Cesta tam a zase zpátky

27.11.2010 23:45 | Přečteno: 990× | poslední úprava: 28.11.2010 00:28

Sliboval jsem Honzovi Luterovi, že ho přijedu navštívit. Slíbil a splnil. Dnes ráno jsme s Ritou vyrazili do dáli, k Prostějovu. Neviděl jsem ho osm let. Věděl jsem jen že měl zdravotní potíže a doufal jsem, že na tom nebude tak zle. Naštěstí nebyl. Uzdravil se. Skoro. Cesta proběhla celkem bez zvláštního bloudění. Dorazili jsme na místo, předtím mi Honza volal, ptal se kde jsme, sdělil jsem mu,že v lese a během pěti minut jsme u něj.

Čekal před domem, ukázal nám kde máme zaparkovat, on je stále takový pečlivý. Jana křičela, že hned vyleze z kuchyně. Až na Honzovo zešedivění a pár vrásek Jany, oba vypadali lépe než jsem čekal. Ritu přijali hezky, dosedli jsme a už se povídalo. Měli jsme si co říct. Samozřejmě jsem jim ukázal fotky Babety, vyprávěl jak jsme se setkali, vzpomínali na dobu, kdy ještě Honza dělal terapeuta, na moji ženu Petru, kdy nám byli s Janou na svatbě, kde Honza utřel jednoho režiséra, který tam horlil za reformovaný komunismus. Svatbu jsme měli v červnu 1989, takže když dohorlil soudruh, tak se Honza zeptal, zda by v případě změny režimu vstoupil do jiné strany než komunistické.

Po tomhle dotazu nastalo ticho, protože tam bylo několik bývalých členů, kteří tajně doufali, že strana se obrodí, zůstane u moci, oni budou rehabilitováni a zaujmou patřičná místa. Vůbec ještě v červnu 1989 nepředpokládali zásadní zvrat. Ale jinak svatba to byla hezká a dvojitá. Ráno jsme ji měli podle zákona na národním výboře a v poledne v kostele sv.Máří Magdaleny. Tehdy ještě stát neuznával církevní sňatky a pokud by farář někoho oddal bez občanského sňatku, měl by k tomu ještě zásadní problém s tajemníkem pro církevní záležitosti.

Tohle bylo celkem příjemné vzpomínání, pak přišlo smutnější. Kdo umřel, kdo je naživu? Takže jsem se dozvěděl, že mi nedávno zemřel kmotr Láďa Bumba, bývalý politický vězeň v padesátých letech, který mi byl za kmotra při biřmování. To mě zarmoutilo, protože Ládi jsem si vážil a měl ho rád. Honza byl nedávno v Děčíně, kde navštívil několik našich společných známých. Uteklo hodně vody v Labi, od dob, kdy jsme se v klubu stýkali. Rád jsem vzpomínal na lidi z katolických rodin, které jsem navštěvoval. Zestárli, ti co byli tehdy hodně mladí, jsou dnes ve středním věku, ti tehdy ve středním věku podobně jako já už jsou pomalu kmeti. Mládí je nemoc, ze které se každý uzdraví.

Byla to hezká návštěva, ale se zprávou o Láďově smrti, jsem dostal ještě jednu smutnou zprávu, o Blance. Té Blance, která se mnou kdysi měla poměr, jako vdaná, pak přišla do jiného stavu a tvrdila, že to dítě je moje. A aby toho nebylo málo, tak krátce po mé svatbě s Petrou, neměla nic lepšího na práci, než poslat fotografie dítěte poštou na mou adresu. V době kdy jsme byl na cestě a Petra zas něměla nic lepšího na práci otevřít obálku, aby si prohlédla fotografie ročního dítěte, kde byla „malinká nepatrná douška,” že dítě je celý tatínek, a strašlivě se namíchla. A tímhle dopisem, těmi fotografiemi nastal rozpad mého katolického manželství. Takže ona smutná zpráva byla, že Blanka hodně pije, má problémy v zaměstnání a že ji jako středoškolskou profesorku vyhodili z jedné školy, kde učila.

