Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
PixiEditor byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní univerzální all-in-one 2D grafický editor. Zvládne rastrovou i vektorovou grafiku, pixel art, k tomu animace a efekty pomocí uzlového grafu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí GNU LGPL 3.0.
Byly představeny novinky v Raspberry Pi Connect for Organisations. Vylepšen byl protokol auditu pro lepší zabezpečení. Raspberry Pi Connect je oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče. Verze pro organizace je placená. Cena je 0,50 dolaru za zařízení za měsíc.
CISA (Cybersecurity and Infrastructure Security Agency) oznámila veřejnou dostupnost škálovatelné a distribuované platformy Thorium pro automatizovanou analýzu malwaru. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 3. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Společnost Proton AG stojící za Proton Mailem a dalšími službami přidala do svého portfolia Proton Authenticator. S otevřeným zdrojovým kódem a k dispozici na všech zařízeních. Snadno a bezpečně synchronizujte a zálohujte své 2FA kódy. K používání nepotřebujete Proton Account.
Argentinec, který byl náhodně zachycen Google Street View kamerou, jak se zcela nahý prochází po svém dvorku, vysoudil od internetového giganta odškodné. Soud uznal, že jeho soukromí bylo opravdu porušeno – Google mu má vyplatit v přepočtu asi 12 500 dolarů.
Eben Upton, CEO Raspberry Pi Holdings, informuje o RP2350 A4, RP2354 a nové hackerské výzvě. Nový mikrokontrolér RP2350 A4 řeší chyby, i bezpečnostní, předchozího RP2350 A2. RP2354 je varianta RP2350 s 2 MB paměti. Vyhlášena byla nová hackerská výzva. Vyhrát lze 20 000 dolarů.
Představen byl notebook TUXEDO InfinityBook Pro 15 Gen10 s procesorem AMD Ryzen AI 300, integrovanou grafikou AMD Radeon 800M, 15,3 palcovým displejem s rozlišením 2560x1600 pixelů. V konfiguraci si lze vybrat až 128 GB RAM. Koupit jej lze s nainstalovaným TUXEDO OS nebo Ubuntu 24.04 LTS.
Po půl roce od vydání verze 2.41 byla vydána nová verze 2.42 knihovny glibc (GNU C Library). Přehled novinek v poznámkách k vydání a v souboru NEWS. Vypíchnout lze například podporu SFrame. Opraveny jsou zranitelnosti CVE-2025-0395, CVE-2025-5702, CVE-2025-5745 a CVE-2025-8058.
Čtu noviny, už jen občas, sleduji život kolem sebe a podle novin a podle televize a některých „proroků” se zdá že je konec kapitalismu. Tedy někteří tak říkají. Stejně jako někteří říkají, že lidé jsou hrozní, nemají se rádi svět spěje k úpadku, ctnosti už se necení a jiné podobné kecy, které jsem čítával za mlada, když jsem ještě obdivoval antické texty. Už tehdy jsem měl podezření, že ti katastrofičtí pisálkové a rétorici se mírně mýlí, když říkají, že v roce 2000 bude všechno jinak a bude hůř.
Rok 2000 je za námi skoro devět let a a možná by se katastrofici divili, kdyby se vrátil rok třeba 1967 i s jeho životní úrovní. Určitě by plakali, protože by si neuměli představit jak lidé mohou být chudí. A mě moji rodiče, příbuzní a jiní další starší lidé vtloukali do hlavy a nejen mě, jak se máme dobře, jak roupama nevíme co dělat, jaká to bude katastrofa až jednou na to všechno dojedeme. Prostě u některých, co slovo, to Apokalypsa. Kupodivu kapitalismus vítězí i v komunistické Číně a v jiných podobných zemích. Tam kde nevítězí, vesele chcípají hlady. Viz Severní Korea
Byly doby, kdy v té Číně davy mávaly rudými knížkami a velebily ty masy předsedu Maa. V montérkách, rudá knížka na prsou a polohladoví. Dnes díky tomu kapitalismu, ti novodobí otroci, co je soudruzi chtějí osvobodit z okovů se najedí podstatně víc. Polepšili si. Zkuste jim říct, že se mají vrátit do dob „Kulturní revoluce.” Montérky jako jediné oblečení, soudruh Mao nosil vojenskou uniformu, měl mladé soudružky na udržení životní energie. Ti ostatní lidovou zábavu. Místo jídla a her trestání třídních nepřátel. Zřejmě asi aby víc jídla, které neuměli bez těch kapitalistických poznatků vyrobit, zbylo na ty trestající. Zřejmě si proroci nevšimli jedné věci. Přes sebevětší lidský debakl, který pokud nekončí smrtí dojde k jednomu. Lidi se na chvíli zastaví, spočítají škody, mávnou rukou a řeknou:Nějak bylo, nějak bude. A vydají se na další pouť životem a doufají, že se už nebudou tolik trmácet. Doufají že se poučili.
