Co uděláš když...

10.3.2006 00:40 | Přečteno: 1270× | poslední úprava: 10.3.2006 01:04

Jedna z nejpalčivějších lidských otázek, kterou si lidé kladou je asi ta: „Co mě bude bavit za rok, za dva, co budu dělat, když mě přestane bavit to co dělám, co vlastně budu dělat když se stane když...? ” Je to otázka,spíše možná otázky kterým vždy rozumím jako projevu zmatku a nejistotě. A v těch se čas od času ocitne každý z nás.

Pokud se mě někdo zeptá: „ Co se stane, když tě přestane bavit Jóga, číst, psychoterapie, nebo Linux?” Odpovím jim, že tím se budu zabývat až se to stane. V životě mě už přestalo bavit spousta činností koníčků, které jsem dělal a kupodivu nějak bezbolestně jsem našel zábavu a smysl v něčem jiném. I povolání jsem několikrát radikálně změnil

Mám takové zvláštní štěstí, že jsem prosťáček Boží obdařený darem si moc nelámat hlavu tím co bude zítra. Něco bude. Tedy jestli s zítřka dožiji. Samozřejmě ti hloubaví to považují za projev značně mdlého intelektu. Ale to asi nezměním. Vždy když jsem si dělal nějaké plány do budoucnosti, nebo jsem přemýšlel o možnostech, které bych mohl využít, vždy se našel někdo, kdo se zeptal: „A co budeš dělat když...” Přiznám se že jsem nikdy neuměl dost dobře odpovědět na tyto otázky. Snad proto že nejsem jasnovidec.

Vzpomínám si jak jsem vystupoval v Doveru v roce 1997 z autobusu a skoro jsem neuměl anglicky. A čekal mě tříměsíční pobyt v Británii, jež jsem hodlal strávit tím, že projdu Británii z jihu na sever a zpět. Spolucestující dívky, které se do Británie většinou vracely, protože tam studovaly, pracovaly a Británii znaly mi ustaraně celou cestu kladly tyto otázky. Co budete dělat když...

Nemám moc rád tento způsob přemýšlení a dotazování. Zastávám názor, že přítomnost je dobrá k tomu abych se pokusil zvládnout to co potřebuji zvládnout teď v tuhle chvíli. Pokud to v tuhle chvíli zvládnu je naděje že to zvládnu i v budoucnosti. A i jiné věci. Proto jsem dívkám než jsme se definitivně rozloučili, řekl jen. „Uvidím” A vydal jsem se na cestu.

Některé věci na něž se mě děvčata ptaly se staly. Vyřešil jsem je v danou chvíli jak jen uměl. Což se nakonec ukázalo dostačující, protože jsem došel až na sever Skotska k Loch Ness a vrátil se jinou cestou do Londýna. Prožil jsem podzim pod širým nebem a zlepšil se v angličtině. Náhodně jsem objevil a až na hranice Skotska došel podle sítě plavebních kanálů o nichž jsem neměl do té doby tušení. Procestoval jsem známou turistickou oblast Británie Lake District a nádhernou přírodu Skotska a severní Anglie. Speciálně Yorkshire. Doporučuji vydat se tam.

Pobyt v Británii byl krásný a Británie mě okouzlila. Možná byl tak krásný jen proto že jsem nepřemýšlel co mě kde čeká, ale byl jsem připravený na to uvidět co je zrovna k vidění a zvládnout co je potřeba zvládnout v přítomnosti. Neměl jsem žádný plán co v Británii chci vidět, a nakonec jsem viděl toho zajímavého neskutečně mnoho.

Konečně ohlédnu-li se ve svém životě, tak v Británii a jinde, tak i všechny ostatní věci, které mi vyšly, vyšly mi jen z toho důvodu, že jsem byl připravený zvládnout přítomnost a nezabývat se tím... Co když se stane....

       

Komentáře

[AloneInTheDark]

Musim rict, ze obdivuju lidi co se dokazou sebrat a nekam na X mesicu/let odjet. Jak by pravil D-Fens, jsem asi holt 'prizdisrac'. Mel bych fakt obavy/strach - nedostatek odvahy. Jen tak se sebrat a vyrazit do Britanie, navic kdyz ( ani ja ) neumim moc anglicky. Co budu jist, kde vezmu penize, kde budu spat, co kdyz se mi neco stane ...atd. Tech 'co kdyz' si dokazu vymyslet opravdu hodne ... Nevim jestli je to opravdovy strach z neznameho, nebo ze bych nebyl schopen vyresit potize ktere by me potkali. Takhle je to se mnou prakticky na vsech frontach, o vecech vzdycky dlouho premyslim a analyzuju je ze vsech stran i kdyz nektere mnou predstavovane moznosti jsou asi malo pravdepodobne. Stejny je to u me i z holkama :( Takze proste klobouk dolu, obdivuju vas za to, ze se rohodnete a svym, pro nekoho mozna lehkovaznym, zpusobem vyrazite kamsi do dalky a neznama a nechate tady za sebou veskere pohodli, zavazky, povinnosti. Chtel bych taky alespon trochu ziskat te odvahy a rozhodnosti :) Asi jsem fakt looser :)

[Jan Jílek]

Ale nejste, to je jen otazka casu, nez zacnete mit touhu neco videt? Opravdovou touhu.

