Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Pro moddery Minecraftu: Java edice Minecraftu bude bez obfuskace.
Národní identitní autorita, tedy NIA ID, MeG a eOP jsou nedostupné. Na nápravě se pracuje [𝕏].
Americký výrobce čipů Nvidia se stal první firmou na světě, jejíž tržní hodnota dosáhla pěti bilionů USD (104,5 bilionu Kč). Nvidia stojí v čele světového trhu s čipy pro umělou inteligenci (AI) a výrazně těží z prudkého růstu zájmu o tuto technologii. Nvidia již byla první firmou, která překonala hranici čtyř bilionů USD, a to letos v červenci.
Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Nedá mi to a musím se připojit do diskuse kolem Gnome a vůbec kolem grafického prostředí. Nebudu zde uvádět jakékoliv odborné argumenty, leč a pouze praktické zkušenosti člověka, který k PC přišel v pozdním věku, k Linuxu ještě pozdějším a o sobě by rozhodně nechtěl a ani nemohl tvrdit, že je Guru, jež má systém v malíčku.
Začínal jsem na Mandrake 9.0. Nainstalovali mi KDE. To nainstalovali, říkám záměrně, vzhledem k tomu že jsem se v tehdy v Linuxu naprosto neorientoval. Sice jsem si koupil knihy, ale teprve jsem se učil co je to adresář, co je to příkazová řádka atd. V té době jsem pořádně neuměl ani pustit systém.
Jenže, v KDE mi stačilo několikrát kliknout myší a prozkoumat menu a ujistil jsem se, že se vlastně nic neděje. Skoro jako ve Woknech. Dal jsem si ze zvyku několik ikonek na sklo abych de svého tehdejšího názoru neztrácel čas. Byly tam jakési Open Office, o jejichž kvalitě jsem měl značné pochybnost a proto, když jsem chtěl něco napsat, šel jsem do Woken, a tam psal ve Wordu. Ale ještě jednou zdůrazním, KDE mi tehdy přišlo přehledné a myslím si to o něm dodnes. Gnome jsem několikrát zkusil, jenže mi nějak nevyhovovalo. V žádné distribuci, kterou jsem zkusil. Prostě bigbít.
Už jsem tady psal, že jsem své přítelkyni nainstaloval Mandrake Linux na desktop. Dal jsem ji příručku, ukázal ji několik triků a bezproblémově to pochopila. Umí si pustit z grafického prostředí jakoukoliv aplikaci, kterou potřebuje. Má KDE a nijak ji nedeprimuje.
Tedy výkřiky o tom jak běžní uživatelé mají se složitým KDE potíže, mě přijdou trochu nadsazené. No, přijdou mi nadsazené dost. Osobně se domnívám, že se běžný uživatel, pokud nebude chtít vyloženě něco speciál, tak si na základě mých lamovských zkušeností naprosto časem zapamatuje, kterou ikonu má spustit myší a jak se, která aplikace v menu jmenuje a bude šťastný. Nota bene, když zjistí, že si může libovolně kopírovat a mazat ikony z plochy jak se mu zachce.
Tedy v KDE bych problém pro uživatele neviděl. Ani v Gnome.Pokud jim geekové nebudou cpát VIM, Emacs a příkazovou řádku, uživatelská lama skoro nezjistí že jsou mimo wokna. A za tím si jak lama prostě stojím.
Jasně, jestliže s nimi budete hovořit spatra a s pohrdáním, budou si o vás myslet, že jste deletem vydeletovaný tupci, kteří nevidí dál než přes monitor. A právem.
Gnome, KDE, i XFCE jsou pro běžného uživatele naprosto bez nebezpečí, stáčí jen dát ikonku na sklo a říct jim "tady na to klikni" a není co řešit. -))).
Rozhodně na nich nechtějte aby psali ve Vim, TeXem to upravovali a do pdf převáděli. Na to nemají ani čas ani chuť. Pokud budou něco z toho potřebovat, pak je čas jim to nabídnout. Konečně taková Quanta, když zatouží se učit HTML nebo kaskády jim poslouží stejně dobře jako Emacs. Případně jiné grafické editory jim poslouží stejně dobře a zase jsou happy.
Vás geeky, obdivující Lama
Tiskni
Sdílej:
Většinou jsem požíval WM podle hardwarových možností daného stroje a podle toho to vypadalo, takže jsem prošel Fvwm, WindowMaker (ten asi nejdýl), IceWM, pak už i GNOME, XFCE a od včerejška, když jsem se tady prohrabával tím děsně intelektuálním sporem, mám na desktopou KDE.
Zkusit se má všechno. Zatím měly všechny WM svá pro i proti. Uvidím...
Tedy výkřiky o tom jak běžní uživatelé mají se složitým KDE potíže, mě přijdou trochu nadsazené. No, přijdou mi nadsazené dost. Osobně se domnívám, že se běžný uživatel, pokud nebude chtít vyloženě něco speciál, tak si na základě mých lamovských zkušeností naprosto časem zapamatuje, kterou ikonu má spustit myší a jak se, která aplikace v menu jmenuje a bude šťastný. Nota bene, když zjistí, že si může libovolně kopírovat a mazat ikony z plochy jak se mu zachce.Vývojáři Gnome mají (a nejsou sami), jak se zdá, úplně jiný názor
.