Jana mi z hrůzou líčila, jak ji byli navštívit a jak byla zděšená, co se z té krásné, chytré ženské, která plynně už za totáče mluvila francouzsky,anglicky a německy, vystudovala dvě vysoké školy a najednou tohle. Jo jo, „chlast prý slast,” povídal kdysi dávno jeden pacient. Říkal to tehdy dost zvesela. Sice, když ho po druhé přivezli s delírkou, tak už to tak optimisticky neviděl, ale na poprvé ano.

Takže se ještě debata nesla v duchu, jestli to dítě je moje. Jana tvrdila, že podle chování zcela určitě, podle podoby asi ne. Já si osobně nemyslím, že ten chlapec je můj a rozhodně ho nebudu hledat a nebudu mu sdělovat svou radost. Mě úplně stačí ono poznání, které vyplynulo z debaty, že Blanka, se zařadila do té kategorie, žen, co se chovají tím způsobem, „když ne já, tak žádná.” Vlastně tím mi po dvaceti letech došla při té debatě podstata, té strašlivé nenávisti, kterou ke mě Petra měla. Manželky a děti s nimi ji nevadily, ty byly legální, ale pro ni jako tehdejší konvertitku, bylo takové chování něco hrozného a z toho důvodu jsem v jejích očích strašlivě klesl. Jo kde by mě napadlo, že mi bývalá milenka, dokáže zničit, tak velikou lásku.

Čím větší láska, tím větší zklamání a z toho zklamání plynoucí nenávist. Nenávist je hned vedle lásky. Mohutný cit, který stejně jako láska hory přenáší. A pokud nepřenáší, tak těmi horami alespoň zachvěje. Když se k tomu ještě přidá těhotenství, kde některé ženy díky hormonálním změnám prožívají emoce mnohem silněji a pár hádek k tomu, na neštěstí je zaděláno. Nakonec potom už se to veze z kopce jako odbržděný plně naložený nákladák. Nikdo ho neuřídí, nezastaví dokud se pod kopcem nerozbije.

Tak jsem se nezklamal ve svém očekávání, které vždy mám při každém setkáni s Honzou. Šest let mě vedl jako můj učitel Jógy, čtyři roky jako terapeut, dnes už není ani mým terapeutem, jako učitele jej stále respektuji. Přeci jen byl tím, kdo mne uvedl do toho světa Východu. Jako lidé máme svá slepá místa, a on jak si přečetl mou bílou knihu, okamžitě jej napadlo ono vysvětlení, které vlastně je tak prosté. Vlastně mi Petra odpustila po mnoha letech, po mnoha letech ji přestala trápit má nedokonalost a nijak nepodnikla žádné kroky, při zjištění, že jsme s Babetou setkali.

Dopovídali jsem, rozloučili, protože zítra má přijít má nejmladší dcera na návštěvu, tak jsme chvátali domů. Viděl jsem že Honza s Janou byli rádi, že nás vidí, že opravdu si přejí abychom zůstali do zítra, ale můj argument, že dcera je dcera a po tolika letech odloučení, bych nerad měnil dohodnutý program. Vím, že nejen mě, ale i Babetě záleží na tom aby měla oba rodiče, tak bych ji nerad zklamal. Konečně, když jsem nedávno viděl film „Wrestler,”tak tam byla hodně věrohodná a smutná scéna, kdy otec nedorazil na schůzku s dcerou.

Cesta domů, nebyla tak pěkná jako cesta k Luterovým. Uvízli jsme v koloně, která se vytvořila, díky smrtelnému úrazu motorkáře, který narazil do kamionu. ten mu podle zpráv nedal přednost a motorkář už neubrzdil. nebyl to veselý pohled na válející se hlemu pod kamionem. jen jsem doufal, že v ní není hlava. Ležela na silnici a auta projížděli kolem. Jo jo. Smutný závěr jinak hezkého dne.        

Komentáře

[Migi]

z toho důvodu jsem v jejích strašlivě klesl. Jo kde by mě napadlo, že mi bývalá milenka, dokáže zničit, tak velikou lásku.

Jinak vyborné, sic si nejsem jist o kom a od koho to je, ale počtení skvělý.

