Literární okénko: Noah Gordon - Dynastie Coleových

5.5.2022 21:41 | Přečteno: 1709× | Různé

Po dlouhé době tu mám zase něco z literatury, Podle frekvence zápisků to vypadá, že nic nečtu, ale ono to je spíš tak, že se mi nechce psát. Proto taky dnes sfoukneme celou trilogii a nebudo to rozkouskovávat po knížkách.

Jak jsem se k této sérii dostal? Prošel jsem si žebříčky na www.databazeknih.cz a pár knih jsem si vyhlédl a potom začal číst. Dnes tedy o Dynastii Coelových. Jak jsem neopatrně prozradil, je to trilogie, která se skládá z těchto knih:

• Ranhojič - vydáno 1986, česky 2004
• Šaman - 1992, česky 1995
• Lékařka - 1995, česky 2011

Autorem je americký autor Noah Gordon. Jak už to u spisovatelů bývá, jeho profesní život se točil kolem psaní, byl reportérem a nakladatelem lékařského časopisu (odtud asi záliba v lékařských tématech). Bohužel v roce 2021 umřel.

Hlavní hrdina se vždy jmenuje Robert J. Cole, rodinná tradice, jenom to J je z jiného jména. V prvním díle se dynastie zakládá, tam je první Robert J. Cole, jeho syn je taky je Robert J. Cole. atd. V posledním díle je výjimka, tam se hlavní postava jmenuje Roberta, protože to je žena, jak se dá čekat z českého názvu.

Knihy jsou klasifikovány mimo jiné jako historický román, čehož jsem se trochu bál, Nejsem zvědavý na všechny ty komtesy, milostpaní, rytíře, souboje za čast a slávu a tak vůbec. Ukázalo se, že to tak vůbec není. Historické reálie tam samozřejmě jsou, ale v přiměřené míře.

První kniha se odehrává někdy v letech 1020-1040 v Anglii a jinde, druhá pak v době války Severu proti Jihu na území dnešních USA (hlavně Illinois), třetí pak v Massachusetts; není explicitně datovaná, ale z různých zmínek je to určitě po roce 1988 a ze zmínek o kandidatuře Billa Clintona v prezidentských volbách to vypadá kolem roku 1992.

Všechny knihy vypichují obecné problémy doby a hlavně problémy, které stojí v cestě lékařskému poznání a péči o pacienty. V prvních dvou knihách to je hlavně náboženství, ve druhé tedy spíš jen pánbíčkaření. Ve druhé knize se pak rozebírá problém otroctví a vztah k indiánům a trochu se tam mihne válka Severu proti Jihu. Ve třetí knize je to o americkém (ne)systému zdravotnictví.

Z knihy je patrné, že jestli jsme si někdy vědecký pokrok představovali jako pomalé procesí, které se pomalinku táhne vpřed, ale občas taky ne, tak si musíme mínění poopravit a musíme si ho představit jako artistu, který se za bouře snaží balancovat na laně a u toho žonglovat porcelánovým servisem. A ještě na něho zdola hážou kamením. Když se sejdou dva takoví, kteří si mohou pomoct, je to skoro zázrak.

V prvních dvou knihách je hlavní postava muž. Občas se tam mihne i nějaká erotická scéna, patří to k životu. Třetí kniha je v tomto ohledu poněkud skoupá.

Pokud jde o hodnocení kvality knih, řekl bych, že to je jako vždycky, první je nejlepší a s každou další se to zhoršuje. V tomto případě klesá i počet stránek.

Líbí se mi styl psaní. Celý děj se točí kolem hlavní postavy. Sice je tam víc dějových linií, ale všechny sledují hlavní postavu. Není tam takové to střídání obrazů jako v televizním seriálu.

