BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
Byl představen cross-assembler xa.sh, napsaný čistě v Bourne shell skriptu. Tento nástroj umožňuje zpracovávat assemblerový kód pro Intel 8080, přičemž je možné snadno přidat podporu i pro další architektury, například 6502 a 6809. Skript využívá pouze různé běžné unixové příkazy jako jsou awk, sed nebo printf. Skript si lze stáhnout z GitHubového repozitáře projektu.
Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Kultovní britský seriál The IT Crowd (Ajťáci) oslavil dvacáté výročí svého prvního vysílání. Sitcom o dvou sociálně nemotorných pracovnících a jejich nadřízené zaujal diváky svým humorem a ikonickými hláškami. Seriál, který debutoval v roce 2006, si i po dvou dekádách udržuje silnou fanouškovskou základnu a pravidelně se objevuje v seznamech nejlepších komedií své doby. Nedávné zatčení autora seriálu Grahama Linehana za hatecrime však vyvolává otázku, jestli by tento sitcom v současné Velké Británii vůbec vznikl.
Společnost JetBrains oznámila, že počínaje verzí 2026.1 budou IDE založená na IntelliJ ve výchozím nastavení používat Wayland.
Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska podala žádost o vypuštění jednoho milionu satelitů na oběžnou dráhu kolem Země, odkud by pomohly zajistit provoz umělé inteligence (AI) a zároveň šetřily pozemské zdroje. Zatím se ale neví, kdy by se tak mělo stát. V žádosti Federální komisi pro spoje (FCC) se píše, že orbitální datová centra jsou nejúspornějším a energeticky nejúčinnějším způsobem, jak uspokojit rostoucí poptávku po
… více »Byla vydána nová verze 2.53.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 70 vývojářů, z toho 21 nových. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 216. sraz, který proběhne v pátek 20. února od 18:00 v Red Hat Labu (místnost Q304) na Fakultě informačních technologií VUT v Brně na ulici Božetěchova 1/2. Tématem srazu bude komunitní komunikační síť MeshCore. Jindřich Skácel představí, co je to MeshCore, předvede nejrůznější klientské zařízení a ukáže, jak v praxi vypadá nasazení vlastního repeateru.
Byla vydána nová major verze 9.0 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled novinek, vylepšení a oprav v poznámkách k vydání.
Hodnota Bitcoinu, decentralizované kryptoměny klesla pod 70 000 dolarů (1,44 milionu korun).
Mám-li potřebu nic moc se netrápit s Linuxem, aby mi vše chodilo, nainstaluji Slackware. Slackware je dost staré distro, jedno z prvních, nemá balíčkový systém, je hodně stabilní a funkční. Pokud ho instaluje začátečník, tak má docela dost možností, co nainstalovat, ale já většinou neinstaluji TeTeX, protože mám pocit, že TeX Live je lepší. A po instalaci odinstaluji Calligru a nainstaluji LibreOffice.
Po dokončení instalace, se musí za pomoci
useradd -d /home/xxx -m xxxvytvořit uživatelský účet. Plus za pomoci
passwdheslo uživatele. Pak je dobré v /etc/group přidat uživatele, tak aby bylo možné připojit zvukovou kartu a třeba USB pro samotného uživatele.
audio: :17:xxxTohle jen jen výpis z mého /etc/group. Ještě to samé dopisuji pro skener.
video: :18:xxx
cdrom: :19:xxx
plugdev: :83:xxx
Chce-li kdo psát v konsoli a česky, pak si může vytvořit ve svém adresáři .profile, kde si dopíše:
LC_ALL="cs_CZ.UTF-8"Pokud tedy používá UTF-8. Já si vždy při instalaci nastavuji klávesnici na česky cz_qwerty. Nejsem programátor a chci-li psát v konsoli, což mi dost vyhovuje, píší bez problému. Česky a nemusím už se dál starat. Mám-li potřebu změnit na americkou pak stačí jen klávesa „Pause.”
LC_CTYPE="cs_CZ.UTF-8"
LANG="cs_CZ.UTF-8"
setfont lat2-16.psfu.gz
bych měl přijatelné fonty v konsoli nastavím v/etc/lilo.conf:
append "video=640x480"zakomentuji
vga = normala odkomentuji si
vga = 785Což je velikost s kterou se mi dobře píše. Pochopitelně vše pod rootem a poté příkaz
liloaby se Lilo nastavilo.
A kdo si chce doinstalovat LibreOffice nejsnadněji asi takhle: Stáhne si z Libreoffice Pak příkaz
tar xvf LibreOffice_4.4.1_Linux_x86-64_rpm.tar.gzVětšinou vše jde bez problému.
su
cd LibreOffice_4.4.1.2_Linux_x86-64_rpm/RPMS
rpm2tgz *.rpm
installpkg *.tgz
Když to nevykopne žádnou chybu, pak má momentálně poslední LibreOffice. Podobným způsobem lze nainstalovat i VLC. Nikoliv ovšem stejným. Je-li kdo jeho příznivcem. Zatím mám zkušenost, že všechno co jsem chtěl kompilovat ve Slackware, mi prošlo bez chyby. Český aspell si stáhnu na GNU, bez problému, za pomoci „svaté trojice,” zkompiluji a takhle se chovám, když potřebuji „MOC,” co rád používám jako přehrávač v konsoli. Nebo něco jiného.
