Open-source projekt OpenDLSS-NR je 'bitově přesná reimplementace' neuronové rendrovací sítě DLSS 5 od společnosti NVIDIA, jenže pro grafické API Vulkan (DLSS slouží k vylepšování klasickým způsobem vyrendrovaných snímků pomocí lokálních modelů umělé inteligence, a to v reálném čase). Projekt není nijak spojen se společností NVIDIA, je pouze pro OS Windows a natrénované váhy modelu si uživatelé musí obstarat sami. Zdrojový kód je k dispozici na GitHubu, pod licencí MIT s výjimkou pro komponenty třetích stran.
Společnost Cloudflare představila Clef a Clef-Flash, open-source rozhodovací modely určené pro rychlou a konzistentní klasifikaci vstupů. Na rozdíl od klasických LLM vracejí tyto modely deterministické striktně typované strukturované odpovědi s exaktními pravděpodobnostmi, tedy odpovědi ve stylu přelomového modelu Jev.
… více »Byla vydána beta verze Ubuntu 26.10 s kódovým názvem Stonking Stingray. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.10 mělo vyjít 15. října 2026.
Byla vydána verze 1.99.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Od 13. do 15. října proběhne v Praze OpenSSL Conference 2026. Na YouTube lze zhlédnout videozáznamy přednášek z loňského roku.
Eben Upton oznámil další zdražení jednodeskových počítačů Raspberry Pi. Tentokrát 2 GB varianty o 12,50 dolarů. Nově 2 GB Raspberry Pi 4 stojí 67,50 dolarů a 2 GB Raspberry Pi 5 stojí 77,50 dolarů.
OpenMandriva ROME, tj. průběžně aktualizovaná (rolling) edice linuxové distribuce OpenMandriva, byla vydána ve verzi 26.09. Vedle Flatpaku také s podporou Snapu.
Edison Design Group po více než 30 letech zveřejnil zdrojový kód svého EDG C/C++ front-endu. Ten proslul širokou podporou standardů C++ a kompatibilitou s dialekty kompilátorů od Microsoftu, GNU, Clangu, Sunu a dokonce i s prehistorickým cfrontem. EDG byl použit například v kompilátoru Intel C++ Classic, kompilátoru NVCC od firmy NVIDIA pro platformu CUDA nebo v našeptávači kódu IntelliSense v produktech společnosti Microsoft. Projekt nyní spravuje organizace The C++ Alliance a kód je dostupný pod licencí Apache 2.0, doplněnou o výjimky projektu LLVM.
Pocket Tank je malé kapesní virtuální akvárium postavené na vývojové desce ESP32-S3-Touch-AMOLED-1.8. Na dvoujádrovém mikrokontroléru ESP32-S3 s 8 MB PSRAM a 16 MB flash paměti běží jak simulace akvária, tak i malý jazykový model určující chování rybiček. Lokální model o velikosti 7,56 MB se 14 miliony parametrů vznikl destilací modelu Gemma 4 26B, tedy učitele s 26 miliardami parametrů. Kromě firmwaru pro skutečný modul s AMOLED
… více »Open-source nástroj Jevstiller vytváří (destiluje) malý lokální model, který se průběžně učí z odpovědí komerční služby Jev. Běžné dotazy vyřizuje přímo na vlastním hardware, čímž může řádově zkrátit čas odezvy a snížit provozní náklady díky menšímu využívání zpoplatněného API. Nejisté požadavky Jevstiller posílá do Jevu, rovněž průběžně kontroluje náhodná dvě procenta dotazů Jevem. Pokud se lokální model začne s Jevem rozcházet,
… více »Nedá mi to a musím se připojit do diskuse kolem Gnome a vůbec kolem grafického prostředí. Nebudu zde uvádět jakékoliv odborné argumenty, leč a pouze praktické zkušenosti člověka, který k PC přišel v pozdním věku, k Linuxu ještě pozdějším a o sobě by rozhodně nechtěl a ani nemohl tvrdit, že je Guru, jež má systém v malíčku.
