Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byly publikovány informace (technické detaily) o bezpečnostním problému Snapu. Jedná se o CVE-2026-3888. Neprivilegovaný lokální uživatel může s využitím snap-confine a systemd-tmpfiles získat práva roota.
Nightingale je open-source karaoke aplikace, která z jakékoliv písničky lokálního alba (včetně videí) dokáže oddělit vokály, získat text a vše přehrát se synchronizací na úrovni jednotlivých slov a hodnocením intonace. Pro separaci vokálů využívá UVR Karaoke model s Demucs od Mety, texty písní stahuje z lrclib.net (LRCLIB), případně extrahuje pomocí whisperX, který rovněž využívá k načasování slov. V případě audiosouborů aplikace na
… více »Po půl roce vývoje od vydání verze 49 bylo vydáno GNOME 50 s kódovým názvem Tokyo (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Článek na stránkách Fedora Magazinu informuje o vydání Fedora Asahi Remixu 43, tj. linuxové distribuce pro Apple Silicon vycházející z Fedora Linuxu 43.
Byl zveřejněn program konference Installfest 2026. Konference proběhne o víkendu 28. a 29. března v Praze na Karlově náměstí 13. Vstup zdarma.
Byla vydána Java 26 / JDK 26. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 10. Odstraněno bylo Applet API.
Mám-li potřebu nic moc se netrápit s Linuxem, aby mi vše chodilo, nainstaluji Slackware. Slackware je dost staré distro, jedno z prvních, nemá balíčkový systém, je hodně stabilní a funkční. Pokud ho instaluje začátečník, tak má docela dost možností, co nainstalovat, ale já většinou neinstaluji TeTeX, protože mám pocit, že TeX Live je lepší. A po instalaci odinstaluji Calligru a nainstaluji LibreOffice.
Po dokončení instalace, se musí za pomoci
useradd -d /home/xxx -m xxxvytvořit uživatelský účet. Plus za pomoci
passwdheslo uživatele. Pak je dobré v /etc/group přidat uživatele, tak aby bylo možné připojit zvukovou kartu a třeba USB pro samotného uživatele.
audio: :17:xxxTohle jen jen výpis z mého /etc/group. Ještě to samé dopisuji pro skener.
video: :18:xxx
cdrom: :19:xxx
plugdev: :83:xxx
Chce-li kdo psát v konsoli a česky, pak si může vytvořit ve svém adresáři .profile, kde si dopíše:
LC_ALL="cs_CZ.UTF-8"Pokud tedy používá UTF-8. Já si vždy při instalaci nastavuji klávesnici na česky cz_qwerty. Nejsem programátor a chci-li psát v konsoli, což mi dost vyhovuje, píší bez problému. Česky a nemusím už se dál starat. Mám-li potřebu změnit na americkou pak stačí jen klávesa „Pause.”
LC_CTYPE="cs_CZ.UTF-8"
LANG="cs_CZ.UTF-8"
setfont lat2-16.psfu.gz
bych měl přijatelné fonty v konsoli nastavím v/etc/lilo.conf:
append "video=640x480"zakomentuji
vga = normala odkomentuji si
vga = 785Což je velikost s kterou se mi dobře píše. Pochopitelně vše pod rootem a poté příkaz
liloaby se Lilo nastavilo.
A kdo si chce doinstalovat LibreOffice nejsnadněji asi takhle: Stáhne si z Libreoffice Pak příkaz
tar xvf LibreOffice_4.4.1_Linux_x86-64_rpm.tar.gzVětšinou vše jde bez problému.
su
cd LibreOffice_4.4.1.2_Linux_x86-64_rpm/RPMS
rpm2tgz *.rpm
installpkg *.tgz
Když to nevykopne žádnou chybu, pak má momentálně poslední LibreOffice. Podobným způsobem lze nainstalovat i VLC. Nikoliv ovšem stejným. Je-li kdo jeho příznivcem. Zatím mám zkušenost, že všechno co jsem chtěl kompilovat ve Slackware, mi prošlo bez chyby. Český aspell si stáhnu na GNU, bez problému, za pomoci „svaté trojice,” zkompiluji a takhle se chovám, když potřebuji „MOC,” co rád používám jako přehrávač v konsoli. Nebo něco jiného.
Jen tak mírně jsem naznačil možnosti pro běžného uživatele, co chce si nainstalovat Slackware. Nezdá se mi ta instalace zas až tak složitá. V dávných dobách byla složitější. Ale věřím, že ne každému Slackware bude vyhovovat. Mě s Centosem a Debianem vyhovuje z linuxových dister nejvíce. Jo jo.