Dokud budu chtít nový notebook, Markéta nové naušnice a nebo třeba auto, jednoduše se kapitalismus nezhroutí. Jo sem tam přijde krize, recese, nebo menší zpomalení, banky si nějaký čas sedí na penězích, lidé začínají šetřit až do chvíle kdy je šetření přestane bavit. Stejně tak je tohle s lidskými vztahy. Opustí chlapa ženská, je z toho nešťastný, ale dokud se k vůli ní nepověsí jako několik mých kamarádů, zjistí, že se nic neděje. Dokud žijí lidé, bude kapitalismus. V nějaké sebeprimitivnější formě protože lidé mají potřebu směny. Mají potřebu mít nové a nové zbytečné věci,včetně těch některých soudruhů, co vedou ty bolševické kecy tady na Abíčku. Zrovna tak, jako lidé pokud se jim vztah rozpadne mají potřebu být s někým.
Těm co se rozpadne vztah, se chovají jakoby ten jeden jediný by skutečně ten jediný a nenahraditelný, ale nakonec se objeví někdo, kdo dá zapomenout na toho předchozího. S věcmi je tohle podobně. Od svého dětství jsem měl hromadu věcí, které jsem cestou životem, zničil, poztrácel, odložil. Byly časy kdy jsem měl pocit, že bez nich nemohu být. No a jsem. Svého času, Evropa byla zničená, Německo na huntě, Británie ožebračená, Rusko totálně v troskách. Postavily se nové domy, narodily další děti a život jde dál. A moje „nejdůležitější”věci i ženy jsou v nedohlednu. Utopeny v hlubinách času. Abych byl trochu literární. Jednoho dne jsem je odložil a nahradil jinými. Ty ženy i věci. Ženy v mysli, věci jsou někde na smetišti, kde čekají na surovinovou nouzi aby je lidé (ty smetiště) začaly využívat jako surovinový zdroj. Myslím si že k tomuhle jednou dojde. Ženy jsou s jinými muži a na většinu jsem z nich už zapomněl. I na tu nezapomenutelnou Petru. Prostě ráno se probouzím s jinou, sedím u stolu s jinou. Možná s ní dožiji svůj čas, možná jednou odejde, možná odejdu já, nikdo neví.
Včera jsem měl návštěvu. Jana s Martinem. Chtěl jsem vidět Macintoshe, už mi nestačí jen obyčejný notebook, chci luxusnější. Jistě, umí toho dost je krásný, ale myslím, že na něm neudělám víc než do téhle chvíle na Aceru. Martin mi ho předvedl a byl jsem okouzlen, ježto jsem jen člověk a podléhám strasti toužení. Málem jsem odpoledne koupil starší typ, který mi Martin ukazoval,ale nabádal mě, abych si počkal na novější. Moc jsme na něj nedal. „Naštěstí” mě zastavila banka, protože nemám nastavenou větší částku než je třicet tisíc. Macintosh je dražší. Banka mě zastavila a Martin, když jsem mu volal, co jsem hodlal udělat mi vysvětlil, že skutečně ten nový typ bude pro mne mnohem, ale mnohem lepší. Pro tu chvíli jsem mu uvěřil.
