Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla vydána nová verze R14.1.4 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání. Podrobný přehled v Changelogu.
Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
V Tiraně proběhl letošní Linux App Summit (LAS) (Mastodon). Zatím nesestříhané videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Dear princess Luna....
Dnes bych se s vámi chtěl podělit o hrst zajímavých odkazů, které mohou být mnoha (nejen) linuxákům užitečné.
Jedná se o odkazy, které jsem za poslední měsíce nasbíral a zasvinil si s nimi celý Firefox.
Dovolím si začít pár odkazy pro MS Windows, protože občas se bohužel stává, že lepší operační systém není k dispozici:
NekoDrive – připojení NFS sdílení ve Windows
Grsync – GUI pro rsync (multiplatformní)
AltDrag – podpora přesunu a změny velikosti okna s klávesou Alt
Moc toho není, ale alespoň je vidět, že na Windows netrávím aktivně moc času. Následují odkazy s jistým významem pro GNU/Linux:
Rsync sdílení (až podezřele se podobá Sambě)
x264 ffmpeg – parametry ffmpegu pro x264 konverzi
seznam GNUtilit – pro ty, co zapomínají/začínají
interní proměnné BASHe – za zmínku stojí třeba IFS
MultiCD – umožní vytvořit ISO obraz obsahující více obrazů (například já mám CD obsahující 32+64-bit verzi Debianu, PLOP Boot Manager a Memtest86+)
Zabránění změně DNS – triky, jak napevno nastavit DNS servery, hodí se například při provozu DNS cache na localhostu (v mém případě pdnsd).
Seznam různých chyb a jejich řešení – velmi obsáhlý, může ušetřit mnoho času
Web Suckless – webový prohlížeč SURF, ideální pro stroje s procesory Intel Atom (start za zlomek sekundy, postaveno na WebKitu, rychlejší už to být nemůže)
Připojení obrazu disku přes dd – například pokud si chcete rozbalit Raspbian na disk.
Debian pro RaspberryPi – armel – armhf
Sledování Youtube přes Mplayer – sám podobný skript používám a nemohu si jej vynachválit. Moje jediná modifikace je v nastavení kvality – ve skriptu mám nastaveny povolené kodeky, povolená rozlišení a skript vybere nejlepší verzi.
Rozdělení a připojení zvuku do videa pomocí FFMPEG
Srovnání příkazů ip a ifconfig
Autologin v Debianu – může se hodit například na starém notebooku pro rodiče.
Přehrávání hudby přes PC speaker
Provoz vadných RAM pamětí – toto mělo význam spíše v dřívějších dobách, ale i dnes se může hodit těm, kteří chtějí ušetřit (nebo nechtějí reklamovat paměti). Článek popisuje jednoduchý způsob, jak ignorovat vadnou část RAM paměti a používat zbytek.
Automount USB disků – toto jsem hledal velmi dlouho, protože mi Nautilus v Debianu nechtěl pracovat s USB disky. Postup funguje spolehlivě na první našlápnutí.
CMUS – hezký konzolový přehrávač. Nedávno se mi k němu povedlo najít i návod
Pár triků pro „zvýšení výkonu“:
Vypnutí HT – HyperThreading může v některých případech způsobovat výkonové propady. Na jednojádrovém procesoru mi vypnutí HT spíše uškodilo, na dvoujádrovém jde prý o nepopsatelný skok k lepšímu.
Zvýšení FPS – jednoduchý trik, který funguje
Zvyšování výkonu – mohu vřele doporučit Ulatencyd, který je lepší alternativou za „zázračný patch“. Po jeho instalaci a restartu systému jsem zaznamenal velké zlepšení v běhu prohlížeče Firefox, obzvlášť když byla polovina prohlížeče odložená ve swapu – žádné zpomalení totiž nebylo znát. Pamatujte ale, že Ulatencyd má i limity (nastavitelné) chránící systém před kolapsem. Pokud tedy nějaká aplikace zabere (defaultně) 70% místa v RAM + SWAPu, bude zmražena aby neohrozila běh systému. Naštěstí by neměl být problém udělit výjimky.
Provoz běžné PCI-E grafiky v notebooku – alternativa za drahé dokovací stanice
A nakonec tu mám několik odkazů, které nemají s GNU/Linuxem moc společného:
OSRM – plánovač tras využívající OpenStreetMap
TuxGraphics – hardwarové NTP hodiny, dálková ovládání a další...
CircuitsToday – jednoduché obvody s hezkým popisem jejich funkce, praktická zapojení
Digitronové hodiny (téměř) bez polovodičů
50 vychytávek k usnadnění života
Tiskni
Sdílej:
To je pravda, dva tisíce (bez zdroje) je dost www.ebay.com/sch/i.html?_nkw=PE4H+%2B+EC2C
Děkuji
Ten OSRM vypadá perfektně. Jen nemohu najít způsob, jak tam přidat bod na průjezd - napsáním do políčka.