Tiskni
Sdílej:
slackpkg updatepak pod rootem: vim /etc/slackpkg/mirrors odkomentovat mirror a potom
slackpkg upgrade-allnebo co si zvolí. Ano zkoušel jsem tím doinstalovat něco, co jsem napřed nechtěl, ale byl to problém potom se závislostmi. Možná je jen neumím nastavit.
Tedy odpočívám u mnohých věcí kolem Linuxu, jenže zas až tolik času nemám.
8.3.2015 19:58
pavlix | skóre: 54
| blog: pavlix
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
usermod.
Jen doplním dá se použít adduser a v jedné fázy stačí zmáčknout šipku nahoru a ono to do přidá do těch skupin toho uživatele automaticky.
Jinak slackware má balíčkovací systém pkgtool, ten je pro standartní remove add, neřeší závislosti. instaluje se v něm pomocí ./installpkg nazev baliku.
Pak existuje slackpkg, který umí online z repozitáře dělat updaty a instalovat balíky, zase neřeší závislosti a je potřeba si nastavit správný mirror (lze s ním pak provádět i distroupgrade)
A kdyby někomu chyběli balíky s ostatním softwarem tak jsou na slackbuilds.org, tam si najde balíky co potřebuje a zkompiluje si je.
9.3.2015 17:32
Darth Phantom | skóre: 18
| blog: Kelvin_Fitnick
| Doma
tak jsou na slackbuilds.org, tam si najde balíky co potřebuje a zkompiluje si je.
To ano a ta konzolová utilitka k tomu sloužící (sbopkg) je docela povedená. Kdybych to ale srovnal třeba s AURem v Arch linuxu, tak je slackbuilds.org oproti AURu chudý příbuzný. Moc tam toho není a Slackbuildy nejsou moc často aktualizované. V AURu je snad všechno a ta větší komunita kolem Archu je znát.
Ohledně těch balíčkovacích systémů - nikdo tu nezmínil slapt-get (řeší závislosti), ten jen celkem použitelný. Jako další zdroje software jsou různé komunitní repozitáře jako slacky.eu atp. Nejstarší komunitní repozitář linuxpackages.net už bohužel není v provozu. Já provozuji na porteu USM - Unified Slackware package manager. I když je tento nástroj asi nejméně známý, je ze všech pokusů o balíčkovací systém nejvíce podařený. Závislosti řeší a přidává další repozitáře jako slacky a Salix a vytvoří i ze stažených balíčků rovnou moduly pro Porteus. Ty další zdroje jdou samozřejmě jednoduchým úkonem v případě potřeby odstranit, to záleží na tom, jak kdo těm zdrojům důvěřuje. Rozhodně je ale USM mnohem pohodlnější, než standardní nástroje Slackwaru.
lze nainstalovat i VLC. Nikoliv ovšem stejným. Je-li kdo jeho příznivcem. Zatím mám zkušenost, že všechno co jsem chtěl kompilovat ve Slackware, mi prošlo bez chyby. Český aspell si stáhnu na GNU, bez problému, za pomoci „svaté trojice,” zkompiluji a takhle se chovám, když potřebuji „MOC,”
VLC má binární balíček v normálním repozitáři. A kompilovat něco jako MOC mi přijde taky moc zbytečné, balíček je k dispozici v repu také. Ale shánění software pro Slackware bývá někdy docela vopruz, to musím říci a připustit i jako uživatel distra Porteus, což je něco jako modulární Slackware :). Nějaký velký a ucelený repozitář jako v Ubuntu prostě chybí, a to je to jediné, co mě na tom sejří.
Nezdá se mi ta instalace zas až tak složitá. V dávných dobách byla složitější.
Přijde na to, co považuješ za dávné doby. Pokud tím máš na mysli nějaké prvopočátky linuxu, tak to samozřejmě ano, to ale platí pro každou distribuci.
Když si třeba vzpomenu na Slackware 10, tak se ten instalátor od těch dob skoro nezměnil, a to jak po stránce vizuální tak i po stránce funkcionální, Jeníku :).
Když na člověka vybafne i dnes instalátor v ncurses, tak to člověka ovane duch starých časů
Díky za rozšíření o USM a sbopkg, o tom jsem nevěděl, nepátral jsem nikdy po dalším softwaru, vše mi stačilo co je v mainu a zbytek byl na slackbuildu.
Využiju nové poznatky na instalaci xenu, tam se mi to nechtělo nikdy klikat, díky
jinak jsem začínal na 7.1 nebo tak nějak.
