...a pěkný nový plot

30.5.2010 22:37 | Přečteno: 1105× | poslední úprava: 30.5.2010 22:40

Jan Jílek

Jak se zhoršilo počasí, vyvstal problém, co na sebe, když je venku vítr, schyluje se k dešti a hodlám jít pěšky Dalejským údolím do Řeporyjí na skupinu. Nakonec jsem zavrhl obě bushman-bundy a vytáhl ze skříně víc než deset let starou nylonovou bundu, ve které jsem ještě hrál ve filmu „Kanárek” a to bylo v roce 1998, kdy se ještě točily některé pasáže. Vlastně jsem ji odložil, po svém návratu z Nového Zélandu, kdy jsem tuhle starou, pečlivě naimpregnovanou bundu zapomněl doma a uvědomil jsem si až na stanici autobusu, že nemám bundu v ruksaku. Z pověrčivosti jsem se domu nevrátil pro ni, ale koupil jsem si v Dejvicích jinou.

Bunda visela ve skříni, zapomněl jsem ji vyhodit, nebo dát k popelnici prpo bezdomovce a včera jak jsem si ji prohlížel, jsem si uvědomil, že mám stále pěknou neokoukanou bundu a tedy ji navlékl. Impregnace před šesti lety provedená stále funkční, podšívka v pořádku, zipy fungující, kapsy neroztrhané. Takže stačí dát pěkný kus oděvu do skříně, po pár letech vytáhnout a radost skoro jako z nové.

Moje matka takhle schovávala snad veškeré oblečení, které si v životě koupila. Nic nevyhazovala, protože jednou by se to mohlo hodit. Pravdou je, že za totáče a při našich majetkových poměrech to bylo ono schovávání o něco snadnější než dnes. Ale i tak toho bylo dost, a to ji táta toho docela dost vyházel a občas přiložil její staré boty do kamen, když nebyla doma. Bezvadně hořely a bylo od nich teplo. Já, až později jsem vyházel skoro vše když jsem likvidoval pozůstalost. Vyhazoval a vzpomínal.

Je to zvláštní duševní stav, vyhazovat věci po rodičích, předělávat byt, v němž jsem vyrostl, zbavovat se věcí, které zdánlivě tam byly odjakživa. Likvidoval jsem skoro vše, jen nějaký nábytek si nechal a toho jsem se vlastně zbavil až při stěhování na Barrandov. Přemýšlel jsem o věcech, které mám po svých skříních, knihy, desky, cd v regálech na stěnách, co s nimi moje děti jednou udělají, až tu nebudu, co si z toho nechají.Jestli si moji vnuci, tevřou některou z mých, mnou nashromážděných knih, jestli si poslechnou muziku, co zde mám.

Uvědomil jsem si, že vyházet devadesát osm procent věcí, co jsou v bytě, i tak bych mohl žít poměrně pohodlně, protože v šuplíkách v kuchyni mám věci, které jsem nepoužil co jsem je tam vložil před čtyřmi lety, jak jsem se sem nastěhoval a na balkóně a v posteli v úložném prostoru taktéž. Jednoduše ty věci mám a možná něco málo z toho jednou někdy použiji. Možná.

Shromažduji věci, jako bych tu měl být na věky. Kupuji knihy a muziku, jednou dvakrát přečtu, odložím. Ale hezky to vypadá taková knihovna. A cítím se v tom dobře. Vlastně si koupím dvojí radost. Jednou tu, když si knížky přečtu a po druhé, že ty knihy vytvářejí domov. Na onen svět si je nevezmu, ale ted jsem tady a chci se cítit jako doma.

