Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.14.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Nedá mi to a musím se připojit do diskuse kolem Gnome a vůbec kolem grafického prostředí. Nebudu zde uvádět jakékoliv odborné argumenty, leč a pouze praktické zkušenosti člověka, který k PC přišel v pozdním věku, k Linuxu ještě pozdějším a o sobě by rozhodně nechtěl a ani nemohl tvrdit, že je Guru, jež má systém v malíčku.
Začínal jsem na Mandrake 9.0. Nainstalovali mi KDE. To nainstalovali, říkám záměrně, vzhledem k tomu že jsem se v tehdy v Linuxu naprosto neorientoval. Sice jsem si koupil knihy, ale teprve jsem se učil co je to adresář, co je to příkazová řádka atd. V té době jsem pořádně neuměl ani pustit systém.
Jenže, v KDE mi stačilo několikrát kliknout myší a prozkoumat menu a ujistil jsem se, že se vlastně nic neděje. Skoro jako ve Woknech. Dal jsem si ze zvyku několik ikonek na sklo abych de svého tehdejšího názoru neztrácel čas. Byly tam jakési Open Office, o jejichž kvalitě jsem měl značné pochybnost a proto, když jsem chtěl něco napsat, šel jsem do Woken, a tam psal ve Wordu. Ale ještě jednou zdůrazním, KDE mi tehdy přišlo přehledné a myslím si to o něm dodnes. Gnome jsem několikrát zkusil, jenže mi nějak nevyhovovalo. V žádné distribuci, kterou jsem zkusil. Prostě bigbít.
Už jsem tady psal, že jsem své přítelkyni nainstaloval Mandrake Linux na desktop. Dal jsem ji příručku, ukázal ji několik triků a bezproblémově to pochopila. Umí si pustit z grafického prostředí jakoukoliv aplikaci, kterou potřebuje. Má KDE a nijak ji nedeprimuje.
Tedy výkřiky o tom jak běžní uživatelé mají se složitým KDE potíže, mě přijdou trochu nadsazené. No, přijdou mi nadsazené dost. Osobně se domnívám, že se běžný uživatel, pokud nebude chtít vyloženě něco speciál, tak si na základě mých lamovských zkušeností naprosto časem zapamatuje, kterou ikonu má spustit myší a jak se, která aplikace v menu jmenuje a bude šťastný. Nota bene, když zjistí, že si může libovolně kopírovat a mazat ikony z plochy jak se mu zachce.
Tedy v KDE bych problém pro uživatele neviděl. Ani v Gnome.Pokud jim geekové nebudou cpát VIM, Emacs a příkazovou řádku, uživatelská lama skoro nezjistí že jsou mimo wokna. A za tím si jak lama prostě stojím.
Jasně, jestliže s nimi budete hovořit spatra a s pohrdáním, budou si o vás myslet, že jste deletem vydeletovaný tupci, kteří nevidí dál než přes monitor. A právem.
Gnome, KDE, i XFCE jsou pro běžného uživatele naprosto bez nebezpečí, stáčí jen dát ikonku na sklo a říct jim "tady na to klikni" a není co řešit. -))).
Rozhodně na nich nechtějte aby psali ve Vim, TeXem to upravovali a do pdf převáděli. Na to nemají ani čas ani chuť. Pokud budou něco z toho potřebovat, pak je čas jim to nabídnout. Konečně taková Quanta, když zatouží se učit HTML nebo kaskády jim poslouží stejně dobře jako Emacs. Případně jiné grafické editory jim poslouží stejně dobře a zase jsou happy.
Vás geeky, obdivující Lama
Tiskni
Sdílej:
Tedy výkřiky o tom jak běžní uživatelé mají se složitým KDE potíže, mě přijdou trochu nadsazené. No, přijdou mi nadsazené dost. Osobně se domnívám, že se běžný uživatel, pokud nebude chtít vyloženě něco speciál, tak si na základě mých lamovských zkušeností naprosto časem zapamatuje, kterou ikonu má spustit myší a jak se, která aplikace v menu jmenuje a bude šťastný. Nota bene, když zjistí, že si může libovolně kopírovat a mazat ikony z plochy jak se mu zachce.Vývojáři Gnome mají (a nejsou sami), jak se zdá, úplně jiný názor