Zadej si začátek a konec, potom někde chytni trasu a přetáhni ji tam, kudy chceš projíždět - stejně jako na mapách od Google i Seznamu Nevýhoda je, že musíš alespoň tušit, kde na mapě to místo je.
To je tak, když jeden během odepisování zapomene, na co odpovídal Už jsem po tom koukal dřív a zdá se, že to opravdu nejde. Ale neměl by být problém napsat vývojářům - když není problém přetáhnout tam trasu myší, tak to určitě půjde i polem
Autoři možná jen nechtějí, aby si někdo naplánoval trasu tak tragicky, že mu půlku monitoru budou zabírat políčka s průjezdníma místama
Automount USB disků – toto jsem hledal velmi dlouho, protože mi Nautilus v Debianu nechtěl pracovat s USB disky. Postup funguje spolehlivě na první našlápnutí.He he, já zase vždycky hledám, jak to vypnout.
Nevím jak jiné, ale mě opravdu nebavilo každou chvíli psát sudo mount -o umask=000 /dev/sd....
Taky jedna z možností.
Možná to bude špatná rada, ale co přidat UUID toho disku do /etc/fstab a nastavit mu parametr ro?
To je dobrá pointa. Napadá mě, nešlo by napsat třeba udev pravidlo, co by se uživatele při detekci disku zeptalo? Stačilo by zenity s polem, kam by se volitelně napsaly parametry (třeba jen "ro") a potvrdil mount.
Nejlepším programovacím jazykem jest mikropájka a pevná ruka.Trafačka. Jedině trafačka.
Jen abych se do toho nepustil dřív
Trafačka je moc těžká a pracovat s ní je jako chodit denně posilovat. Radši mám mikropájku, ta se líp drží v ruce, když ji mám položenou na stole (tvar jako větší pero) a omezuje mě "jen" ten přívodní kabel - nic tvrdšího tam dát opravdu nemohli Na druhou stranu mikropájky ve škole a v práci, s tím je radost pracovat. Samozřejmě ideálem by byla trafopájka ve tvaru mikropájky - na konci nekonečný hrot (nebo jak se tomu říká), v rukojeti měnič a na konci kabelu galvanický oddělení (ATX zdroj?). Třeba jednoho dne....
Já zase pájím všechno mikropájkou, i když mi moje ZD-99 leze na nervy - do sítě vypouští rušení, dlouho se nahřívá a hroty prodává v ČR snad jen TIPA. Radši jsem jich koupil víc, protože první mi docela rychle odešel a teď druhý byl v provozu asi jen dvě hodiny a už je to na něm vidět
Trafačka má výhodu, že zapneš, nabereš pájku, vypneš, ještě s teplým hrotem zapíchneš do kalafuny a stane se zázrak - pájka drží na hrotu a je obalená kalafunou. Pak jen přiložíš kam potřebuješ, zapneš a všechno se okamžitě chytne. S mikropájkou musíš mít takovou tu vodnatou kalafunu, kterou poprskáš desku a pak pájíš...a která je často dost drahá Takovou já nemám, takže mikropájkou rozpálím kus drátu, zapíchnu do tuhý kalafuny, opatrně vytáhnu tak, aby na něm zůstala vrstvička....a pak jen nad pájením místem slabě zahřeju a trocha kalafuny kápne kam je potřeba
Já bych to rád udělal spínaným zdrojem, ale ty desetinky voltu nepůjdou usměrnit (diody toho vytopí víc jak hrot) a desítky kHz v tišťáku "asi" taky nebudou dělat součástkám dobře To už bys moh rovnou na tu diodu přidělat hrot a pájet s ní
Což kupodivu taky nezní tak špatně, ono celokovová dioda by to teplo mohla odvádět dobře...
S mikropájkou musíš mít takovou tu vodnatou kalafunu, kterou poprskáš desku a pak pájíš
Proč? Stačí desku potřít kalafunou rozpuštěnou v lihu, potom jen přiložím hrot mikropájky (mám levný solomon sl-20 -- v podstatě náhrada ERS-50) na desku a současně vývod součástky a druhou rukou tam přidávám pájku (čím tenčí tím lepší, já mám Sn/Pb 60/40 o tlouštce 0.8mm - tohle na klasické součástky stačí, na smd bych potřeboval tenčí). Vzhledem k tomu, že pájka obsahuje kalafunu, tak pokud je deska čistá, jak ji ani ničím nepotírám a ušetřím si trochu čištení po pájení.