Na takových jako jsem já, stojí ekonomika a takoví ji udržují v chodu. Tím, ať už kupují knížky, cd nebo auta. Prostě toužíme, kupujeme, a naše životní úroveň je vlastně souhrn pocitů, které prožíváme z vlastnictví nepotřebných předmětů. Dva mobily a není to tak dávno, kdy jsem vystačil s telefonem na rohu ulice v budce a nebo jsem měl telefon do práce. Dnes nemít mobil, tak mám pocit, že snad ani nemohu podnikat a přitom, co si pamatuji, vždy jsme dokázali terapeuta najít a domluvit se s ním. Dokázali, protože jsme toho Luteru potřebovali. On neměl telefon, já neměl telefon a přesto jsem si s ním vždy domluvil všechna potřebná sezení.

Aby bylo jasno, vůbec se tu nechci stavět do pozice karatele rozmařilosti. Ono je lhostejné jestli si kupuji knihy, které jednou přečtu a odložím, nebo troje halenky, které má dáma uložené ve skříni aby je jednou za rok vytáhla. Stejná rozmařilost.

Onehdy jsem tu psal o Nirváně a jiných podobných stavech jako je například Satori, což znamená osvícení. Psal jsem, že jsem rezignoval na dosažení těchto stavů, přestal jsem se zabývat „Vesmírným řádem” pouze se modlím a cvičím. Úplně si s tím vystačím. Zdá se mi, že namáhat se pro netoužení, je stejně „chytré” jako si kupovat knihy pro potěšení.

Dosáhnout vyvanutí všech žádostí a potom co? Po ničem netoužím, nic nechci, živí mě druzí lidé, tedy pravda, v případě zenových klášterů si bud jídlo opatřím z vydělaných peněz a nebo pracuji na poli s motykou, abych měl trochu jídla k přežití. Co dál, když dosáhnu oné dokonalosti?

Ano, ona „Nirvána” nebo „Satori” slouží podle té buddhistické reinkarnační teorie k tomu, vyvázat se ze všech dalších zrození, nezapojit se do onoho koloběhu znovuzrození a strastí plynoucí z toužení. Vlastně dokonalost vedoucí k tomu znovu se nenarodit a znovu neprožívat strast života.

Pro mne z tohoto důvodu ona teorie není. Mě se na světě líbí. I se vším tím trápením, co svět poskytuje. Ať jsou to ztracené lásky, smutek ze ztráty blízkých, dohady s těmi či oněmi. Pořád se těším ze života a stále doufám, že ještě něco zajímavého prožiji a poznám. Jestli mi něco na dnešní době vyhovuje, tak nejen onen hmotný dostatek, který více či méně prožívají lidé v této zemi, ale především ta rozmanitost možností.

Chceš cestovat? Cestuj. Způsoby a možnosti jsou různé. Buď si zaplatíš a jedeš se někam podívat, nebo se vydáš jen tak, spolehneš na štěstí, že najdeš jinde práci, která tě uživí a umožní ti žít v jiné zemi, poznáš ji, máš-li zájem ji poznat, nebo chceš být doma? Buď doma. Hleď si svého, starej se aby ses měl pokud možno dobře.

Četl jsem si komentáře pod svým posledním blogem. Ano mým přáním je skutečně evropská federace, jeden stát a různé regiony s vlastním jazykem a zvyky a omezeným místním zákonodárstvím. Čeho se ti lidé, co onu integraci do federace odmítají bojí? Budou nás v EU násilím měnit? Budou nás střílet? Nemyslím. Prostě zjistíme, že platí stejné zákony na celém území a platí místní zákony na jednotlivých územích. Ti co budou chtít dělat karieru se prostě a jednoduše naučit nějaký jiný jazyk budou muset. Ti co budou chtít žít a Vysočině jako ve století devatenáctém a chovat kozy a vyrábět sýr a pěstovat brambory, pro vlastní potřebu a jinak nic nebudou chtít, budou mít stejnou možnost, tak činit, jakou mají dnes.

Máme stejnou možnost se odstěhovat kamkoliv, jako mají stejnou možnost ti co by se chtěli stěhovat sem. Budeme-li chudí, nikdo se mezi nás nepohrne, budeme-li bohatí, přijdou. A budou tu žít s námi. Nikdo jim v tom nemůže zabránit, jako nikdo nemůže zabránit nám, abychom se někam stěhovali. Jsme snad schopni zařídit aby Evropu neovlivňovali velcí hráči? Kdy se nám to povedlo? Nikdy. Ty velké země prostě a jednoduše o Evropě rozhodují minimálně dva tisíce let.

