Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za duben (YouTube).
Provozovatel čínské sociální sítě TikTok dostal v Evropské unii pokutu 530 milionů eur (13,2 miliardy Kč) za nedostatky při ochraně osobních údajů. Ve svém oznámení to dnes uvedla irská Komise pro ochranu údajů (DPC), která jedná jménem EU. Zároveň TikToku nařídila, že pokud správu dat neuvede do šesti měsíců do souladu s požadavky, musí přestat posílat data o unijních uživatelích do Číny. TikTok uvedl, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost JetBrains uvolnila Mellum, tj. svůj velký jazykový model (LLM) pro vývojáře, jako open source. Mellum podporuje programovací jazyky Java, Kotlin, Python, Go, PHP, C, C++, C#, JavaScript, TypeScript, CSS, HTML, Rust a Ruby.
Vývojáři Kali Linuxu upozorňují na nový klíč pro podepisování balíčků. K původnímu klíči ztratili přístup.
V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
V jednom komentáři k blogu „Běžte už k čertu,” se praví. Cituji: Predstavme si, ze by svet vypadal jak si ho maluji Jilkove a jemu podobni, svet silnych a uspesnych. Podle ceho bychom pak zjistili, ze jsme uspesni, silni kdyz bychom si nemohli nahlednout u Wilsonova nadrazi jak to vypada na te druhe strane. Kdepak, bezdomovci jsou silne potreba. Uz jako strasak ve sluzbach ODS. Aby bylo mozno zvednout prst: 'pracuj pilne jsa zapojen do konzumni spolecnosti, sic budes lezet zfetovan a poblit u nadrazi ... kdo nekonzumuje je proti nam!' Obávám se že autor komentáře nepochopil rozdíl mezi zařazením do obce a úspěšností či neúspěšností, případně konzumem nebo nekonzumem.
„Být v obci,” podle mne znamená být především účasten na dění a spolupráci. Zní to vznešeně, ale je to úplně tak. Dnes je zvykem používat slovo „Komunita.” Budiž, já se budu držet onoho staršího méně používaného ale myslím zcela výstižného :„Obec.” Neboli také obecní společenství. Obec tvoří lidé, jež mají nějakým způsobem určitý společný zájem. Spolupracují a každý člen obce je účastný na životě oné obce. Tak tomu zřejmě rozuměli i staří Řekové, pokud hovořili o „Polis.” Jak je zřejmé ani jedno nemá co dělat s úspěšností, konzumním způsobem života, ale určitou mírou vzájemné podpory. Tato vzájemnost právě vyplývá z ochoty přispět nejen penězi, tak i určitou mírou ohleduplnosti, solidarity, bezpečí.
Jedním ze znaků zdravé obce je právě určitá míra ohleduplnosti, bezpečnosti a solidarity. Ohleduplnost a bezpečnost se dá zřejmě měřit i ochotou občanů zachovávat hygienická pravidla, jež udržují společenství obce tvořené jednotlivými lidmi relativně zdravé. Bezdomovecké komunity složené z lidí jež dodržují minimálním způsobem hygienická pravidla. Jsou komunity, jež jsou zdrojem obecného ohrožení nejen trestnou činností, ale i zdravotními riziky pro členy obce, kteří pro své dobro dodržují hygienická pravidla. Jsou li humanisté jež hlásají právo na svobodu těchto nepřizpůsobivých jedinců, pak nic proti tomu. Samosebou každý má právo zemřít na žloutenku, AIDS, mor, choleru, tyfus, pokud mu jsou jeho hygienické návyky lhostejné. Každý má právo spoléhat na svou odolnost a štěstí, ale rozhodně není v zájmu obce, aby tito lidé mohli svým způsobem ohrožovat jiné členy obce. Šířit je a umírat na tyto choroby v centru měst. Proto jsou například ze zákona lidé s určitým druhem choroby v karanténě, jež je nezbytná pro bezpečí členů obce jež jsou jejich chorobou ohroženi.
