Společnost je přesně taková, jakou ji tvoří jedinci

11.3.2012 16:11 | Přečteno: 1366× | poslední úprava: 11.3.2012 16:32

Tak se mi zdá, že dospávám celý týden. V pátek na komunitním programu jsem mluvil o tom, že celý týden byl bez nějakých extra událostí, což je si fakt, ale cestou domu jsem si také připustil, že byl hodně namáhavý. Tělo i mysl přes víkend odpočívá. Což není špatně. Dát volný průchod potřebám. I ten zubař, kterého jsem zase po čase absolvoval mi dal dost zabrat. A ještě dá, finančně i časově. Zuby jsou prostě dnes drahý „špás.”

Jenže na co jinak by člověk vydělával peníze, pokud by je za něco rozumného neutratil. A moderní technologie jednoduše něco stojí. Mít dobré zuby, znamená mít v pořádku zažívací trakt a se zažívacím traktem přichází poměrně velká šance na dobré trávení a s tím i na dobrou náladu. Jo, jedno ovlivňuje druhé. Nakonec, není toho moc víc, co působí na lidech odpuzujícím dojmem, než zkažené zuby a páchnoucí dech.i Vidím tohle v poslední době čím dál častěji mezi pacienty. Poměrně mladí lidé a bez zubů, nebo jen trosky chrupu. Pochopitelně, že pokud prochlastají, prohrají, nebo profetují peníze pak jim na důležitější věci jako je zubař nezbude.

Trochu sleduji místní politiku, tedy různě, co tak zachytím, protože nemám čas a hlavně chuť, se příliš hrabat v té špíně, která se na nás valí ze všech stran. Jestli se dnes smějeme lidem kolem VV, pak se vlastně smějeme sami sobě, když jsme uvěřili, že pět a dvacetileté dámy, nebo lidé, kteří vystupují jako odborníci na korupci jsou zárukou jakési mravní integrity, zkušeností a přehledu. Jak se ukazuje, ti lidé nejsou zárukou vůbec ničeho. A nejsou zárukou vůbec ničeho, protože jednoduše sama společnost není nastavena na nějaký morální profil.

V zemi, kde veřejnost, krádež čehokoliv veřejného, považuje za příjemný sport, nelze očekávat, že se objeví v politice bezúhonní lidé, kteří budou držet nějaké dohodnuté morální standardy. Tohle totiž není problém politiků, ale problém obecný. Pokud jsem vyrostl v ovzduší, kde se dodnes hlásá, že „kdo nekrade denně hodinu, okrádá vlastní rodinu,” pak musím zcela jistě mít za samozřejmé, že krádež je něco, co nikomu nijak neubližuje, a že ukrást něco veřejného není zločin, ale projev chytrosti. Stejně tak „všimné” jak se říkávalo. Bez všimného ani ránu. Přijdeš na úřad, něco potřebuješ, dáš všimné a dostaneš. Úředník pochopí, že není služebník, který je placen z prostředků obce, která má jen tolik, kolik ji občané přidělí, ale získá dojem, že je pán obce.

Musíme být solidární, říkají mnozí. Ano solidarita je skutečně ušlechtilá vlastnost. Jenže by nesměl být mnohdy za ní schovaný požadavek, plať a na nic se neptej. My víme nejlépe jak a komu a kolik. Jenže já si nemyslím, že vědí lépe jak a komu, a nebo že vědí lépe než já. Jak se ukazuje, nevědí a dlouho vědět nebudou. Dostáváme se do začarovaného kruhu. Zvolíme-li zcela nové lidi, nebudou to umět a budou dělat chyby. Pokud veřejnost nebude tolerantní a trpělivá a nebude očekávat zázraky na počkání, pak se nic nezmění, protože veřejnost zpanikaří. Média potřebují senzace, tedy budou vyrábět senzace a z běžných, neúmyslných lidských chyb se budou vytvářet kauzy, které se budou nafukovat a ti co neuspěli si budou přihřívat polívčičku.

Nakonec, vidím a čtu, jak mnozí lidé, píší nasupené články, kde jim není nic dobrého a nikdo dobrý. Vyžadují ctnost u jiných a sami onu ctnost postrádají. Lidé, kteří neumí hospodařit se svými penězi tak, aby nebyli po krk v dluzích, se domáhají funkcí, kde budou hospodařit s cizími penězi. Vždy, když někdo začne dávat dobré rady, jak hospodařit s veřejnými penězi, zeptám se jak hospodaří se svými. Má jich dostatek na věci, které jsou nezbytné? Třeba na zubaře, nebo na dobu, kdy už jim tolik obchod nepůjde? Tohle je právě ta kardinální otázka.

Všichni ti, co požadují ctnost od druhých, musí ji požadovat sami od sebe. Pak zjistí, že je ona obecná nasranost přejde. Nejde o to být ctnostný a bezchybný celoživotně, tohle zřejmě nikdo nesvede, ale nedělat drama z běžných lidských chyb. Pokud se začne někdo ohánět malými platy a dobou, vzpomenu si na svoji matku, která dokázala uživit dvě děti ze svého malého platu, bez pomoci mého otce, který zvesela všechny své vydělané peníze propíjel. Sice se nedokázala zbavit mého otce, ale uměla z mála vyžít a poskytnout všechno potřebné, co jsme jako děti potřebovaly. Naučila to i nás. Je pravdou, že toho bylo skutečně málo. Ale byla natolik schopná, že uměla zajistit vše potřebné. Musel jsem od dětství na sebe vydělat. Dodnes tu zkušenost považuji za základní a nejdůležitější využitou zkušenost ve svém životě. Jsem schopný se o sebe postarat.

Nelíbí se nám, že se budeme muset uskrovnit, když si nedokážeme na sebe vydělat a nebo pokud dokážeme, že neumíme s vydělanými penězi hospodařit. Ti lidé, co jsme zvolili, totiž jsou jedni z nás. Chovají se a myslí jak umí. Stejně jako jiní z nás, věří: že nějak to dopadne, čas ukáže,třeba se stane zázrak. Takhle totiž obecně uvažují lidé, kteří se nechtějí příliš starat. Bohužel, nebo bohudík, ona jejich nasranost na ně, je také nasranost na sebe samé, že nejsou lepší, než oni sami, když jim věřili a oni zklamali. Hledají viníky, místo řešení. Tohle je velmi časté. Doufají, že přijde spasitel, který mávne proutkem a už bude dobře. Hned ne, Změny k dobrému se dějí pomalu, postupně a hlavně nenápadně. Takž, v době kdy je lépe, si najednou začínáme myslet, že není tak dobře jak by mohlo být a začínáme být nespokojení víc a víc.