[MVR]

Hezky blog. Mivam divny pocit kdyz se nahodou setkam po dlouhe dobe s byvalymi prateli. Leta kdy byl kontakt prerusen nas zmenila zjevne i vnitrne. Vidime minulost i pritomnost jinak nez tenkrat. Presto me to setkani, pokec o nejdulezitejsich udalostech v zivote velmi potesi.

[Dalibor Smolík]

Hezký, zřejmě příjemně strávený den. Až cesta zpátky tě vrátila do reality .. bohužel. Buď rád, že to neštěstí nepotkalo nikoho tvého blízkého. To si říkám vždycky, když jedu kolem nějaké nehody plné sanitek a policajtů ..

[MVR]

Dalibore, stejne tak reaguji ja a rada prede mnou i za mnou. Vsichni zpomali, snazi se zahlednout mezi zachranymi vozidly barvu, typ auta se zatajenym dechem jestli to neni nekdo z rodiny.

[Jan Jílek]

Není to nic příjemného se dívat na zbytky výstroje. Tak jasně, každý doufá, že se mu neštěstí vyhne.

[Dilek]

Ten genialni a bezchybny buh, ze by nastekal nekomu do bedny s pak se nehlasil k diteti? Nemozne... Ze by treba kvuli tomu nekomu znicil zivot? Nemozne... Tenhle guru pardon buh nedela nikdy chybu... Sakra uz si jdu dat facku pac jsem cucak debil a kdovico jeste...Jilek nas vezdejsi amen...

[Jan Jílek]

Ten genialni a bezchybny buh

Zapomněl si na dokonalý a krásný. Tak příště nevynechávej...

[Dalibor Smolík]

Sakra uz si jdu dat facku
Nejlepší to bude z obou stran, aby se hlava nekymácela ze strany na stranu.

[Marcela*]

A taky naplácat na zadek /na holou/. Kvůli prokrvení

[belisarivs]

Povim Amigovi. Od Vas by to snad i bral

[gtz]

U máti ve škole byla jedna podobná paní učitelka, byla k vidění jak se plouží do schodů atd. Sympatická, hezká a měla dítě s nějakým pánem, který se na ni vyprdnul no a ona to neunesla a začala chlastat. Ale to bylo tak někdy v roce 1986-7.

[MVR]

...byla k vidění jak se plouží do schodů atd. .

Byt ucitelkou neni zadna legrace, byt plouzivou ucitelkou je bezpochyby na draka.

A ted vazne. Je to smutna realita. Svobodne zene s ditetem pred sto lety nezbylo nez skocit z mostu. Nema to snadne ani dnes. V mensich mestech kde se lide znaji, se stale na svobodnou matku nedivaji priznive. Bezdetnych solidnich muzu kteri jsou ochotni si vzit zenu s ditetem je malo. Rozmluvi mu to kamaradi, rodina.

[Dalibor Smolík]

Bezdetnych solidnich muzu kteri jsou ochotni si vzit zenu s ditetem je malo. Rozmluvi mu to kamaradi, rodina.
No, někde jsem četl takové pojednání - zrovna taková žena s dítětem by mohla být dobrou manželkou. Užila si svoje, zná hodnoty rodiny i finanční problematiku, nebude to rozmazlená fiflena. Pokud je ten muž tolerantní k dítěti, pak to většinou klape.

[Jan Jílek]

Tam je problém v jedné věci. Tolerantní k dítěti být může, ale mnohdy ač se snaží sebevíc, není dítě tolerantní k muži. Když je dítěti víc let. Jsou často zvyklé na výhradní pozornost svého okolí a to sebou nese problémy. Pak když přijdou další děti, není to vůbec jednoduché. znám jich dost takových, co měli za to, že to nebude problém a on to problém byl. Dost zásadní. Matky si někdy představují, že ten chlap bude automaticky tátou, ačkoliv on tím tátou automaticky být nemůže ani náhodou.