Římské Impérium, Frankové, Svatá říše Římská-národa německého, Francie, Španělsko, Británie, Rakousko, Rusko. Ti všichni podle své síly rozhodují dva tisíce let o osudu Evropy, některé země jako Británie a Francie i dost dlouhou dobu rozhodovaly o osudu světa. Naše ekonomika stojí a padá s ekonomikou Německa. Pokud to nebude německá ekonomika, bude to jiná. Můžeme se pokusit zůstat venku, ale pak si musíme jasně říci, že se odsuzujeme do role chudých, co stojí s nataženou rukou u dveří kostela.

Jistě, budeme mít národní hrdost. Asi jako Srbové a další Balkánské národy. A stejnou životní úroveň jako Rumunsko. Můžeme znovu oplotit hranice, a pustit dovnitř jen koho chceme. Pak se smířit s tím, že nás také pustí jen tam kam chtějí. Jestliže jsou lidé, co chtěji tohle, je to jejich legitimní názor a právo. Já to nechci. Ani na zbytek svého života. A všechny ty argumenty proti přijetí smlouvy jsou v tomhle bodě pro mne liché.

Chci skutečně mít ty možnosti, které takový stát poskytuje. Jako občanovi EU, pokud by takové občanství existovalo i pas, by si asi Kanada netroufla říct, musíš mít synáčku vízum! Občanům takového státu si těžko nějaká třicetimilionová bývalá britská kolonie troufla něco podobného říci. Zaplatila by za svou drzost měrou vrchovatou.

Máme možnost být plně svrchovaní a zaplatit za to. Třeba tou rumunskou, nebo albánskou chudobou. A máme možnost být bohatí jako Dánové, Holanďané, Rakušané, ale i za to musíme zaplatit. Má ta svrchovanost svoje rizika. Můžeme se pokusit si něco vyjednat navíc, ale otázka je, jestli ta výjimka nebude příliš drahá do budoucna. V určitou chvíli mohu mít moc, která neodpovídá mému skutečnému postavení, jde o to, jestli je výhodné onu moc použít v celém rozsahu. To je právě to čím si nejsem jistý v jednání presidenta.

V životě jsem se několikrát setkal s tím, že v určitém okamžiku, třeba jeden z partnerů měl toho druhého takříkajíc „na lopatě.” Využil ji zcela, aby později zjistil, že pro tu chvíli sice dostal co chtěl, ale z dlouhodobého hlediska ztratil víc než dostal. Mnohem víc. On si totiž ten druhý časem uvědomil, že nemá jen jednu možnost. A zachoval se podle toho. Blog z roku 2009        

Komentáře

[Marcela]

První!

Ale přečtu až zítra, ještě mám něj. povinnosti...

[kotyz]

ale, ale to sem mel prece rict napsat ja!

[Jan Jílek]

Tak zítra, kdo bude číhat, ten určitě bude první.

[rita-gabriela]

a já si od začátku myslela, že EU fungovat nemůže, a za tím si stojím. Po světě mě pustí všude stejně, a na socialistickou nadvládu rádoby nejmoudřejších z Bruselu (Špidla?) fakt zvědavá nejsem.

[Jan Jílek]

Socialisticko vládu v Bruselu svrhneme a já budu president EU

[rita-gabriela]

Prezident EU je pro Tebe málo, Janíčku, Ty jedině když už tak prezidentem zeměkoule ..

[Jan Jílek]

President zeměkoule už jeden je, tak mu to nebudeme kazit, plakal by, hůlčičkou by hrozil

[Dalibor Smolík]

neříká se prezident zeměkoule, ale "ředitel zeměkoule" .
A tím budu já.

[Jan Jílek]

Tak dobře Dalibore, ty ředitel zeměkoule, já president EU. A co Vašík Klausů, čím bude ten?