Začínal jsem na Mandrake 9.0. Nainstalovali mi KDE. To nainstalovali, říkám záměrně, vzhledem k tomu že jsem se v tehdy v Linuxu naprosto neorientoval. Sice jsem si koupil knihy, ale teprve jsem se učil co je to adresář, co je to příkazová řádka atd. V té době jsem pořádně neuměl ani pustit systém.
Jenže, v KDE mi stačilo několikrát kliknout myší a prozkoumat menu a ujistil jsem se, že se vlastně nic neděje. Skoro jako ve Woknech. Dal jsem si ze zvyku několik ikonek na sklo abych de svého tehdejšího názoru neztrácel čas. Byly tam jakési Open Office, o jejichž kvalitě jsem měl značné pochybnost a proto, když jsem chtěl něco napsat, šel jsem do Woken, a tam psal ve Wordu. Ale ještě jednou zdůrazním, KDE mi tehdy přišlo přehledné a myslím si to o něm dodnes. Gnome jsem několikrát zkusil, jenže mi nějak nevyhovovalo. V žádné distribuci, kterou jsem zkusil. Prostě bigbít.
Už jsem tady psal, že jsem své přítelkyni nainstaloval Mandrake Linux na desktop. Dal jsem ji příručku, ukázal ji několik triků a bezproblémově to pochopila. Umí si pustit z grafického prostředí jakoukoliv aplikaci, kterou potřebuje. Má KDE a nijak ji nedeprimuje.
Tedy výkřiky o tom jak běžní uživatelé mají se složitým KDE potíže, mě přijdou trochu nadsazené. No, přijdou mi nadsazené dost. Osobně se domnívám, že se běžný uživatel, pokud nebude chtít vyloženě něco speciál, tak si na základě mých lamovských zkušeností naprosto časem zapamatuje, kterou ikonu má spustit myší a jak se, která aplikace v menu jmenuje a bude šťastný. Nota bene, když zjistí, že si může libovolně kopírovat a mazat ikony z plochy jak se mu zachce.
Tedy v KDE bych problém pro uživatele neviděl. Ani v Gnome.Pokud jim geekové nebudou cpát VIM, Emacs a příkazovou řádku, uživatelská lama skoro nezjistí že jsou mimo wokna. A za tím si jak lama prostě stojím.
Jasně, jestliže s nimi budete hovořit spatra a s pohrdáním, budou si o vás myslet, že jste deletem vydeletovaný tupci, kteří nevidí dál než přes monitor. A právem.
Gnome, KDE, i XFCE jsou pro běžného uživatele naprosto bez nebezpečí, stáčí jen dát ikonku na sklo a říct jim "tady na to klikni" a není co řešit. -))).
Rozhodně na nich nechtějte aby psali ve Vim, TeXem to upravovali a do pdf převáděli. Na to nemají ani čas ani chuť. Pokud budou něco z toho potřebovat, pak je čas jim to nabídnout. Konečně taková Quanta, když zatouží se učit HTML nebo kaskády jim poslouží stejně dobře jako Emacs. Případně jiné grafické editory jim poslouží stejně dobře a zase jsou happy.
Vás geeky, obdivující Lama
Tiskni
Sdílej:
Většinou jsem požíval WM podle hardwarových možností daného stroje a podle toho to vypadalo, takže jsem prošel Fvwm, WindowMaker (ten asi nejdýl), IceWM, pak už i GNOME, XFCE a od včerejška, když jsem se tady prohrabával tím děsně intelektuálním sporem, mám na desktopou KDE.
Zkusit se má všechno. Zatím měly všechny WM svá pro i proti. Uvidím...
Tedy výkřiky o tom jak běžní uživatelé mají se složitým KDE potíže, mě přijdou trochu nadsazené. No, přijdou mi nadsazené dost. Osobně se domnívám, že se běžný uživatel, pokud nebude chtít vyloženě něco speciál, tak si na základě mých lamovských zkušeností naprosto časem zapamatuje, kterou ikonu má spustit myší a jak se, která aplikace v menu jmenuje a bude šťastný. Nota bene, když zjistí, že si může libovolně kopírovat a mazat ikony z plochy jak se mu zachce.Vývojáři Gnome mají (a nejsou sami), jak se zdá, úplně jiný názor
.