Samozřejmě ten bude až za čtrnáct dní nebo měsíc. Cestou domu jsem z Markétou probíral další možnosti. Ovládl jsem své pokušení si koupit lacinější typ Macintoshe než jsem si vybral a k němu IPhone.
Jednoduše jsem podlehl své touze a hodlal jsem podpořit kapitalismus. tedy chtěl jsem a chci Macintoshe. I když ho nijak zvlášť nepotřebuji. Nevím jestli si IPhone pořídím, protože to zřejmě znamená další náklady na provoz, ale Macintoshe určitě. Tedy jestli mi do mého odhodlání nevstoupí vyšší vůle. Třeba se ještě rozhodnu pro něco jiného. Jsme si vědom toho, že starý notebook ještě při troše šetrném zacházení nějakou službu odvede. Jenže mám rád změnu.Rád měním linuxové distribuce, často jsem měnil partnerky, někdy chtěně, někdy nechtěně a zjistil jsem, že i když možná změna život neprodlužuje jak tvrdí lidová pravda, již jsem poznal začátkem sedmdesátych let minulého století. Změna je život a každá změna prodlužuje život. Docela mi vyhovuje si život zpestřit.
Večer se mě Markéta ptala na některé mé bývalé lásky. Proč jsem třeba tolikrát se k jedné lásce vracel a druhou jsem nechal jít jen tak. Řekl jsem ji jak to bylo. Rozhoduje míra citu a také myslím i věk. V mládí jsem byl hned hotov. „Nechceš ty, bude chtít jiná. Přeci jen ke stáru, už se nerozhoduji až tak rychle pro rozchod. Umím víc počkat. I když někdy, jako například včera mě ovládne netrpělivost a chci mít Macintoshe hned. Divila se, jak jsem tolik rozchodů s jednou ženou mohl zvládnout, vydržet. Vydržel, vydržel protože lidé většinou vydrží víc, než si chtějí přiznat.
Vím jedno, někdy, aniž bych moc přemýšlel umím dát na pocit a rozhodnout se správně. Tehdy jsem cítil, že ony odchody za dramatického víření válečných bubnů, je jen póza pro obecenstvo a především pro ni samou. Takových žen jsem potkal několik ve svém životě. Ne všem prošlo podobné chování, aspoň ne tolikrát, ale vždy jsem rozuměl tomu, že si tím dodávají sebeúctu. Takže jsem jejich chování nebral jako útok proti sobě. Ovšem přišel čas a já je odložil. Stejně tak, jako chci odložit onen starší Acer. Nic proti nim nemám, jen už jsem nechci snášet jejich chování, chyby, odchody, vyhrůžky. Prostě věděl jsem a vím, že někde jinde je nějaká jiná, která mi poskytne stejné radosti a možná méně strastí, než ta předchozí. Možnost skončit, nenechat se vydírat hysterickým a jiným nepříjemným chováním. Nenechat se vydírat a žít ještě s pocitem, že jsem utrpěl nenahraditelnou ztrátu. Neutrpěl. Ani ze ztrátou soudruhů jako vedoucí síly společnosti, slečen, co nevěděly co chtěly, ani když jsem o nějakou věc přišel. Slečnu a třeba kabát jsem nahradil, soudruhy v žádném případě na místo dnešní vlády necpu. Není důvod.
Ten starý notebook zřejmě někomu daruji a budu mít pocit, že nemám žádné staré harampádí doma. Třeba ho někdo ještě nějaký čas využije stejně dobře, jako jsem ho užil já. S těmi ženami, které jsem ve své mysli odložil, je někomu dobře, stejně jako bylo po jistý čas mě s nimi. Žádná zášť, žádná ukřivděnost, jen obyčejné vzpomínky na časy, co byly a už se nevrátí.