[Dalibor Smolík]

Václav Klaus nad tím vším bude bdít (pomocí oka v trojúhelníku) s paprsky

[Jan Jílek]

Ach tak, taková neuctivost k Vašíkovi z mé strany. To není ode mne ale vůbec hezký.

[=^..^= AmigaPower®]

To se vám to pak bude spolu pěkně tunelovat!

[Dalibor Smolík]

No, do party bychom mohli ještě vzít nějakého zkušeného chovatele koček

[=^..^= AmigaPower®]

Díky nechci, ale když už tam máte Vašíka, tak by to chtělo ještě jeho kámoše Viktora, když se jim spolu ten kupónovej tunel tak hezky poved...

[Dalibor Smolík]

Já si na kupónovku osobně stěžovat nemůžu. Na rozdíl od kolegů jsem akcie nevrazil do Koženého, ale do různých podniků (dle náhodného výběru, žádné informace jiné než ostatní jsem neměl ) a něco jsem z toho dostal. Ono už tenkrát se radilo, dát si s tím práci a najít si podniky, než to dát do fondu. Lidi to chtěli mít co nejjednodušší bez práce a pak se vztekají.

[Marcela]

Já si na kupónovku osobně stěžovat nemůžu

Já taky ne. Měla jsem z kupónovky slušný zisk. A kdyby mě stát nepřinutil prodat některé akcie energetických podniků, podržela bych si je dodnes. Byly z nich pěkné dividendy, na ceně spíš stoupaly...

[=^..^= AmigaPower®]

A kdyby mě stát nepřinutil prodat některé akcie energetických podniků

Nebojte se, to co vám zbylo vám se soudruhem strašidlo za čtyři roky znárodníme...

BTW: Nerozumim, jak mně někdo může donutit prodat mý akcie?

[Marcela]

BTW: Nerozumim, jak mně někdo může donutit prodat mý akcie?

Je to absurdní, ale je to tak. V. Klaus, který napřed vymyslel a zavedl kuponovou privatizaci, pak za pár let svým podpisem stvrdil novelu zákona, podle něhož drobní vlastníci smějí být vyvlastněni resp. přinuceni si své akcie nechat vykoupit /za momentální tržní cenu akcií/. Bylo to z toho důvodu, aby se vyhovělo většinovému vlastníku, aby měl volnější rozhodovací právo. Já ten důvod do dneška nepochopila...Jen mě fascinala ona "zásadovost" V. K.

U mne se to týkalo konkrétně akcií Severočeské energetiky a Východočeské energetiky. Já bych jinak ty akcie prodávat nemínila, neměla jsem potřebu vybírat hotovost a brala jsem to jako lépe uložené peníze než-li v bance...

[=^..^= AmigaPower®]

Óóó, výborně! To jsem vůbec netušil, že pan profesor, taková ikona pravicový politiky, zrovinka vám, (krátký záchvat smíchu) , něco znárodnil... (pořádný záchvat smíchu)

[Marcela]

Jak by asi řeklo místní strašidlo: "Abyste se nepoprskal, soudruhu!"

Jinak, pro mne pan Klaus ikona nikdy nebyl. Nic proti němu, je to určitě chytrý chlap, dobrý ekonom. Mně ovšem sympatický není, od první chvíle co jsem ho viděla /tj. někdy koncem listopadu či začátkem prosince 1989/ mi nesedl.

[=^..^= AmigaPower®]

/tj. někdy koncem listopadu či začátkem prosince 1989/

To jste z toho ještě nemohla mít rozum, nebojte, "džej-džej" a "ár-dží" vám to určitě prominou...

