Po půl roce vývoje od vydání verze 49 bylo vydáno GNOME 50 s kódovým názvem Tokyo (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Článek na stránkách Fedora Magazinu informuje o vydání Fedora Asahi Remixu 43, tj. linuxové distribuce pro Apple Silicon vycházející z Fedora Linuxu 43.
Byl zveřejněn program konference Installfest 2026. Konference proběhne o víkendu 28. a 29. března v Praze na Karlově náměstí 13. Vstup zdarma.
Byla vydána Java 26 / JDK 26. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 10. Odstraněno bylo Applet API.
Byla vydána nová verze 260 správce systému a služeb systemd (Wikipedie, GitHub). Odstraněna byla podpora skriptů System V. Aktualizovány byly závislosti. Minimální verze Linuxu z 5.4 na 5.10, OpenSSL z 1.1.0 na 3.0.0, Pythonu z 3.7.0 na 3.9.0…
Byla vydána nová verze 5.1 svobodného 3D softwaru Blender. Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Videopředstavení na YouTube.
Bylo oznámeno vydání nové verze 8.1 "Hoare" kolekce svobodného softwaru umožňujícího nahrávání, konverzi a streamovaní digitálního zvuku a obrazu FFmpeg (Wikipedie). Doprovodný příspěvek na blogu Khronosu rozebírá kódování a dekódování videa pomocí Vulkan Compute Shaders v FFmpeg.
Byl představen open-source a open-hardware prototyp nízkonákladového raketometu kategorie MANPADS, který byl sestaven z běžně dostupné elektroniky a komponent vytištěných na 3D tiskárně. Raketa využívá skládací stabilizační křidélka a canardovou stabilizaci aktivně řízenou palubním letovým počítačem ESP32, vybaveným inerciální měřicí jednotkou MPU6050 (gyroskop a akcelerometr). Přenosné odpalovací zařízení obsahuje GPS,
… více »Vědci z univerzity La Sapienza v Římě vyvinuli systém, který dokáže identifikovat jednotlivce pouze na základě toho, jak narušují signály Wi-Fi. Autoři tuto novou technologii nazvali WhoFi. Na rozdíl od tradičních biometrických systémů, jako jsou skenery otisků prstů a rozpoznávání obličeje, nevyžaduje tato metoda přímý fyzický kontakt ani vizuální vstupy. WhoFi může také sledovat jednotlivce na větší ploše než kamera s pevnou polohou; stačí, je-li k dispozici Wi-Fi síť.
SuperTux (Wikipedie), tj. klasická 2D plošinovka inspirovaná sérií Super Mario, byl vydán v nové verzi 0.7.0. Videoukázka na YouTube. Hrát lze i ve webovém prohlížeči.
Nedá mi to a musím se připojit do diskuse kolem Gnome a vůbec kolem grafického prostředí. Nebudu zde uvádět jakékoliv odborné argumenty, leč a pouze praktické zkušenosti člověka, který k PC přišel v pozdním věku, k Linuxu ještě pozdějším a o sobě by rozhodně nechtěl a ani nemohl tvrdit, že je Guru, jež má systém v malíčku.
Začínal jsem na Mandrake 9.0. Nainstalovali mi KDE. To nainstalovali, říkám záměrně, vzhledem k tomu že jsem se v tehdy v Linuxu naprosto neorientoval. Sice jsem si koupil knihy, ale teprve jsem se učil co je to adresář, co je to příkazová řádka atd. V té době jsem pořádně neuměl ani pustit systém.
Jenže, v KDE mi stačilo několikrát kliknout myší a prozkoumat menu a ujistil jsem se, že se vlastně nic neděje. Skoro jako ve Woknech. Dal jsem si ze zvyku několik ikonek na sklo abych de svého tehdejšího názoru neztrácel čas. Byly tam jakési Open Office, o jejichž kvalitě jsem měl značné pochybnost a proto, když jsem chtěl něco napsat, šel jsem do Woken, a tam psal ve Wordu. Ale ještě jednou zdůrazním, KDE mi tehdy přišlo přehledné a myslím si to o něm dodnes. Gnome jsem několikrát zkusil, jenže mi nějak nevyhovovalo. V žádné distribuci, kterou jsem zkusil. Prostě bigbít.
Už jsem tady psal, že jsem své přítelkyni nainstaloval Mandrake Linux na desktop. Dal jsem ji příručku, ukázal ji několik triků a bezproblémově to pochopila. Umí si pustit z grafického prostředí jakoukoliv aplikaci, kterou potřebuje. Má KDE a nijak ji nedeprimuje.
Tedy výkřiky o tom jak běžní uživatelé mají se složitým KDE potíže, mě přijdou trochu nadsazené. No, přijdou mi nadsazené dost. Osobně se domnívám, že se běžný uživatel, pokud nebude chtít vyloženě něco speciál, tak si na základě mých lamovských zkušeností naprosto časem zapamatuje, kterou ikonu má spustit myší a jak se, která aplikace v menu jmenuje a bude šťastný. Nota bene, když zjistí, že si může libovolně kopírovat a mazat ikony z plochy jak se mu zachce.
Tedy v KDE bych problém pro uživatele neviděl. Ani v Gnome.Pokud jim geekové nebudou cpát VIM, Emacs a příkazovou řádku, uživatelská lama skoro nezjistí že jsou mimo wokna. A za tím si jak lama prostě stojím.
Jasně, jestliže s nimi budete hovořit spatra a s pohrdáním, budou si o vás myslet, že jste deletem vydeletovaný tupci, kteří nevidí dál než přes monitor. A právem.
Gnome, KDE, i XFCE jsou pro běžného uživatele naprosto bez nebezpečí, stáčí jen dát ikonku na sklo a říct jim "tady na to klikni" a není co řešit. -))).
Rozhodně na nich nechtějte aby psali ve Vim, TeXem to upravovali a do pdf převáděli. Na to nemají ani čas ani chuť. Pokud budou něco z toho potřebovat, pak je čas jim to nabídnout. Konečně taková Quanta, když zatouží se učit HTML nebo kaskády jim poslouží stejně dobře jako Emacs. Případně jiné grafické editory jim poslouží stejně dobře a zase jsou happy.
Vás geeky, obdivující Lama
Tiskni
Sdílej:
Většinou jsem požíval WM podle hardwarových možností daného stroje a podle toho to vypadalo, takže jsem prošel Fvwm, WindowMaker (ten asi nejdýl), IceWM, pak už i GNOME, XFCE a od včerejška, když jsem se tady prohrabával tím děsně intelektuálním sporem, mám na desktopou KDE.
Zkusit se má všechno. Zatím měly všechny WM svá pro i proti. Uvidím...
Tedy výkřiky o tom jak běžní uživatelé mají se složitým KDE potíže, mě přijdou trochu nadsazené. No, přijdou mi nadsazené dost. Osobně se domnívám, že se běžný uživatel, pokud nebude chtít vyloženě něco speciál, tak si na základě mých lamovských zkušeností naprosto časem zapamatuje, kterou ikonu má spustit myší a jak se, která aplikace v menu jmenuje a bude šťastný. Nota bene, když zjistí, že si může libovolně kopírovat a mazat ikony z plochy jak se mu zachce.Vývojáři Gnome mají (a nejsou sami), jak se zdá, úplně jiný názor
.