Kalafuna s lihem se mi moc neosvědčila - asi jsem toho lihu dal málo. Nejdřív vznikla taková medová vrstva, ale po asi dvou dnech to ztuhlo. Pak jsem dal víc lihu a vznikla taková divná hmota, kterou jsem po pár použitích radši důkladně schoval
Desky jsme ve škole čistili gumou, stačilo "vygumovat" a chytalo to v pohodě i s Sn60Pb40 bez kalafuny. Občas jsme měli dokonce pocit, že je tam kalafuny až moc
Takovou já nemám, takže mikropájkou rozpálím kus drátu, zapíchnu do tuhý kalafuny, opatrně vytáhnu tak, aby na něm zůstala vrstvičkaProtip: uděláš hodně silný roztok práškové kalafuny v lihu, dole vznikne medová vrstvička a v ní se dá omatlat cín. Nebo cín namočíš a necháš uschnout, zůstane to na něm. Co očko z Cu trubičky a v ní odporový drát?
Díky za tip
Taky možnost
Já už si zvyknul na mikropájku = můžu mít ruku položenou na stole a pracovat s ní jak s tužkou. Kdyby to uměla trafopájka, tak ta moje mikro letí hned do koše
Ve škole jsme odpajovali takovým malým plynovým hořákem, v GME to vedou jako zapalovač. Teplotu to dá přes 600°C, plamen se soustředí do jednoho bodu a na odpájení součástek nic lepšího není.....jen ta deska je kolem černá
Ve škole jsme odpajovali takovým malým plynovým hořákemTo není problém, na destruktivní odpájení ti stačí i svíčka, už jsem mnohokrát zkoušel
To zní docela zajímavě, třeba jehla z injekční stříkačky, nádobka s kalafunou a kompresorek, co ji bude na požádání hnát ven. Ale na tohle je trafopájka jednoznačně lepší.
Jak která mikropájka, občas se najde taková, která s takovou "kapkou" nemá sebemenší problém...ale je pravda, že moc takových není.
Svíčkou budeme asi brzo pájet v práci, v rámci úspor. A kdo propílí zbytečně moc, ten si bude nosit vlastní
třeba jehla z injekční stříkačkyJj to mě taky napadlo, ale upustit na nohu bych si to nechtěl
Prosim tě, viděl jsi někdy aby někdo dával mikropájku k hraně stolu? Já ji mám vždycky dostatečně daleko aby na mě nemohla spadnout (nojo, u rohových stolů se to machruje). Spolužákovi jednou vyklouzla a on blbec ji chytil a sevřel v ruce
Tak základna mi padá pořád, hlavně protože je lehčí jak samotný pájecí pero + ten silnej kabel k tomu
Jj to mě taky napadlo, ale upustit na nohu bych si to nechtělProdávají se i jehly, kterýma se nepropíchneš (bez použití extrémní síly). Nebo stačí normální jehle zaštípnout a opilovat špičku..
Když nad tím přemýšlím, tak tou injekční stříkačkou by šel dávkovat i samotný cín :-O.To se běžně dělá, dá se koupit tzv. pasta. Je to tavidlo a v něm jsou malinké kuličky. Je to docela fajn, jenom má to tavidlo zrovna v té variantě, na kterou odkazuji, subjektivně o trochu horší vlastnosti. Pájí se takto QFN, BGA a další šmejdy bez noh. Natře se, položí, zapeče.
subjektivně o trochu horší vlastnostinež kalafuna. Víc teče (ale ty jsi vzorný a desku určitě čistíš! ale i tak má kvůli tomu trochu kratší účinek - prostě uteče) a smrdí.
Nahoře píšeš o problému s kalafunou, nešlo by k mikropájce přimontovat něco jako pipetu, od které by odkapávala kalafuna?Trošku. Furt to neřeší oxidaci cínu. Když nemám trafačku přiloženou k součástce, tak ji vypnu, cín za chvilku ztuhne a neoxiduje. Na mikropájce je furt roztavený a oxidy se musí utírat do houbičky.
Je tu ještě pmount, s tím stačí napsat jenNevím jak jiné, ale mě opravdu nebavilo každou chvíli psát sudo mount -o umask=000 /dev/sd....
pmount /dev/sdXX
, výměnná zařízení jsou defaulně povolená, u těch ostatních jde nastavit v konfiguračním souboru. BTW, pmount
používá u VFAT volby -o umask=0,fmask=0111,quiet
, takže soubory nejsou spustitelné a při kopírování se potichu zahazují unixové atributy souborů s vyjímkou data.
Pmount znám, ale pořád je to ruční psaní - nějaký GTK/Zenity dialog by byl pohodlnější
Pokud se to protřídí a trochu rozdělí do sekcí, tak by to mohlo mít přínos pro ostatní Mimochodem tohle jsem vybral ze sbírky 1146 bookmarků
deboostrap
.