Jen tak mírně jsem naznačil možnosti pro běžného uživatele, co chce si nainstalovat Slackware. Nezdá se mi ta instalace zas až tak složitá. V dávných dobách byla složitější. Ale věřím, že ne každému Slackware bude vyhovovat. Mě s Centosem a Debianem vyhovuje z linuxových dister nejvíce. Jo jo.
Tiskni
Sdílej:
slackpkg updatepak pod rootem: vim /etc/slackpkg/mirrors odkomentovat mirror a potom
slackpkg upgrade-allnebo co si zvolí. Ano zkoušel jsem tím doinstalovat něco, co jsem napřed nechtěl, ale byl to problém potom se závislostmi. Možná je jen neumím nastavit.
Tedy odpočívám u mnohých věcí kolem Linuxu, jenže zas až tolik času nemám.
usermod.
Jen doplním dá se použít adduser a v jedné fázy stačí zmáčknout šipku nahoru a ono to do přidá do těch skupin toho uživatele automaticky.
Jinak slackware má balíčkovací systém pkgtool, ten je pro standartní remove add, neřeší závislosti. instaluje se v něm pomocí ./installpkg nazev baliku.
Pak existuje slackpkg, který umí online z repozitáře dělat updaty a instalovat balíky, zase neřeší závislosti a je potřeba si nastavit správný mirror (lze s ním pak provádět i distroupgrade)
A kdyby někomu chyběli balíky s ostatním softwarem tak jsou na slackbuilds.org, tam si najde balíky co potřebuje a zkompiluje si je.
tak jsou na slackbuilds.org, tam si najde balíky co potřebuje a zkompiluje si je.
To ano a ta konzolová utilitka k tomu sloužící (sbopkg) je docela povedená. Kdybych to ale srovnal třeba s AURem v Arch linuxu, tak je slackbuilds.org oproti AURu chudý příbuzný. Moc tam toho není a Slackbuildy nejsou moc často aktualizované. V AURu je snad všechno a ta větší komunita kolem Archu je znát.
Ohledně těch balíčkovacích systémů - nikdo tu nezmínil slapt-get (řeší závislosti), ten jen celkem použitelný. Jako další zdroje software jsou různé komunitní repozitáře jako slacky.eu atp. Nejstarší komunitní repozitář linuxpackages.net už bohužel není v provozu. Já provozuji na porteu USM - Unified Slackware package manager. I když je tento nástroj asi nejméně známý, je ze všech pokusů o balíčkovací systém nejvíce podařený. Závislosti řeší a přidává další repozitáře jako slacky a Salix a vytvoří i ze stažených balíčků rovnou moduly pro Porteus. Ty další zdroje jdou samozřejmě jednoduchým úkonem v případě potřeby odstranit, to záleží na tom, jak kdo těm zdrojům důvěřuje. Rozhodně je ale USM mnohem pohodlnější, než standardní nástroje Slackwaru.
lze nainstalovat i VLC. Nikoliv ovšem stejným. Je-li kdo jeho příznivcem. Zatím mám zkušenost, že všechno co jsem chtěl kompilovat ve Slackware, mi prošlo bez chyby. Český aspell si stáhnu na GNU, bez problému, za pomoci „svaté trojice,” zkompiluji a takhle se chovám, když potřebuji „MOC,”
VLC má binární balíček v normálním repozitáři. A kompilovat něco jako MOC mi přijde taky moc zbytečné, balíček je k dispozici v repu také. Ale shánění software pro Slackware bývá někdy docela vopruz, to musím říci a připustit i jako uživatel distra Porteus, což je něco jako modulární Slackware :). Nějaký velký a ucelený repozitář jako v Ubuntu prostě chybí, a to je to jediné, co mě na tom sejří.
Nezdá se mi ta instalace zas až tak složitá. V dávných dobách byla složitější.
Přijde na to, co považuješ za dávné doby. Pokud tím máš na mysli nějaké prvopočátky linuxu, tak to samozřejmě ano, to ale platí pro každou distribuci.
Když si třeba vzpomenu na Slackware 10, tak se ten instalátor od těch dob skoro nezměnil, a to jak po stránce vizuální tak i po stránce funkcionální, Jeníku :).
Když na člověka vybafne i dnes instalátor v ncurses, tak to člověka ovane duch starých časů 
Díky za rozšíření o USM a sbopkg, o tom jsem nevěděl, nepátral jsem nikdy po dalším softwaru, vše mi stačilo co je v mainu a zbytek byl na slackbuildu.
Využiju nové poznatky na instalaci xenu, tam se mi to nechtělo nikdy klikat, díky
jinak jsem začínal na 7.1 nebo tak nějak.