Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Pro moddery Minecraftu: Java edice Minecraftu bude bez obfuskace.
Národní identitní autorita, tedy NIA ID, MeG a eOP jsou nedostupné. Na nápravě se pracuje [𝕏].
Americký výrobce čipů Nvidia se stal první firmou na světě, jejíž tržní hodnota dosáhla pěti bilionů USD (104,5 bilionu Kč). Nvidia stojí v čele světového trhu s čipy pro umělou inteligenci (AI) a výrazně těží z prudkého růstu zájmu o tuto technologii. Nvidia již byla první firmou, která překonala hranici čtyř bilionů USD, a to letos v červenci.
Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
Rozhodl sem se ze se naucim pracovat s VI. Ne s jeho klonem VIM, ale cistym „pravekym” jesterem, co pouzivali ti opravdovi muzi, kteri se nebali odosobneni. Jak jsem se docetl kdysi v zajimavem eseji, ktery se jmenoval „Pojidaci kolacu.” Je tedy pravdou, ze autor tam hovori o programovani ve fortramu a „C” povazuje za upadek programovani a nijak zvlast se lichotive nevyjadruje o „unixovskych pisalcich.” Tedy on se ani nijak zvlast lichotivym pohledem nediva na ten tajemny a mocny editor „VI”, ktery pomalu upada do zapomeni vzhledem k tomu, ze jej vytlacuje „VIM.” Jeho klon.
Samosebou aby to bylo stylove, zapis jsem udelal za pomoci operacniho systemu NetBSD v konsoli, kde neni ceska klavesnice a samozrejme v textovem editoru VI. NetBSD a VI rozumim asi takna stejne urovni. To jest velmi malo, skoro vubec. Inu touha po „heroickych dobach” me neopustila.
Ovsem je nutne rici, ze autor eseje povazuje za skutecny editor, ktery je hoden opravdoveho muze a nikoliv pojidace kolacu, editor TECO. Kdo bude mit zajem najde a precte. Uzasne jsem se u toho bavil, ac nejsem programator. Sice jsem vubec nerozumel technickym terminum, ale pochopil jsem ze, kdyz se ucit programovat, tak zasadne v jazyku FORTRAN. Pak teprve se mohu citit jako plnohodnotny clen poloviny lidstva.
No ja se spokojim s tim ze se naucim psat ve VI nejake skripty. Predevsim v Bashi a posleze pujdu hlasat viru pravou na „ZIVE.” Urcite me tam budou mit radi. Ale pouziji tam sve heslo, ktere pouzivam v blazinci. To heslo zni Nejsem zde proto abyste me milovali, ale abych vam byl prospesny. Vysvetlim jim jak se myli, kdyz nechteji psat v konsoli v nejakem sikovnem textove editoru jako je Vi, pouzivat konsoli na spousteni programu a programovani a ucit se nove veci. To bude pro ne velmi prospesne a az to pochopi nebudou mi uz hrube nadavat.
Chudaci, wokna jim padaji a my je nechavame tapat bezradne pred modrou obrazovkou. A sami si uzivame s temi skvelymi Linuxi a BSD.
Vylozim jim, ze graficke prostredi opravdovi muzi skoro nepouzivaji, ti po netu surfuji za pomoci lynxu, nebo, ale to jen kdyz se nebudou citit dobre muzou pouzit elinks. A kdyz uz by to fakt tezko zkousavali, tak by mohli v tom uplne nejhorsim pripade pouzit „Xterm” a snad i Firefox. Ale ne na dlouho.
V zadnem pripade jim nebudu doporucovat takove jednoducha klikaci distra jako je Mandriva, co ji kazdy zacatecnik sam bez problemove naistaluje a nakonfiguruje klikanim asi tak behem pulhodiny az ctyricetipeti minut. Nic by pritom nepochopili a nevedeli co dela procesor pri instalaci a kam se co uklada.
Coz rozhodne neni dobre pro jejich rust. Jak odborny tak lidsky. Ale v kazdem pripade jim poradim aby se zabyvali necim hodnotnym, jako je FreeBSD, NetBSD a v nejhorsim pripade Slackwarem. Tam by skutecne mohli ziskat ty spravne navyky opravdovych muzu, co se neboji ani pocitacu, ani konsole.
Uz vubec je nebudu podporovat v uzivani takovych znacne navykovych utilit jako je Totalcommander, ruznych programovacich editoru. Nebo pouzivat v Linuxu neco jako drakconf, kde by se mohli naucit se vsechno zcela jednoduse nastavit. Hezky je budu ucit pekne puzivat kompilace ze zdrojaku za pomoci GCC a dalsich osvezujicich nastroju. Balickovaci systemy moc nedoporucovat. Aby lepe pochopili souvislosti. Museji ty lamy konecne pochopit, ze PC je pro konfiguraci a ladeni, ne pro praci.
Jo jo, tak takove veci me napadaji pri pouzivani NetBSD, ktery mi pripravuje same mile prekvapeni a VI, co se skutecne chova jako rozmarny mladenec, vedom si sve sily a pritazlivosti pro jisty okruh zen. Jestli to neddava smysl, nevadi. Venku zacina svitit slunce, otepluje se, Velikonoce se blizi, bude pomlazka. Jo a na tu ZIVE pujde nekdo se mnou?
        Tiskni
            
                Sdílej:
                 
                 
                 
                 
                 
                 
            
    
No ja se spokojim s tim ze se naucim psat ve VI nejake skripty. Predevsim v Bashi
V Bashi??? Snad v původním Bourne shellu bez novodobých vymyšleností, ne? :-)
 
            „C” povazuje za upadek programovani
No nevim, pokuď oba myslíme ten stejný "legendární" text, tak si dovolím citovat jeho závěr:
Když pomineme skutečnost, že UNIX je strukturovaný, programování v C mohou opravdoví programátoři ocenit: žádná kontrola typu, jména mohou mít 7 (10?, 8?) znaků a dodaný užitek datového typu ukazatel není k zahození - podobně jako mít na jednom místě nejlepší části jazyka FORTRAN a assembleru (a to nemluvíme o define).
Zas takovej úpadek to C přece jenom nebude 
a ja si myslel, ze skutecni _muzi_ maj bouchacku a velkou karu 
a nebo umeji strojovy kod svej masiny 
 PS: Stridere, dej vedet, jak jsi dopadl na Zive.
PS: Stridere, dej vedet, jak jsi dopadl na Zive.
             
            vi nýbrž ed :-p