A jako nenáročný prohlížeč se dá použít i Midori, který je postavený na WebKitu a používá se jako defautlntí prohlížeč pro XFce. Obstojně chodí i na věcech jako RPi a levné ARMové tablety a netbooky. Podporuhje i pluginy, takže tam funguje i místní verze AdBlocku, dokonce má i Private Browsing a možnost vymazat všechno po vypnutí prohlížeče. Jediná, co mně na něm poněkud štve, je absence přístupu k bookmarkům skrz menu (možná se to dá někde zapnout, ale nenašel jsem kde).
Oficiální armhf balíčky Debianu na RaspberryPi bohužel nejedou, protože RaspberryPi má starší architekturu, než pro jakou to Debian kompiluje.
Midori jsem používal dřív, ale SURF je myslím ještě odlehčenější - je to vlastně jen WebKit s podporou několika klávesových zkratech a snad nic navíc. Aby to mělo podporu panelů, tak se to musí spustit přes další program, co má autor SURFu na webu
SURF je jiný projekt - http://surf.suckless.org/screenshots/. Hint - URL se zadává zkratkou ctrl+g
Já mám pocit, že v Raspbmianu je právě to Midori, ale packu do ohně bych za to nedal
Tak to někdy zkusim, díky
armhf
překládaný pro ARMv7+VFP3, zatímco RPi má jen ARMv6+VFP2, proto je pro něj doporučovaný armel
, kde je jen ARMv4 a emulované FPU. Raspbian je sice také armhf
(jj. používá neemulované FPU), ale je překládaný pro ARMv6.
Přesně tak. Odkazy co jsem dal do blogu jsou na Raspbian (armel i armhf), ale autor se ho snažil osekat na úroveň Debianu čerstvě po instalaci => bez Xserveru, aplikací a podobných věcí. Kdo chce mít RaspberryPi jako server a chtěl by Debian, tak by to mohl využít
Jestli myslíš ArchLinux, tak to netuším. Jinak o Raspbmianu by něco mělo být na oficiálním webu. Když koukneš na odkazy v blogu, tak autor píše něco o optimalizaci kernelu + armhf balíčky v Raspbmianu se kompilují na míru RaspberryPi.
Armel Raspbian by snad měl být 100% kompatibilní s běžným armel Debianem - hned po instalaci jsem přidal repozitáře normálního Debianu, apt-get update, apt-get dist-upgrade, nainstaloval jsem nějakej soft a všechno běželo jak po másle. V případě armhf to nejde a člověk se musí spolehnout jen na repozitář Raspbianu, kde nemusí být všechno....ale v reálu tam toho moc nechybí a pořád to přibývá
--march=native
a gcc se o zbytek postará.
Až si to RPi konečně jednou pořídim, určitě tam budu chtít mít Arch a taky RiscOS, ten už tam je naportovanej nějakej čas.
Tak vidíš Já jsem Debianista, o ostatních distribucích nemám přehled.
Mimochodem ohledně tvýho podpisu, koukám, že máme rádi stejnej film
Jasně, sice ten obrázek mam tak rád primárně kvůli Joshuovi, ale i pro tu referenci na Pátej element, což je jeden z mejch nejoblíbenějších filmů. Stejnej obrázek mam i jako tapetu na mobilu, notebooku a pak ještě vytisklej a nalepenej na zdi v pokoji. To už asi pomalu hraničí s posedlostí. Jo a ještě by bylo fajn mít ho na triku, k tomu placky a samolepky. To by pak bylo superúžo megahustý...
Stává se, mohlo by být hůř
To je úplně normální, já bych si zase nakreslil modročernou klisnu s korunkou na zeď a splašil popelnici ve tvaru Daleka
Děkuji, čím je člověk zvědavější, tím víc odkazů nasbírá
Do blogu by se opravdu nehodilo
Pořád lepší, než když bookmarkuješ pořád dokola jednu kreslenou klisnu jako já
Taky bookmarkuju celý galerie a občas něco tahám na disk, to si nemysli Když už bookmarkuju samotný obrázky, tak musí za něco stát....jako třeba tenhle - http://funcorner.eu/wp-content/uploads/comparison-of-Windows-OS-versions.jpg
Pokud se napájením z ethernetu myslí PoE, tak to by neměl být problém. S budíkem to bude trochu horší, ale věřím, že by nebyl problém ho doprogramovat
Já dávám do RAM celej adresář ~/.mozilla a někdy to bylo docela znát.
Proto mám UPS. A data tam liju přes rsync, když je pak přelívám zpátky na disk, tak je to za zlomek vteřiny