[jose17]

tiez by som do seba nepovedal, ze budem schopny urobit nieco tak mozno zbrkle, mozno lahkovazne, prip. odvazne (?). no a potom sa vyskytli urcite okolnosti a po 2tyzdnovom "planovani" som sa ocitol v buse, zhodou okolnosti tiez namierenom do Britanie. bez zaisteneho ubytovania, prace, neprilis vysokej hotovosti.

ak mate chut, mozte si precitat, ako moze takyto vylet prebiehat na mojom blogu. ak sa do toho pustite, doporucujem zacat citanim prispevku July 17.

[Martin Lebeda]

Stejny je to u me i z holkama :( Takze proste klobouk dolu, obdivuju vas za to, ze se rohodnete a svym, pro nekoho mozna lehkovaznym, zpusobem vyrazite kamsi do dalky a neznama a nechate tady za sebou veskere pohodli, zavazky, povinnosti.

Mě tato část obdivuhodná nepřijde...

[hmmm]

Nemam rad tenhle typ lidi. Stale se vytahuji a oblbuji mlade holky. Nejak nechapu co na tom je tak zvlastniho na tomhle putovani...Ja se take nikde nevytahuji kdyz jedu nekam a spim v 5* hotelu a mam vse zdarma...Protoze to plati firma...To je totiz o tom ze nepotrebuji nikoho oslnovat...A vubec to neni dane tim ze bych nekoho mel. Naopak jsem svobodny a sam. A slecny s kterema se stykam napr. vubec netusi kam cestuji a ze mam vse zdarma...Neoblbuji je psychologickejma zvastama atd... Protoze vetsina slecen jde po penezich a po techle zvastech...Takze lepsi je je poznat takove jake jsou... Castecne mne pripominate JXD, ktery take stale potrebuje pozornost a stale musi byt uznavan...

[ZS-Man]

????? Nejak jsem si nevsimnul zadneho vytahovani a oblbovani mladych holek. Co ti vlastne vadi? Ze pan Jilek rad cestuje po vlastni ose a ze o tom pise? Pro mne je to rozhodne zajimavejsi nez navsteva 5* hotelu zaplacena firmou......

[hmmm]

A co je uchvatneho na tom, ze tenhle clovek cestuje a necha tady vse (vsechny)?A co zodpovednost? Pak prijede domu a podle jeho zapisu neni schopen se ani vybalit a vyprat si. Pripada mi ze moje manazerske cesty jsou tim padem zajimavejsi... Mam pristup stale k vode a jsem tim padem cisty narozdil...Je 21. stoleti a dle meho nazoru neni nic pekneho na tom kdyz kdokoliv smrdi. Je az s podivem kolik muzu v CR nepouziva nejaky parfem nebo alespon deodorant. Nedej boze nejake holeni na jinych mistech nez tvar. Ale slecna ktera se neholi Vam vadi...Kdyz po nekom neco chci tak se podivam prvne na sebe a zeptam se zda jsem ochoten to take udelat pro toho druheho...A s tema slecnama - staci sledovat jeho zapisky a myslenky. Proc hleda mlade slecny? Protoze ho stejne stare neberou...Prominte ale s takovym typem cloveka jiz jsem mel cest...

[Dag]

Je to mimoděčný popis rozdílu mezi turistou (jakkoliv drsným) a horolezcem (jakkoliv změkčilým). My si na ty otázky musíme odpovědět předem a dokonce si ty "odpovědi" nacvičit. Pokud netoužíme po kremaci. :)
Tedy, záleží asi i na tom, co se chystám dělat a co se stane, když nebudu připravený.

[Jan Jílek]

Horolezce sem nikdy nebral vazne, na nejakej kopec sem taky vylez, je to je pro lidi.

[Dag]

Nejde o horolezce a jejich vážnost. Jde o to, že metodu: sebrat se a jit, ono to dopadne, jde praktikovat jen někdy a někde. Tedy jde ji praktikovat vždy, ale někdy a někde jenom omezenou dobu :). K pilotování letadla bych se třeba jen tak také nehnal. :)

[Jan Jílek]

Pane vy jste zřejmě nevšiml o čem ten článek je. Vubec není o nepřipravenosti, naopak o naprosté připravenosti. Tak jako boxer v ringu. Trenuje, ale nikdy neví co udělá protivník a jak se situace bude přesně vyvíjet. A to že obstojí záleží přesně na té reakci ve chvíli , kterou nemůže při nejlepší vůli vždy očekávat a zařídit. A nepřemýšlí o ni. Neptá se co budu dělat až udělá tohle. jen reaguje. V té chvíli. Jen má natrenováno. Sorry. Encyklopedické znalosti jsou fajn, ale někdy dost málo. Proto vás neberu vážně.

