A=[[0, 1],[1, 0]]
Můžu se zeptat jaký je vztah mezi determinantem a hodností, to nevím.
Z algebry si toho už moc nepamatuju, ale IMHO pokuď je det(A)=0, tak je hodnost matice menší než její rozměr, tzn. jedná se o singulární matici.
Ještě jestli se můžu zeptat co se děje, když mi při Gaussově eliminaci vznikne na diagonále nula?
Provádíš-li GEM za účelem řešení soustavy rovnic (a bavíme-li se o nule v "diagonální části" vyřešené rozšířené matice), záleží na tom, jestli je celý řádek nulový - pak má řešená soustava nekonečně mnoho řešení (řádek je lineárně závislý). V opačném případě nemá řešená soustava žádné řešení.
Dále bych dodal, že determinant se nemění pokud použijeme "poslední" ekvivalentní úpravu, tj. úpravu: Přičtení k řádku lineární kombinaci jiných řádků.tam je zastoupeno větou: "Přičtení k řádku násobek jiného", které chybí zakončení.
1 3 0 |0 0 0 1 |2 0 0 0 |0ostře menší je právě <, je to jenom zdůraznění, že tam nemůže platit rovnost. (Já jsem zvyklý používat slovo "menší" jako zkratku k "menší nebo rovno", proto jsem napsal ostře menší.)
Geometrickou interpretaci neznámJe to 2x objem simplexu (=trojůhelník, čtyřstěn, ... vyšší dimenze) s vrcholy v počátku a řádcích té matice. (nebo 1x objem rovnoběžnostěnu ...)
Má to být ze středoškolského hlediskaZ tohohle výroku mě jímá hrůza. Co je to středoškolské hledisko? Když to shrnu, tak nevíš, co je determinant, ani co znamená. Akorát ho umíš spočítat a použít v Cramerovi. Jenže v praxi se Cramer používá jen ve velmi specifických případech, pro velký matice je s prominutím na h*vno a malý GEM spočítáš taky. V praxi použiješ determinant právě na ten objem (třeba při substitucích ve vícerozměrným integrálu...) a různý speciální věci, kdy se náhodou ukáže, že něco, co chceš spočítat se rovná determinantu jisté matice (počet koster grafu...). Na řešení rovnic jsou mnohem praktičtější, pochopitelnější, spolehlivější, rychlejší i používanější různé iterační aproximační metody, přesto se zřejmě na SŠ neučí (možná proto, že iterační metoda se blbě dává do písemky). Kdyby místo determinantu + Cramera učili na SŠ třeba iterační metody + číslo podmíněnosti (stačí pochopit o co jde, počítat se dá v matlabu), tak by podle mě pro vzdělanost absolventů udělali o mnoho více.
že nám nikdo nevysvětloval co je determinantV tom případě nechápu, proč vás to vůbec učili. Neber, prosím, tento příspěvek jako něco proti tobě, ale spíš jako povzdech nad tou školou.