Navigace se soukromím CoMaps postavena nad OpenStreetMap je nově k dispozici v Google Play, App Store i F-Droid. Jedná se o komunitní fork aplikace Organic Maps.
Vývojáři OpenMW (Wikipedie) oznámili vydání verze 0.49.0 této svobodné implementace enginu pro hru The Elder Scrolls III: Morrowind. Přehled novinek i s náhledy obrazovek v oznámení o vydání.
Masivní výpadek elektrického proudu zasáhl velkou část České republiky. Hasiči vyjížděli k většímu počtu lidí uvězněných ve výtazích. Výpadek se týkal zejména severozápadu republiky, dotkl se také Prahy, Středočeského nebo Královéhradeckého kraje. Ochromen byl provoz pražské MHD, linky metra se už podařilo obnovit. Výpadek proudu postihl osm rozvoden přenosové soustavy, pět z nich je nyní opět v provozu. Příčina problémů je však stále neznámá. Po 16. hodině zasedne Ústřední krizový štáb.
Po více než roce vývoje od vydání verze 5.40 byla vydána nová stabilní verze 5.42 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 64 vývojářů. Změněno bylo přibližně 280 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.5 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 138. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Nedá mi to a musím se připojit do diskuse kolem Gnome a vůbec kolem grafického prostředí. Nebudu zde uvádět jakékoliv odborné argumenty, leč a pouze praktické zkušenosti člověka, který k PC přišel v pozdním věku, k Linuxu ještě pozdějším a o sobě by rozhodně nechtěl a ani nemohl tvrdit, že je Guru, jež má systém v malíčku.
Začínal jsem na Mandrake 9.0. Nainstalovali mi KDE. To nainstalovali, říkám záměrně, vzhledem k tomu že jsem se v tehdy v Linuxu naprosto neorientoval. Sice jsem si koupil knihy, ale teprve jsem se učil co je to adresář, co je to příkazová řádka atd. V té době jsem pořádně neuměl ani pustit systém.
Jenže, v KDE mi stačilo několikrát kliknout myší a prozkoumat menu a ujistil jsem se, že se vlastně nic neděje. Skoro jako ve Woknech. Dal jsem si ze zvyku několik ikonek na sklo abych de svého tehdejšího názoru neztrácel čas. Byly tam jakési Open Office, o jejichž kvalitě jsem měl značné pochybnost a proto, když jsem chtěl něco napsat, šel jsem do Woken, a tam psal ve Wordu. Ale ještě jednou zdůrazním, KDE mi tehdy přišlo přehledné a myslím si to o něm dodnes. Gnome jsem několikrát zkusil, jenže mi nějak nevyhovovalo. V žádné distribuci, kterou jsem zkusil. Prostě bigbít.
Už jsem tady psal, že jsem své přítelkyni nainstaloval Mandrake Linux na desktop. Dal jsem ji příručku, ukázal ji několik triků a bezproblémově to pochopila. Umí si pustit z grafického prostředí jakoukoliv aplikaci, kterou potřebuje. Má KDE a nijak ji nedeprimuje.
Tedy výkřiky o tom jak běžní uživatelé mají se složitým KDE potíže, mě přijdou trochu nadsazené. No, přijdou mi nadsazené dost. Osobně se domnívám, že se běžný uživatel, pokud nebude chtít vyloženě něco speciál, tak si na základě mých lamovských zkušeností naprosto časem zapamatuje, kterou ikonu má spustit myší a jak se, která aplikace v menu jmenuje a bude šťastný. Nota bene, když zjistí, že si může libovolně kopírovat a mazat ikony z plochy jak se mu zachce.
Tedy v KDE bych problém pro uživatele neviděl. Ani v Gnome.Pokud jim geekové nebudou cpát VIM, Emacs a příkazovou řádku, uživatelská lama skoro nezjistí že jsou mimo wokna. A za tím si jak lama prostě stojím.
Jasně, jestliže s nimi budete hovořit spatra a s pohrdáním, budou si o vás myslet, že jste deletem vydeletovaný tupci, kteří nevidí dál než přes monitor. A právem.
Gnome, KDE, i XFCE jsou pro běžného uživatele naprosto bez nebezpečí, stáčí jen dát ikonku na sklo a říct jim "tady na to klikni" a není co řešit. -))).
Rozhodně na nich nechtějte aby psali ve Vim, TeXem to upravovali a do pdf převáděli. Na to nemají ani čas ani chuť. Pokud budou něco z toho potřebovat, pak je čas jim to nabídnout. Konečně taková Quanta, když zatouží se učit HTML nebo kaskády jim poslouží stejně dobře jako Emacs. Případně jiné grafické editory jim poslouží stejně dobře a zase jsou happy.
Vás geeky, obdivující Lama
Tiskni
Sdílej:
Tedy výkřiky o tom jak běžní uživatelé mají se složitým KDE potíže, mě přijdou trochu nadsazené. No, přijdou mi nadsazené dost. Osobně se domnívám, že se běžný uživatel, pokud nebude chtít vyloženě něco speciál, tak si na základě mých lamovských zkušeností naprosto časem zapamatuje, kterou ikonu má spustit myší a jak se, která aplikace v menu jmenuje a bude šťastný. Nota bene, když zjistí, že si může libovolně kopírovat a mazat ikony z plochy jak se mu zachce.Vývojáři Gnome mají (a nejsou sami), jak se zdá, úplně jiný názor