Další knihy, o kterých jsem nepsal

• Různé severské detektivky - dá se to číst, ale víceméně na jedno brdo. Za zmínku stojí Jussi Adler-Olsen a jeho Odělení Q. Asistent Assad tomu dává správný říz. Dokonce několik románů i zfilmovali, ale Assada netrefili, čímž celý příběh degradovali. Dále je dobrý Lars Kepler (je to pseudonym pro manželskou autorskou dvojici) a jejich série Detektiv Joona Linna. Je tam dobrý národnostní mix - Joona Linna žije ve Švédsku, ale je Fin a kleje jen finsky, většinou řekne "perkele". Na jeho popisu se nejspíš vyřádila ženská část autoroské dvojice.
• Hugh Howey - trilogie Silo, Turnus, Prach. Docela brutální dílo, hodně k zamyšlení.
• Jiří Kulhánek - Noční klub (2 díly) - ačkoliv to je řazeno do brakové literatury, stojí za přečtení.

       

Komentáře

[Max]

Škoda, že jsem se nikdy nenaučil pořádně číst. Můj vrchol byla jedna knížka za rok.
Celkové score asi 20 přečtených knížek včetně "Příběhy tygřího mláděte" (to byla snad první knížka, co jsem přečetl).
Zdar Max

[Pavel Křivánek]

Pro motivaci: Bystroushaakův zápisek "Proč číst."

Můžeš zkusit ještě audioknihy nebo kvalitní TTS.

[Max]

Audio knihy ale nejsou četba, to se nepočítá :D.
Zdar Max

[+1]

+1

[Tomáš]

No tak začni. Pokud nemáš vztah k papírovým knihám, nejlepší je pořídit si čtečku a tam si pár knih naládovat. Zabírá málo místa, nemusíš řešit záložky a většinou ti to ani nespadne na zem. Pokud jezdíš MHD, tak toho můžeš dost přečíst a ten čas ti nikde nebyde chybět.

Pro ty, kdo používají čtečky, mám otázku. Jaká je v současnosti nejvýhodnější čtečka? Jde mi o ovládání, datové formáty, vzhled "paírové" plochy, podsvícení atd.

[Max]

Můj problém je v tom, že opravdu neumím číst. Něco jako 10 stránek za hodinu s tím, že po hodině mě to přestává bavit atd.
Prostě nejsem typ, co by fyzicky zvládl přelouskat dvě knihy denně, jako někteří blázni.
Ani poslech hudby už není, co bývalo. Díky známému jsem se teď zaměřil na poslech příběhů (Dějiny národa / Příběhy 20. století, které zveřejňuje irozhlas). Stačil malý script a mám posledních 200 záznamů, takže přes 700h, to nějakou dobu vydrží :).
Zdar Max

[Tomáš]

Asi máš nějakou poruchu učení nebo něco podobného, dřív se to moc nezkoumalo.

Pak ale nechápu, jak zvládáš číst manuály a podobné věci, které asi potřebuješ k práci.

[Max]

S manuály a technickými věcmi problém nemám.
Zdar Max

[MakeIranBombedAgain❗]

ttttsss jenom neni vylevelovanej :D ;D čim víc knížek se přečte tim víc rychlejc se pak čte :D ;D

............určitě si jako dycky misto poviný čedby pustil film/audioknihu a když to můra na čédinu kontrolovala tak to ňák vokecal :D ;D

[Max]

Ne, přečetl jsem si čtenářský deník na netu a bylo to pořešeno :).
Zdar Max

[Tomáš]

Tak teď se ti to vrací - nepřečteš si hodnotnou knihu. Gréta ti to popíše líp.

[Max]

Já na to stejně nemám čas, nejsem čtecí typ. Buď makám, nebo se věnuji koníčkům, mezi které čtení knih nepatří. Každopádně denně toho reálně přečtu hafec, řekněme, že minimálně tak 2h denně intenzivně čtu (manuály, novinky, fóra atd.). Když nad tím tak přemýšlím, bude to víc hodin intenzivního čtení.
Zdar Max

[HonzRez]

Zápisek dost kostrbatý, právě tak vypadá projev nevypsaného člověka...