Je docela možné, že někdo, hlavně některé ženy, budou rozhořčeny mými slovy o odložení, přenechání, nepotřebnosti a touze po změně. Jistě, že se nedají asi hodnotově srovnat ženy a notebook, ale chování v obou případech je stejné a výsledek také. Konec spolupráce s Acerem a konec řeči s těmi dávnými ženami. No kamenujte mě. Láska a kapitalismus navěky. A můžete se třeba zbláznit soudruzi.
Tiskni
Sdílej:
2.11.2008 16:31
xxxs | skóre: 25
| blog: vetvicky
Dokud žijí lidé, bude kapitalismus. V nějaké sebeprimitivnější formě protože lidé mají potřebu směny. Mají potřebu mít nové a nové zbytečné věciJá bych kapitalismus nevěšel na směnu. Směna něco za něco ještě zdaleka kapitalismus nedělá. Ta třetí větička už je pravdě už o něco blíž...
Jednoduše jsem podlehl své touze a hodlal jsem podpořit kapitalismus. tedy chtěl jsem a chci Macintoshe. I když ho nijak zvlášť nepotřebuji.... ale jen o málo, protože správně kapitalisticky byste se zachoval, kdybyste si na toho Maca vypůjčil od banky s tím, že pro vás bude představovat kapitál, který snahou zúročíte natolik, abyste bance mohl vrátit a ještě vám v ideálním případě zbyl nějaký zisk. To byste posílil kapitalismus, to byste posílil ono hospodaření na kredit, které je motorem k tomu, abyste využil svou kreativitu na tvorbu více hodnoty než je ta vložená. Dokud budete kupovat jen to, na co jste si našetřil, tedy z přebytku, nebude vás to nutit k rychlému zhodnocení kapitálu, tedy k tvorbě větší hodnoty než jste si našetřil. Bude to pomalejší, nedynamické, stagnující. Nebude to kapitalistické, bude to takové, jak hospodařil člověk před tím, než objevil kapitalismus
Prodávám nápady a myšlenky.
3.11.2008 10:03
Dalibor Smolík | skóre: 54
| blog: Postrehy_ze_zivota
| 50°5'31.93"N,14°19'35.51"E
Strider... Snad půl roku jsem si myslel, že už nepíšeš.Také už jsem se bál, že to zajímavé psaní úplně utlumil Solaris...
. nic lepšího, než je tenhle jeden život co máme nemáme a mít nebudem
Economic theory—and historical experience—long ago proved the need for regulation of financial markets. But ever since the Reagan presidency, deregulation has been the prevailing religion. Never mind that the few times “free banking” has been tried—most recently in Pinochet’s Chile, under the influence of the doctrinaire free-market theorist Milton Friedman—the experiment has ended in disaster. Chile is still paying back the debts from its misadventure. With massive problems in 1987 (remember Black Friday, when stock markets plunged almost 25 percent), 1989 (the savings-and-loan debacle), 1997 (the East Asia financial crisis), 1998 (the bailout of Long Term Capital Management), and 2001–02 (the collapses of Enron and WorldCom), one might think there would be more skepticism about the wisdom of leaving markets to themselves.Ale jinak si myslim, ze si proste pletete pojmy. Kdybyste ve vasem blogpostu slovo "kapitalismus" nahradil slovem "ekonomika", tak by to platilo take, dokonce by to davalo vetsi smysl. Jeste bych rad okomentoval jednu vec - tu zivotni uroven. Bezny American naopak zaznamenal od konce 70. let stagnaci sve zivotni urovne (lepe se maji jen ti nejbohatsi). Takze, pro nektere staty by mozna nebylo az tak zle se vratit v case. Nicmene to nic nemeni na tom, ze obecne se zivotni podminky lidi zlepsuji, a ja jsem do budoucna optimista (i kdyz tuto zasluhu nepripisuji kapitalismu, ale predevsim demokracii).
Sice dřou, ale aspoň mají víc než předtím, kdy dřeli také a byli hlady. V tom "nejspravedlivějším systému." Pár milionu jich za to co dnes ta "komunistická vláda podniká bylo zastřeleno. Nebo umláceno.
3.11.2008 17:15
Fluttershy, yay! | skóre: 93
| blog:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz