Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Mám-li potřebu nic moc se netrápit s Linuxem, aby mi vše chodilo, nainstaluji Slackware. Slackware je dost staré distro, jedno z prvních, nemá balíčkový systém, je hodně stabilní a funkční. Pokud ho instaluje začátečník, tak má docela dost možností, co nainstalovat, ale já většinou neinstaluji TeTeX, protože mám pocit, že TeX Live je lepší. A po instalaci odinstaluji Calligru a nainstaluji LibreOffice.
Po dokončení instalace, se musí za pomoci
useradd -d /home/xxx -m xxxvytvořit uživatelský účet. Plus za pomoci
passwdheslo uživatele. Pak je dobré v /etc/group přidat uživatele, tak aby bylo možné připojit zvukovou kartu a třeba USB pro samotného uživatele.
audio: :17:xxxTohle jen jen výpis z mého /etc/group. Ještě to samé dopisuji pro skener.
video: :18:xxx
cdrom: :19:xxx
plugdev: :83:xxx
Chce-li kdo psát v konsoli a česky, pak si může vytvořit ve svém adresáři .profile, kde si dopíše:
LC_ALL="cs_CZ.UTF-8"Pokud tedy používá UTF-8. Já si vždy při instalaci nastavuji klávesnici na česky cz_qwerty. Nejsem programátor a chci-li psát v konsoli, což mi dost vyhovuje, píší bez problému. Česky a nemusím už se dál starat. Mám-li potřebu změnit na americkou pak stačí jen klávesa „Pause.”
LC_CTYPE="cs_CZ.UTF-8"
LANG="cs_CZ.UTF-8"
setfont lat2-16.psfu.gz
bych měl přijatelné fonty v konsoli nastavím v/etc/lilo.conf:
append "video=640x480"zakomentuji
vga = normala odkomentuji si
vga = 785Což je velikost s kterou se mi dobře píše. Pochopitelně vše pod rootem a poté příkaz
liloaby se Lilo nastavilo.
A kdo si chce doinstalovat LibreOffice nejsnadněji asi takhle: Stáhne si z Libreoffice Pak příkaz
tar xvf LibreOffice_4.4.1_Linux_x86-64_rpm.tar.gzVětšinou vše jde bez problému.
su
cd LibreOffice_4.4.1.2_Linux_x86-64_rpm/RPMS
rpm2tgz *.rpm
installpkg *.tgz
Když to nevykopne žádnou chybu, pak má momentálně poslední LibreOffice. Podobným způsobem lze nainstalovat i VLC. Nikoliv ovšem stejným. Je-li kdo jeho příznivcem. Zatím mám zkušenost, že všechno co jsem chtěl kompilovat ve Slackware, mi prošlo bez chyby. Český aspell si stáhnu na GNU, bez problému, za pomoci „svaté trojice,” zkompiluji a takhle se chovám, když potřebuji „MOC,” co rád používám jako přehrávač v konsoli. Nebo něco jiného.
Jen tak mírně jsem naznačil možnosti pro běžného uživatele, co chce si nainstalovat Slackware. Nezdá se mi ta instalace zas až tak složitá. V dávných dobách byla složitější. Ale věřím, že ne každému Slackware bude vyhovovat. Mě s Centosem a Debianem vyhovuje z linuxových dister nejvíce. Jo jo.
Tiskni
Sdílej:
slackpkg updatepak pod rootem: vim /etc/slackpkg/mirrors odkomentovat mirror a potom
slackpkg upgrade-allnebo co si zvolí. Ano zkoušel jsem tím doinstalovat něco, co jsem napřed nechtěl, ale byl to problém potom se závislostmi. Možná je jen neumím nastavit.
Tedy odpočívám u mnohých věcí kolem Linuxu, jenže zas až tolik času nemám.
8.3.2015 19:58
pavlix | skóre: 54
| blog: pavlix
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
usermod.