Spasitel nepřijde, tedy ne politický a budeme si muset poradit sami. Bez politiků. Stejně tak bez všech těch, co vědí, co by měli dělat ti druzí a sami se sebou si rady nevědí. Takových kolem sebe mám tucty. Přijdou a začnou: „Víte, já jsem ve svém okolí oblíbený, protože umím každému poradit, jen sobě mi to nějak nejde.” Pak následuje přání, že by chtěl být terapeutem jako jsem já, aby mohl pomáhat lidem. Neumí pomoc sobě a šel by pomáhat druhým. Jeho cílem, tím základním je být oblíbený. Neumí být poslušný svých potřeb, neudělá, co jeho život požaduje, leč by chtěl aby ti druzí dělali, co jim doporučuje. A zůstal přitom oblíbený a slavný. Cíl mnoha námi zvolených politiků.

       

Komentáře

[abc]

chybej ti komentare na idnes, kretene, tak ses zas priplazil otravovat sem, co.

[Jan Jílek]

Jestli otravuju tebe, tak mám radost. Splnil ten blog svůj účel.

[abc]

pro soudruzku Benesovou technicka poznamka kvuli jejimu fizlovskemu sesitku - ten prvni 'abc' jsem nebyl ja, to jsem jeste drze stal na lyzich, muzu to u STB dokazat podle vypisu z magneticke karty

[Marcela*]

[Marcela*]

Ech, koukám, chybka se vloudila. To musím napravit

[kotyz]

Ticho buď, hubu drž ...

[Marcela*]

+1

[abc]

pani Benesova, trochu v tom plavu, koho se tykala vase radost - Kotyze, abc prvniho, druheho, nebo dokonce vaseho pritele?

[ondatra]

ten komentar ma byt o uroven vys ?

[Dalibor Smolík]

Spasitel nepřijde, tedy ne politický a budeme si muset poradit sami.
Spasitel určitě nepříjde, ale obávám se, že jedinců, kteří si na něj budou hrát, se najde v politice stále dost ..

[AsciiWolf]

+1

[mik]

Jen jestli jsem to správně pochopil, tak nemáme spoléhat na nic a na nikoho a to v době, kdy celý svět funguje na globální spolupráci. Řekl bych, že je to trochu mimo dnešní dobu. Autor se asi zřejmě probral z tisíciletého spánku a domnívá se, že i přesto, že má na sobě půl tuctu věcí dovezených z Číny ze surovin z Afriky, tak bude stačit, když svoji solidaritu projeví jen k sousedovi a nebude se podílet na žádné organizované pomoci, kde nemůže dohlédnout na celý proces. Samozřejmě nemusíme jít tak daleko, ono před tisící lety nebylo potřebné tak výrazné sdílení prostředků ani v rámci státu a lidé si mohli pomoct v rámci vesnice, ale dnešní svět je jiný a určitě to je složitý stav a možná i v něčem zvrácený, ale stát a dnes i nadstátní organizace převzali některé úlohy, které dříve byli na jedincích a nelze je bez celospolečenských a destruktivních následků odstranit.

Je sice pravdou, že proměna světa začíná u jednotlivce, ale také je pravdou, že pokud by chtěl někdo změnit opravdu celý svět, bude muset tu úlohu spasitele převzít, protože prostě většina jednotlivců se prostě transformovat nebude už jenom z toho důvodu, že lidé nejsou stejní a někteří prostě potřebují více vést za ruku než druzí a to je také jedním z mnoha problémů dnešní doby, pohlížení na lidi jako na standardizovanou výrobní jednotku. Jinak ale souhlasím, když už se budeme zabývat těmi materiálními potřebami, kam neustále článek směřuje, že mnoho lidí má stále kam ustupovat z nadbytku, ale opět jsou jistě i ty, co už se třeba opravdu uskromnit nemohou a mnohdy opravdu z vlastní příčiny, ale mají vůli to změnit, ale potřebují pomoc a neviděl bych takovou tragédii, že se stát snaží pomáhat a k tomu si musí vzít od tich co mají dost, kdyby si lidé uvědomili, že svět není jen o penězích, tak by nedělali takovou tragédii z toho, že vše není tak efektivní a systém je vždy trochu zneužíván. Tudíž ano lidé snažte si pomoct sami, ale nebojte se o pomoc i žádat, protože slušní lidé vám rádi pomůžou i třeba ze svých daní, protože je ten pocit podílet se na solidaritě naplňuje a nakonec nežijí pro peníze.

To že se lépe radí druhým není ničím objevným, ale někdy i kozel může být dobrým zahradníkem, protože mnohdy ví, kde udělal u sebe chybu a ač ji u sebe nedokáže změnit tak na cizí zahradě ho to tolik nebolí a dokáže se jí vyvarovat. Každopádně tím nikterak neobhajuji tohle pokrytectví, ale zkratkovité úvahy typu doma to nedokázal, ani jinde to nedokáže, nejsou úplně na místě a je třeba posuzovat konkrétní lidi a jejich činy. A nakonec možné by i některý Váš pacient dokázal poradit jinému lépe než Vy, protože situaci na-rozdíl od Vás zažil tak říkajíc na vlastní kůži.

[Jan Jílek]

Jen jestli jsem to správně pochopil, tak nemáme spoléhat na nic a na nikoho a to v době,

Ne jen se změnit, a naučit se spolupracovat, ale to je lidem, kteří přemýšlí buď a nebo, velmi obtížné pochopit. Lidé, kteří se umí postarat o sebe, většinou jsou nakloněni solidaritě, jenže jiné, než je ta dnešní, co není solidaritou ani pomocí.

[mik]

Proč soudíte, že dnešní společnost není solidární? Myslím, že Evropa je ukázkou solidarity, možná špatně cílená, neefektivní, neudržitelná, ale stále je to solidarita. To že je asi s určitostí neudržitelná je fakt, ale problém není tak jednoduchý, že je vina na straně lenosti a neschopnosti spolupracovat, ale je dána i zrozením, vlastnostmi a samozřejmě i jistou představou o standardu života jež není na úrovni minimální mzdy a nakonec i globalizace hraje nemalou úlohu. Všechna řešení jsou špatná a s rostoucí kvalifikovaností dělníků zemí jako Čína, pravděpodobně bude tlak na uskromnění stále větší části naší společnosti a možná dojde k nějakému celosvětovému vyrovnání a celosvětovému navýšení minimální mzdy a ekonomika si pak sama srovná ty bohaté a chudé. Ale pak se na trhu práce jistě objeví dělníci co sice nepotřebují zrnko rýže, ale jen elektrickou zásuvku a pokud nedojde k energetické krizi můžou být další hrozbou pro standart posledního pracujícího, ale možná i další hrozbou může být planeta plná k Evropě dnes srovnatelných konzumentů, ale to už je možná hrozba pro celý svět. Upřímně nevidím žádné lepší zítřky a prezentované uvažování pomozte si sami je jistě namístě vůči všem líným, protože v Evropě končí zlatý věk, ale pravděpodobně tyhle názory nakonec dopadnou i na hloupější, méně samostatné a oni a mnohdy i ti líní ne vždy půjdou do práce, ale spíše na ulici a se snížením příslušníků policie se možná dožijeme doby, kdy se po městě chodí jen s ozbrojeným doprovodem a ochrankou. Ono sociální stát nejen totiž pomáhá, ale je i jistým výkupným za klid a až upadne, samozřejmě bude to mít vliv na život nás všech, což si moc lidí neuvědomuje.

