18.6.2010 23:20
| Komentářů: 132, poslední 23. 6. 2010
| Hodnocení: 46 % (13 hlasů)
Ze závislosti do nezávislosti
Kam zmizel můj dobrý přítel,
kam zmizel ten starý song?
Nehrál se hodně let,
vy přece znáte svět
a tak možná, někdo víte
kam zmizel ten starý song...
6.6.2010 22:22
| Přečteno: 1252×
| Komentářů: 18, poslední 9. 6. 2010
| Hodnocení: 38 % (8 hlasů)
Jan Jílek
Projednávali jsme s Janou dnes věci kolem kursů. Musel jsem ji přesvědčit, že nic lepšího než jsem napsal do Zvládání zátěžových situací nenapíši a nemá smysl krmit oči a uši dvakrát stejným textem proměněným jen detaily. Pak jsem ji ukázal jak se doplňuje text aby vypadal dobře, informoval a čtenář se nenamíchnul, že čte něco dvakrát. Máme činnost rozdělenou. Já jsem nadaný na terapii a slogany a chci na ni aby moje nadání prodala. Sice jsem se patřičně neradoval nad její presentací, která vypadala dobře, a Jana dala najevo pak zklamání. Měl jsem za to, že když dobře vypadá, nepolemizují o ní ani ji nic nevytýkám, tak by to mohlo stačit. Nestačilo.
6.6.2010 01:18
| Přečteno: 947×
| Komentářů: 41, poslední 11. 6. 2010
| Hodnocení: 67 % (6 hlasů)
Jan Jílek
Jak si tak čtu blogy u konkurence, a rád si čtu ty ekonomické, přemýšlím. Tedy nejen o ekonomii jako takové, ale i o marketingu. Plus reklamě. Možná na to přijdu, možná ne. Všiml jsem si, že mnoho lidí nakupuje v Levných knihách. Což o to, také tam rád zajdu. Rád tam nakupuji. Vidím tam výpravné publikace, které jdou o desítky procent dolu. Stejně tak filmy, muzika. Prodávají se tam věci, které kdysi někdo vydal, investoval do toho spoustu peněz. A ted nevydělá, jak si představoval. Přitom ty knihy, filmy muzika splňuji veškeré marketinkové náležitosti.
5.6.2010 00:10
| Přečteno: 1176×
| Komentářů: 42, poslední 8. 6. 2010
| Hodnocení: 75 % (4 hlasů)
Jan Jílek
Dostal jsem dnes smutný dopis od jedné své klientky. Píše mi o své rodině v malé hanácké vísce, tradicích, příbuzných, co se scházejí z celého světa. Dělá si o ně starosti. Všímá si, že pomalu přechází do jiné generace. I když je ještě mladá, tak je ji líto, že patří jinam. Chápu ji. I já patřím jinam. A byly doby kdy jsem stejně jako ona, seděl v kruhu svých nesčetných sestřenic a málo bratranců. Tedy vlastně jednoho, protože ty další vlastně byli pro mne dost neviditelní. Ono jich tolik nebylo. Pět. Jinak samé holky. Nakonec jsem z celé té četné mužské rodiny zbyl jediný mužský. Patriarcha rodu v 57 letech. Zní to divně. Tak ji rozumím. Té své klientce. Vím jak je smutné se dívat jak jeden za druhým odchází. Nezadržitelně.
3.6.2010 22:55
| Přečteno: 826×
| Komentářů: 29, poslední 4. 6. 2010
| Hodnocení: 50 % (4 hlasů)
Ráno jsem se probudil hodně brzo. Spát se mi nechtělo. Zjistil jsem že už nám začali topit, což je příjemné. Především v paneláku. Jestli mi něco trochu z dětství chybí je možnost si zatopit podle potřeby. Je pravdou, že bych si mohl koupit nějaký přímotop, ale kamna to nejsou. Kamna mají pro mne kouzlo toho hořícího ohně do něhož se nádherně zírá. V dětství často kdy jsem byl doma sám, jsem si četl a v kamnech hořelo, daleko lépe jsem zažíval všechny ty dobrodružství, o kterých jsem četl.
3.6.2010 00:10
| Přečteno: 3456×
| Komentářů: 246, poslední 13. 6. 2010
| Hodnocení: 46 % (13 hlasů)
Jan Jílek
Dům v němž bydlím má dva vchody, tedy i dva východy. Každý ten východ se může použít na cestu do Prahy a a každá ta cesta vede dost dlouho jinudy a jak jsem změřil není vlastně delší, ale je jiná. Konečně z Barrandova se dá jít několika směry do Prahy. Pokaždé je to velmi zajímavá cesta. Dnes jsem šel kolem Delvity, sešel jsem dolu ke školce a potom jsem odbočil na zvýšenou trať po níž jezdí tramvaje. Je odtamtud velmi krásný výhled do Prokopského údolí a Hlubočep.
2.6.2010 00:24
| Přečteno: 1645×
| Komentářů: 24, poslední 3. 6. 2010
| Hodnocení: 71 % (7 hlasů)
Jan Jílek
Původně jsem šel koupit plášť, ale měli jen světlý, velmi světlý a prase jako já ze světlého velmi snadno udělá tmavý. Prý se dá prát i v pračce, ale chci černý. Černý plášť je v mé mysli favorit číslo jedna. Takže plášť jsem nekoupil. Ale kráčejíc Vodičkovou, zabočujíce do Lazarské, vpravo pohlédnuv ,jsem uviděl Bushmena. A řekl jsem si: „Jeníčku, zprávu ti schválili, návrh přijali, tak si něco zasloužíš.”