[Dag]

A nebo všim.
Ani já sebe neberu moc vážně. Jen trochu. Nebudu už rušit exhibici. :)

[Jan Jílek]

Mám dost slušné znalosti. Bych s tím možná moh i do televize, ale je to nuda, radši žiji tak jak žiji. Klidně rušte, aspoň je zábava.

[Dag]

Zábava? Jo, když jsem si to tak přečetl, tak dokonce sranda! :)

[anicka]

Takhle se da prozit vylet (a je to naramna legrace - dobra destinace pro podobne zazitky je treba Rumunsko .o)), ale stavet tak cely zivot je uz slozitejsi. Co kdyz me prestane bavit starat se o deti? Co kdyz me prestane bavit to, cim se cely zivot zivim, a nic jineho neumim? Myslim, ze neni od veci si to rozmyslet predem .o)

[Jan Jílek]

Totéž co Dagovi dámo. Napřed číst a potom teprve reagovat. Tam se totiž mluví o připravenosti ke všemu.

[anicka]

Tahle moudrost mozna prijde s vekem, zatim to mam daleko. Kazdopadne mam zkusenost, ze lide, co tohle umeji, se tim obvykle nevytahuji. Treba jste vyjimka, ale skoro urcite ne. Proto se tak smeju .o)

[Jan Jílek]

S tou vyjimkou jste to trefila. Umím a nestydím se za to. Je mi cizí ta malá česká zaprdlost a buranství. A mám rád lidi, kteří umějí a nestydí se za to. Lépe o nich vím a snáze se něco od nich přiučím. Já se učím rád. A stále. I tady. Od mnohých co se s tím netají. A na oplátku dávám co umím já. V důvěře, že se to hodí někomu.

[anicka]

To mě jedině těší .o) Ovšem potom doopravdy nechápu, proč máte takovou potřebu nás o tom neustále přesvědčovat .o)))

[Jan Jílek]

Jo? zřejmě vidíte co já ne, ale možná jen ve své představě?

[anicka]

No jo .o) Tak jinak. Vůbec nemáte potřebu někoho přesvědčovat, ale přesto musíte mít vždycky poslední slovo. .o)))))))

[Jan Jílek]

Sdělovat názor znamená mimo jiné sdělovat přesvědčení, ale to vám ještě nikdo neřek, že? Nevadí, časem toho dost pochopíte a zjistíte, tak ve čtyřiceti, že svět je i jinak. Možná dříve a bude to ve váš prospěch. . Něco vědět ještě nutně neznamená rozumět.

[anicka]

Co to plácáte? Jakou to má souvislost? .o))

[Jan Jílek]

Jinak změnil jsem čtyřikrát zásadně povolání ve svém životě. Ve všech těch povoláních jsem byl úspěšný. I přesto že byly odlehlé od toho uplně původního. Takže si docela věřím. Zřejmě mám důvod.

[hmmm]

Takoveho mame take v praci. Tvrdi jak byl vsude uspesny. Ale vsude se dostal na vysoka mista pres zname a k lidem se chova velice spatne. Kazdy na nej nadava a lide kvuli nemu davaji uz vypoved. Jedine co ho tady drzi jsou jeho kamaradickove. On si samozrejme zapise do CV dalsi uspesny velmi vysoky post. Ale toto neni vubec uspech... Vetsi podrizenych ani nepozdravi, protoze on je prece nekdo...Takze hodnotit Vas uspech by jste nemel Vy, ale nekdo jinej...Kazdy ma jinej zebricek uspechu. Pro nekoho je uspech se dostat napr. od jednoho soustruhu k jinemu...A pak take rika ze napr. radikalne zmenil svuj obor:)

[Jan Jílek]

Tak ho pozdravujte. Třeba vám bude inspirací.

[hmmm]

Inspiraci? Asi tezko, kdyz takovyma lidma pohrdam...Co tim kdo dokaze, ze se necha zamestnat kamaradem, kterej ho tam drzi i kdyz je neschopnej a levej...Tak akorat svoji neschopnost a to ze je lempl a prizivnik...

[Jan Jílek]

Zřejmě je pro vás důležitý minimálně tím, že víte jak se nechcete chovat.

[dan]

Predpokladam, ze podstatna je samota. Ta dava silu nezvladnout cokoli, prostrednictvim poznani sebe sama - primo opojna predstava.