Jen doplním dá se použít adduser a v jedné fázy stačí zmáčknout šipku nahoru a ono to do přidá do těch skupin toho uživatele automaticky.
Jinak slackware má balíčkovací systém pkgtool, ten je pro standartní remove add, neřeší závislosti. instaluje se v něm pomocí ./installpkg nazev baliku.
Pak existuje slackpkg, který umí online z repozitáře dělat updaty a instalovat balíky, zase neřeší závislosti a je potřeba si nastavit správný mirror (lze s ním pak provádět i distroupgrade)
A kdyby někomu chyběli balíky s ostatním softwarem tak jsou na slackbuilds.org, tam si najde balíky co potřebuje a zkompiluje si je.
9.3.2015 17:32
Darth Phantom | skóre: 18
| blog: Kelvin_Fitnick
| Doma
tak jsou na slackbuilds.org, tam si najde balíky co potřebuje a zkompiluje si je.
To ano a ta konzolová utilitka k tomu sloužící (sbopkg) je docela povedená. Kdybych to ale srovnal třeba s AURem v Arch linuxu, tak je slackbuilds.org oproti AURu chudý příbuzný. Moc tam toho není a Slackbuildy nejsou moc často aktualizované. V AURu je snad všechno a ta větší komunita kolem Archu je znát.
Ohledně těch balíčkovacích systémů - nikdo tu nezmínil slapt-get (řeší závislosti), ten jen celkem použitelný. Jako další zdroje software jsou různé komunitní repozitáře jako slacky.eu atp. Nejstarší komunitní repozitář linuxpackages.net už bohužel není v provozu. Já provozuji na porteu USM - Unified Slackware package manager. I když je tento nástroj asi nejméně známý, je ze všech pokusů o balíčkovací systém nejvíce podařený. Závislosti řeší a přidává další repozitáře jako slacky a Salix a vytvoří i ze stažených balíčků rovnou moduly pro Porteus. Ty další zdroje jdou samozřejmě jednoduchým úkonem v případě potřeby odstranit, to záleží na tom, jak kdo těm zdrojům důvěřuje. Rozhodně je ale USM mnohem pohodlnější, než standardní nástroje Slackwaru.
lze nainstalovat i VLC. Nikoliv ovšem stejným. Je-li kdo jeho příznivcem. Zatím mám zkušenost, že všechno co jsem chtěl kompilovat ve Slackware, mi prošlo bez chyby. Český aspell si stáhnu na GNU, bez problému, za pomoci „svaté trojice,” zkompiluji a takhle se chovám, když potřebuji „MOC,”
VLC má binární balíček v normálním repozitáři. A kompilovat něco jako MOC mi přijde taky moc zbytečné, balíček je k dispozici v repu také. Ale shánění software pro Slackware bývá někdy docela vopruz, to musím říci a připustit i jako uživatel distra Porteus, což je něco jako modulární Slackware :). Nějaký velký a ucelený repozitář jako v Ubuntu prostě chybí, a to je to jediné, co mě na tom sejří.
Nezdá se mi ta instalace zas až tak složitá. V dávných dobách byla složitější.
Přijde na to, co považuješ za dávné doby. Pokud tím máš na mysli nějaké prvopočátky linuxu, tak to samozřejmě ano, to ale platí pro každou distribuci.
Když si třeba vzpomenu na Slackware 10, tak se ten instalátor od těch dob skoro nezměnil, a to jak po stránce vizuální tak i po stránce funkcionální, Jeníku :).
Když na člověka vybafne i dnes instalátor v ncurses, tak to člověka ovane duch starých časů
Díky za rozšíření o USM a sbopkg, o tom jsem nevěděl, nepátral jsem nikdy po dalším softwaru, vše mi stačilo co je v mainu a zbytek byl na slackbuildu.
Využiju nové poznatky na instalaci xenu, tam se mi to nechtělo nikdy klikat, díky
jinak jsem začínal na 7.1 nebo tak nějak.