[Jan Jílek]

možná špatně cílená, neefektivní, neudržitelná, ale stále je to solidarita.

To není solidarita, to je plýtvání prostředky.

[mik]

To je vždy z přísně ekonomické hlediska. Typicky u důchodců nelze čekat, že se znovu zapojí a přestanou žádat, ale i u sociálně potřebných není vždy možné očekávat rentabilitu v jiné podobě než, že nepůjdou krást. Samozřejmě by ale bylo nejefektivnější ty žadatele podpory zabít a ostatky ještě zpracovat v průmyslu.

[Jan Jílek]

bylo nejefektivnější ty žadatele podpory zabít a ostatky ještě zpracovat v průmyslu.

Ano, takhle uvažují lidé, kteří znají jen: "Buď a nebo." Důchodci si na svou penzi vydělali, dávno. Kdo je sociálně potřebný? je Každý, kdo si to o sobě myslí? Třeba svobodné matky, co si pořizují děti a aby měli větší dávky, nenahlásí otce. Nebo ti, co shánějí invalidní důchod, ačkoliv by mohli pracovat. Dost jich takových znám. Ti, co půjdou krást, ať podstoupí riziko jako každý zloděj, to znamená, že ponese odpovědnost. Plnou odpovědnost. Zloději nezmizí, ale ubude jich.

[mik]

No nevím kdo tu zná buď a nebo a kdo si maluje vize jak bude vše pěkně fungovat podle jeho představy. Každý systém je samozřejmě zneužitelný, ale to není ještě důvod ke zrušení, zvláště když lidé jen kopírují vzory jenž vidí kolem sebe u politiků, ale i našich malých nepostižitelných finančních oligarchů a na stát napojených firem a firmiček. Každopádně Vaše představa, že se zrušením sociálních výhod ubude zlodějů je opravdu jen chtěným neodůvodnitelným přáním a ty co stát odsoudí bude živit samozřejmě za snad aspoň stejné náklady jako doma na dávkách ve vězení.

[Jan Jílek]

a kdo si maluje vize jak bude vše pěkně fungovat podle jeho představy.

zvláště když lidé jen kopírují vzory jenž vidí kolem sebe u politiků, ale i našich malých nepostižitelných finančních oligarchů a na stát napojených firem a firmiček.

To mluvíte o sobě, že kopírujete cizí vzory? Nebo já si maluji vize? Změnit sebe není vize, to je těžká práce.

[mik]

Nemám potřebu a ani možnost tyto vzory kopírovat, ale mám více než potřebuji a tak naopak část toho co vydělám, dávám na charitu, o které samozřejmě kolikrát ani nevím kam jde a netrápí mě to. A ano věříte příliš tomu, že máte recept na problém lidstva a že vaše vize je ta správná. Jinak transformovat sebe je rozhodně práce někdy i na celý život, ale ve vašich zde prezentovaných představách jde jen o změnu co se točí kolem vydělávání peněz, myslím že potřebnější je změna duchovní a to u všech, aby nebyli tak posedlí právě penězi, ale samozřejmě u člověka co vyrůstal v nedostatku je samozřejmě vazba na peníze pochopitelná.

[Jan Jílek]

jde jen o změnu co se točí kolem vydělávání peněz, myslím že potřebnější je změna duchovní a to u všech, aby nebyli tak posedlí právě penězi,

To je vaše představa, protože změnit sám sebe, je především duchovní záležitost, příliš jste zaujatý svojí představou o tom jak druzí uvažují. Jinak i do zenového kláštera, vás vezmou jen tehdy, když máte na svou stravu. Případně i katolického řeholního řádu. Musíte být schopný přispět na sebe a společné pokladny. Umět se o sebe postarat nebýt nikomu na krku není posedlost penězi, ale jen a jen obyčejná lidská slušnost, jak nebýt na krku druhým. A nezneužívat je.

[mik]

Zenový klášter nemohu posoudit, protože Japonsko příliš neznám. Klasický buddhistický klášter ovšem žije právě ze solidárnosti lidí s mnichy, kteří se rozhodli opustit potřeby tohoto světa a samozřejmě, že v rámci komunity není prostor pro nějakého povaleče, ale třeba dlouhodobě meditujícího ano. V některých lokalitách samozřejmě rádi za poplatek přijmou do již ani tak ne kláštera, ale atrakce nějakého západního turistu. Katolické řády už jsou mnohem více samostatnější, protože v Evropě jim už nikdo nic nedá, ale opět není rozhodně podmínkou vstupu nějaké zápisné, ale samozřejmě podřídit se řádu a spolupodílet se na soběstačnosti kláštera. Duchovní velikost je právě dát i zloději najíst a nepodmiňovat svoji pomoc.

[Jan Jílek]

Duchovní velikost je právě dát i zloději najíst a nepodmiňovat svoji pomoc.

To je dobrovolná solidarita, ale ne povinnost, a rozhodně nepatří do programu svobodné společnosti, krmit zloděje. Pokud se z toho stane program, pak tím totiž u zlodějů vzniká vědomí o nároku na jídlo, které si nezaslouží. A oni svůj "nárok" velmi tvrdě začnou uplatňovat. A chce li společnost prosperovat ve všech směrech vytváří ovzduší, které vede k vlastní odpovědnosti za vlastní život a v tom kláštěře i za vlastní spásu.

[mik]

Otázka je co je to prosperita společnosti, někomu to může právě být i to že je schopná zajistit, alespoň minimum na přežití všem ať si to zaslouží nebo ne. Samozřejmě problém s motivací tu je vždy, ale tak to by bylo v neglobalizovaném světě jednoduše vyřešitelné a to zvýšením minimální mzdy, bohužel v tomto světě jsou státy, kde se řídí vašimi teoriemi a lidé tam buď umřou nebo dělají za jídlo 16 hodin denně a díky nim musí být minimální mzda na podobné úrovni jako sociální dávky kvůli konkurenceschopnosti. Ve chvíli kdyby i za nekvalifikovanou, ale ne o to méně obtížnou práci by měli lidé vyšší plat a mohli by si splnit své sny, jež jsme jim samozřejmě také naprogramovali mediální manipulací, tak by jistě nezneužívali toliko sociálních dávek. Skutečným problémem solidarity jsou tudíž právě státy, kde svět řídí jen finance a člověk nemá větší hodnotu než šroub do stroje. Každopádně i socialismus je částečně dobrovolná solidarita, neb k solidaritě se hlásí nebo nehlásí lidé u voleb, ač je pravdou, že některým se stává pak nařízená, ale je to něco co je zde v Evropě tradiční a jež dělá Evropu Evropou. Je otázkou proč by vůbec měl někdo hladovět v 21. století a to ať je jakkoli platný společnosti. Samozřejmě je tu spíše jiná otázka a to jestli ideální svět, jež celosvětový socialismus přináší i přes vaše výtky, nemá jiné neudržitelné a degenerativní konotace pro lidstvo jako takové, což bohužel asi má, ale určitě tu není problém, že by lidstvo nemělo dost zdrojů na uživení jisté míry nepracujících a že by někteří nežili v nadbytku jež není výsledkem jen jejich práce, ale i právě dlouhodobě sociálně klidné společnosti a daň z něj by jistě byla nejen žádoucí, ale i spravedlivá. Avšak rád bych to ukončil a přeji Vám mnoho úspěchů ve vaší snaze, protože jak se podaří narušit sociální smír v Evropě tak následné události nebudou jistě nudné, ale nejsem si jist jestli budou podle Vašich představ, ale tak osobně se změň a ani smrti neděsím, rád se podívám, co podobní neoliberálové nakonec způsobí.

[Jan Jílek]

ale je to něco co je zde v Evropě tradiční a jež dělá Evropu Evropou.

Evropu Evropou dělala konkurence, která byla nemilosrsdrná, jak ta intelektuální, tak ta obchodní. Oboje tlačilo do hledání nových cest, nových metod, zvyšování technologické převahy a požadavky na jistou míru mravnosti a zároveň solidarity s těmi, co opravdu nemohli. Nikoliv podporováním těch, co nechtěli

[mik]

Každý má jistě vlastní ideu o Evropě, nakonec jistě není jednoznačně taková nebo onaká, ale jsem rád, že jste ji alespoň nějakou míru solidarity, což je historicky nepochybně myšlenka evropská, přiznal i když s podmínkou jež, se ale v praxi těžko uplatňuje a vede to jen právě k tomu buď solidarita a nebo žádná solidarita. Solidarita jež je Evropě vlastní není jen nějaké filantropie, ale právě reprezentovaná politickou ideologií socialismu, který ji zakotvuje napevno v zákonech, tak jak to nakonec hlásil i Masaryk.

[Jan Jílek]

Solidarita jež je Evropě vlastní není jen nějaké filantropie, ale právě reprezentovaná politickou ideologií socialismu,

A to je oč tu běží, že? Socialismus. No děkuji, nemám zájem, už jsem jeden zažil. Socialismus je, co Evropu oddělá a nezbude z nic, než to jméno.

[ivan]

Těch faktorů, které je třeba posoudit k zodpovězení otázky co je vhodná míra solidarity a co je podporování vyžírků, je poměrně mnoho. Například při stále se zvyšující produktivitě práce stačí k uživení jistého počtu lidí stále méně lidské práce. To znamená, že buď se musí zkracovat pracovní doba, aby se do práce mohli zapojit všichni nebo nechat ty, jejichž práce není zapotřebí umřít hlady a to praktikovat tak dlouho, (dovedeno ad absurdum) až na planetě bude jen jeden žijící a pracující člověk. Poslední variantou je připustit, že možnost pracovat je výsada v tom, že ti co pracují dosáhnou na vyšší životní standard, než ti, pro které se práce neodstává, protože ji svým vysokým výkonem zastanou ti, co pracovat mohou. To ale neznamená, že pracující si mohou přivlastnit veškeré výsledky své práce, mají nárok jen na nadstandard.

[Jan Jílek]

Každopádně Vaše představa, že se zrušením sociálních výhod ubude zlodějů je opravdu jen chtěným neodůvodnitelným přáním

No, zkušenost ukazuje, že pokud je sociálních výhod minimum, a jen pro ty nejpotřebnější, pak nastává ta skutečnost, že se i ti, co neměli důvod s e starat, najednou začnou starat. Ne zrušit, jen najít optimální řešení, jak podpořit potřebné a nechat chcípat hlady líné. Doslova. Většinou ti líní, když zjistí, že krádež bez trestu se neobejde kupodivu začnou pracovat.

[mik]

Můžu vidět konkrétně odkud tu zkušenost čerpáte, rád se poučím?

[Jan Jílek]

Z terapie závislosti. Dejte lidem možnost aby se změnili a oni pokud mají zájem se změní. Někteří, ti co se změní, o ty se nikdo nemusí starat, postarají se o sebe sami. Ač to mnohdy byli životní trosky. Tam, kde vládnou pravidla, která neumožní ždímat systém a spoluobčany, tam tohle funguje. A pokud tohle funguje v menší komunitě, je velká pravděpodobnost, že to bude fungovat i jinde.

[mik]

Ne jeden utopista si myslel, že lze srovnávat komunitu s větším společenským celkem.

[Jan Jílek]

Velké společenské celky tvoří jednotlivci a malé komunity. A jaké vztahy jsou v rodinách, mezi jednotlivci, takové jsou i ve velkých společenských ccelcích. Dům se staví odzdola a z menších částí. Kdo s eneumí chovat cvv rodině, neumí dodržovat pravidla v malé komunitě, nebude je umět dodržovat na jakékoliv jiné úrovni.

[mik]

Jj a proto žádné komunitní utopie nešli přenést do reality a proto asociální státy mají větší kriminalitu.

[Jan Jílek]

Já nemluvím o komunitních utopiích, ale jen o tom, že čím víc sociálního státu, tím víc natažených rukou. Těch rukou, které by se jinak byli schopny samy uživit. Jen chtít.

[mik]

Když jim nabídnou dobrou mzdu jistě půjdou i dnes do práce. Pokud budou muset dělat prakticky jen za stravu, tak spíše je brzo potkáte na ulici a snad využijete své znalosti psychologie a vyjdete jen o peněženku chudší.

[Jan Jílek]

Co to je dobrá mzda a kde ji vzít? Na dobrou mzdu se musí pracovat, zvyšovat si kvalifikaci. A pokud je těžká práce a není o ni zájem, pak jistě je možné o dobré mzdě vyjednávat. Ale nelze ji uzákonit. Protože pak není důvod nic z toho, co jsem uvedl dříve. Pokladní například v Tescu je pokladní proto, že nemá co jiného nabídnout svému zaměstnavateli, a pokud mají mnohé potíže naučit se zacházet s tou pokladnou, a není jich málo, pak se nedá nic dělat, moc ji platit nebudou.

[mik]

To je je stejně chybné přistupování k lidem jako k sobě rovným, jakého se dopouštěl komunismus. Ne všichni mají stejné dispozice a možná by mohli pokladní vyjednávat se zaměstnavatelem, kdyby ovšem všude na světě byli stejné podmínky, ale vzhledem k tomu že nejsou tak nekvalifikované práce jsou první na řadě jež zlikviduje dovezená levná pracovní síla, která je právě důsledkem Vám podobných snah jinde ve světě. A to v lepším případě, protože u podniků se většinou podnik přestěhuje tam, kde lidé vyjednávat nemohou. Ovšem i tak, jak už jsem psal, modernizace výroby bude vytvářet řady lidí jež možná v moderní společnosti už nebudou mít vůbec místo, protože je zastanou stroje, to jsem teprv zvědav co jim poradíte chytrého. Každopádně minimální mzda není žádný extrémní prostředek, je to pouze prosté zákonné vyjádření rozdílu mezi zaměstnaneckým poměrem a otrokářstvím.

[Jan Jílek]

Každopádně minimální mzda není žádný extrémní prostředek, je to pouze prosté zákonné vyjádření rozdílu mezi zaměstnaneckým poměrem a otrokářstvím.

Ano slýchával jsem, že proletáři nemají co ztratit, leda své okovy. Myslím, že tím končí Komunistický manifest. Ještě pořád vám nedošlo, že říékám, budeme si muset poradit, budeme muset najít řešení, začína to vlastní zmněnou a pak to nekončí socialismem a hromadami mrtvol.

Ovšem i tak, jak už jsem psal, modernizace výroby bude vytvářet řady lidí jež možná v moderní společnosti už nebudou mít vůbec místo, protože je zastanou stroje,

Jo jo, tohle už se říká asi 160 let. Od rozbíjení prvních strojů v Anglii.

[Jan Jílek]

Omyl 200 let Rozbíjení strojů

[mik]

Tak smát se tomu jistě můžete, omlouvá Vás ale jen váš věk, ač od čtenáře tohoto serveru bych očekával větší povědomí o možnostech současné techniky. Jakmile bude zaměstnanec dražší než pořízení, údržba a provoz stroje, v té chvíli samozřejmě končí a samozřejmě dnešní možnosti jsou zcela jiné, než před 200 lety a dramaticky se mění s každým rokem. Samozřejmě čínská továrna stále nemusí taková dilemata řešit, ale klidně bych vsadil 1000 proti 1, že tohle bude dalším z problémem lidstva do 20let, pokud nenastane nějaká stále předpovídaná energetická krize.

[mik]

Socialismus se samozřejmě nerovná hromadě mrtvol, přeci jen většina západní Evropy měla někdy socialistickou vládu a o žádných mrtvolách nelze hovořit a nakonec asi ani od zítra na Slovensku nezačnou s popravami. To si možná pletete se stalinismem, ale to je zase trochu jiná ideologie. Není jeden socialismus a nakonec jistě má své rezervy a tak vítám slova jako "budeme muset najít řešení", protože zní už mnohem lépe než ať se každý postará sám o sebe, neb každému bylo jinak dáno a ti kterým je dáno více by měli vědět, že je od nich také více požadováno.

[Jan Jílek]

Najít řešení budou muset ti, co se změní, ti ostatní ho nenajdou. Socialismus jiné východisko, než nějaký "stalinismus" v různé formě nemá. A zřejmě jste nepochopil, co myslím postarat s eo sebe. To není nic proti spolupráci s jinými, ale napřed o sebe.

[Dalibor Smolík]

I na Západě měli po válce socialistické vlády, u nás byla taky socialistická vláda ). Ale to je rozdíl asi jako mezi kazajkou a svěrací kazajkou.
Někdy stejné pojmy neznamenají totéž - a může dojít snadno k nedorozumění s fatálními následky.

[Jan Jílek]

Socialistická vláda například v Británii, rozhodně není, to co pohrobci komunismu pod pláštíkem ekologie, multikulturalismu a politické korektnosti plus nikým nevolené komise EU chystají.

[mik]

Tak proto také vznikli pojmy jako stalinismus. Nakonec v Čině se teď také každý stará sám o sebe a stát tomu jen prazvláštně sekunduje pod hlavičkou komunistické strany. Možno je třeba oddělit formu moci a společenské zřízení. Ono třeba tady pan Jílek už naznačuje něco ve smyslu ti kdo se změní a ti ostatní, podobně to viděl komunistický režim, který také jasně pojmenoval ty kteří rozvrací budovaný režim a také v nich viděl parazity systému. Na druhou stranu myslím, že pan Jílek je sám zajímavým objektem, člověk co se vyhrabal z nepříliš jednoduchého dětství, alkoholismu a drog, který dnes jako správný kozel zahradníkem to samé pomáhá léčit a samozřejmě soudí podle sebe, řekl bych, že celá jeho filosofie není ani tak z jeho pacientů, ale z života jeho samého. Bohužel mu chybí právě nadhled člověka nezatíženého tolika traumaty života a rozhodně ho ovlivňuje příliš úzká specializace na lidi jež upadli do léček alkoholu, drog a hazardu, ale společnost je mnohem komplexnějším a složitějším celkem než jeho praxe a život zahrnuje.

[Jan Jílek]

Bohužel mu chybí právě nadhled člověka nezatíženého tolika traumaty života a rozhodně ho ovlivňuje příliš úzká specializace na lidi jež upadli do léček alkoholu, drog a hazardu, ale společnost je mnohem komplexnějším a složitějším celkem než jeho praxe a život zahrnuje.

Hezkých povídaček o zářné budoucnosti světa, který nám někdo chytrý zařídí, jsem za život slyšel víc než dost. Nikdy se tak nestalo. Vždycky jsem musel sám. Lidí, kteří měli ten "nadhled" a dělali si starosti s celým světem a s každou těhotnou ženou, jsem viděl a slyšel také dost, jen si ti mnozí lidé neuměli zařídit svůj život. Chybělo jim jedno. Umět se postarat o sebe a dát tu zkušenost dál. Složitých komplexních pohledů, hospodských a kavárenských povalečů a jejich keců těch jsem viděl a slyšel a všechny selhaly na jednom. Na lidech, kteří je neuměli díky své nekázni uskutečnit. Myslím, že jsem prospěl víc lidem, než si všichni ti mikové umí s tím svým |"komplexním pohledem" představit. A než svedou sami. A o to jde. Udělat svoje. Jinak v té Číně si stamiliony obyvatel, díky tomu, že se mohou starat o sebe a nedělá to za ně "rodná strana" si pravděpodobně polepšili, víc než je socialistům milé. Prostě diktatura povolila v tomhle směru a Číňané mají rozhodně díky tomu, že se mohou starat o své, víc než jen montérky a misku rýže denně. Což měli v tom komunistickém ráji víc než čtyřicet let.

Zatím jste pane kolego žádný nadhled nepředvedl, včetně toho duchovního. Společnost lidí, kteří se umí postarat o sebe a umí spolupracovat s druhými ve svůj prospěch zatím vede, nad všemi socialismy. I přes veškeré krize, kterými tato společnost prochází. Krize většinou jsou šance ke změně. Ke změně, která vede k lepšímu. Socialismus všude na světě vždy skončil jen hromadami mrtvol a ostnatým drátem obehnanými hranicemi. Na rozdíl od společností svobodných lidí, co si měli možnost dělat svoje, starat se o sebe a hledat cesty jak řešit problémy a krize.

[mik]

. Společnost lidí, kteří se umí postarat o sebe a umí spolupracovat s druhými ve svůj prospěch zatím vede, nad všemi socialismy.

Já chci žít ve společnosti, kde lidé naopak nezištně spolupracují pro prospěch všech a to je ten zásadní rozdíl mezi námi, mezi společností plnou egoistických individualit a altruistickou společností, kde lidem více než na sobě záleží na druhých a to nejen lidech, ale na celé planetě. Žádný "ismus" sám o sobě neprodukuje hromady mrtvol, ale jen většinou právě zakomplexovaní demagogové s traumaty z dětství co jsou přesvědčeni skálopevně o svém receptu na ideální společnost a jež se neštítí ho prosazovat jakýmikoliv prostředky. Nakonec není těžké si najít co spojuje jak Stalina tak Hitlera a to je právě těžké dětství s otcem alkoholikem a tyto traumata pak jen obrací proti společnosti. Osobně nechci prosazovat žádné "ismy" a nevidím žádné jednoduché řešení, lépe když se svět vyvíjí přirozeně a pozvolně, ale s vašimi recepty upadne jen do většího morálního marasmu, egoismu a lidské malosti.

[Jan Jílek]

Já chci žít ve společnosti, kde lidé naopak nezištně spolupracují pro prospěch všech a to je ten zásadní rozdíl mezi námi, mezi společností plnou egoistických individualit a altruistickou společností, kde lidem více než na sobě záleží na druhých a to nejen lidech, ale na celé planetě.

Konečně, když dojdou argumenty, tak se nalezne, něco, co tam není, dokonce pán, nebo soudruh mik záměrně přehlídne, že je jasně zdůrazněná nutnost spolupráce a ještě se mi psychoanalytickými bláboly, kterým nerozumí, i když si myslí, že rozumi vysvětlit jak jsem zamnmindrákovaný díky svému dětství a mám fixaci na otce.

[mik]

Je nepochybné, že rodina ve které člověk vyrůstal, je hned po genetice nejdůležitějším a neodmyslitelným vlivem na člověka a bez znalosti tohoto kontextu nelze pochopit všechny důvody jež člověka k něčemu vedou a jež formují jeho názory na společnost.

[mik]

Jinak nevidím nikde, že bych snad něco Vašim postojům podsouval, spolupráce egoistů pro svůj prospěch není to samé co spolupráce altruistů pro prospěch všech a to nejen svůj.

[Jan Jílek]

Lidé, kteří nazývají ty, co se starají o své záležitosti aby nebyli na krku jiným, egoisty, zřejmě nejsou schopnio pochopit, že sobectví je o nečem zcela jiném. Ale to už je jejich problém a pokud ještě nejsou schopni pochopit, že v diskusi někomu podsouvat výchovu a rodinu, ačkoliv se diskutuje o něčem jiném, se jedná jen o manipulaci. No, co se dá dělat? Zatím soudruh mik jedná jak umí.

[mik]

Tak samotné starání se o sebe, ještě jistě egoistu nedělá, ale chtít to po ostatních, které toho z nejrůznějších důvodů nejsou zrovna schopní, s tím že je to nejlepší pomoc pro ně a s heslem "Sám jsem si pomohl, pomozte si také sami" už samozřejmě egoismem je. Co se odbíhání od tématu týče tak by to bylo jistě oprávněnou námitkou, kdyby to tak křiklavě s diskuzí nesouviselo.

[Jan Jílek]

teré toho z nejrůznějších důvodů nejsou zrovna schopní,

O kterých neschopných soudruhu hovoříte? Myslím, že ve svých textech zásadně připomínám, že ti kteří nemohou, jsou hodni naší solidarity, leč jen ti, jinak ti ostatní, co se o nich domníváte ve své povýšenosti, že potřebuji vaši radu a pomoc, jsou podle mé velmi dlouholeté terapeutické zkušenosti schopni se postarat, bez vaší rady a pomoci,, ovšem ne všichni ochotni postarat sami. Takže se proberte, přestaňte se tvářit povýšeně, a místo zaobírání s e mými rodinými poměry a psychoterapií, o které víte málo, nebo nic, se naučte číst texty, které píši. Možná s překvapením mnohé v nich najdete.

[mik]

Hranice odmítnutí pomoci lidem nelze nikdy tak příkře rozdělit, někdy projevená nezištná solidarita dokáže větší zázraky než surovost života, stejně jako milost někdy dokáže více než trest a naopak boj o přežití bez pomoci druhých a trest vytváří jen další nenávist a zapšklost vůči světu. Navíc solidarita jež si generace humanistů vydobyli v Evropě v zákonech, nelze tak jednoduše dávkovat a nepochybně je třeba neustále hledat slabá místa a rezervy, ale to neznamená zahodit humanistické myšlenky jenom proto, že se nedaří držet krok s dravým kapitalismem jinde. Stále jsem přesvědčen, že většinu nadužívání sociálních výdobytků omezí nabídka práce za odpovídající mzdu a příčina není tudíž v socialismu, ale stále v kapitalismu, proti němuž vznikly socialistické ideje a jež nebral v méně vyspělých zemích nový dech.

[Jan Jílek]

Jo jo soudruhu, doufám, že ten nový sociailsmus nezažiju, tedy udělám co můžu abych ho nezažil a umřel jako svobodný člověk.

[mik]

Já doufám, že se stane co se má stát a při smrti mi bude stačit, když na mě budou lidé vzpomínat v dobrém a nebo alespoň nikdo nevzpomene ve zlém. Jinak samozřejmě nejsem z těch, kdo by Vám upíral právo ve využívání standardních demokratických prostředků k prosazování svých myšlenek a ideálů, i když si myslím, že jsou zatíženi traumaty nad které jste se nedokázal povznést a věta z článku "neumí pomoc sobě a šel by pomáhat druhým. Jeho cílem, tím základním je být oblíbený" je jen z vlastního podvědomí vyřčené hodnocení sebe sama.

[Jan Jílek]

No, vidím, že jste ještě větší hlupák, než sem tušil. když tohle řeknete člověku, co má za sebou skoro dvacet let terapeutické praxe a nechápete, že to je tolikrát slyšená věta, že je spíš evergreenem, než vyjimkou. Nebudu mluvit o vašich traumatech, ale opravdu jen o hlouposti. Vaší hlouposti, jste jeden z těch rádoby psychoanalytiků.

[mik]

Možná jsem, hodnotit lidi přes jejich internetové projevy není příliš moudré, ale i tak na svém hodnocení trvám a to že ho slyšíte často to jen potvrzuje a když jsem viděl Vaše reakce na sic nepřiměřené projevy na Vaši osobu zde, tak opravdu je smutné, že Vás někdo vůbec pustil do terapeutické praxe.

[Jan Jílek]

Smutné je, že nevíte, když jste takový machr v oblasti terapie, že outsideři tohle velmi často říkájí, protože věří, že jim tahle práce poskytne moc se vyrovnat se svými problémy. Pro mnohé začínající studenty psychiatrie, psychologie je to častý motiv. No moje reakce na projevy některých místních znalců, je jen projev mého pobavení.

[mik]

Zvláště ta poslední věta mluví za vše a dokládá jak jste odborník na tom správném místě.

[Dalibor Smolík]

Žádný "ismus" sám o sobě neprodukuje hromady mrtvol
Tenhle názor není ojedinělý a je obrovskou chybou, která se může vymstít. Právě ten ismus způsobil ty mrtvoly! Stalinismus (a marxismus-leninismus) vyjádřil jasně třídní boj, který nejdřív způsobil ty miliony mrtvol, až nebylo likvidovat koho, pak se režim zmírnil (normalizace). O Hitlerově režimu je zbytečné hovořit ..
Stalin a Hitler - to nebyla náhoda ani výsledek jejich "akcí" nebyl důsledkem jejich chorobné mysli. Tyto postavila stvořila doba a okolnosti. Kdyby nepřišel Hitler, byl by jím někdo jiný, třeba Röhm. Kdyby se neprosadil Stalin, mohl to být třeba Trockij. Na osobnostech historie nestojí, doba osobnosti vytváří. Kdyby se Hitler naklonoval, dnes by dělal třeba jen čalouníka ve fabrice ..

[mik]

Samozřejmě, že jsou to vždy lidé a jejich nenávist, která způsobuje mrtvoly. Samotné "ismy" jen hledají nějakou cestu k ideální společnosti, ale samotným bojem se stávají až v rukou lidí svíraných nenávistí, která nevznikla sama sebou, ale z jejich života. Ale vždy se musí najít zvláště traumatizovaný člověk, který tuto nenávist je schopen v lidech probudit a živit. Ne náhodou pan Jílek se staví s neskrývanou nenávistí vůči přívěškům společnosti v nichž vidí jen svého otce a nakonec možná i sebe a své pacienty.

[M-train]

Jsi ztracen chlapče a diskuze ukončena. Pan Jílek totiž použil svůj vítězný smrtící KO direkt, když mu dojdou argumenty, a ze kterého se nelze vzpamatovat - byls označen soudruhem, a přes to vlak nejede. Teď ho ještě pochválí p.Smolík a je hotovo.

[takyabc]

ale _mik_ byl ztracen uz prvnim komentarem, kdy se snazil nejak argumentovat. I nadale plati, ze nejrozumnejsi komentar na Mistrove blogu je 'kretene zasranej'.

[mik]

Lepší je se snažit lidi pochopit, než je odsuzovat a když to nejde, tak je lepší mlčet.

[Dalibor Smolík]

eď ho ještě pochválí p.Smolík a je hotovo.
Taky argumentace jak noha

[Jan Jílek]

Čau vozejku, kdy konečně dorazíš abych ti dal přes tlamu? Nebo už tě vykopli i z uklízecí služby?

[M-train]

Jak teplá slova od retardovaného alkoholika, dlouho jsem tě dědulo neslyšel, a hned je mi lépe na duši. S tebou ten kapitalismus vybudujem, i kdyby na chleba nebylo. 50 let jsi budoval socialismus, ale kvůli chlastu a fetu si to asi už ani nepamatuješ.

[Jan Jílek]

Vozejku nalešti si vozejk a péro, napij se krabicovýho a nenech se rušit v zahálení. A máš u mě ránu do hlavy. Aby ses probral. Vemu tě násadou od tvý lopaty.

[M-train]

Tvoje pozvánka dlaždiči je sice lákavá, ale diskutovat osobně s podměrečným důchodcem s baj-baj-passem se mi jeví ztrátou mého drahocenného času, který raději věnuji rozvoji své socialistické firmy. Vrať se do práce, platíme tě ve státním z našich daní, kapitalisto, paní doktorce by se jistě nelíbilo, že v pracovní době netvoříš hodnoty.

[Jan Jílek]

No jo vozejku, ty tak na Marcelu, ale ne na chlapa. Jako že si koupíš nový březový koště a k němu lepší násadu, tu ze škrabkou?

[M-train]

Jendo, chlap by musel mít aspoň vojenskou míru, a do té ti dost chybí, ani tvůj drdol s rádiovkou to nedožene. Tvoje poslední zbývající kvočna Marcelka je mi dost volná, máte jenom podobně stupidní styl uvažování, ale to vás jistě poznamenal útlak minulého režimu.

Pečlivě jsem pročetl tvou repliku, a vyčetl jsem z ní, že se snažíš o humor, viď dědulo? Jak v textu, tak smajlíkem, ty jsi vlastně takový zábavný šášula, kudrnáči nevšední. Piš dál, mám z tebe radost, kdykoliv státní zaměstnanec začne psát o kapitalismu .

[Jan Jílek]

Hele vozejku, když už urážíš Marcelu, tak bych chtěl vidět, co máš doma za rakev místo ženský, jestli to vůbec bude ženská. Ale tobě na tu tlamu bych i s tou mírou byl schopný dát, vid kreténku, nebyl bys první, víš a to není humor, to se na lyžích nenaučíš ani kydama na netu. Se ukaž a zkusíme to kapitalisto.

[Jan Jílek]

Milý vozejku, ty už nejsi ani retardovaný, ty jsi blb od přirození.

[Hmmmmmmmm]

Hmmmmmmmmmm,to jo

[ivan]

+1

Mimochodem je třeba si uvědomit, že neustálé zvyšování výkonu neučiní žádného člověka šťastným a vysoká životní úroveň jej zotročuje. Stává se závislým na svém pohodlí a pro toto pohodlí je ochoten udělat cokoli, třeba se v práci uštvat k smrti.

[Dalibor Smolík]

Jen doplňuji, zvyšování produktivity práce není totéž jako zvyšování výkonu a není třeba se uštvat k smrti (pokud jsou šikovní manažeři). Hodně práce se dá zvládnout třeba z domova, někde se ruší kanceláře, ženy mohou hlídat své děti a místo každodenního dojíždění do práce tam jdou jen 2x týdně apod. Ve výrobě zase pohodlnější obsluha strojů atd. I tohle se počítá.

[gtz]

pane Smolík s tím by většina lidí co dělá ve fabrikách nebo někde dělá pro někoho na smlouvu nesouhlasila. většinou práce z domova je braná jako práce na smlouvu tedy žl a s tím je spojené vše. firma se vyzuje z placení sociálního/zdravotního a maximalizuje svůj zisk. Znám hodně lidé co to takto dělají a vesměs lítají ode zdi ke zdi, aby se něco podařilo a splnil se základní nereálný obrat. Spousta manažerů myslí jen na svoje peníze a na to aby se ukázali jací jsou kingové před svými šéfy. Ve fabrikách je to děs a běs 1/2 lidí musí udělat to co dělala dříve celá fabrika a manažér si vozí prdel v mercedesu a na poradách vykládá o tom jak si musíme všichni utahovat opasky.

[Dalibor Smolík]

Ve fabrikách je to děs a běs 1/2 lidí musí udělat to co dělala dříve celá fabrika a manažér si vozí prdel v mercedesu
Bohužel tohle je dost český folklor, musím souhlasit. V neděli byla v televizi repríza "ano šéfe" s Pohlreichem, kdy do krachující a zoufalé restaurace v centru Brna (Bohéma) přijeli majitelé v bavoráku a v perfektních kvádrech, zaměstnanci lítali jak hadr na holi a nedostali zaplaceno desítky tisíc. Tenhle obrázek je u nás stále vidět.
Většina manažerů se pak diví, že firma jde pod vodu.

[ivan]

S tím samozřejmě souhlasím, bohužel jsme svědky spíš tlaku na zvyšování výkonu člověka. Člověk ve skutečnosti neumí využívat technický pokrok ve svůj prospěch, t.j. rozumným způsobem tak, aby technika sloužila jemu a nikoli naopak. Viz například současný problém šmírování řidičů MHD různými technickými prostředky. Nebo třeba jen blbé píchačky za komunistů. To bylo take zcela ujeté (a mnohde je dosud) zneužití techniky, které nic neřeší. Nezáleží přeci v podstatě na tom, jak dlouho se člověk v práci zdržuje, ale hlavně co tam udělá. To zvyšování výkonu pamatuji také již za komunistů. Když za stavbyvedoucím na stavbě kolejí přišli soudruzi z podniku a seznámili ho se socialistickým závazkem na dřívější dokončení stavby aniž by mu nabídli nějakou podporu technickou nebo personální, tehdy se jich otázal, zda se domnívají, zda dělníci mají těmi vidlemi házet den ode dne rychleji. A i když se změnil politický systém, na tomto poli (tlak na zvyšování osobního výkonu) nedošlo k zlepšení, ale právě naopak.

[Dalibor Smolík]

Bohužel mu chybí právě nadhled člověka nezatíženého tolika traumaty života a rozhodně ho ovlivňuje příliš úzká specializace
Tohle je poměrně obecný jev, každý je ovlivněn prostředím, ve kterém se pohybuje. Já zase vidím svět menších firem a živnostníků, v poslední době znám i blíže názory lidí se zdravotním handicapem, někdo jiný je součástí obrovské korporace. A někdo další bydlí roky pod mostem a neví, jak se z toho vyhrabat. Proto je přínosné kombinovat názory různých lidí a vyvozovat z nich obecnější závěry. Některé věci prostě platí obecně. Pojem socialismus může být různorodý, ale shodnout bychom se měli třeba na tom že "komunismus" je ve své podstatě společenské vlastnictví výrobních prostředků, což zní sice učeně, ale funguje na principu vyvlastnění. Žádná jiná forma již není komunismus, a to ani v horizontu vzdálené budoucnosti.

[Jan Jílek]

Socialismus se samozřejmě nerovná hromadě mrtvol,

Zatím se socialismus rovná hromady mrtvol. Historie jiný pohled nenabízí. Severské vlády, která vládly na severu Evropy, nebyly socialistické, ale vlády, které měly sociální prvky na základě tržního hospodářství, navíc v dobách dlouhodobé konjunktury. Jinak ten echt socialismus, jaký jsem zažil, a "lepší" nikdo nerealizoval, tak ten v konečném důsledku v tom úplně nejlepším případě znamená minimálně zničená města, zaostávající technologický pokrok, nedostatek základních potřeb atd. V tom nejlepším případě.

[Dalibor Smolík]

Nebo ti, co shánějí invalidní důchod, ačkoliv by mohli pracovat.
To jsou ti chytřejší. Pak jsou ale takoví, kterým je invalidní důchod doporučován a oni s hrdostí svoji vlastní říkají "děkuju, nechci" ))

[Beneš]

Co je to za kravinu, nemluvte o tom, o čem nic nevíte. Svobodné matky,které nenahlásí otce jsou v nevýhodě - nic nedostanou.

[Jan Jílek]

, ale spíše na ulici a se snížením příslušníků policie se možná dožijeme doby, kdy se po městě chodí jen s ozbrojeným doprovodem a ochrankou.

To je právě ta otázka priorit, chceme podporovat flákače? Pak nemáme na policii. Například.

[mik]

Jestli to je otázka, tak raději flákače než policejní stát, kde je i tak nutné nosit zbraň.

[Jan Jílek]

že se stát snaží pomáhat a k tomu si musí vzít od tich co mají dost,

To je jen obyčejná zlodějna. Jinak, stát tvoří jednotlivci. Tedy jednotlivci vezmou jiným jednotlivcům, u kterých usoudí, že mají dost a tedy je třeba jim vzít. Jistě, tohle už jsem zažil a zažívám. Solidarita je z mého hlediska něco, pro co se rozhodnu dobrovolně a zárověň při vědomí, že být solidární je pro mne výhodné. Jinak lidi není potřeba vodit za ruku, ani v terapii, dokonce jim není třeba ani radit, ani pomáhat, stačí jen s nimi být a ti lidé vždy najdou správnou odpověd, jen občas potřebují na ni ukázat. Pak ovšem musí se sami rozhodnout, jestli ji využijí, nebo ne ne.

[Dalibor Smolík]

a ač ji u sebe nedokáže změnit tak na cizí zahradě ho to tolik nebolí a dokáže se jí vyvarovat.
Kozel se na cizí zahradě nikdy nedokáže změnit a nedokáže se poučit z chyb právě proto, že ho to nebolí. Taktéž úředník, který rozhoduje o cizích penězích. Sám ve své domácnosti dokáže hospodařit dobře, ale v práci nějaký milion sem, milion tam. Státní úředníci, ani jiní lidé hospodařící s cizím majetkem, nejsou příliš učenliví
Souhlasím ovšem s tím, že svět je globalizovaný a systém pomoci a podpory musí být nějak organizován, nicméně rozumím argumentu, že každý by měl začít sám u sebe. A taky nebýt hluchý a slepý k problémům souseda. Pokud je tento princip dodržen, má i ta "organizovaná" pomoc trochu lepší pozici.

[w4rr10r]

Musíme být solidární, říkají mnozí. Ano solidarita je skutečně ušlechtilá vlastnost. Jenže by nesměl být mnohdy za ní schovaný požadavek, plať a na nic se neptej. My víme nejlépe jak a komu a kolik.

Naše neoliberální vládnoucí vrstva na to nepotřebuje ani tu solidaritu.

[Marcela*]

nějak to dopadne, čas ukáže,třeba se stane zázrak

Tak ono to určitě nějak dopadne, o zázraku bych však hodně pochybovala. Přinejlepším to dopadne tak, že si jakž takž udržíme stávající životní úroveň, bude na důchody a zdravotnictví. A že se nerozpoutají nějaké konflikty.

[anomyn]

Diky za tyhle blogposty, libi se mi. Nedejte se

[anonymous]

Souhlasím, taky se u nich skvěle bavím , to se jinde nesežene.

[anonymous.sk]

Keď máš silný žalúdok, môžeš skúsiť toto. Toľko individualizmu, sebectva, asocializmu, pinochetizmu, hongkongizmu, ... inde na jednej kope v bývalej ČSSR nenájdeš. Nejaká ODS, alebo na druhej strane rieky Moravy SaS, vyzerá popri nich ako strana najväčších ľudomilov.

[gtz]

a že ukrást něco veřejného není zločin, ale projev chytrosti

on ho přece nekrade, on ho jen přesune, aby byl lépe využít. Většinou ti to kradou ve velkém mají dokonalé advokáty a skoro vždy se to nějak zamete pod koberec. Co takto Saša Vondra ... já nic nevím, něco jsem podepsal a nevím proč jsem to podepsal. Apod. A většinou se dojde na ty malé zlodějíčky na které se ukáže prstem.