[MVR]

Muze byt dobrou manzelkou, dobrou matkou a nemusi. Me slo spise o hodnoceni svobodne zeny s ditetem prospektivnim partnerem, jejim okolim, jejich prateli v soucasnosti. Dite je prekazkou k navazani vztahu i u rozvedene zeny, i v docasnem vztahu. I kdyz to dite muz prijme, vycte ji ho pri prvnim nedorozumeni. Podvedome chce byt na prvnim miste, ne na druhem. Na dite 'nesmi sahnout'. 'On mi to dovolil' jsou nejcastejsi vymluvy ditete kdyz ho matka za prestupek setre.

[belisarivs]

Rozmluvi mu to kamaradi, rodina.

Ona to taky neni zadna sranda. Starat se o cizi dite aby muzi pak v puberte vmetlo do tvare, ze jej nema co komandovat, kdyz neni jeho otec.

A zenske to taky neulecuji. Ocekavaji, ze to dite muz prijme za sve, ale pokud ten muz ma z jineho nevydareneho manzelstvi vlastni dite, tak mu manzelka casto neschvaluje, ze se s nim snazi udrzovat vazby. Tohle povazuju za sproste sobectvi. Chtit po nekom, aby mi pomahal s ditetem a zaroven ocekavat, ze se vyprdne na to svoje.

A kdyz uz jsme u toho, bezdetne zenske, ktere si nechteji vzit muze s detmi taky nejsou zdaleka vzacny jev.

O tom, ze mezi zenami existuji hyeny, ktere chteji za kazdou cenu zneuzit, ze u rozvodu neni u soudu rovnost mezi muzem a zenou a casto se snazi muze od ditete odstrihnout od ditete, ani nemluve. Jiste existuji i tacovi muzi. Nicmene, vzhledem k tomu, ze to musi byt jo neco, aby do pece ziskal dite muz, tak to je spis vzacnost.

[Marcela*]

Tak jsem dnes podnikla cestu do Prahy tam a zase zpátky, vzala jsem to přes Mariánské náměstí. Bylo tam docela rušno . No aspoň nějaký signál těm prevítům, co se své moci jen tak pustit nemíní.

[belisarivs]

A ja dneska podniknul cestu na zachod a zpet.

Byla to docela makacka, ale ten vysledek ...

[Dalibor Smolík]

Na tom Mariánském náměstí?
Tam je výsledek jasný ..

[Marcela*]

Senna /Cassia Augustifolia/ je v některých případech účinná /ale s opatrností!/

Babička z ní jednou omylem uvařila čajík zedníkovi, když dělal dlažbu na terase a on pak pořád musel odbíhat. A vždy když šel do kleku, přišlo to na něj. Zkrátka práce pak nestála za nic...

[MVR]

Jsem prejici clovek. Byt u moci preju vsem previtum. Ten pocit kdyz ji ztrati, a ze ji jednou ztrati je prosty fakt, jim taky preju. Co jim nepreju jsou ty prachy co jim stat vyplaci do konce zivota.

[Marcela*]

Milado, já jsem taky přející. Ale aby nám vládli prevíti si určitě nepřeji. Ono to má pak i neblahé praktické dopady. Korupce jen vzkvétá. Známá přišla o krámek, něco jako galerii. Od srpna čekala na rozhodnutí o prodloužení 5-leté smlouvy o pronájmu prostoru, a minulý týden se /ústně!/ dozvěděla, že má do týdne vyklidit krám. Bez udání důvodu, bez slušné lhůty. Přišlo to jako blesk z čistého nebe, přestože se na úřadě průběžně informovala.. Soudruh s největší pravděpodobností čekal na úplatek. Paní přišla o mnohaletou živnost a skončila na pracáku.

[Marcela*]

k zblití...

[ajtyman]

Soudruh s největší pravděpodobností čekal na úplatek

Jak říká profesor Jílek - za všechno může bolševik!! Se divím, že toho soudruha ještě Rychlé šípy s modrými ptáky nevyhodili!! Kurňa - 20 let po vítězství demokracie, a oni tam furt sedí.

[Dalibor Smolík]

Kurňa - 20 let po vítězství demokracie, a oni tam furt sedí.
Přece si nikdo nemyslel, že to jen tak v listopadu 89 zabalili a šli pryč . Ti si to dobře pojistili. A mezi sebe nikoho nepustili. Pro hejly je náměstí.

[ajtyman]

nebo ucast ve volbach....