Jako terapeut pracující na oddělení závislostí jsem ve styku i s lidmi, kteří prošli bezdomoveckými komunitami. Jako terapeut jsem poměrně slušně informován o jejich zdravotním stavu. Konečně je to i v mém zájmu. Vím, že valná část z nich mám žloutenku nejrůznějšího typu, a případně další choroby, včetně AIDS. Jsem poměrně slušně, řekl bych nadstandardně informován o způsobu obživy těchto lidí. Plus jejich chování, míře ochoty dodržovat hygienická pravidla v komunitách v nich žijí právě na těch stanicích Metra, nádraží, parků, letišť. Tam, kde jsou trpěni tyto komunity, vzrůstá zločinnost, množí se šíření nakažlivých chorob rizikových právě i vysokou mírou epidemičností. Jestliže je tomu tak a ono tomu tak je. Pak jsou zvýšeno měrou ohroženi ti členové obce, co nežijí podobným způsobem, používají například MHD, kde jsou jimi právě ohroženi lidé, kteří v zájmu svém i ostatních členů obce cestují MHD, aby vůbec například obec byla průjezdná a ekologicky únosná z hlediska životního prostředí. Tyto věci se na sebe jednoduše vážou. Obec chátrá.
Ptal se jeden diskutující. Kam mají jít tito lidé? Já říkám: „To není moje starost.” Moje starost je abych žil v prostředí, které je bezpečné. Prostředí, na které přispívám a proto chci aby bylo takové jak vyhovuje té většině. Jestliže se tito lidé z nádraží přestěhují do parku, musí být v obecním zájmu z toho parku vytlačeni, zrovna tak odkudkoliv kde budou zdrojem obecního ohrožení. Pakliže se dospělý člen rodiny nechová podle pravidel rodiny a stane se zdrojem ohrožení pro onu rodinu, pravděpodobně jej ostatní členové rodiny vytlačí ze svého středu. Také se tito lidé ptají. „Kam máme jít?” Jediná možná odpověď je asi tahle. „Kam chceš, ale někam, kde nás nebudeš ohrožovat. Jestliže nemáš kam, musíš změnit zvyky. Počítej s tím, že na ulici po tobě půjde policajt. I ten tě vyžene někam, kde nebudeš ohrožovat a okrádat ty druhé.”
Obávám se že jsme si v jakémsi falešném zájmu a představě o solidaritě, někteří z nás nechali namluvit, že konzum a nedodržování lidských práv je, když chci na těchto bez jakékoliv ochoty se přizpůsobit, aby dodržovali pravidla a bezpečí těch druhých. Idealističtí snílci hovoří o tom, že je třeba tyto lidi převychovat, dát jim šanci. Šanci k čemu? Bych se zeptal. Má terapeutická zkušenost říká jedno. Jediná možná šance jež změní jeich způsob života a oni přestanou být rizikem pro ty druhé. Tak ta jediná šance je pro ně i ty ostatní, že vystavíme tyto lidi trvalému zákonnému tlaku, který aspoň některé donutí na základě nepříjemné korektivní zkušenosti setkání se zákonem změnit hygienické návyky a způsob obživy i chování. Ti ostatní, a bude jich méně než by jich bylo bez onoho tlaku, prostě půjdou kam je nohy ponesou. Mimo obec, mimo společenství mimo dosah tlaku zákona. V zájmu svobody oné společnosti. I ti „nepřizpůsobiví,” jsou totiž dospělí a svéprávní a schopni se rozhodnout co je a co není v jejich zájmu. Vidím to dnes a denně právě při práci s těmito lidmi.
Naštěstí netrpím falešnými představami. Ti lidé žijící způsobem
života výše uvedeným mají samozřejmě nárok na veškerá lidská práva, ale
také mají veškerou odpovědnost za své chování a rozhodnutí žít způsobem,
který je rizikový. Sám za sebe jim říkám:
„Za své činy jednoduše neseš
odpovědnost. Nemusíš pracovat, nemusíš žít v obci, můžeš odmítat
takzvaný konzumní způsob života ale prostě jinde než se mnou.
Nepřispíváš, ohrožuješ, nespolupracuješ. Tak projdi tím utrpením pokud
má tenhle přístup k životu pro tebe cenu a smysl. Já osobně nic proti
tomu nemám. Jen mě s ním neotravuj. Nemám potřebu ho s tebou sdílet.
Nemám potřebu tě podporovat. Nemám potřebu čichat tvůj smrad a
poslouchat tvůj opilecký řev. Ani jako člen obce, ani jako terapeut. Běž
kam chceš a starej se.”
Tiskni
Sdílej:
Mám takový pocit, že tito lidé potřebují pomoct a ne vytlačit někam pryč. Když člověk přijde o všechno včetně práce a bydlení, tak se celý jeho svět zhroutí a začne tedy konzumovat alkohol a nic ho nezajímá. Bezdomovci se nerodí, dřív to byli obyčejní lidé... Ani ty nemůžeš vědět, jestli za rok nebo dva nebudeš patřit k nim.
Vy říkáte "To není moje starost". Já nechci abyste se o ně staral, jen bych chtěl vědět, kam si představujete, že by mohli být "vytlačeni".Tohle je vcelku běžný jev - spousta lidí řekne "já bych na ně poslal policajty a někam je vyhodil", ale nikdo už neřekne kam a pokud jo, většinou se zaplete do nějaké šílené konstrukce. Kdysi dávno žádní bezdomovci nebyli, byli to tuláci, chodili sem a tam, někteří se nechávali najmout na nějakou krátkodobou práci a pak šli dál, někteří kradli. Za první republiky byla potulka trestná, za komunistů byla zase přílišná možnost cestování režimu nevhodná, takže tuláci se "usadili" na jednom místě. Jediná možnost, jak bezdomovce uklidit někam, kde nebudou nikoho ohrožovat a nikomu překážet, je pozavírat je všechny do vězení a donutit je tam pracovat. Nemám pocit, že to je řešení, které by se všem líbilo.
Není nutné se starat o to kde ti lidé budou a co budou dělat. Oni se totiž o sebe dokážou postarat.Netvrdím, že ne.
At jdou vážně jen jinam. Třeba až na kraj světa.No a jsme u toho. Kam "jinam" mají jít? Vyhodíme je z veřejných prostranství, půjdou někam do lesa, tam někomu způsobí škody a ten někdo bude chtít škody nahradit a vyhodit je jinam. Vyhodíme je z lesa, půjdou škodit k někomu jinému, ten bude žádat náhradu a vyhodí je jinam atd. To s prominutím není žádné řešení problému. Prostě nenanajdeš žádné místo, kde nebudou někomu vadit; možná Antarktidu, nicméně vysadit je tam, to se rovná dost ošklivému rozsudku smrti.
A jinak se Striderem veskrze souhlasím a až je odevšad vyhodí tak se aspoň někteří nad sebou zamyslí a půjdou dělat třeba na stavbu kde dostanou třeba lehátko v boudě.Část z nich ano, ale co s tím zbytkem?
Jinak ja osobne se vic nez bezdomovci citim ohrozen cim dal tim vic houstnouci automobilovou dopravou ve mestech a tim, ze musim dychat ten hnusny vzduch. Coz takhle misto zakazu vstupu bezdomovcu zakazat vjezd osobnim automobilum? (taky takove krasne jednoduche reseni).
A jeste, kdyz pises, ze bezdomovci maji mit stejna prava jako ostatni, je nekde zakazano sedet na lavicce pred nadrazim v lehce priopilem stavu? (ja jen, ze uz se mi to parkrat postestilo, tak abych priste vedel, ze prestupuju zakon)
Takze secteno podtzeno: mame tady bezdomovce, co nic nedelaji a pak terapeuta ke kteremu chodi. Je placeny z nasich dani, ale zastava nazor, ze bezomovcum stejne neni pomoci, prevychovat nejdou a jedine, co by jim pomohlo je donutit je represemi delat neco poradneho. OK, mozna to tak je, ale pak je tady otazka, jestli krom bezdomovcu neni parazitem spolecnosti i ten terapeut...
Tedy to je síla, po tom co jsem od Vás četl (pravda zatím nemnoho), mi tohle připadá jako zajímavý selektivní egoismus u Vás zatím nečekaný. Takhle se o židy nestarali obyčejní Němci, když je odváděli do plynu. Chápu, že jsou bezdomovci zdravotním ohrožením pro nás "domovce", ale jednoduchým řešením, které navrhujete se dostáváte pod úroveň většiny z nich. Velké procento (odhadem prý až 20%) jsou dlouhodobě psychicky nemocní občané(například i schizofrenici), které vytlačením do lesa (resp. ať si je podla Vás každý vytlačí kam chce, ani se mi nechce uvažpvat nad těmi možnostmi, které by někteří "hnědí" chtěli využít) k sebereflexi těžko přinutíte. Další velká skupina je těch, kteří se momentálně dostali do eknomicky neřešitelné situace, a potřebují čas a pomoc, aby si pomohli sami. Ale kde jim tu pomc k jejich vlatnímu posatvení se na nohy poskytnete? V lesních poradnách, kam za nimi budete jezdit? Nebo v uranových dolech? No a pak jsou ti, kteří nikdy pracovat nebudou, i kdyby jste je vytlačoval kamkoliv. Takže ty se stejně budou vracet...tedy alspoň do toho okamžiku, dokud jim nepostavíte nějakou pěkně vysokou ohradu s elektrickým plotem.
Pavel H.