"Jak už to u spisovatelů bývá" správný emerický spisovatel měl vždycky devatero řemesel, to je známý fakt...

[Nikola Ciprich]

Díky za připomenutí, Ranhojič je jedna z mých nejoblíbenějších knih, zkusím teda i ta pokračování..

[Chulda]

Není to špatné, ale jsou slabší. Občas mě to vyloženě rozčilovalo, jestli si pamatuji dobře (IMHO nelogické jednání nebo motiv, už si nepamatuji přesně)

[Tomáš]

Nechtěl jsem to tak natvrdo psát do zápisku. První díl je fakt pecka. Sice neposoudím, jak sedí reálie, ale čte se to dobře. Druhý díl je slabší, ale pořád dobře čitelný. Vzhledem k tomu, že to je z doby, která se snad dodnes v Americe dost diskutuje, tak reálie asi budou sedět. Možná tam jsou nějaké nesrovnalosti, ale hlavní dějová linie tím netrpí.

A pak je třetí díl, kde se autor potřeboval obout do amerického zdravotnictví (asi si to zaslouží). Knížka je hodně nastavovaná nepodstatnými detaily (opravdu nepotřebuju číst, co všechno Roberta pěstovala na zahrádce a jak často chodila zalévat), i tak je výrazně kratší, než předchozí díly (asi poloviční). Četl jsem to v podstatě jen ze setrvačnosti. Na druhou stranu, děj je usazený skoro do současnosti, takže se tam člověk dozví nějaké střípky z amerického zdravotnictví, které nejspíš platí dodnes. I to je možná důvod, proč to číst.

[Mayhem]

A pak je třetí díl, kde se autor potřeboval obout do amerického zdravotnictví (asi si to zaslouží).

člověk dozví nějaké střípky z amerického zdravotnictví, které nejspíš platí dodnes. I to je možná důvod, proč to číst.

Co je tedy na tom Americkem zdravotnictvi tak spatneho? Tedy krome toho, ze je velmi regulovane statem a ze existuji ruzne obama (medicare, medicaid, atd.) programy, ktere jej prodrazuji?

To si opravdu myslite, ze to nase socialisticke zdravotnictvi je tak uzasne? Ani omylem. To jen stat vam vymyl mozek.

[Tomáš]

Absence všeobecného zdravotního pojištění je jenom jedno z témat. Třeba v Kanadě ho mají, a tu by donedávna ze socialismu nikdo neobviňoval. Neumím posoudit (nemám dost informací), jestli jsou na tom Američani tak špatně, že objektivně nemají na zdravotní pojistku nebo jen neumějí trochu ustoupit z vysokého životního standardu.

Nechci zbytečně prozrazovat děj knihy, kdyby si ji opravdu někdo chtěl přečíst, takže další témata diskutovat nebudu.

[JiK]

Díky obamovi je tak od roku 2010 přijaty zákon o obamacare takže střední třída platí zdravotní pojistiky nejen sobě ale i chudým. Mít pojištění je povinné a kdo ho nemá dostane ho zdarma. Kdo ho nemá ani tak, dostane pokutu.

Vše se od te doby zhoršilo. Což se při větším přerozdělování dalo čekat.

[prqek]

Opravdu všechno? Čekal bych, že jsou lidé, pro které to znamená jasné zlepšení. Samozřejmě ale i tací, pro které je to zhoršení.

[MakeIranBombedAgain❗]

neni to knížka podle tamtoho filmu jak se jakoby de chlápek někam do egypta naučit vod bena kingsleyho voperovat slepáky ato ňák naštve araby a ty začnou kulturně vobohacovat tamto benovo město morem :O :O

[Mayhem]

Ve třetí knize je to o americkém (ne)systému zdravotnictví.

To bude zase nejake socialni drama, kde zemre nekdo bez pojistky? Dekuji, nechci.

[Tomáš]

Tak přečti jenom první dvě. Ale ani v té třetí neumírají lidi bez pojistek na ulici. Jsou tam jiná témata.