[Dalibor Smolík]

Já vím, vyčítá se to, že Klaus Koženého podporoval, když ten docela dobře a věcně vysvětloval podstatu kupónové privatizace. Až teprve Kožený zpopularizoval tuto akci. Pamatuji si na to dobře.
Část peněz skutečně vyplatil, pak zmizel. V době kupónovky nikdo nemohl předem předpokládat, že určitá osoba (tj. v daném případě Kožený), peníze zpronevěří. Po bitvě je každý generálem. V novinách se opravdu varovalo, aby lidé nedávali peníze do fondů, sice je to pohodlnější, ale bude malý zisk. Ať je dávají do podniků, dávaly se určité tipy, atd. .. nikdo nemohl vědět, kdo bude prosperovat. To je jasné. Ale právě nejvíc naříkají ti, kteří se nestarali, šoupli to na "jistotu desetinásobku" a pak se divili.

[MVR]

Rito, EU fungovat bude. S CR i bez ni. Bez clenstvi v EU by mohla byt CR za par desitek let, mozna driv, totalne v haji. Takhle ma sanci zachovat si svoje jadro.

K blogu: Je to starsi blog, znam ho. Potesila me zminka o povercivosti. Osobne to beru s zertem. Nad poverama moji maminky jsem vzdy vysmesne vrtela hlavou. Presto se mi zaryly do pameti, bezmyslenkovite nektere dodrzuji. V retro jsem mnohdy rozjimala nad tim co se stalo jestli to byla nahoda nebo osud.

[=^..^= AmigaPower®]

bundu, ve které jsem ještě hrál ve filmu „Kanárek” a to bylo v roce 1998,

Co jste hrál? Podle názvu filmu, času a vašeho přesvědčení, bych řek že sponsora ODS...

[Jan Jílek]

Jeníku, jako vždy, sebe sama. Chudého terapeuta, který byl skutečným terapeutem Viktora Tauše, který ten film natočil. On se s tím netajil a já tedy nic nevykecávám. Já nejsem boháč. Jen člověk si slušně vydělávající, vlastní pílí a schopnostmi. Ale možná ten film někde najdeš na netu. Není to špatný film.

[=^..^= AmigaPower®]

Netahám filmy z netu, ale když bude v půjčovně, tak si ho půjčím.

[JZD]

Dokonce i získal Českého lva za střih. Malé info tady http://www.csfd.cz/film/24857-kanarek/.

[=^..^= AmigaPower®]

LOL!

"Kdosi řekl: "Je lepší přestřelovat než nedostřelovat."

[Salamek]

kurva kdo ma tohle readovat to vazne nwm

[=^..^= AmigaPower®]

klííííd ožralo

[Jan Jílek]

To není povinnost, to je jen zábava

[Marcela]

Na tenhle blog si vzpomínám. Pamatuji si, jak jsem pod něj nebo předcházející napsala do komentáře, že si představuji pocity při nirváně podobné jako orgasmus Ale psst, nechci zas začínat s tímto tématem!

Jinak, mám podobné mínění na EU. Některé související věci sice sleduji se skřípěním zubů. Ale to nic nemění na věci, že vytvoření spojenectví evropských států je jediná šance jak čelit protiváze jiných mocností.

A to, kdo nám bude v Bruselu určovat pravidla, je na svobodné volbě občanů jednotlivých států. Pevně věřím, že Ransdorfové a Špidlové odsud brzy zmizí.

[Jan Jílek]

Soudruh Špidla tam už myslím není.

[=^..^= AmigaPower®]

Neznáte "svoje" europoslance? Nic divnýho, třeba takový "neviditelný" pán, jako je zahradil, přesně podle hesla "odsedět-nedělat-nahrabat". O tom Ransdorfovi aspoň občas něco slyšim (že se ožralej naboural a sebrali mu imunitu ).

[Dalibor Smolík]

O tom Ransdorfovi aspoň občas něco slyšim (že se ožralej naboural a sebrali mu imunitu ).
LOL Když má ten politik nějakou "slabůstku", tak je hned lidštější ..

[=^..^= AmigaPower®]

Jako fanouškovi Star Wars je mi Ransdorf móóóc simpatickej.

[Marcela]

Soudruh Špidla tam už myslím není.

No jo, máte pravdu, už mu skončilo období...